Plzeňské PPP prvenství

27. května 2010, 14:25 - Pavel Hanslíček
27. května 2010, 14:25

Západočeští podnikatelé podporují privatizaci zdravotnictví

Plzeň si nedávno připsala jedno zajímavé prvenství: zastupitelstvo města schválilo počátkem dubna první tuzemský projekt partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), v jehož rámci vznikne parkovací dům Rychtářka nedaleko centra. I proto si týdeník EURO vybral západočeskou metropoli, aby zde odstartoval svou novou sérii diskusních setkání s názvem EURO Municipal. Téma první konference z této řady totiž znělo Rozvoj průmyslu, dopravy a zdravotnictví a kladlo důraz na rozvojové projekty a metody včetně PPP projektů. Záštitu nad akcí, která se 19. května uskutečnila v plzeňském konferenčním a společenském centru Secese, převzal Úřad vlády České republiky, patronem byla advokátní kancelář Rowan Legal, generálním partnerem PPF Banka a partnery společnost Plzeňský Prazdroj a agentura zaměřená na výzkum trhu a veřejného mínění Ipsos Tambor.

Pokrytá rizika Výše zmíněný plzeňský PPP projekt se zároveň stal jedním z nejdiskutovanějších bodů celé konference EURO Municipal. Zájem o tuto metodu financování je logický. Veřejné rozpočty se v důsledku probíhající ekonomické recese propadly do vysokých deficitů, a tak nyní správci státních i obecních kas hledají cesty, jak financovat nutné investice. A právě metoda PPP může být jednou z možností. To potvrdil i náměstek primátora města Plzně pro oblast technickou Petr Rund, jenž přiblížil účastníkům konference projekt na výstavbu parkovacího domu Rychtářka, který otevře své brány v příštím roce a nabídne 430 parkovacích míst. „Z našeho průzkumu vyplynulo, že pro město nemá samotný parkovací dům ekonomickou návratnost. Přesto jsme si chtěli zachovat vliv na tento projekt, existuje zde totiž riziko, že soukromý vlastník může chtít maximalizovat jen své zisky, a část občanů by zde prostě neparkovala. Proto naše volba padla na PPP projekt,“ vysvětlit Rund s tím, že město bude investorovi platit po dobu devatenácti let od otevření parkovacího domu ročně 18,5 milionu korun a investor kromě nákladů na výstavbu ponese také veškeré náklady na provoz, údržbu a opravy. „To považujeme za velkou přednost – hned od počátku máme jasně stanovenou pevnou roční částku a nebudeme muset hradit případné nenadálé opravy, jako je tomu v případě jiných nemovitostí v majetku města. Navíc si zachováme vliv na cenu parkovného ve městě a parkovné bude směřovat do městské pokladny,“ dodává Rund. Varianta PPP byla pro Plzeň asi o sedm procent výhodnější než stavba ve vlastní režii. Soukromý investor – společnost Hermosa Real Estate – zase kromě pravidelné roční platby bude moci pronajímat 1600 metrů čtverečních komerčních ploch, jež jsou součástí parkovacího domu.

Skrytý dluh Řečníci konference EURO Municipal rovněž připomněli i určitá úskalí PPP projektů. „Obecně proti takovému způsobu nic nemám a privátní investor určitě umí stavět levněji než město, municipality či stát si však dokážou půjčit za nižší úroky než soukromník,“ upozornil například ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Dle něj také není pravda, že PPP nezatěžuje veřejné rozpočty. „Toto financování, jež se v zahraničí s oblibou používá při stavbě velkých dopravních projektů, často zakrývá zadlužení a pomáhá státům plnit maastrichtská kritéria. Přitom se jedná jen o rozložení dluhu do budoucnosti,“ dodal Tošovský. Na něho navázal ředitel odboru veřejného a komunálního sektoru PPF Banky Jiří Kaňák. „Z hlediska zdraví veřejných financí může být PPP někdy výhodnější než hrazení veřejných investic přímo ze státního rozpočtu. Tato forma financování by ale neměla přesáhnout určitou mez, jako se tomu stalo například v Portugalsku nebo v Brazílii,“ řekl Kaňák. Připomněl dále, že dosud se metoda PPP využívala především u investic do dopravní infrastruktury a zdravotnictví, avšak v případě malých projektů, jako jsou investice obcí či sociální služby, nebyly možnosti PPP financování dostatečně využívány. „Pokud banka dostane záruku ze strany municipality nebo kraje, bude určitě takový projekt připravena financovat,“ doplnil Kaňák a dodal, že velký potenciál pro partnerství veřejného a soukromého sektoru má i oblast odpadového hospodářství, výroby tepla kogenerací a komunálních spaloven.

Zdravotnické dilema Dalším velmi diskutovaným tématem konference EURO Municipal se stalo zdravotnictví. K tomu přispěla i skutečnost, že jedním z řečníků byla současná hejtmanka Plzeňského kraje a někdejší ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Ta se ve svém vystoupení vymezila proti reformě zdravotnictví, o niž se pokusily pravicové vlády pod vedením ODS v uplynulých letech. „Kolega Tomáš Julínek zavedl zvýšenou spoluúčast, v praxi se jedná o takzvané zdravotnické poplatky. Přitom problémem není jen jejich existence, která velmi zatěžuje například důchodce, ale především to, že neputují zpět do zdravotnictví,“ domnívá se Emmerová, jež zároveň protestovala proti privatizaci zdravotních pojišťoven a nemocnic. „V tomto ohledu máme zkušenost ze Slovenska a autoři tamní reformy přiznali, že obětovali dostupnost zdravotní péče,“ dodává Emmerová s tím, že pokud na léčbu nedostačují peníze ze zdravotního pojištění, je třeba hledat prostředky ve státním rozpočtu, ne u pacientů.
Názory někdejší ministryně však nenašly u účastníků setkání EURO Municipal, kteří dostali možnost projevit se prostřednictvím hlasovacích zařízení agentury Ipsos Tambor, podporu. Výsledky bleskového průzkumu byly jednoznačné: 87 procent všech přítomných se vyslovilo proti zrušení zdravotnických poplatků a 54 procent souhlasilo s převodem státních zdravotních zařízení do soukromých rukou. Na jedné věci se však účastníci shodli – že zdravotnictví je až příliš zpolitizované. „Zdravotnictví je v Česku největší politikum, přitom v mnoha zemích Evropy se o některých základních prvcích nediskutuje, a naopak jsou považovány za dané. Například to, má-li být nemocnice zisková, nebo nezisková,“ shrnul mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.

Základní parametry V Plzni se diskutovalo i o podpoře průmyslu ze strany vlády a obecně o vládní hospodářské politice. „Česká republika potřebuje mít pro svůj zdárný ekonomický rozvoj jasnou koncepci v základních parametrech. Sem patří zejména zajištění dodávek elektrické energie, vhodná proexportní strategie a dlouhodobá spolupráce s vědou a podpora vysokoškolského vzdělání. Naše ekonomika totiž opravdu stále trpí nedostatkem odborníků,“ shrnul ministr Tošovský, jehož příspěvek vyvolal ohlas u dalších řečníků. „Právě nyní oslovujeme české firmy s nabídkou financování exportu. Náš majoritní vlastník – skupina PPF – má totiž poměrně silné postavení v Rusku a také expanduje v Číně a dalších zemích na východ od českých hranic a my chceme těchto pozic využít, abychom pomohli tuzemským podnikům při vstupu na nové trhy. Již nyní pracujeme s pojišťovnou EGAP na větších projektech pro Vietnam a také připravujeme exportní případy do Kazachstánu,“ reagoval například Jiří Kaňák z PPF Banky.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče