Plány kontrol najdete kvůli prevenci na webu

15. října 2007, 00:00 - Petr Kučera
15. října 2007, 00:00

Zdánlivě to zní absurdně: Státní úřad inspekce práce předem zveřejňuje, jaké kontroly se chystá během roku provést. „Ale žádná firma nemůže vědět, jestli zkontrolujeme zrovna ji. Vedle plánovaných kontrol navíc průběžně reagujeme na došlé podněty,“ říká k tomu šéf úřadu Rudolf Hahn.

ŠÉF Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn: Zdánlivě to zní absurdně: Státní úřad inspekce práce předem zveřejňuje, jaké kontroly se chystá během roku provést. „Ale žádná firma nemůže vědět, jestli zkontrolujeme zrovna ji. Vedle plánovaných kontrol navíc průběžně reagujeme na došlé podněty,“ říká k tomu šéf úřadu Rudolf Hahn.

Jednou ze dvou vašich hlavních činností jsou kontroly v oblasti bezpečnosti práce. Na co jste se v roce 2006 nejvíce soustředili?

Nejvíce kontrol – téměř 14 procent z celkového počtu – proběhlo ve stavebnictví. Poté následuje zemědělství, služby, výroba kovových konstrukcí a doprava na pozemních komunikacích.

Co jste nejčastěji kontrolovali?

Hlavním cílem je prevence pracovních úrazů. Kontrolní akce se týkaly ochrany zaměstnanců před pády z výšky, bezpečnosti vnitrozávodové dopravy, provozu manipulačních a dopravních prostředků a manipulací s materiálem obecně. Zaměřili jsme se také na ochranu při práci s azbestem a na zemědělské firmy provozující smíšená hospodářství, tedy kombinaci rostlinné a živočišné výroby. Zvláštní pozornost pak samostatně věnujeme malým a středním firmám.

| |
|
Mgr. Ing. RudolF hahn Je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V oblasti veřejné správy pracuje od roku 1990. V letech 1990 až 1994 působil na Magistrátu města Opavy, v letech 1995 až 2006 byl ředitelem Úřadu práce v Opavě. Generálním inspektorem Státního úřadu inspekce práce jej ministr práce a sociálních věcí jmenoval vloni v březnu. |
 Kolik kontrol v oblasti bezpečnosti práce jste uskutečnili?

V roce 2006 jsme zkontrolovali 12 568 subjektů. Uskutečnili jsme 15 971 kontrol, takže u některých firem jich proběhlo více.

Zlepšuje se bezpečnost práce na českých pracovištích?

Situace je v posledních letech stabilizovaná. Pracovní úrazovost se zásadně nemění, počet smrtelných pracovních úrazů dokonce mírně klesá. Není tedy důvod vyjadřovat se o tom nějak velmi kriticky.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

Tuzemská pracoviště jsou v tomto směru srovnatelná se zeměmi, s kterými se obvykle porovnáváme – tedy hlavně se státy Evropské unie.

Existuje nějaká země, která je pro vás v oblasti bezpečnosti práce vzorem?

Upřímně řečeno, nevím. Každá země má totiž odlišné prostředí, jinou strukturu národního hospodářství. Například ve státech, kde je větší podíl zemědělství, mívají úrazovost vyšší. Takže bychom museli spíše srovnávat konkrétnější ukazatele, ne celek.

Evropská unie nedávno schválila cíl snížit pracovní úrazovost o 25 procent do roku 2012. Jak k tomu přispěje váš úřad?

Zmíněný cíl Evropské unie mi trochu dělá problém – zatím příliš nevím, jak by toho mělo být dosaženo. Přestože těch

25 procent se týká Unie jako celku, nikoliv jednotlivě každé země. Konkrétní řešení je ale právě v kompetenci jednotlivých států.

Já osobně jsem hodně očekával od nového zákona o úrazovém pojištění. Část pojistného totiž měla jít do oblasti prevence. A právě naše instituce by měla mít důležité slovo při rozhodování, kam prevence bude namířena. Jenže nová vláda účinnost tohoto zákona odložila a zatím není jasné, jakým směrem se úrazové pojištění bude dále ubírat.

Podle vaší výroční zprávy se často zaměřujete na malé a střední firmy. Právě ty ale mnohdy nemají na oblast bezpečnosti práce dost odborníků. Snažíte se jim pomoci? Samozřejmě. Mimo jiné jsme spustili portál BZP.cz, zaměřený právě na malé a střední firmy. Tam najdou všechny důležité informace. Další možností je využít našeho bezplatného základního poradenství. FIRMÁM NABÍZÍME BEZPLATNÝ CERTIFIKÁT

Kde je hranice toho, co je ještě základní poradenství? Je obtížné ji nějak jasně definovat. Máme dost kapacit na velmi kvalitní poradenství v oblasti bezpečnosti práce. Ale firma už nemůže čekat, že za ni vypracujeme všechny potřebné dokumenty. Vedle bezpečnosti práce se věnujeme také kontrole pracovněprávních předpisů. Když se na nás obrátí zaměstnanec, bezplatně mu poradíme, jaké kroky může podniknout. Ale do bezplatného základního poradenství už nepatří třeba to, že bychom za něj přímo sepsali žalobu k soudu. Spustili jste také program Bezpečný podnik. Společnosti, které splňují předpisy v oblasti bezpečnosti práce, získají certifikát. Jaký je o něj zájem? Momentálně má certifikát 48 firem. Za tři roky fungování programu jej sice získalo více firem, ale platí jen omezenou dobu a je nutné jej obnovovat. V poslední době počet zájemců trochu stagnuje. Proto chceme program více propagovat. Certifikát Bezpečný podnik může získat každá firma, která prostě jen splňuje požadavky na bezpečnost práce? Nebo je k tomu nutný nějaký nadstandard? Stačí splnit všechny běžné zákonné požadavky, nic navíc. Jen je třeba počítat s tím, že ten proces nějakou dobu trvá. A certifikát lze získat zdarma? Ano. Samozřejmě, pokud pominu nutné investice do splnění příslušných předpisů na pracovišti. Takže zjednodušeně řečeno: Když o certifikát požádá malá firma, je to pro ni dobrý způsob, jak si u vás zdarma ověřit, jestli splňuje všechny předpisy. Zkontrolujete ji a ještě se tím může chlubit. Ano. Koneckonců v oblasti prevence je to náš nejúspěšnější produkt. O tom svědčí i fakt, že v poslední době kterýkoliv ministr práce a sociálních věcí byl vždycky připraven předat firmám ty certifikáty osobně. Certifikáty mají i další efekty. Hlavně velcí zaměstnavatelé, kteří jej získali, pak v řadě případů kladou podobné nároky také na své partnery a dodavatele. PLÁN KONTROL JE VEŘEJNÝ, ALE… Druhou hlavní oblastí vaší činnosti je kontrola dodržování pracovněprávních předpisů. Na kolika kontrolách jste loni byli? Uskutečnili jsme 2838 kontrol u 2695 subjektů. Odhalili jsme 7058 nedostatků a porušení předpisů. Mimo jiné jsme uložili 273 pokut v celkové výši přes 4,2 milionu korun. Na co se v pracovněprávní oblasti nejvíce zaměřujete? V roce 2006 se jednalo hlavně o dodržování stanoveného pracovního režimu řidičů, mzdové otázky a problematiku cestovních náhrad. Zaměřili jsme se také na dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů s předmětem podnikání zajišťujícím ostrahu majetku a osob. Další velkou oblastí pak bylo zaměstnávání cizinců. Musím ale upozornit, že – stejně jako v oblasti bezpečnosti práce – se vedle těchto celoročních priorit věnujeme také kontrolám na základě podnětů občanů. Nikdy tedy nelze předem říci, na co se zaměříme. Nicméně na každý rok tedy zvolíte několik oblastí, kterým při kontrolách věnujete celoroční pozornost. Tento seznam je k dispozici i na vašem webu www.suip.cz. Letos jde mimo jiné o bezpečnost provozu výtahů nebo o provoz chladicích zařízení, kompresorových stanic či plynových zařízení. Ano, seznam oblastí zveřejňujeme i proto, že jde svým způsobem o prevenci. Naším cílem přece není udělit co nejvíce sankcí. Jde o to, aby firma měla danou oblast v pořádku. Proto si každý může přečíst, na co se zaměřujeme. Navíc nikdo nikdy neví, které společnosti v dané oblasti budou skutečně kontrolovány, a které nikoliv. Kdy bude dostupný seznam hlavních kontrolních akcí na rok 2008? Někdy na přelomu roku. Připravujeme jej podle podnětů oblastních inspektorátů práce, připomínkují jej mimo jiné odbory a nakonec jej schvaluje ministerstvo práce a sociálních věcí. Říkal jste, že vedle těchto plánovaných oblastí také průběžně reagujete na nejrůznější podněty občanů, tedy hlavně zaměstnanců. Stíháte je vyřešit všechny? Zdaleka ne. Kvůli malému počtu inspektorů na pracovněprávní předpisy se bohužel můžeme zabývat jen polovinou těch podnětů, které obdržíme. Kolik těch inspektorů je? Na pracovněprávní oblast je jich kolem sto třiceti. Naopak v oblasti bezpečnosti práce je počet inspektorů dostatečný, i když také ne úplně ideální. Jste povinni zabývat se všemi podněty? Zákon nám to nepřikazuje. Samozřejmě, že bychom se rádi zabývali všemi. Kvůli zmíněným personálním důvodům si ale mezi podněty musíme vybírat. Je to dáno rozpočtem, nebo nedostatkem vhodných lidí? Ta místa tabulkově prostě nejsou. Není to dáno nedostatkem lidí. Jak se vám daří získávat lidi do ústředí, které sídlí v Opavě? V zákoně o inspekci práce se umístění sídla do Opavy objevilo až na poslední chvíli. Do jisté míry jsme však nástupcem Českého úřadu bezpečnosti práce, který sídlil v Praze. Pro zajištění standardního fungování a kontinuity máme dosud pracoviště i v Praze, postupně ta místa přesouváme do Opavy. Mluvím přitom samozřejmě jen o ústředí – vždyť oblastní inspektoráty práce, fungující jako prvoinstanční orgány, sídlí po celé republice. Přesto: Je těžké sehnat zaměstnance do ústředí v Opavě? Řekl bych, že jako kdekoliv jinde. Koneckonců v Praze jsou také těžkosti, neboť podobných pracovních nabídek je tam obecně daleko více. Vy sám jste původem odkud? Přímo z Opavy. Jak často jezdíte do Prahy? Není výjimkou, že tam jedu dvakrát týdně. Ale nejde jen o dojíždění do Prahy. Důležitý je kontakt s oblastními inspektoráty. Máte-li ústředí v Praze, je to sice blízko do Plzně, ale daleko do Ostravy nebo do Zlína. Takže z Opavy je do řady regionů blíž než z Prahy. Jak stanovujete výši pokut? Rozpětí je dáno zákonem. Samozřejmě se snažíme přihlédnout k okolnostem. Co když někdo opakovaně neplatí pokuty a navíc nadále porušuje předpisy? Můžete rozhodnout třeba o uzavření pracoviště? Z velmi vážných důvodů může inspektor znemožnit další používání technického zařízení nebo prostor. Musí jít o bezprostřední ohrožení života nebo zdraví. Každé takové rozhodnutí je co nejrychleji přezkoumáno. Nelze to ale použít jako nějakou zvýšenou sankci pro opakované běžné nedostatky. Když někdo neplatí pokuty, řeší se to pak v klasickém správním řízení. Nemůžeme rozhodnout o něčem, jako je zákaz podnikání. Jsou pokuty účinné? Chtěli bychom dosáhnout jejich zvýšení. Oblastní inspektoráty je v řadě případů ukládají příliš nízké. Nechci je extrémně vysoké, ale pokud jsou tam opakované nedostatky, musí nastoupit i adekvátní sankce. Stejně tak při porušení předpisů, pokud má závazné následky – typicky u pracovní doby řidičů kamionů nebo autobusů. Zmínil jste sankci v podobě zákazu používat stroje a zařízení. Podle vaší výroční zprávy je to rok od roku lepší. Že by už všichni modernizovali? Určitě je to jeden z faktorů. Úroveň technické infrastruktury se zlepšuje, firmy ji obnovují, novým strojům není nutné věnovat takovou pozornost jako starým zařízením. Na druhou stranu ale samozřejmě záleží i na výběru kontrolovaných subjektů – statistika je možná jenom zkreslená tím, že jsme pár let po sobě narazili na samé „vzorné“ firmy. Máte dost pravomocí ke všemu, co je od vás vyžadováno? Problémy jsou při kontrole dodržování pracovněprávních předpisů. Zjednodušeně řečeno, můžeme kontrolovat jen pracovněprávní dokumenty. Ale ty mají nějakou provázanost s dokumenty v oblasti účetnictví, obsahující ekonomické informace o firmě. A podle zákonodárců je veřejný zájem na ochraně těchto dat silnější než zájem našeho úřadu dostat všechny podklady. Ke zlepšení však není hned nutná legislativní změna. V řadě případů by stačila dobrá vůle institucí, které mohou kooperovat. Bohužel v České republice existuje spíše silný rezortismus. Podněty ke kontrolám často dávají sami zaměstnanci. Je pak dokazování snadnější? Hodně podnětů v pracovněprávní oblasti podávají spíše bývalí zaměstnanci. Pak se hůře zjišťují důkazy, nedají se zpětně sehnat. Nemáme to tak jednoduché jako třeba obchodní inspekce, která jde s fotografem do obchodu a najde prošlé zboží. My musíme vycházet z valné míry jen z dokladů. Přitom většinu z nich vyhotovují sami zaměstnavatelé. Takže je obtížnější opatřit důkazy, které obstojí. UMĚLI BYCHOM OHLÍDAT NELEGÁLNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ

Předchůdce vašeho úřadu kontroloval jen oblast bezpečnosti práce. Po vzniku Státního úřadu inspekce práce v polovině roku 2005 kontrolujete i oblast pracovněprávních předpisů. To dřív dělaly úřady práce. Těm ale nadále zůstala kontrola švarcsystému. Není to trochu nelogické? Úřady práce byly do zmíněného roku 2005 v situaci, že měly za úkol velmi dobře spolupracovat se zaměstnavateli při zřizování nových pracovních míst a podobně, ale zároveň měly kontrolní úkoly a postupovaly vůči stejným firmám v sankční rovině. Proto na nás přešla kontrola pracovněprávních předpisů podle zákoníku práce. Na úřadech práce zůstala kontrola zákona o zaměstnanosti, včetně švarcsystému. Přinejmenším od letošního ledna ale zákaz švarcsystému přešel ze zákona o zaměstnanosti právě do zákoníku práce. Byl byste tedy pro přechod kontrol pod váš úřad? Ano, dokonce už i v oficiálním stanovisku jsme uvedli, že si umíme představit, že bychom kontrolovali také oblast nelegálního zaměstnávání. Podle mne by to bylo logické. Nebráníme se tomu. Ale opět bychom narazili na ten nedostatečný počet inspektorů. Horší pracovněprávní podmínky nabízely některé firmy i kvůli tomu, že zájemců o práci měly dost. Čím dál tím víc firem teď ale mluví o nedostatku kvalitních zaměstnanců. Může to vést k tomu, že se o ně začnou přetahovat nejen v oblasti mezd, ale i obecnějších pracovních podmínek? Tento trend bych očekával, asi to tak bude. Ale ty hlavní nešvary, které při kontrolách zjišťujeme, to neodstraní. Protože často se dějí buď v některých sektorech, kde obdobným způsobem postupuje celá skupina zaměstnavatelů, nebo v některých typech povolání. V Profitu jsme psali také o plánech ministra Martina Římana na sjednocení nejrůznějších státních kontrol. Prý je jich příliš, nemají jednotná pravidla a často se dublují.**

Nějaké sjednocení procesních pravidel – tedy pravidel pro lhůty, dokazování a podobně – by mohlo být krokem správným směrem. Zásadnější změna ostatních pravidel je nereálná, třeba taková, že by se kontrola nesměla uskutečnit během určité doby po skončení té předchozí. Nemůžu totiž vyloučit, že naši inspektoři půjdou do jedné firmy ve stejném roce víckrát. Typicky u pracovního úrazu tam znovu půjdeme hned po týdnu.

Je jasné, že firmy mají ke kontrolám negativní vztah. Těžko někdo řekne: Ale to se mně ulevilo, že jste přišli, zrovna jsem si lámal hlavu, jestli to děláme dobře…

Na druhou stranu téměř denně mám v poště podněty ze strany zaměstnanců různých firem: Kontrol je podle nich málo, prý jsme nedostatečně důrazní, málo postihujeme jejich porušení.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče