Platiniho klička

15. ledna 2009, 13:37 - David Kasl
15. ledna 2009, 13:37

O budoucnosti evropského fotbalu se jedná na úrovni Evropské unie

(celý podtitulek)
O budoucnosti evropského fotbalu už se jedná i na úrovni Evropské unie. Mohou změny prosazované šéfem UEFA přinést oživení české kopané?

Když před dvěma lety kandidoval Platini na post šéfa UEFA, zněly jeho předvolební sliby zejména ve vztahu k větší otevřenosti Ligy mistrů chudým fotbalovým zemím jako naděje na lepší časy. Účast v elitní soutěži nejlepších evropských klubů je totiž pro týmy z fotbalově slabších zemí v současnosti jedinou cestou, jak přijít k zajímavým penězům (například někdejší sedminásobná účast Sparty v elitní evropské soutěži přinesla do klubové pokladny částky v rozmezí 110 až 250 milionů korun). Tedy kromě plateb za odcházející hráče, které ale české kluby právě kvůli naplnění rozpočtů a udržení chodu pouštějí do zahraničí často příliš brzy. Čímž se jednak v ostré zahraniční konkurenci snižuje šance mladých na další rozvoj a v neposlední řadě klesá kvalita domácí soutěže, která následně trpí nedostatkem talentů.

Začarovaný kruh

Fotbalové Spartě chybělo na konci minulého roku v rozpočtu sto milionů korun. Vedení klubu nicméně popřelo spekulace o finanční tísni a majitel letenských, finanční skupina J&T, obratem dolil peníze výměnou za další akcie. Na klub údajně dolehly sportovní neúspěchy, protože Sparta v posledních třech letech nehrála Ligu mistrů a odhadem přišla přibližně o 400 milionů korun. Nechme stranou možné dopady finanční krize, případ klubu se zdaleka nejvyšším rozpočtem v domácí nejvyšší fotbalové soutěži je jen příkladem toho, proč návrhy předsedy Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) Michela Platiniho dopadají v Česku na úrodný trávník. Zdaleka ne všude je ale vítají s otevřenou náručí.
Platini se v čele UEFA rozhodl rozbít začarovaný kruh, v jehož středu bobtnají nejbohatší týmy nejvyspělejších lig takzvané Velké pětky, tedy Španělska, Itálie, Německa, Francie a zejména Anglie, jejíž Premier League je stále nejvýdělečnější fotbalovou soutěží na starém kontinentu. Mohutné investice zejména zahraničních vlastníků tamních klubů v uplynulých letech nejen do hráčů, ale i do nových stadionů způsobily, že nůžky finanční síly se v evropském fotbalu nadále rozvírají. Již v sezoně 2006/2007 například anglická liga vygenerovala zhruba čtvrtinu z 9,2 miliardy liber celkových příjmů evropského fotbalu. Jenže za jakou cenu?
„Anglický fotbal je momentálně ultra liberální a otevírá svou národní soutěž příliš mnoha cizincům,“ prohlásil Platini na adresu kolébky fotbalu v listopadu 2007, když se Anglie neprobojovala do základních skupin mistrovství Evropy 2008. „Když prohrajete s národním mužstvem, prohraje zároveň duch vašeho fotbalu,“ dodal Platini v intencích svých snah o navrácení tohoto sportu k jeho národním kořenům. A ostré výtky vůči anglické lize a jejím superbohatým klubům se již staly evergreenem při Platiniho tažení Evropou.

===== Méně byznysu, více hry

Poté, co v lednu 2007 porazil legendární francouzský záložník dosavadního šéfa UEFA Lennarta Johanssona, jediného protikandidáta v souboji o předsednické křeslo unie, popsal sám sebe jako „romantika“. Jinými slovy že fotbal považuje spíše za hru než produkt, spíše za sport než trh a spíše za show než byznys. A hned bylo jasné, že končí jedna etapa evropského fotbalu, během níž se UEFA pod švédskou taktovkou stala během 90. let minulého století mocnou marketingovou firmou. A Liga mistrů jejím nejprodejnějším produktem.
Platini při volbě předsedy UEFA vsadil na atraktivní program pro menší země a část svých plánů již prosadil. Například od letošního ročníku Ligy mistrů se sníží počet přímých kvalifikací pro kluby z nejlépe hodnocených evropských lig (Anglie, Španělska a Itálie) ze čtyř na tři, a klubům z fotbalově chudších zemí se tak do hlavní elitní evropské soutěže zjednoduší cesta (viz Nové týmy v Lize mistrů). Dle generálního sekretáře UEFA Davida Taylora jsou nová kvalifikační pravidla ku prospěchu evropského fotbalu, protože oživí konkurenční boj a zvýší zájem klubů, které si dosud o Lize mistrů mohly nechat jen zdát.
Nikoli náhodou se vítěz Ligy mistrů nerekrutoval z bohatých západoevropských klubů naposledy v roce 1991. Srbská Crvena Zvezda v ní zvítězila rok předtím, než se z prestižní soutěže nejlepších evropských týmů stal především Johanssonův marketingový produkt. V posledních čtyřech letech přitom finálové zápasy opanovaly právě anglické kluby: v sezoně 2004/2005 Liverpool porazil AC Milán, rok poté neuspěl Arsenal s Barcelonou, v sezoně 2006/2007 pro změnu Liverpool podlehl AC Milánu a vloni Manchester porazil ve finále Chelsea.
Generální sekretář Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Rudolf Řepka hodnotí pozitivně rovněž memorandum porozumění, které uzavřela UEFA a mezinárodní fotbalová federace FIFA: „Kluby, jejichž hráči reprezentují na mistrovství Evropy či světa, dostávají finanční odstupné. Například za účast na loňském Euru 2008 obdrželo pět českých klubů částku 450 tisíc eur.“

Zpět ke kořenům

S jinými návrhy změn na fungování evropského fotbalu bývalý fenomenální záložník Platini narazil na ostrý nesouhlas zejména u nejbohatších evropských soutěží. Především co se týká kvót na omezení počtu cizinců v jednotlivých klubech. A to je další z hesel, která momentálně razí Evropou: vrátit prestiž národním fotbalovým družstvům. A opět jsme u již zmiňovaného neúspěchu Anglie při kvalifikaci na Euro 2008. V době, kdy reprezentační výběr hrdého Albionu v listopadu 2007 definitivně pohřbil svou účast na šampionátu prohrou s Chorvatskem, totiž v anglické Premier League nastupovalo z celkem 220 hráčů pouze 36 Angličanů (tedy jen 16 procent).
Platiniho vize návratu fotbalu k národním kořenům přitom narážejí na rozdílné představy i v rámci fotbalových organizací. „Například světová asociace hráčů FIFPro jednoznačně preferuje volný pohyb hráčů,“ podotýká generální ředitel pražské Slavie Petr Doležal, který je zároveň českým zástupcem v Evropské klubové asociaci ECA. „Totéž říká EU. A pak jsou tu jednotlivé evropské ligy a kluby, které se k problematice rovněž stavějí rozdílně.“
Podle generálního sekretáře Řepky by prosazení pravidla 6 + 5 (tedy minimálně šest hráčů v základní sestavě klubu národní ligy, kteří by potenciálně mohli nastoupit v reprezentaci, plus maximálně pět cizinců) znamenalo zkvalitnění domácí soutěže. „Po tomto omezení by se výrazně snížila možnost odchodu českých fotbalistů do zahraničí. Stabilizace našich předních klubů by se následně projevila i v jejich vyšší konkurenceschopnosti v evropských pohárových soutěžích, kde v posledních letech vyklízíme někdejší pozice, a také ve zvýšení českého klubového koeficientu,“ domnívá se Řepka. Úspěšnost našich týmů na mezinárodní scéně by pak pochopitelně znamenala i příliv většího objemu peněz, z nichž by profitoval celý český fotbal. „Na druhou stranu by se ale rapidně omezil současný příliv nadějných mladých hráčů do ligových týmů,“ upozorňuje generální sekretář s tím, že pravidlo 6 + 5 je spíše vizí než reálným projektem, který by národní svazy sdružené v UEFA schválily.
Zejména v otázce omezování počtu cizinců v klubech hrajících národní ligy se totiž Platini, ale zejména vrchní zastánce této myšlenky prezident FIFA Sepp Blatter dostává do střetu především s platným právem Evropské unie. A přestože se organizace napříč sportovním odvětvím vždy hlasitě bránily jakémukoliv zásahu politiky do svého fungování, přinesl uplynulý rok zvýšenou intenzitu diskusí o sportu i na úrovni nejvyšších orgánů Evropské unie. Důvodem je zejména skutečnost, že sport dosud nemá v agendě EU jasné vymezení, a podléhá tedy obecně platné legislativě.

Specifičnost především

Do konce minulého roku měl Platini v EU velkého spojence ve „svém“ prezidentovi. Když Nicolas Sarkozy před půl rokem prezentoval priority země během předsednictví v Radě EU, vyjádřil mimo jiné naději, že sport získá výjimku z evropských zákonů zajišťujících volný pohyb pracovních sil. Ta by měla ochránit lokální kluby věnující se výchově mladých fotbalistů, jejichž tréninkové aktivity podkopávají finančně silnější konkurenti, kteří mladé hráče skupují. V rámci snahy o uznání specifičnosti sportu se tak nejčastějším argumentem stala potřeba ochránit hlavně mladé sportovce.
Již před nástupem České republiky jako předsednické země EU využil Platini svou návštěvu Česka pro lobbování za své vize. V listopadu se v Praze sešel jak s představiteli Českomoravského fotbalového svazu, jimž mimo jiné přislíbil dva a půl milionu eur na výstavbu svazového sídla a centra mládeže na Strahově, tak s vicepremiérem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou.
V dopise, který vicepremiérovi zaslal několik dní po návštěvě a který má týdeník EURO k dispozici, Platini mimo jiné vyjádřil potěšení, že se s ním čeští představitelé shodují v pohledu na jedinečnost sportu. „Věřím, že UEFA a všechny další sportovní asociace mohou počítat s vaší podporou při ochraně autonomie a specifičnosti sportu v rámci EU,“ pokračuje Platini. „Se sportem nelze nakládat pouze jako s ekonomickou aktivitou a je třeba dosáhnout toho, aby jeho specifičnost byla brána v potaz při aplikaci evropských dohod.“ Dále Platini uvádí, že vzhledem k českému předsednictví je česká „podpora nezbytná k ustavení směrnic pro aplikaci evropského práva ve sportu, zejména v oblastech, jako je ochrana mladých hráčů“.

Sport versus politika

Mezi nosnými tématy v oblasti sportu zmiňuje v souvislosti s českým předsednictvím náměstek ministra školství pro sport a tělovýchovu Jan Kocourek zejména dvě oblasti: autonomii sportu a dobrovolnictví. „Autonomie sportu je sice zmiňována již za francouzského a slovinského předsednictví, z mého pohledu i z pohledu fungování sportu v České republice je ale chápu trochu jinak než kolegové v Evropě,“ upozorňuje nicméně Kocourek. A to tak, že autonomie sportu přímo na hřišti, kde sportovci nastupují, může mít své výjimky nebo specifika proti jiným odvětvím. Ať už jde o fotbal, basketbal, ale i další nejen kolektivní, ale též individuální sporty, protože i mezi nimi jsou velké rozdíly. „Nechci, aby EU v rámci nějakých opatření do sportu zasahovala bez vědomí členských sportovních svazů,“ pokračuje náměstek.
O tom, že jakékoli politické zásahy do sportu narážejí na silný odpor sportovních organizací, svědčí i nedávný případ Polska. Tamní ministr sportu na podzim odvolal kvůli korupci vedení fotbalového svazu. Tento krok nadzvedl ze židle zejména šéfa mezinárodní federace FIFA Blattera, který pohrozil, že pokud se bude politika míchat do sportu, vyřadí Polsko z kvalifikace o postup na mistrovství světa v příštím roce. Podobně byla vnímána podzimní snaha francouzského ministra sportu o ukončení jakéhokoli zápasu na francouzské půdě, při kterém by fanoušci během francouzské státní hymny bučeli.
„UEFA i FIFA mohou v tomto smyslu vyvíjet silný tlak na politiku vlád, které samozřejmě chtějí, aby se jejich reprezentace zúčastňovaly závěrečných turnajů mistrovství, protože je to pro ně obrovská reklama,“ podotýká Doležal ze Slavie. Zároveň ale podle něj UEFA i Platini dobře vědí, kam až mohou při prosazování svých zájmů zajít. „Ano, bude se snažit co možná nejvíce dostát svým volebním slibům, ale je tu otázka možného. Tedy kam až může zajít, aby to zároveň neoslabilo stabilitu UEFA. Ať je to, jak chce, UEFA i FIFA jsou dnes také grandiózní finanční podniky,“ dodává Doležal.
Platini již také koncem roku v souvislosti s Blatterovým trváním na pravidle 6 + 5 mírně zvolnil. Sice podporuje cíle šéfa FIFA, nicméně uznává jejich neprůchodnost v mezích evropského práva. A zaměřil se spíše na získání podpory pro pravidlo minimálního počtu „homegrown players“, tedy hráčů, kteří si bez rozdílu národnosti odtrénovali určitou dobu v klubu národní ligy. Tato myšlenka se například u eurokomisaře Vladimíra Špidly setkala s větším pochopením.
Cílem českého předsednictví tak podle Kocourka je, aby byla precizněji popsána autonomie a specifičnost sportu. „Na základě toho si dokážu představit, že jak UEFA, tak další organizace mohou realizovat svá opatření, ovšem v případě shody všech svých členských organizací,“ dodává náměstek. V rámci diskusí ohledně specifičnosti sportu si přitom nedokáže představit, že by evropská legislativa mohla přijmout konkrétní opatření na základě návrhu jednoho sportu: „Britové nebo Francouzi nám na evropských fórech také nebudou v plné šíři rozumět, když začneme mluvit o hokeji.“

Prodávat se musí

Dalším opatřením, jež zmiňuje jak Platini, tak šéf FIFA Blatter je ochrana mladých hráčů. S omezením přestupů hráčů do 18 let souhlasí například ředitel ostravského Baníku Tomáš Petera: „Mladí hráči by u nás měli zůstávat co nejdéle, nicméně z vlastní zkušenosti vím, že jsme některé hráče prodali příliš brzy.“ Podobně se v otázce ochrany mladých fotbalistů shoduje s Platinim i šéf Slavie. „Spousta kluků, kteří odešli v první vlně šestnáctiletých v polovině devadesátých let, už dneska fotbal ani nehraje, a je to škoda,“ říká Doležal. Jako ideální prototyp hráče zralého na odchod do ciziny uvádí slávistického obránce Marka Suchého. „Hrál od sedmnácti, dostal se do áčka a tři a půl sezony hraje stabilně v domácí lize. Už tady něco odvedl a je mentálně i fyzicky připravený na to, hrát někde v Evropě,“ domnívá se Doležal.
Předčasné odchody nejtalentovanějších mladíků do zahraničí podle generálního sekretáře ČMFS Řepky devalvují výchovný proces v okresech, krajích a klubech. „Ne pokaždé se totiž podaří najít správný timing. Často v těchto přestupech hrají dominantní roli tlaky ze strany některých hráčských agentů či rodičů mladých hráčů, kteří odcházejí především mentálně nedostatečně připraveni,“ říká Řepka. Někdy dle něj kluby s přestupem souhlasí proto, že ho poměřují optikou aktuálního zisku odstupného. A uvádí některé příklady našich dvacetiletých vicemistrů světa z Kanady 2007, kteří bezprostředně po šampionátu odešli do zahraničních klubů, v nichž však výraznější herní příležitost nedostali a výkonnostně stagnují.
„Například obránce Ondřej Mazuch odešel po šampionátu do italské Fiorentiny, kde však dosud neodehrál jediný ligový zápas,“ uvádí Řepka. A to přesto, že za něj Fiorentina zaplatila Brnu zhruba 72 milionů korun (Mazuch momentálně jedná o přestupu do Anderlechtu). Podobně dopadl i brankář Radek Petr, který po stříbru v Kanadě odešel do italské Parmy. V základní sestavě si ale nezachytal a momentálně je na hostování v třetiligovém klubu Pro Patria. Kladně naopak Řepka hodnotí postup v případě útočníka Martina Fenina: „Ten po mistrovství světa odehrál ještě půlrok v Teplicích, dostal se do reprezentace a teprve později odešel do bundesligového Frankfurtu, kde se uchytil.“
Kluby ale podle ostravského Petery často nemají při prodeji talentů na vybranou. Za největší problém považuje odlišný způsob ekonomického fungování klubů českých a západních. Konkrétně v Baníku naplní příjmy z merchandisingu a prodeje lístků kolem deseti procent rozpočtu, kdežto u týmů jako Manchester je tento podíl i sedmdesátiprocentní. Zhruba padesát procent představuje marketing a zbytek tvoří právě příjmy z přestupů hráčů. „Že jsou některé přestupy předčasné, si uvědomujeme, jenže s tím často nemůžeme nic dělat,“ tvrdí Petera, „protože když hráče neprodáme, tak klub zkrachuje. Fotbal je byznys jako každý jiný, a pokud nechcete dopadnout jako sklárna…“
„Jestliže se na omezení přestupů hráčů do 18 let shodnou fotbalové orgány, nemám s tím osobní problém,“ dodává ministerský náměstek Kocourek, „ale vezměme si opět již zmíněný hokej. Nemůžete zakázat šestnáctiletému hráči, aby odešel do Ameriky studovat střední školu. A stejně tak ho nemáte jak sankcionovat za to, že tam bude hrát.“ A zmiňuje další sporty, kde by omezení odchodu sportovců v mladém věku znamenalo vážnou překážku v jejich sportovním vývoji. „Pochybuji, že by se z někoho mohl stát světový basketbalista, pokud neabsolvuje střední školu a univerzitu v USA. Podobné je to třeba u plavců, protože v Americe, potažmo Kanadě v podstatě od začátku soutěžíte se světovou špičkou,“ upozorňuje.
Cílem orgánů EU by tedy podle Kocourka nemělo být regulovat sport na základě návrhu jednoho odvětví, ale naopak uvolnit jednotlivým sportům ruce k tomu, aby ke konkrétním opatřením přistupovaly na základě svých zkušeností. Ovšem v rámci platné legislativy EU. A v tom je podpořit.

V mezích zákona

Zásadnější krok v diskusi ohledně specifičnosti sportu přineslo schválení takzvané Bílé knihy o sportu v létě 2007. Dalším by mělo být schválení Lisabonské smlouvy, kde je poprvé na evropské úrovni zmíněn sport jako odvětví. K intenzivnějšímu jednání o problematice sportu Platini logicky využil především francouzského předsednictví EU a již v červenci minulého roku vyzval jménem evropských federací kolektivních sportů 27 ministrů členských zemí pro evropské záležitosti ke konkrétnímu uznání specifičnosti sportu a autonomie sportovních federací.
Při svém vystoupení ve francouzském Brestu Platini prohlásil, že „evropské sportovní hnutí nechce stát nad zákony unie, ale naopak potřebuje zákony na ochranu skutečných hodnot sportu“. „Potřebujeme legislativní rámec, který ochrání základy a krásu sportu: jeho výchovné, sociální a společenské hodnoty,“ uvedl Platini. Sport podle něj prochází politováníhodnými okamžiky vývoje zejména kvůli slepé aplikaci evropského práva.
Vloni se 27. a 28. listopadu uskutečnilo první fórum sportovních ministrů zemí EU, které svolala Evropská komise do francouzského Biarritzu a jehož se účastnili i představitelé evropských sportovních organizací, národních svazů či olympijských výborů. Evropští komisaři Ján Figel (komisař pro školství, vzdělání, kulturu a vícejazyčnost) a Vladimír Špidla (komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti) po jeho skončení vyslali Platinimu a Blatterovi jasný vzkaz. Ve svém prohlášení sice vyjádřili sympatie se snahou FIFA i dalších organizací přinést více rovnováhy do fotbalu, nicméně zároveň upozornili, že se liší v názoru na způsob, jak toho dosáhnout.
„Pravidlo 6 + 5, které prosazuje zejména FIFA, je založeno na přímé diskriminaci na základě národnosti, a je tudíž v přímém rozporu s jedním ze základních principů evropského práva,“ stojí v jejich prohlášení. Co se týká přestupů hráčů mladších osmnácti let, sdílí Evropská komise dle jejich názoru obavy ohledně ochrany mladých hráčů. „Náš obecný přístup ke sportu je takový, abychom otázky ohledně jeho organizace ponechali na samotných sportovních orgánech do té míry, dokud budou v souladu s evropským právem,“ pokračují komisaři ve svém stanovisku. Zákaz přestupu hráčů do 18 let dle jejich názoru na první pohled rovněž představuje nepřímou diskriminaci v oblasti volného pohybu pracovních sil a mohl by být nepřiměřený ve světle cílů, kterých by jím mělo být dosaženo.
Rada EU při svém bruselském zasedání 10. prosince loňského roku přijala Deklaraci o sportu, v níž uznává význam hodnot spojených se sportem, které jsou jedním z pilířů evropské společnosti. Zároveň zdůrazňuje potřebu brát ohled na specifické vlastnosti sportu, které přesahují jeho ekonomické rozměry.
Jak vidno, Michela Platiniho ještě čeká během minimálně dalších dvou let, po které má jisté křeslo prezidenta UEFA, možná nejtěžší zápas jeho dosavadní kariéry. „UEFA má silné administrativní a odborné zázemí, aby produkovala různé návrhy,“ domnívá se náměstek Kocourek, „a evropští úředníci se jimi zabývají a jsou ochotni je přejímat.“ Nicméně je téměř jisté, že konkrétních opatření pro jednotlivé sporty se ze strany orgánů EU dočkáme jen stěží. Jen ať bruselští úředníci zůstanou u snahy o definici specifičnosti sportu v rámci platné legislativy unie. Ani Platini by si jistě nepřál, aby mu evropští byrokraté někdy v budoucnosti mluvili do toho, jak velké má být třeba malé vápno před brankou…

(box)
Nové týmy v Lize mistrů Platini již během svého šéfování UEFA prosadil od sezony 2009/2010 změnu v kvalifikačních pravidlech elitní soutěže nejlepších evropských klubů, která by měla ulehčit cestu do Ligy mistrů i klubům z méně vyspělých fotbalových zemí. Pokud by například současný lídr Gambrinus ligy Slavia vyhrál domácí soutěž, díky novému postupovému klíči by ji nečekali silní soupeři ze třetích a čtvrtých příček národních soutěží Velké pětky, dle aktuálního stavu soutěží Aston Villa, Valencie, Neapol, Rennes ani Hertha.

(tabulka)
Evropská patnáctka Top 15 evropských lig pro sezonu 2009/2010
1. Anglie
2. Španělsko
3. Itálie
4. Francie
5. Německo
6. Rusko
7. Rumunsko
8. Portugalsko
9. Nizozemsko
10. Skotsko
11. Turecko
12. Ukrajina
13. Belgie
14. Řecko
15. Česko

(pavouk)
První část kvalifikace 1. předkolo Vítězové 48. až 53. ligy odehrají každý tři zápasy

2. předkolo 3 vítězové prvního předkola se utkají s vítězi 14. až 47. ligy

Třetí předkolo 17 vítězů 2. předkola se utká s vítězi 13. až 15. ligy

Kvalifikační play-off Každý z deseti vítězů třetího předkola odehraje pět zápasů
Z této části kvalifikace vzejde pět účastníků hlavní části soutěže

Druhá část kvalifikace 3. předkolo Třetí z 6. ligy
+
Druhý ze 7. až 15. ligy
Každý odehraje pět zápasů

Kvalifikační play-off Pět vítězů 3. předkola se utká se čtvrtými týmy 1. až 3. ligy a třetími ze 4. a 5. ligy
Z této části kvalifikace vzejde pět účastníků hlavní části soutěže

Přímá kvalifikace Předchozí vítěz Ligy mistrů
Vítězové 1. až 12. ligy
Druzí v 1. až 6. lize
Třetí v 1. až 3. lize
Celkem 22 týmů

Pramen: UEFA

Popisky: (hlavní)
Noční můra a světlá výjimka. V základní sestavě Arsenalu momentálně najdeme pouze tři Angličany a není výjimkou, když tým pod vedením francouzského kouče Arsèna Wengera nastupuje zcela bez „domácích“ hráčů. Jako zářný příklad toho, že by i Platinim prosazované omezení počtu cizinců mohlo fungovat v praxi, uvádějí zastánci pravidla 6 + 5 naopak Manchester, který v loňském finále Ligy mistrů porazil Chelsea s šesti Angličany na hřišti. (Na snímku Tomáš Rosický v souboji s Ronaldem v listopadu 2007, kdy jeho Arsenal remizoval s Manchesterem 2:2.)

(černoch)
Národní fotbal à la Německo. Myšlenka vrátit kopané národní kořeny je jistě ušlechtilá, jenže současná Evropa už není, co bývala. První hráč tmavé pleti nastoupil za německý nároďák již v roce 2001. Kromě původem ghanského Gyana Asamoaha na reprezentační soupisce multi-kulti truppe nalezneme jména jako Neuville, Odonkor, Podolski, Kuranyi či Gomez.

(stadion)
Zábava. A byznys! Kluby anglické Premier League i díky boomu zahraničních majitelů investovaly v poslední dekádě téměř dvě miliardy liber do nových stadionů a mládežnických středisek. Platinimu se ale nelíbí, že jsou jejich úspěchy vykoupeny stále vyšší zadlužeností, která vloni dosahovala téměř dvou a půl miliardy liber. (Emirates Stadium, otevřený před dvěma lety, si Arsenal postavil za 390 milionů liber.)

(dvojice Kalouda-Fenin)
Úspěch i propadák. Po stříbře „dvacítek“ na MS 2007 potkaly nadějné hráče rozdílné osudy. Přestože CSKA Moskva vloni zaplatila Brnu za Luboše Kaloudu (vlevo) kolem 130 milionů korun, v uplynulé sezoně odehrál za áčko jen několik minut. Martin Fenin počkal, dostal se do dospělé reprezentace a následně se v dresu bundesligového Frankfurtu uchytil.

(Platini a Vondra)
Politický lobbing. V dopise, který Platini poslal Alexandru Vondrovi po podzimní návštěvě Prahy, byl šéf UEFA potěšen shodným pohledem vicepremiéra na specifičnost sportu.

(Doležal)
Pro každou zemi jsou Platiniho návrhy jinak výhodné a kompromis se bude hledat jen těžko, upozorňuje generální ředitel Slavie Petr Doležal

(Petera)
Pro český fotbal jsou Platiniho návrhy pozitivní, domnívá se šéf ostravského Baníku Tomáš Petera

(Kocourek)
Na hřišti, kde sportovci nastupují, může mít sport výjimky oproti jiným odvětvím, říká náměstek ministra školství pro sport Jan Kocourek

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče