Plastic People of the Czech Republic

18. února 2008, 00:00 - Petr Bayer
18. února 2008, 00:00

Stálo by za hlubší analýzu, jestli jsou plasty opravdu výhodné.

Zamáčkneme plastový budík, vezmeme do ruky umělohmotný kartáček, poté rychlovarnou konvici. Za celý den nám projdou rukama desítky plastových výrobků, aniž si to uvědomujeme a věnujeme jim nějakou zvláštní pozornost. Nemám proti tomu nic, pokud to jejich producenti nepřehánějí a nechtějí nás zasypat záplavou plastů všude, kam se podíváme.

Už jsme si doma dávno zvykli na vypínače z bakelitu a dalších hmot, namísto jejich porcelánových předků. Nevadí mi, když je z plastu třeba vrchní kryt magnetofonu, a jestliže je tak lehčí a levnější, tím lépe. Trabant býval terčem posměšků pro svůj nadčasový nerezivějící kabát, a dnes dělají plastové části karoserií i renomované automobilky. Poněkud sporným mi ale již připadá masové využití plastů k výrobě dětských hraček. Dodnes mi zatrne, když si vzpomenu, jak jsme našli dítě s odlomenou částí hrazdičky v puse. Naopak výhodné se mi zdají lahvičky z plexiskla, jež jsou lehké a hůře rozbitné oproti skleněným „pítkům“. Vyhýbám se však jídelnám v supermarketech kvůli jejich plastovým příborům a „talířům“, které mi berou chuť jinak z dobře vypadajících pokrmů. Připadá mi jako mrhání je po jídle prostě vyhodit. Lze pochopit, že se jim nevyhneme třeba v letadlech, ať z bezpečnostních či praktických důvodů. Proč jimi ale stlát v kantýnách? To by kovové nože někdo ukradl, nebo se s nimi jenom někomu nechce mýt? To nechápu. Úplným extrémem je potom prodej piva v PET lahvích. Připadá mi, že těch umělých hmot je kolem nás příliš a stálo by za hlubší nezávislou analýzu, zda je to výhodné. Šetří se tak sice přírodní zdroje jako dřevo či kovy, ale na druhé straně jejich výroba spotřebovává ropu a také energii a vázne i jejich recyklace.

Ve filmu Pelíšky rozesmával diváky nadšený obdivovatel plastových novinek z tehdejších „bratrských“ států NDR a PLR, který vždy pohořel ve svém zápalu kvůli nějakému „drobnému“ detailu. Těchto „detailů“ je zde řada, včetně působení na psychiku uživatelů. Pokud si zvykneme, že vše je na jedno použití, nebudeme se tak chovat i v osobním životě? Nechtěl bych se dočkat „plastových“ vztahů a po použití skončit v odpadkovém koši. A už vůbec nechci z plastu ucucávat pivo.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče