PLAMEN: Ten má ale ránu!

06. ledna 2003, 00:00 - Jakub Knězů, reportér ČT, jakub.knezu@czech-tv.cz
06. ledna 2003, 00:00

Vsetínská zbrojovka měla armádě dodat stovky kanonů, výsledek je zklamáním Ještě vloni v únoru se psalo o tom, že v ZVI najde do konce roku práci několik desítek nových zaměstnanců. Čas ukázal, že všechno bude trochu jinak.

Vsetínská zbrojovka měla armádě dodat stovky kanonů, výsledek je zklamáním

Ještě vloni v únoru se psalo o tom, že v ZVI najde do konce roku práci několik desítek nových zaměstnanců. Čas ukázal, že všechno bude trochu jinak.

Státní zakázka byla pro zbrojovku otázkou života a smrti, požadované kanóny pro L-159 mají totiž hodnotu více než dvou miliard korun a zajistily by vsetínské zbrojaře do roku 2015. Generální ředitel ZVI Rostislav Levíček ještě v dubnu věřil, že do 15. prosince ZVI odevzdá armádě první dodávku Plamenů.

Armáda chce, vláda činí

V první polovině loňského roku se ještě blýskalo na lepší časy, zase to vypadalo, že projekt Plamen, tedy plán výroby téměř tří set kanonů pro lehké bitevníky L-159, se bude zdárně vyvíjet, a že zbrojovka bude armádě dodávat potřebné množství v ten pravý čas a potřebné kvalitě. Na podzim se však už začalo nahlas hovořit o tom, že velký armádní kšeft bude převeden na Vojenský opravárenský závod ve Šternberku. I samotné ministerstvo obrany potvrdilo, že vsetínská zbrojovka nedodržela termín zakázky. „Podle našich informací se společnost ZVI potýká s vážnými problémy, způsobenými dočasnou či trvalou platební neschopností, která může ohrozit dokončení vývoje kanonu a zahájení jeho výroby. Vláda proto v nejbližších dnech projedná materiál, který v jedné variantě počítá s vyvedením akcií ZVI z konsorcia Trustfin a z ČSOB na stát a jejich následným prodejem VOP Šternberk za symbolickou jednu korunu,“ uvedl 5. prosince pro ČTK ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Dodal, že ještě předtím by měla ZVI oddlužit Česká konsolidační agentura. VOP Šternberk patří podle Tvrdíka mezi nejlepší zbrojní podniky v zemi. „Má všechny předpoklady pro to, aby dokázal v krizovém režimu projekt kanonu Plamen v krátké době úspěšně dokončit,“ zdůraznil ministr.

Šternberk zatím neví

Ředitel VOP Šternberk Petr Zajíc ČTK řekl, že šternberská společnost by měla ve zbrojovce získat 100procentní podíl. „Z pozice majoritního vlastníka bychom poté ovlivňovali činnost ZVI tak, aby projekt kanonu Plamen probíhal podle plánu,“ uvedl Zajíc. Ředitel VOP Šternberk však ještě před Vánoci vůbec nevěděl, kdy a za jakých podmínek získá projekt Plamen pod svoji kontrolu. Odhadoval, že bude trvat ještě minimálně tři měsíce, než se Šternberští s celým projektem seznámí. Nyní odmítá spekulovat nad budoucností Plamenu, v prvé řadě je prý třeba dát ZVI ekonomicky do pořádku. „Pohledávky za ZVI budeme kapitalizovat, nemůžeme je ani prodat a ani vyhlásit na ZVI konkurz,“ upřesňuje Zajíc. Ředitel vsetínské ZVI Rostislav Levíček v rozhovoru pro ČTK na začátku prosince nechtěl finanční situaci zbrojovky komentovat. Řekl pouze: „Nepopírám, že vláda má jednat o opatřeních, které mají řešit stabilitu naší firmy pro budoucí realizaci státní zakázky.“ „Kanon Plamen je strategickým projektem české armády a je nezbytně nutnou součástí zprovoznění letounu L-159 jako zbraňového systému,“ zdůvodnil Tvrdík zájem státu o zbrojovku ZVI. Na základě žádosti ministerstva obrany a ministerstva průmyslu tak vláda 9. prosince rozhodla, že se ZVI prodá z České konsolidační agentury za symbolickou jednu korunu právě státnímu podniku Vojenský opravárenský podnik ve Šternberku, tedy potažmo Ministerstvu obrany, a společně s ním přejde pod Českou konsolidační agenturu celý Trustfin.

Argumenty se vždy najdou

Jak na tiskové konferenci po zasedání vlády 9. prosince řekl ministr financí Bohuslav Sobotka: „Vláda vyjádřila souhlas s tím, aby Česká konsolidační agentura odkoupila za účelem nekonkurzního řešení vůči společnosti ZVI 100% podíl ve společnosti Trustfin, a. s., za celkovou cenu jedné koruny. Ekonomicky spjatá skupina Trustfin, jejíž součástí je podnik ZVI a jejíž součástí je rovněž podnik Uniplet, bude převedena ze struktur, které jsou v tuto chvíli spravované Československou obchodní bankou do České konsolidační agentury. Následně bude akciová společnost ZVI převedena pod rezort ministerstva obrany.“ Ministr dodal, že součástí rozhodnutí vlády je rovněž souhlas k tomu, aby konsolidační agentura odprodala druhý podnik, který je součástí struktury Trustfin, a to společnost Uniplet.

Co je to Plamen?

Systém Plamen byl vždy prezentován jako něco nového a geniálního, za co nám státy NATO utrhnou ruce. Vyvíjí se už od roku 1996. Minimálně do doby, než bude Plamen nasazen v české armádě, však na proniknutí na jiné trhy můžeme klidně zapomenout. Jeho výjimečnost má spočívat v mimořádných technických parametrech. Především v tom, že oproti jakémukoli jinému rotačnímu systému je již druhý výstřel optimální, zatímco jiné kanony vystřílí značnou část munice, než dosáhnou plné kadence a přesnosti střelby. Dvouhlavňový kanon prý navíc střílí až 2800 ran za minutu, což je zhruba o 1000 ran více, než údajně umí výrobky zahraničních zbrojovek. Jedinou konkurenci v této třídě představuje podle ředitele ZVI Rostislava Levíčka kanon ruské výroby. Vtendrech pro armády NATO však prý neobstojí, neboť nesplňuje základní podmínku standardů, ráži 20 mm. Nový český kanon by však neměl být vázán pouze na bitevníky z vodochodského Aera. Mělo být jednoduše možné jej přizpůsobit pro jakýkoli bojový prostředek, například helikoptéru. Počítalo se i s exportem do států NATO, předběžný zájem však zatím projevil pouze ruský MIG. „Exportu do armád NAT O zatím brání nedokončená certifikace na našich letadlech. Potom musíme získat povolení ministerstva obrany a až následně můžeme vyvážet. Řekl bych, že na zbrojařském veletrhu IDET v roce 2003 už budeme schopni nabízet systém do zahraničí. U jakýchkoli zbraňových systémů totiž vždy platí nepsaná podmínka, že pokud systém neinstalovala domácí armáda, je téměř nemožné jej nabízet jinam,“ vysvětluje Levíček. Daleko skeptičtější k budoucnosti Plamenu jsou nezávislí experti na zbraně, které jsme oslovili. Jeden z nich, který si nepřeje být jmenován, uvedl, že takový typ kanonu jako je Plamen, umí vyrobit pouze Němci, Rusové a například Američané, že prý je zbytečné, abychom velmi draze vyvíjeli novou zbraň, když ji v lepší kvalitě můžeme koupit jinde. Podle informací od našeho zdroje prý se už také zkoušel Plamen na několika střelnicích v Norsku a ve Francii a oba testy dopadly údajně katastrofálně. Ve Francii se nepodařilo trefit ani jednou cíl a v Norsku se kanon prý dokonce zasekl a roztříštil tak, že ohrozil bezpečnost pilota letadla. „Vojáci se báli toho, že by ZVI koupil někdo pro ně nepohodlný, proto tuto firmu musel získat stát. Kdyby se totiž zjistilo, kolik peněz se už do projektu investovalo a jaký nepořádek kolem něj panuje, tak by to stálo hlavu několika vysoce postavených lidí,“ tvrdí muž, který je do projektu Plamen velmi zasvěcen. Rostislav Levíček, generální ředitel ZVI, ubezpečuje, že Plamen už na zemi funguje více než rok bez jakýchkoli problémů. Testy v Norsku a ve Francii před několika lety vnímá jako „porodní bolesti“, které jsou u zkoušek zbraní běžné.

Zatím jen prototypy

Proti Plamenu vystupuje také například poslanec za ČSSD Radim Turek, který je členem branně-bezpečnostního výboru. „Několikrát se říkalo, jak je to skvělý projekt, dostal dokonce nějaká ocenění, ale stále je jeho vývoj jen ve fázi prototypů, což samozřejmě není hlavní důvod, ale jeden z mnoha důvodů, proč zatím tak vázne jiný, daleko větší projekt, a to dodávka samotných letounů L-159 pro českou armádu.“ Poslanec Turek si myslí, že kdyby celý případ začala podrobněji zkoumat policie, jistě by našla řadu nedostatků, které podle něj v celé kauze jsou a které by doložily, že peníze určené na vývoj Plamenu skončily někde jinde. „Nevím, co je lepší. Kdyby se celý záměr výroby Plamenu teď zastavil, tak by se muselo odepsat spousty peněz, když bude projekt pokračovat, nezbude nám nic jiného, než se modlit, že všechno dobře dopadne,“ říká Turek. Fakt, že české L-159 nemají dostatečnou výzbroj v podobě kanonů, musela armáda při podzimním zasedání NATO v Praze řešit zoufalým krokem. Od Američanů nakoupila desítky raket AIM-9M Sidewinder. Podle našich informací nás tyto zbraně stály téměř 50 milionů korun. Náměstek ministra obrany Pavel Severa však říká, že rakety Sidewinder byly darem Američanů a nezaplatili jsme za ně ani korunu. Vládní koalicí čerstvě dosazený náměstek si sice před pár měsíci přímo v armádním časopisu A report (v čísle 20/2002) na projekt Plamen stěžoval, jeho dnešní názor je trochu odlišný. V A-reportu tehdy uvedl: „Nechal jsem si zpracovat rychlou analýzu současného stavu. Z osmadvaceti v minulosti zahájených klíčových projektů se pouze 45 % plní v souladu s harmonogramem. Dalších 27 % projektů má zpoždění malé, 13 % zpoždění velké, ale zásadní je, že 15 % má zpoždění tak kritické, že je ohrožena jejich realizace. To je pro mě velmi špatná zpráva,“ uvedl náměstek v armádním magazínu a zdůraznil, že největším problémem je právě Plamen. Doslova uvedl: „Za naprosto nejkritičtější lze bezpochyby označit program leteckého kanonu.“ Dnes náměstek Severa říká: „Sice stále platí to, že Plamen nesplnil některé zkoušky, ale jinak je to povedený výrobek. Nechali jsme si udělat několik analýz toho, co by se dělo, kdybychom od projektu upustili. Na jejich základě jsme zjistili, že se pořád vyplatí vývoj kanonu dokončit. Musím ale přiznat, že kanon zatím neobstál při zkouškách na letadlech, zatím nám funguje akorát na zemi“. Podle náměstka, který má vyzbrojování armády na starosti, je třeba vývoj Plamene dokončit také proto, že bez něj by L-159 neměly na některých trzích šanci. U nás se sice počítá s potenciálním nasazením těchto letounů při vzdušných soubojích, ale pro jiné zákazníky je rozhodující to, jak umí likvidovat pozemní cíle - a právě k tomu je kanon určen.

Zamotané ZVI

Pojďme se podívat na to, jak to vypadalo se ZVI ještě předtím, než se vláda rozhodla k převedení výroby pod Vojenský opravárenský závod ve Šternberku. Uvidíme totiž, že kanony se nám pěkně prodražily. Navíc podle některých dokumentů to vypadá, že ani státní úředníci a ani ti soukromí se k ZVI nechovali vždy zrovna příkladně. Všechno začalo už v roce 1994, kdy ČSOB začala úvěrovat Zbrojovku Vsetín. Ta ale peníze nevracela, takže ji v roce 1996 ČSOB poslala do konkurzu, při jeho vyřizování však podle časopisu Týden udělali zaměstnanci ČSOB takovou chybu, která „katapultovala náhradu za dlužnou částku do sféry utopie.“ Až rok 2000 znamenal výrazný posun v případu, protože IPB, která ovládala společnost Trustfin, pod kterou patřila i vsetínská zbrojovka, přešla známým způsobem pod ČSOB. Manažerům banky se tak konečně naskytla šance, jak dostat utopené peníze zpět. ČSOB se ocitla v pozici vlastníka Trustfinu, který vymáhá dluh od dceřiné společnosti - tedy zbrojovky. Zatím ale žádný soud nerozhodl o tom, že by kdokoli měl ČSOB kvůli nespláceným úvěrům něco vracet. ČSOB svoji roli v celém případu hodnotí pozitivně, její mluvčí tvrdí, že banka iniciovala dotažení smluvní dokumentace k projektu a poskytnutí nových půjček ZVI pro financování projektu Plamen. Bez těchto půjček by prý byl projekt Plamen zřejmě dávno zastaven.

Peníze? Zaplatí ČKA

ZVI měla dlouhodobě velké finanční problémy. Dokládá to i například dokument z 8. října 2002, ve kterém generální ředitel České konsolidační agentury Pavel Řežábek oznamuje prodloužení splatnost úvěrů ZVI. Tyto úvěry byly převedeny do ČKA letos v dubnu a v květnu, jejich celková suma dosáhla 286 milionů korun. Konsolidační agentura získala úvěry ZVI společně ještě s úvěry Trustfinu v hodnotě 1,33 miliardy korun za cca 1,28 miliardy korun. Z dopisu také vyplývá, že ČKA by musela kvůli výši úvěrů okamžitě podat na společnosti návrh na konkurz. Právě proto prodloužila splatnost úvěrů do 31. ledna 2003. Podle mluvčího České konsolidační agentury Jiřího Pekárka měla k tomu konsolidační agentura několik vážných důvodů, například ten, že i vedení společnosti by kvůli neschopnosti splácet úvěry muselo samo na sebe podat návrh na konkurz, že by se vážně ohrozila státní zakázka na Plameny a navíc proto, že hrozila arbitráž českému státu ze strany Monarch Machinery pro údajné ohrožení jeho investic v Trustfin-Vanguard, a. s. Neméně důležitý byl pro ČKA také argument zachování zaměstnanosti v regionech Vsetínska a Třebíčska. Podle ocenění, které pro ČKA provedla firma CAIB Financial Advisors, by z 286milionové pohledávky ZVI byla výtěžnost cca 5 % nominální hodnoty pohledávek, tedy pouze asi 14-15 milionů korun. CAIB k 30. září připravila ocenění, z kterého vyplývá, že maximální výtěžek z prodeje pohledávek celého Trustfinu se dá očekávat v rozmezí 137-148 milionů korun. CAIB Financial Advisors také jednala s potenciálním zájemcem o dalšího člena skupiny Trustfin Uniplet. Tím, kdo chtěl kupovat, byl Monarch Knitting Machinery Corporation. V lednu 2002 však od svého záměru firma ustoupila. Podle vyjádření společností okolo ČSOB pak Monarch Knitting Machinery zahájil proti ČSOB kampaň založenou na řadě nepravdivých a zavádějících informací. ČSOB měla původně podle dostupných interních dokumentů banky záměr vyvést ZVI a Uniplet ze skupiny Trustfin, protože jsou to nejhodnotnější podniky, které by neměly skončit v konkurzu. Navrhovala je převést relativně jednoduchými operacemi na tzv. Special purpose vehicles, firmy v daňových rájích - SPV Stickwalk a například Accord Development Fund. Podle přílohy dopisu člena představenstva ČSOB Jana Lamsera z února 2002 je doslova „cílem navrhované transakce maximalizace výnosu ze zlikvidňování aktiv ESS T rustfin v souladu s Transakčními dokumenty. Podle písemného vyjádření mluvčího ČSOB Milana Tománka „ČSOB prezentovala jednotlivým zúčastněným stranám ucelený plán restrukturalizačních kroků zaměřený na snížení zadluženosti ZVI a Trustfinu tak, aby mohla být zajištěna stabilizace skupiny Trustfin a dosaženo maximálního celkového výnosu pro stát jako beneficiárního vlastníka Accord Development Fund.“ ČSOB k Unipletu v písemné odpovědi na naše otázky uvedla, že z iniciativy ČSOB bylo zabráněno vyvedení této majetkové účasti ze skupiny Trustfin bývalým managementem Trustfinu. ČSOB prý předložila ucelený návrh kroků zacílený na restrukturalizaci a prodej skupiny Trustfin, který předala v únoru 2002 ČKA. Poslední rozhodnutí vlády ČR, které předjímá oddělení ZVI od ostatních částí skupiny Trustfin, podle hodnocení mluvčího banky Milana Tománka v podstatě vychází z návrhu restrukturalizačních kroků ČSOB.

Právníci proti ČSOB

ČKA v návaznosti na vývoj sporu požádala advokátní kancelář Altheimer and Gray, aby posoudila, zda ČSOB v souvislosti s Trustfinem a jím řízenými dceřinými firmami postupovala s péčí řádného hospodáře. Československá obchodní banka už z principu odmítá hodnocení najatých právníků. „Vzhledem k nám známým komunikacím s ČKA se domníváme, že ČKA rozhodně ani nemůže mít dostatek informací k odpovědnému posuzování činnosti ČSOB. Navíc máme zato, že advokátní kancelář může stěží posuzovat adekvátnost postupů při řízení firmy,“ argumentuje mluvčí ČSOB Milan Tománek. Advokátní kancelář hodnotila, jak se změnil obsah pohledávek celého Trustfinu v období od 19. června 2000, tedy dne, kdy ČSOB koupila podnik IPB, do 25. dubna 2002, respektive 28. května 2002, kdy ČSOB postoupila pohledávky České konsolidační agentuře. V době přesunu pohledávek na ČSOB před více než dvěma lety činila celková výše pohledávek cca 908 milionů Kč, 201 tisíc eur a 7,2 milionu dolarů. Po dvou letech se výše pohledávek výrazně zvýšila na 1,24 miliardy korun, 304 tisíc eur a 9,7 milionu dolarů. Podle memoranda Altheimer and Gray, vypracovaného k 24. září 2002, ČSOB nejednala při správě pohledávek s péčí řádného hospodáře, resp. nevynaložila přiměřenou odbornou péči. Podle názoru najatých právníků tak ČSOB porušila své povinnosti podle Smlouvy o plánu restrukturalizace. To by mohlo být důvodem k vypovězení této smlouvy a ČKA může požadovat od ČSOB navrácení kupní ceny. Právníci najatí Českou konsolidační agenturou ale také tvrdí, že ČSOB svým jednáním nezvýhodnila sebe, spřízněné osoby nebo třetí osoby. Podle Altheimer and Gray došlo ke zvýhodnění dlužníka a avalistů několika směnek. Československá obchodní banka ve svém písemném vyjádření na otázku, co si myslí o hodnocení právníků najatých Konsolidační agenturou, uvedla toto: „ČSOB nemá citované hodnocení Altheimer and Gray k dispozici, nemůže tedy na tento dokument reagovat. V každém případě si však ČSOB není vědoma jakéhokoli pochybení při správě majetku ESS Trustfin, ani jiného aktiva z portfolia ex-IPB. Naopak! ČSOB vystupovala vždy konstruktivně a v zájmu zachování kontinuity výroby, zejména v ZVI - klíčové části holdingu Trustfin - s cílem dokončit projekt Plamen,“ píše mluvčí banky Milan Tománek (odpovědi poslal mluvčí e-mailem, na podkladu s logem p. r. agentury Bison and Rose). Se stanoviskem advokátů z Altheimer and Gray nesouhlasí také generální ředitel ZVI Rostislav Levíček. „Co se týká spravování majetku ze strany ČSOB a konkrétních pověřených osob v ZVI, tak si nemůžu vůbec stěžovat.“ Pro ilustraci toho, jak ČSOB zasahovala do hospodaření ZVI, je také zajímavý zápis ze zasedání představenstva firmy z 15. března loňského roku. V bodu II. Projednání jednotlivých bodů programu se pod číslicí 2 uvádí: „Dr. Košut informoval členy představenstva o stanovisku p. L. Dobrovského, sděleném telefonicky během zasedání představenstva o tom, že vztah ČSOB, a. s., ke společnosti má charakter ovládání a že toto své stanovisko bude písemně formulovat a žádá o jeho přiložení k zápisu představenstva formou přílohy.“ Luboš Dobrovský je od května 2001 členem představenstva ZVI a podle Obchodního rejstříku stále sedí ve vedení firmy. Ve svém stanovisku, jehož kopii máme k dispozici, Dobrovský píše (je to bývalý velvyslanec v Moskvě a také otec jednoho z významných lobbistů, který mimo jiné pracuje i pro ČSOB), že “…proběhla řada jednání, v nichž představitelé ČSOB, panem Davidem, předsedou dozorčí rady, počínaje, přes pány Nevrzala a Ditze až po pana Lamsera, rozhodovali zcela autoritativně jak o smlouvách, tak o způsobu a výši provozních úvěrů. Neexistuje jediný významnější krok, týkající se ZVI, který by v době, kdy jsem byl členem představenstva, nebyl učiněn z rozhodnutí managementu banky či v souladu s jejím doporučením.“ Tento názor Luboše Dobrovského ale mluvčí ČSOB odmítá. Ten tvrdí, že „společnosti jsou řízeny zejména svými řídicími pracovníky a statutárními orgány, nikoliv ČSOB, a že ČSOB přirozeně neovlivňuje a ani nemůže přímo ovlivňovat přímý chod firmy…“

S plamenem v srdci

Případ ZVI a především výroby kanonu Plamen je typickou ukázkou toho, co je v českém průmyslu možné. Nejasné kompetence způsobené pádem jedné velké banky, tedy IPB, podivné způsoby rozhodování armádních šéfů, kteří lpí na pochybných projektech - to vše dělá z Plamenu horký brambor. Je možné, že nakonec stát, tedy občané, zaplatí obrovské sumy za vývoj zatím nedokonalé zbraně a s tím spojené další náklady (například taková právní analýza renomované kanceláře rozhodně není zadarmo) a je také docela možné, že se celý projekt zastaví, a že bitevníky L-159 budou muset být ještě s větším zpožděním vybaveny jinými zbraněmi, které Plamen nahradí.

Kdo je kdo?

Trustfin stále ovládá ČSOB, respektive jí ovládaná společnost Tarpa Securities Ltd., která je 100% vlastníkem akcií Trustfin. ČSOB ve svých dokumentech upozorňovala na chyby, které se staly ještě před tím, než společnost ovládla. Například stav v Unipletu popisuje od května 2001, kdy Trustfin koupil akcie Unipletu od Itala Orizia Paola. Měl už ve svém portfoliu tak 83% akcií, ale část z nich později prodal jednomu z vedoucích zaměstnanců Trustfinu. Ten tak získal blokační minoritu a Trustfin ztratil možnost, aby mohl sám rozhodovat o dění v podniku.

Monarch Knitting Machinery Corporation je americký výrobce pletacích strojů, v současnosti je to druhý největší producent velkoprůměrových pletacích strojů. Monarch Machinery také společně se společností Trustfin založil joint-venture, kde každý z partnerů má podíl 50%. Tato firma byla do obchodního rejstříku zapsána v lednu 2000. Předmětem činnosti Trustfin Vanguard je výroba pletacích strojů, tkalcovských stavů, obrábění kovů, marketingová činnost a nákup a prodej zboží. Na podzim 1999 podnik požádal a v prosinci 2000 obdržel od vlády investiční pobídky ve výši 211 milionů korun formou slevy na dani, 15 milionů jako podporu při tvorbě pracovních míst ve vsetínském regionu. Za obdržené pobídky se Monarch zavázal, že bude investovat částku ve výši 422,5 milionu korun do technologií v České republice, vytvoří 192 pracovních míst v regionu Vsetínska, a že vývoj takzvaného středoprůměrového pletacího stroje bude trvale a stabilně umístěn v Unipletu a to včetně technické a technologické podpory.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče