Pivní fondy míří do Česka

12. března 2008, 16:55 - Petra Pelantová
12. března 2008, 16:55

Skvělý marketingový tah, nebo investiční propadák?

Svět investic neustále chrlí novinky. Po vodě, jídle nebo „zelených fondech“ mohou nyní Češi vůbec poprvé investovat do piva. Na českou pivní tradici se rozhodla vsadit jedna z největších tuzemských bank. Fond světových pivovarů z dílny ČSOB oficiálně startuje 7. dubna, už nyní ale probíhá úpis. Minimální vklad je pět tisíc korun, splatnost fondu je stanovena na pět let a sedm měsíců. Jde o zajištěnou investici, takže zájemce má k okamžiku splatnosti garantovanou návratnost investovaného kapitálu. Na vývoji akcií se podílí sedmdesáti procenty.

Zajištěný, ale s rizikem

Fond se chlubí sestavou pivovarnických špiček. V čele stojí největší světový producent piva, britský InBev. Nechybí světová dvojka, jihoafrický gigant SABMiller. Následují koncerny Anheuser-Busch a Heineken, tedy třetí a čtvrtý největší výrobce piva na světě. Tyto čtyři společnosti z portfolia fondu přitom tvoří dohromady více než čtyřicet procent celosvětové produkce piva. Součástí je rovněž dánský Carlsberg, australský Foster´s nebo japonský Asahi. Celkem jde o šestnáct světových pivovarů.
Experti vesměs hodnotí pivní fondy jako výborný marketingový tah. Pokud jde o možný výdělek, jejich nadšení ochabuje. „Fond podle mého názoru především reaguje na aktuální dění na světových trzích. Motivací k jeho založení tedy není nějaká mimořádná příležitost k zajímavému zisku, ale spíše snaha nabídnout investorovi, znepokojenému ze současného vývoje trhů nějakou novou alternativu, které lze přiřadit nálepku defenzivní,“ míní analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Přestože jde o zajištěnou investici, fond rozhodně není bez rizika, tvrdí Hatlapatka. „Hlavní výtka se týká způsobu určení výnosu fondu. Ten se bude na konci období, tedy v roce 2013, počítat z osmnáctiměsíční průměrné ceny akcií zařazených do fondu,“ vysvětlil. Jinými slovy - investor se vzdává hlavního přínosu dlouhodobé investice, tedy možnosti vydělat na základně aktuálních podmínek na trhu. „Investorovi tak bude k ničemu, že akcie pivovarů zařazených do fondu během prvních let silně posilovaly, když v letech 2012 a 2013 přijde například silná korekce trhu. To je podle mého názoru poměrně podstatný rys fondu, který je primárně zaměřený na defenzivně založené investory,“ poznamenal Hatlapatka. Zároveň je nezbytné vidět určitá rizika na straně nákladů, dodal Hatlapatka s tím, že ceny zemědělských komodit v poslední době poměrně silně kolísají a ceny ropy prodražují distribuci, náklady na ni přitom v tomto oboru nejsou zanedbatelné.

V pivu je síla

ČSOB svou investiční novinku hájí. „Pivo je velmi atraktivní komodita, která má navíc v České republice dlouhou tradici a silnou přítomnost. V celosvětovém kontextu lze očekávat v tomto segmentu další výrazný růst. V globálně zpomalené ekonomice právě toto odvětví neustále roste, a to především díky kontinuálně rostoucí spotřebě,“ komentoval vznik pivního fondu Jan Barta, generální ředitel ČSOB Investiční společnosti, která je jeho zřizovatelem. Barta odhaduje, že fond by mohl vydělávat pět až sedm procent ročně. Pivovarnictví je navíc podle něj málo náchylné na otřesy, které v současnosti dominují světové ekonomice. Banka přiznala, že pivní fond je instrument, který je „šitý na míru“ českému prostředí. Kromě toho však spoléhá na pozitivní hodnocení sektoru, které přišlo z úst Františka Frantíka, analytika oddělení Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a současně šéfredaktora časopisu Kvasný průmysl. Frantíka dokonce ČSOB cituje v tiskové zprávě, kde start pivního fondu oznámila. Podle něj totiž má pivo perspektivu ve východních zemích. „Asijské trhy objevily pivo a spotřeba roste úměrně s tamními příjmy podobně jako v Rusku. V evropských státech, jakými jsou Německo, Rakousko, Irsko a samozřejmě Česká republika, je pivo součástí národní historie a kultury. Tyto země proto patří k významným hráčům v oblasti jeho produkce a konzumace,“ prohlásil Frantík pro ČSOB. Nejlepší příležitosti pro rozvoj prý nabízejí zejména nejlidnatější země světa. V Číně se totiž v současnosti vyrábí 350 milionů hektolitrů piva ročně, v přepočtu na spotřebu jde však o pouhých třicet litrů nápoje na hlavu ročně.
Jenže podle Petra Žabži, šéfa asset managementu privátní banky Sal. Oppenheim, nelze na Asii spoléhat. „Lze poměrně úspěšně dovozovat, že bohatnoucí země, zejména v Asii, mohou mít tendenci preferovat spíše 'ušlechtilá' vína než relativně 'low cost' pivo,“ domnívá se Žabža. Novinku nečekaně ocenila konkurence. Například mluvčí České spořitelny Klára Gajdůšková prohlásila, že z hlediska marketingu jde o zajímavý produkt. Na jednostranně orientované formy investování se Česká spořitelna také zaměřuje a v nabídce má například obor biotechnologie. Obecně podílové fondy si přitom získávají u Čechů stále větší oblibu. Jenom loni tam lidé vložili čtyřiačtyřicet miliard korun a objem celkového kapitálu spravovaného ve fondech se vyšplhal na 315 miliard korun.

Pivo není voda

Analytici nicméně uvádějí další rizika. Investorům by se totiž nemuselo vyplatit, že nákupem pivního fondu sázejí na jednu kartu díky úzce profilovanému oborovému složení portfolia. „Zatímco z marketingového pohledu je tento fond velmi dobrý nápad, investiční příběh je minimálně diskutabilní. Jedná se o relativně úzce zaměřenou sázku na velmi specifický obor, o němž existuje jenom málo objektivních analytických informací,“ tvrdí například Žabža. Ne všichni analytici ovšem zatracují úzkoprofilové investice. „Tento druh fondů se v posledních letech těší obrovské, stále rostoucí popularitě. Je to ideální cesta pro aktivní investory, jak zužitkovat znalosti v oboru,“ domnívá se hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek. Pravdou je, že zájem investorů o fondy zaměřené na jedno odvětví opravdu roste. Například takzvané vodní fondy slavily obrovský úspěch, Češi do nich investovali stovky milionů korun. Právě na úspěch svého vodního fondu se ČSOB bude snažit navázat. Lidé totiž do něj vkládali 54 milionů korun denně a banka ho po dvou týdnech pro obrovský zájem uzavřela. Jenže voda je specifická a hlavně vysoce nedostatková komodita, takže takový úspěch nelze u piva čekat. Dá se ale prý vsadit na to, že nejeden investor se pro pivní fond bude rozhodovat bez hlubší analýzy možného výnosu z takovéto investice, myslí si například Žabža. Že by pivní srdce zvítězilo nad investorským rozumem?

Tabulka: Pivní šestnáctka (Portfolio fondu ČSOB Světových pivovarů 1) Anheuser-Busch Asahi Brown-Forman Carlsberg Diageo Fomento Economico Mexicana Fortune Brands Foster´s Heineken InBev Kirin Lion Nathan Molson Coors Pernod-Ricard Remy Cointreau SABMiller Pramen: ČSOB

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče