Platit pouze za ujeté kilometry

17. května 2010, 17:09 - redakce
17. května 2010, 17:09

(EURO 19/2010)

V současnosti je veřejné mínění masírováno tvrzením, že je třeba nastolit spravedlnost v placení mýta na českých silnicích. Ohánějí se jím redaktoři, lidé okolo hlavního výběrčího v ČR – firmy Kapsch –někteří naši zákonodárci i prezident hospodářské komory ČR Petr Kužel v článku Platit pouze za ujeté kilometry (EURO 19/2010). Největším problémem dle nich je takzvaný paušální poplatek, který zatěžuje, ne-li přímo ničí podnikatelské prostředí. Neznám nikoho, kdo by ukončil podnikání kvůli nutnosti zakoupit si dálniční známky. Znám však autodopravce, kteří mají značné problémy s výkonovým zpoplatněním českých silnic. Druhé zaříkadlo obhájců mýta tvrdí, že podnikatelé budou moci lépe řídit své náklady. Jako nedobrovolný plátce českého mýta a provozovatel kamionové dopravy prohlašuji, že řízení nákladů není ekonomickou podstatou, na které bych mohl založit strategii podnikání. Autoři kilometrového výpalného utěšují chudší občany, že systém lze doladit poskytováním slev, zavedením takzvaného zastropování či jiným zohledněním a změkčením. Nedokáží však odpověď na otázku, proč by měly být poskytovány různé úlevy, slevy a stropy, je-li původním záměrem spravedlivě každého obrat o peníze dle hesla Padni, komu padni. Dalším argumentem pro větší ždímání uživatelů silnic je potřeba získat peníze na rozvoj infrastruktury. Pominu-li příjmy státu, jež značně převyšují sto miliard korun – silniční daň, spotřební daň z prodeje uhlovodíkových paliv – je třeba si položit otázku, kolik by se na mýtném vybralo a kolik by to vyneslo. Vezmu-li v úvahu skladbu vozidel platících mýtné – převládají s nejvyššími mýtnými sazbami – částky vybrané za mýtné transakce (zhruba šest miliard korun ročně), platby externím firmám (zhruba 900 milionů korun) a cenu za provozování systému inkasovanou firmou Kapsch (zhruba 2,2 miliardy korun), lze odhadnout, kolik procent z částky vybrané za kilometr připadne na zpracování informace o provedení výběru mýta. Odhadnu-li průměrný výběr z kilometru na tři koruny, cena výběrčí operace činí 50 procent – 1,50 koruny. Odhad ceny kilometru pro osobní automobil je okolo 0,30 koruny, a proto by se musel systém buď dotovat z výběru od nákladních vozidel, anebo zavést sazby nejméně pětinásobně vyšší oproti zamýšleným, aby bylo dosaženo aspoň nulové efektivity výběru. Tato finanční rozvaha však nebere v úvahu poměr počtu vozidel nákladních a osobních. Počet vozidel na silnicích je v poměru zhruba jedna ku deseti až ku pěti ve prospěch osobních aut, a proto by se objem, a tedy i cena za zpracování dat zvýšily v řádu násobků při současném minimálním navýšení výběru. Zůstává tedy otázkou, zda by stát vybral aspoň stejnou částku jako za první rok po zavedení dálničních známek.

Luděk Olšový, autodopravce, ludek.olsovy@centrum.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče