Po bakchanáliích kocovina

19. září 2008, 19:33 - Lukáš Novotný
19. září 2008, 19:33

Wall Street vyráběl toxické instrumenty...

Celý podtitul: Wall Street vyráběl toxické instrumenty a prodával je s velkým ziskem dál. Umožňovala mu to nenasytnost těch, kteří je nakupovali, říká americký investiční bankéř

(text - jako podval))
EURO: Co nás po pádu tří z pěti největších amerických investičních bank ještě čeká? JONÁŠ: Velice problematická situace na trhu bude přetrvávat. Příští měsíc nebude o nic lepší, než ten poslední. Také příští rok bude velice nepříjemný. Zažijeme propady na trhu, problémy s likviditou, snížení poměru dluhů k vlastnímu kapitálu, takzvaný deleveraging. Změní se přístup k riziku a jeho správě. Je riskantní a nestabilní financovat věci pomocí úvěru, kde tento úvěr hraje třicetinásobně větší roli než základní kapitál.

EURO: Jak se změní samotné investiční bankovnictví? JONÁŠ: Investiční bankéři jsou dost kreativní. Nejenže přežijí, ale budou dál prosperovat. Ve hře je ale způsob financování. Není možné financovat pěti- až desetileté transakce na mezibankovním trhu krátkodobých instrumentů. Tento model je pod tlakem.

EURO: Jak se díváte na roli státu při záchraně finančního sektoru? JONÁŠ: Státní zásahy do ekonomiky se výrazně zvyšují. Není ale jiná možnost. Bublina nabrala takového rozměru, že je to dobře. Jinak by vznikl úplný chaos. Je ale třeba rozlišovat. Kdyby šlo skutečně o znárodnění a hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac by pokračovaly dál ve stoprocentním vlastnictví státu, bylo by to špatné. Pokud ale ministerstvo financí udělá to, co říká, tedy že obě agentury zeštíhlí a výhledově prodá, nic proti tomu. Také „záchrana“ AIG je ve skutečnosti řízený bankrot pod taktovkou nikoli soudu, ale vlády.

EURO: Objevuje se i kritika. Nehrozí, že by s nastavenou dlaní mohly přijít třeba automobilky? JONÁŠ: Natažená ruka je potenciálně nekonečná. Peníze ale musejí odněkud přijít. Je obrovské štěstí, že ministrem financí je Henry Paulson, který dříve vedl Goldman Sachs. Má kontakty a znalosti, jak finanční svět funguje, takže dobře ví, co si může dovolit. Režim, který nastaví uvnitř AIG a který dosadili do Fannie Mae i Freddie Mac, není znárodnění. To je něco trochu tvrdšího, to jsou lidé, kteří umějí ždímat, jsou nesmírně schopní a odhalí, kde byla chyba. To, co spustil Paulson s Benem Bernankem (šéfem americké centrální banky, pozn. red.), je kontrolované splasknutí bubliny. Kdyby teď ministerstvo financí a Fed všechna rizika převzaly na sebe, tak se likvidita a bublina přelije do jiného sektoru.

EURO: Jak se projevují v nynější situaci blížící se prezidentské volby v USA? JONÁŠ: Ministr Paulson v podstatě nemůže přijmout řešení, které by zavazovalo budoucí administrativu. Rozhodnutí, co dál, bude až na novém Kongesu a prezidentovi. Myslím, že nová vláda přijde se zásadní změnou regulačního rámce, který v USA platí od třicátých let. Hospodářská situace bezpochyby nahrává demokratům, včetně Baraka Obamy který si polepší v preferencích odhadem o pět až osm procent. Zda náskok udrží do 4. listopadu, nám sdělí až voliči.

EURO: Nepříznivý hospodářský vývoj hraje do karet spíše demokratům… JONÁŠ: Za normálních podmínek by měli vyhrát na celé čáře, ale možná se tak nestane. Je zřejmé, že demokraté posílí svou většinu v Kongresu, a za této situace si Američané mohou klást otázku: Chceme všechny důležité složky dát jedné straně? Možná, že to bude hrát roli.

EURO: Jakou úlohu mohou při sanaci ztrát a doplňování kapitálu sehrát suverénní fondy, které disponují obrovskými penězi? JONÁŠ Už tu byly, ale teď se lekly. Nasypaly 15 miliard do UBS, podobnou sumu do Citigroup. Nyní spíš vyčkávají. Viděli jsme to u Lehman Brothers, která jednala s korejským suverénním fondem a neshodly se na ceně. Velkou roli v tom hrají osobní ega lidí. Dick Fuld, šéf Lehmanů, byl namyšlený a hrdý. Byl přesvědčen, že přežije. Nebyl ochoten prodat věci za reálnou cenu a promeškal příležitost. Měl čtyři až pět měsíců na to, aby něco udělal. Viděl, co se stalo s Bear Stearns a jeho portfolio nebylo o moc lepší. A měl tu výhodu, že si mohl půjčit u Fedu.

EURO: Co se stane s toxickými instrumenty, které jsou jednou z příčin krize? JONÁŠ: Samy o sobě nezaniknou. Jsou vykazovány v rozvahách. Otázka je, jestli za reálnou cenu. Mají majitele a ten si myslí, že má nárok na určitý tok peněz. Vznikne obrovský tlak. Napřed přijdou soudní spory - bude žalovat jeden druhého, že nevěděl, nebyl informován nebo byl dokonce mylně informován. To bude zaměstnávat společnost dva až pět let, jak jsme viděli na příkladu Enronu.

EURO: Věříte, že se trh s problémy nakonec vypořádá? JONÁŠ: Samozřejmě. To není socialismus. Lidé, kteří ztratí práci, nepřestanou žít. Odejdou jinam, založí firmy, které se začnou specializovat na to, co dělali; kontaktují klienty, s nimiž obchodovali. Systém je velmi adaptabilní. Jestliže tohle byl špatný model, je třeba ho celý změnit. Ne vše zamést pod koberec. To, co se stalo v Japonsku v devadesátých letech, kdy následovala tzv. „ztracená dekáda“ mizerného růstu, nebo to, co teď v Rusku, že zavřeli burzu a přestali obchodovat, je katastrofa. Když to uděláte, znemožníte lidem se rozhodovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče