Plynová revoluce

25. května 2010, 15:55 - Markéta Vorlová
25. května 2010, 15:55

Zemní plyn z nekonvenčních zdrojů může změnit mocenské vztahy

Současná nálada na trhu se zemním plynem připomíná zlatou horečku na Klondiku. Davy prahnoucí po bohatství se vydávají do divočiny za cennou surovinou. Co se změnilo? Technika. Zlatokopové si nořili holé ruce do říčního písku. Plyn ale již dolují monstrózní stroje. Horečka začala znovu. Tentokrát zasahuje celý svět. Společnosti vrtají do země a hledají nová ložiska zemního plynu za miliardy dolarů.

Ruská dominance v ohrožení Plynové opojení, které mezi vědci, politiky a koncerny vzrůstá, způsobily nové technické výdobytky. Metody těžby zemního plynu z takzvaných nekonvenčních zdrojů – z břidlice a jiných neprostupných hornin – se díky nim staly dostupnými. Enormně se proto zvýšily odhady použitelných zásob plynu. Dle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je na celém světě zhruba 921 bilionů kubických metrů nekonvenčního plynu v podzemním spánku. Což je pětkrát více než odhadované množství konvenčních zásob. Současný šéf ropného gigantu BP Tony Hayward v rozhovoru pro BBC prohlásil, že se proto otřese rovnováha sil v odvětví. Hlavní energetický poradce polského premiéra Donalda Tuska Maciej Wozniak vidí i možnou změnu rovnováhy sil ve světě. Zejména Rusko jako energetická mocnost by tak mohlo začít postupně ztrácet vliv. „Plynová revoluce“ v Evropě by vedla k omezení závislosti na ruském plynu a posílení energetické bezpečnosti, a to bez vládních subvencí, podpůrných programů a strategií. Jen samotné Polsko by se díky těžbě z nových zdrojů zemního plynu, které se nacházejí na jeho území, stalo energetickou střední silou. Dle studie firmy Advanced Resources International by mohly tyto rezervy v Polsku dosahovat tří bilionů krychlových metrů. To by mu stačilo na 200 let vlastní spotřeby a spotřebu všech 27 zemí EU by to mohlo uspokojovat šest let. Pro ruský plynárenský gigant Gazprom je současný nadbytek plynu způsobený novými metodami těžby i kvůli krizi sníženou poptávkou obrovským problémem. „Obchodní model státního podniku je založen na předpokladu, že poptávky a ceny zemního plynu stále rostou,“ uvedl Michail Korčemkin, ředitel institutu East European Gas Analysis. Okolo 20 procent státního rozpočtu Ruska jde z příjmů Gazpromu. Ten může růst jedině tehdy, když Evropa bude chtít plyn jako v době před krizí. A to se momentálně neděje. Gazprom sice nadále doufá v rostoucí zájem v Evropě a věří, že očekávání spojené s nekonvenčním plynem je přehnané, je si však ohrožení svých pozic vědom. „Prakticky všechny společnosti dnes hovoří o perspektivní těžbě plynu z břidlicových hornin, která může zásadně změnit celosvětový trh,“ píše se v lednové zprávě společnosti o příčinách poklesu exportu ruského plynu.

Hledání pokladů Technologické novinky změnily trh s plynem zatím především v USA, kde firma Mitchell Energy již na počátku devadesátých let vyvinula technologii k dobývání zemního plynu z nekonvenčních nalezišť. Americká produkce pak v posledních třech letech vzrostla tak, že USA v loňském roce vystřídaly Rusko na pozici největšího producenta zemního plynu na světě. „Amerika je na dovozu prakticky nezávislá,“ tvrdí odborník na zásobení plynem Joachim Müller-Kirchenbauer z německé Technische Universität Clausthal. Přitom, jak připomněl šéf konzultantské firmy IHS CERA Daniel Yergin, „ještě v roce 2007 se široce předpokládalo, že trh zemního plynu bude napjatý a USA jej budou muset dovážet“. Ropní giganti jako Exxon Mobil, BP nebo Royal Dutch Shell boom nových zdrojů plynu v USA zameškali a nyní jsou nuceni kupovat nezávislé producenty za desítky miliard dolarů. V Evropě, kam se nyní boom přesouvá a kde dle odhadů IEA leží téměř 50 bilionů kubických metrů nekonvenčního zemního plynu, proto tyto koncerny v poslední době získaly povolení k průzkumu možných nalezišť. Na mnoha místech tak začíná hledání pokladů. Ve Švédsku a na Ukrajině prohledává půdu Shell, v Polsku americký koncern Exxon, ConocoPhillips a Chevron. Exxon hledá i v Německu v blízkosti Dolního Saska, kde by mohlo spát obrovské naleziště. Shell také provádí průzkum perspektivního čínského trhu. „Je to něco, co už si nemohou dovolit propásnout,“ řekl agentuře Reuters Ken Chew z IHS CERA. „Boj o nekonveční plyn je v současnosti především bojem o informace,“ míní Müller-Kirchenbauer. Každý chce nejdříve vědět, kde stojí za to vrtat. Znalost o vhodném místě se tak střeží jako největší tajemství a investiční jistota neexistuje.

Ekologické námitky Rozvoj nalezišť v Evropě však může být zkomplikován zejména ekologickými problémy, třebaže je plyn vzhledem k polovičním emisím oxidu uhličitého nyní z tohoto hlediska mnohem preferovanějším zdrojem než uhlí. Těžba z břidlicových hornin se provádí takzvaným hydraulickým vstřikováním, kdy se do vrtu vstřikuje pod vysokým tlakem směs vody, chemikálií a písku, aby se skála narušila a plyn mohl jít ven. Environmentalisté v USA tvrdí, že tato metoda může kvůli prosakování chemikálií ohrozit zásoby podzemních vod, což již pozastavilo vrty poblíž New Yorku. Evropa je obecně mnohem zalidněnější než USA, takže tento problém by zde mohl být citlivější. Navíc evropské ekologické předpisy jsou mnohem přísnější než americké.
Velká část břidlicových pánví v Evropě však leží ve venkovských oblastech a nejslibnější lokality se nacházejí v Polsku a na Ukrajině, kde je hustota osídlení nízká. Šéf evropské plynárenské divize Exxonu Richard Guerrant poukazuje na to, že na základě zkušeností z USA lze vrtat i ve velkoměstských oblastech. Například rakouská OMV již hledá ložiska plynu v horninách v blízkosti Vídně. Je tedy možné, že americký model bude fungovat i v Evropě a na jiných kontinentech.

* BOX
Zkapalněný trend Dalším zlomem na trhu s plynem je převrat v dopravě, který způsobilo zkapalnění zemního plynu (Liquified Natural Gas - LNG). Plyn procestuje lodí tisíce kilometrů, a to je mnohem víc, než by zvládl nejdelším potrubím. Státy s terminálem LNG se stávají na plynu méně závislými. „Poprvé v historii odvětví může vzniknout globální trh,“ vysvětluje Müller-Kirchenbauer. Rostoucí hlad po zemním plynu z Číny a Indie kompenzuje klesající poptávku z Ameriky. Austrálie vyrábí terminál LNG pro vývoz do Číny. Katar investuje miliardy na výrobu LNG terminálů, aby mohl plyn exportovat. Podle předběžných výsledků Oxfordského institutu pro energetické studie bylo v loňském roce naloděno 245 miliardy kubických metrů a tento trend roste. *

TABULKA
Kdo je plynařská jednička Srovnání těžby plynu v USA a Rusku (v mld. m3) Rusko* Gazprom* USA
2008* 640* 550* 580 2009* 575* 460* 620
Pramen: The Moscow Times

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče