Po boomu přišla studená sprcha

27. září 2004, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
27. září 2004, 00:00

ZAHRANIČNÍ INVESTICE Příliv přímých zahraničních investic ve střední a východní Evropě vloni meziročně klesl o třetinu, v Česku dokonce ještě o něco víc. Investoři se však opět do tohoto regionu chystají. Příliv přímých zahraničních investic (PZI) do zemí střední a východní Evropy vloni klesl z předloňských rekordních 31 miliard na 21 miliard dolarů, tedy téměř o třetinu.

ZAHRANIČNÍ INVESTICE Příliv přímých zahraničních investic ve střední a východní Evropě vloni meziročně klesl o třetinu, v Česku dokonce ještě o něco víc. Investoři se však opět do tohoto regionu chystají. Příliv přímých zahraničních investic (PZI) do zemí střední a východní Evropy vloni klesl z předloňských rekordních 31 miliard na 21 miliard dolarů, tedy téměř o třetinu. Česká republika zaznamenala velmi výrazný propad z 8,5 miliardy dolarů PZI v roce 2002 na loňských 2,6 miliardy. Přesto zůstává na špičce zemí střední a východní Evropě v přepočtu investic na hlavu. Říká to zpráva Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD). Důvodem, proč do středo a východoevropského regionu nesměřuje tak silný tok zahraničních investic jako v minulých letech, je ukončení hlavní vlny privatizace v České republice a na Slovensku. Přes loňský pokles PZI zpráva předpokládá, že střednědobé vyhlídky pro další růst investic v regionu jsou příznivé. Hlavně nové členské země Evropské unie budou pro investory přitažlivé, protože se v nich očekává ekonomický růst. Výrazně povzbudivě pak zapůsobí také kombinace nízkého zdanění firem, relativně levné a přitom kvalifikované pracovní síly, dosažitelnosti unijních podpor, příznivého investiční prostředí a volného přístupu na trh Evropské unie. Oživení přílivu PZI ve střední a východní Evropě očekávají letos a v příštím roce více než dvě třetiny největších nadnárodních firem a expertů, kteří se letos zúčastnili průzkumu UNCTAD. Je to nejslibnější prognóza ze všech regionů. KONKURENCE ROSTE

Podle zprávy UNCTAD poklesl příliv PZI vloni celosvětově, a to o osmnáct procent na 560 miliard dolarů. Tento pokles navazuje na masivní propad přímých zahraničních investic o 41 procent v roce 2001 a o dalších sedmnáct procent předloni. Objem mezistátních fúzí a akvizic, hlavního motoru světových přímých zahraničních investic od konce osmdesátých let, se vloni také propadl, a to o pětinu. „Pro Českou republiku to znamená, že v celosvětovém měřítku výrazně roste konkurence zemí, které lákají zahraniční investory,“ uvedl ředitel agentury CzechInvest Radomil Novák.

VZHŮRU DO SLUŽEB

Pokles se však týká pouze vyspělých států a zemí střední a východní Evropy. Rozvojové země naopak zaznamenaly devítiprocentní příliv PZI. S výjimkou Lucemburska byla největším příjemcem investic vloni Čína. Mění se také struktura investic. „Světový tok PZI zažil dramatický posun směrem k sektoru služeb,“ řekl Karl P. Sauvant, ředitel divize investic UNCTAD. V současnosti tvoří služby kolem šedesáti procent celosvětového objemu PZI, konkrétně zhruba 4,4 miliardy dolarů. Jejich podíl se bude dále zvyšovat. „Největší přínos PZI spočívá v přílivu kapitálu, dovedností a technologií. Státy potřebují posílit svou schopnost nabízet konkurenceschopné služby, aby mohly těžit ze stále více provázané světové ekonomiky,“ upozorňuje Sauvant.

VÍCE MENŠÍCH PROJEKTŮ

Skromné výsledky ve střední a východní Evropě za minulý rok naznačují, že žádný masový přesun PZI ze starých členských zemí Evropské unie do tohoto regionu nenastal. Souhrnný příliv PZI v osmičce zemí střední a východní Evropy přistupujících do Unie (Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko) klesl z 23 miliard dolarů předloni na loňských jedenáct miliard. To je podle odborníků velice vzdálené představě přetahování PZI ze starých států EU. Pokles PZI do Česka je třeba podle Nováka přičíst i změně struktury investic. Stejně jako v nejrozvinutějších zemích hrají i v tuzemsku důležitou roli služby a technologická centra. „Do budoucna budeme stále více lákat projekty zaměřené na služby a technologická centra. Budou to menší projekty a miliardové akce, jako je například Toyota, se objeví už jen výjimečně,“ upozornil Novák. Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer upozornil, že roste podíl reinvestovaného zisku, ale ještě větší dynamiku mají dividendy placené do zahraničí. Vedle vývoje konkurenčního prostředí bude velmi důležitá otázka využití existujících výrobních kapacit v budoucnu. „Pro nás je důležité, jak budeme konkurenceschopní na trhu přímých zahraničních investic, které akceptují vyšší mzdové náklady,“ uzavřel Niedermayer.

ČESKO ZATÍM NA ŠPIČCE

Příliv PZI do České republiky je podle agentury CzechInvest již několik let relativně stabilní a pohybuje se v rozmezí tří až pěti miliard dolarů. Podobný by měl být podle Novákova odhadu i letos. „Celkový příliv v minulých letech výrazně ovlivnily velké privatizační projekty, vloni pak odkup 49 procent akcií Eurotelu od zahraničních vlastníků Českým Telecomem,“ říká Novák. Investice do výroby a hlavně do služeb v porovnání s předchozím rokem vzrostly. Nedokázaly sice kompenzovat celkový propad PZI, přesto je Česko stále jednou z nejúspěšnějších zemí v oblasti lákání investic. Také podle UNCTAD se vloni staly třemi nejúspěšnějšími státy v objemu získaných PZI opět Česko, Polsko a Maďarsko.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče