Platit daň z přidané hodnoty budou všichni, bojí se starostové

26. prosince 2008, 00:00 - Jiří Němeček
26. prosince 2008, 00:00

I menším městům od Nového roku hrozí, že se stanou plátci daně z přidané hodnoty.

Kvůli novele příslušného zákona tak budou potřebovat víc úředníků. Navíc tápou v tom, jakých příjmů se DPH bude týkat.

Daň z přidané hodnoty se s Novým rokem stává noční můrou pro řadu obcí. Podle nových podmínek se totiž do půl roku mohou stát plátcem této daně a nejsou na to často technicky ani personálně připraveny. I města, která už s DPH pracují, přitom nemají jasno v konkrétních případech, které příjmy obcí se této daně týkají a které ne.

Úplata není úplatek

Dosud měla většina českých obcí jen nízký obrat, takže jednomilionovou hranici ročního hospodaření pro registraci k DPH jen málokterá překročila. Od Nového roku se ale situace mění.

Zákon totiž nově používá pojem „úplata“, což jinak řečeno znamená veškeré příjmy. To dělá obcím těžkou hlavu. Dosud se obrat sledoval podle „výnosů“, do nichž ale obce neúčtují třeba příspěvky z veřejných rozpočtů nebo poplatky za veřejnou službu (například za půjčovné v knihovně). Z pozice těchto příjmů se obce k registraci DPH hlásit nemusejí a nezvyšují ani jejich „obchodní“ obrat.

Od ledna ale s možností registrace k DPH musí začít počítat i menší obce, které mají vlastní příjmy například z prodeje dřeva z lesů či z provozu vodovodu. Starostové přitom říkají, že zatím nemají jednotné a dostatečné informace, nevědí, jak postupovat, co vše do obratu počítat. Nová povinnost je prý také finančně a administrativně zatíží.

„S ohledem na časový test 12 měsíců pro překročení hranice obratu se obce budou plátci stávat postupně v průběhu roku. Z reakcí starostů však předpokládáme, že města se stanou plátci velmi brzy a menší obce pravděpodobně až po pololetí. Dopad daně však záleží na struktuře činností každé jednotlivé obce,“ říká expertka Svazu měst a obcí Jaroslava Kypetová. Podle náměstka plzeňského primátora Petra Náhlíka spadnou do povinnosti dříve či později všechny obce.

Zkušenosti obcí, které se již staly plátci v minulosti, ukazují, že zejména při větších investicích je plátcovství výhodné. Nicméně administrativu spojenou s DPH označují za nadměrnou.

Například město Kyjov je čtvrtletním plátcem DPH, přesto eviduje dlouhodobě vyšší povinnost odvodu daně než vykázané nároky na odpočet. „Výjimkou jsou velké investiční náklady,“ připomíná starosta František Lukl. Například zbudováním kompostárny získalo město nárok na odpočet DPH ve výši tří milionů korun.

ČINNOSTI OBCE OVLIVŇUJÍCÍ REGISTRACI K DPH *

ZDANITELNÉ PŘÍJMY

• Pronájem parkovacích míst

• Nájem honitby

• Komerční hlášení v místním rozhlase

• Vstupné do kina založeného za účelem podnikání

• Pronájem místností na školení

• Pronájem hřiště nebo tělocvičny ke komerčním účelům

• Prodej místních novin

• Kopírování za úplatu

OSVOBOZENÉ PŘÍJMY • Ověřování podpisů a listin

• Místní poplatky (za odpad, hřbitov, odpad…)

• Sociální pomoc obyvatelům obce

• Pronájem obecních bytů

• Půjčovné knihoven

• Vstup na koupaliště pro tělovýchovnou činnost

• Zapůjčení hřiště pro veřejnoprávní účely

* (vybrané položky, platnost od 1.ledna 2009)

Pramen: Ministerstvo financí ČR

Účetní přijde na 300 tisíc korun ročně

Jaké obce začnou daň platit? „Zhruba by se dalo říct, že se to dotkne všech obcí s ročním rozpočtem nad deset milionů korun,“ počítá tajemník Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Marek Sýkora.

„Budeme muset přijmout jednoho pracovníka jen na DPH. Zpočátku bude určitě dost zmatků na všech obecních i městských úřadech, abychom ohlídali každou platbu a příjem a neplatili sankce,“ popisuje obavy radnic například starosta Tachova Ladislav Macák. Podle něj měly mít obce nadále výjimku, protože se starají hlavně o veřejnou správu. Kvůli eurozávazkům to ale podle ministerstva financí nepřichází v úvahu.

„Schopná účetní nás bude stát ročně včetně odvodů kolem 300 tisíc korun. Počet pracovníků se zvýší na sedm,“ plánuje Jaroslava Mathesová, starostka Chotěšova s 2600 obyvateli. Zatím neumí říci, zda to obci něco přinese. Hlídání daně z přidané hodnoty bude podle ní velice náročné. „Nejsme obcí, která si může dovolit přijímat nové pracovníky. Zatím si ujasňujeme, jakých činností se to týká,“ podotýká zase starosta Všerub Václav Primus.

Berní úřady prý budou na obce brát ohledy

Pokud se obce seznámí se základními pravidly, tak to zvládnou. „Nemusí znát všechny podrobnosti zákona, protože nemají takovou škálu plnění jako jiné subjekty,“ uklidňuje Alena Petelíková z Finančního ředitelství v Plzni. Zátěž pro obec to ale bude, minimálně musí sledovat obrat, povinnosti ze zákona a hlavně stále hlídat jeho aktualizace. Nejdelší doba, která se sleduje, je 12 měsíců po sobě jdoucích. Vztahuje se to i na letošní rok. „Do obratu se počítají všechna plnění, která jsou zdanitelná, tedy dodání zboží a poskytování služeb,“ vysvětluje Alena Petelíková.

Od daně jsou osvobozeny například nájmy. Obce, které budou plátci DPH, mají také nároky na odpočet daně, například u oprav budov, které pronajímají. Přes Svaz měst a obcí se nyní radnice snaží zjistit, jak své hospodaření od příštího roku zefektivnit.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče