Platy zaměstnanců porostou po vstupu do EU postupně

16. června 2003, 00:00 - Michaela Klečková
16. června 2003, 00:00

Zdanění práce je v ČR dvakrát vyšší, než je průměr v zemích patnáctkyMzdy porostou v České republice po vstupu do Evropské unie rychleji než doposud. Konkrétní vývoj ovlivní zejména růst produktivity práce, míra inflace a míra nezaměstnanosti. Platů srovnatelných se sousedním Německem se ale čeští zaměstnanci ještě dlouho nedočkají.

Zdanění práce je v ČR dvakrát vyšší, než je průměr v zemích patnáctky

Mzdy porostou v České republice po vstupu do Evropské unie rychleji než doposud. Konkrétní vývoj ovlivní zejména růst produktivity práce, míra inflace a míra nezaměstnanosti. Platů srovnatelných se sousedním Německem se ale čeští zaměstnanci ještě dlouho nedočkají.

Už v současné době rostou platy poměrně rychle, rozhodně rychleji než produktivita práce. Za rok 2002 vzrostla průměrná mzda na 15 707 Kč, tedy o více než tisíc korun oproti předchozímu roku. Průměrný Čech si tak vydělal o 7,3 procenta víc než v roce 2001, reálně mu mzda vzrostla o 5,4 procenta. Podle analytiků však tento rychlý růst způsobuje zvyšující se nezaměstnanost. Češi si v loňském roce mohli díky vysokému růstu mezd a silné koruně v zemích EU koupit o pětinu více zboží než o rok dříve. Průměrná mzda vyjádřená v eurech se totiž loni zvýšila o 19 procent. Pro letošní rok ekonomové očekávají, že mzdy porostou podobným tempem jako loni, v dalších letech se tempo ještě zvýší. Přesto budeme po našem předpokládaném vstupu do EU zemí s levnou pracovní silou.

Platy se srovnají až v polovině století

Podle průměrných platů v zemích, které kandidují na vstup do EU, zaujímá ČR třetí místo. Průměrná loňská mzda činila v přepočtu zhruba 510 eur. Lépe jsou na tom jen Slovinci a Poláci. V sousedním Německu se mzda pohybovala na úrovni 2350 eur. V kandidátských zemích jsou ale zároveň výrazně nižší ceny než v zemích Unie - v ČR se cenová hladina pohybuje kolem 46 procent průměru EU. Podle parity kupní síly, tedy podle toho, co si za svou mzdu může zaměstnanec na domácím trhu skutečně koupit, dosahuje průměrná mzda v Česku 45 procent průměru v Německu. Podle analytiků zůstane tento poměr zhruba zachován i po našem vstupu do EU. Přestože produktivita práce a inflace poroste v nově přistoupivších zemích rychleji než u stávajících členů, bude trvat podle ekonomů několik desetiletí, než se parita kupní síly vyrovná. Právě růst produktivity práce označují odborníci za hlavní podmínku k tomu, aby podnikatelé mohli zvyšovat mzdy svým zaměstnancům. Produktivita je u nás stále výrazně nižší než v zemích patnáctky. To je způsobeno především nízkým uplatňováním nových poznatků vědy při výrobě a také postavením domácích podniků mimo nadnárodní společnosti a tím i jejich nevýrazným image. Po našem vstupu do Unie budou podniky tlačeny k zvyšování produktivity práce, což bude mít často za následek propouštění nejméně kvalifikovaných zaměstnanců.

Zaměstnavatelé budou oslabeni

Po našem vstupu do Evropské unie se zlepší postavení zaměstnanců na úkor zaměstnavatelů při vyjednávání o kolektivních smlouvách. Brusel prosazuje legislativu, která vychází z toho, že při utváření mezd je vždy zaměstnanec slabší než zaměstnavatel, a snaží se tuto nerovnost vyrovnat. Systém ochrany zaměstnanců se sice v jednotlivých státech Unie liší, ale princip je jim společný. V zemích EU jsou podmínky a úroveň mezd podle kolektivních smluv dojednávány pro 70 až 90 procent zaměstnanců, v České republice zatím jen pro 30 až 35 procent. Zaměstnanci jsou navíc v EU při pracovněprávních sporech bráni oproti zaměstnavateli jako slabší smluvní strana. Tento systém se bude prosazovat také v České republice. Ekonomové také předpokládají růst minimální mzdy, která by měla být výrazněji vyšší než sociální dávky, což má motivovat zaměstnance k práci. Zvyšování minimální mzdy by mohlo vést k dalšímu růstu nezaměstnanosti, ovšem nárůst by neměl být nijak dramatický, protože za minimální mzdu pracuje pouze jedno procento zaměstnanců.

Čeští zaměstnanci nejsou levní

Podle zprávy Evropského statistického úřadu z března tohoto roku je práce zaměstnanců v EU pětkrát dražší než v kandidátských zemích, čeští pracovníci jsou z kandidátských zemí jedni z nejdražších. Zatímco na území patnáctky jsou průměrné náklady na jednu osobu 22,70 eur za hodinu, v ČR stojí hodina práce zaměstnance svého zaměstnavatele 3,90 eura. To řadí Českou republiku na čtvrté místo v pomyslném žebříčku kandidátských zemích, dražší pracovní síla je na Kypru, ve Slovinsku a v Polsku. Z průzkumu eurostatu také vyplývá, že velkou část peněz, které zaměstnavatelé za zaměstnance zaplatí, tvoří sociální odvody. Ty jsou přitom nejvyšší v zemích, které mají nejštědřejší sociální systém. Tato „skrytá daň práce“ je v České republice jedna z nejvyšších - stát získá z každé koruny, kterou firma vynaloží na pracovní sílu, 35 haléřů u minimální mzdy, 41 haléř u průměrné mzdy a u nejvyšších mezd je již celkové zdanění práce padesátiprocentní. Tyto údaje v sobě kromě hrubé mzdy zahrnují také odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění pracovníků. Pravicové strany proto již delší dobu navrhují, aby se do hrubé mzdy započítávala i ta část pojistného, kterou platí zaměstnavatel. Pak by bylo zřetelnější, jak vysoké dávky do sociálního a zdravotního systému zaměstnavatel odvádí (26 procent hrubé mzdy na sociální pojištění, 13,5 procenta na zdravotní pojištění). Tento požadavek zahrnuje návrh novely Zákoníku práce, který předkládají poslanci ODS. Celkové zatížení práce v ČR patří k nejvyšším nejen mezi kandidátskými zeměmi, ale je vysoké i ve srovnání se státy patnáctky. Z nich je více zatížena práce jen v Dánsku a Německu, srovnatelná s ČR je v Belgii. Brzdou rychlejšího růstu mezd tak není jen nízká produktivita práce, ale také vysoké zatížení mezd ze strany státu.

Práce a mzdy v ČR a v EU

ČR EU průměr

Náklady zaměstnavatele na hodinu práce 3,90 eura 22,70 eura

Minimální mzda 202 eur 400 eur (Portugalsko)

až 1290 eur (Lucembursko)

Průměrná mzda 510 eur 2350 eur (Německo)

Reálná hodnota mzdy 45 % 100 %

Povinné odvody z hrubé mzdy 47,5 % 23,5 %

Organizovanost v odborech 42,8 % 44,4 %

Zaměstnanci chránění kolektivní smlouvou 30 % 70-90 %

Pozn.: do povinných odvodů z hrubé mzdy jsou započítány odvody na zdravotní a sociální pojištění, placené zaměstnancem i zaměstnavatelem Prameny: Eurostat, Světová banka, Trexima

Ve srovnání s průměrem EU je kupní síla českého zaměstnance sotva poloviční, zdanění jeho mzdy je však dvojnásobné.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ČTK

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče