Plať, abys mohl dodržovat zákon!

05. února 2007, 00:00 - PETR KUČERA
05. února 2007, 00:00

Základní podmínkou závaznosti nějakého předpisu je, že je dostupný. Jeden z tradičních právních principů připomíná v dnešním čísle i předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. To platí nejen o zákonech, ale i o jiných předpisech, jejichž dodržování po někom požadujeme.

Představte si třeba, že byste jako zaměstnavatel vydali nějaký závazný vnitřní předpis, ale současně neumožnili zaměstnancům se s ním seznámit, nebo byste od nich požadovali deset korun za okopírování každé stránky.

České technické či stavební normy nejsou samy od sebe závazné - v mnoha případech se lze domluvit na odchylném postupu a stanovit si vlastní normy. Jenže: Dodržování mnoha z nich vyžaduje stát. Odkaz na ně je například součástí stavebního zákona. Navíc je zcela jistě v zájmu státu, aby na jeho občany nepadaly špatně postavené budovy a aby je na ulicích neohrožovalo elektrické vedení neodpovídající normám. Nejde o soukromý požadavek pár stavebníků, ale o regulaci ve veřejném zájmu.

Přesto si stát - prostřednictvím Českého normalizačního institutu - udělal z norem, jejichž plnění vyžaduje, monopolní byznys. „Podnikatelský plán“ je jednoduchý: Nikdo si netroufne postavit budovu podle svého a pak se soudit, že normy nebyly dostupné. Každý raději zaplatí.

Dnes už nic nebrání tomu, aby stát zveřejnil alespoň ty nejdůležitější normy zdarma na internetu. Formát PDF umožňuje, aby byla snadno zachována i jejich grafická úprava. Už delší dobu je podobně dostupná Sbírka zákonů, přestože i na ní toho lze ještě dost zlepšovat.

Můžeme spekulovat, co přesně znamená „bezplatná veřejná přístupnost“ norem, jak ji stanoví stavební zákon. Nicméně další ze základních právních zásad říká, že při nejasnostech se výklad předpisu rozšiřuje ve prospěch jeho adresátů, nikoliv že se zužuje.

Ale připusťme, že by zákonodárci - přes sliby o zlepšení podnikatelského prostředí - skutečně zamýšleli, aby zájemci o normy museli jezdit třeba až do knihoven v krajských městech. Úplně absurdní je však tvrzení, že normy nelze bezplatně kopírovat. Podle zákona není autorským právem chráněno úřední dílo, zejména právní předpis či opatření obecné povahy. Požadovat po lidech autorské poplatky za normu, jejichž tvorbu už zaplatili z daní a jejichž dodržování stát vyžaduje, to už chce pořádnou dávku drzosti. *

Nic státu nebrání, aby alespoň ty nejdůležitější normy zveřejnil zdarma na internetu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče