Piráti chystají vylodění

10. července 2009, 13:05 - Martin Shabu
10. července 2009, 13:05

Strana na první pohled bizarní, její volební potenciál je však nezanedbatelný

V polovině června zaregistrovalo ministerstvo vnitra Českou pirátskou stranu. Politický establishment by se měl rychle přestat ošklíbat. „Piráti“ totiž nevyhlašují, jak by povrchnější povahy soudily, že autorská práva jsou pro kočku. Tvrdí cosi hlubšího: „Pokud se nám podaří uhájit svobodný prostor na internetu, pak udržení stejných hodnot v reálném světě bude o hodně snazší.“ A to už je neopominutelný volební potenciál, pokud se po něj zvolí vhodná komunikace.

Elektronické tempo
Dva měsíce příprav stačily, aby si poslední červnový víkend si „piráti“ zvolili stranické orgány. Lídrem se nestal zakladatel iniciativy Jiří Kadeřávek (39), nýbrž IT specialista Kamil Horký (30) z Jaroměře. Hlavní cíle strany se poslouchají dobře: boj za svobodu šíření informací, boj za zachování soukromí a omezování dohledu a úsilí o liberalizaci autorského práva. Na webových stránkách strany se dočteme, že vedení strany věří, že vznik českých pirátů donutí ostatní politické síly vzít tyto otázky na vědomí. Jako většina podobných hnutí neusilují o politická křesla a dobře placené funkce.
Jakkoli ambiciózně projekt vyhlíží, sám předseda stany a jednička hradecké kandidátky připouští, že úspěchem bude zisk čtyři procent hlasů v předčasných volbách. Čí hlasy to budou?
Dílčí odpověď může poskytnout profil návštěvníků diskusního fóra českých pirátů, kde vedou mladí ve věku 18-25 let následovaní kategorií 25-35 let. Dvacetiletý mladík do fóra píše: „Na internetu se pohybuji denně, snažím se zajímat o politické dění a vůbec celkové postavení trhu ve světle autorských práv… Doufám, že tato budoucí strana bude směřovat své kroky správným směrem, jelikož drtivá většina současných stran má pro dnešní mladou ,internetovou´ mládež a její potřeby velmi špatné postavení.“ Nestrannému pozorovateli může iniciativa připomínat zapálenou partičku mladých „ajťáků“, jimž se nelíbí ochrana autorských práv, která znemožňuje sdílet umělecká díla, aby se dostala k širšímu užití. Napovídal tomu mimo jiné seznam členů iniciativy před registrací, ve kterém dominovali počítačoví experti. Logika volební kampaně strany je však velmi přesně definovaná. Jejím cílem jsou mladí lidé, kteří sázejí na dostupnou internetovou zábavu. O síle tohoto elektorátu vypovídají nedávné srážky se zavedenými politickými subjekty. Jiří Paroubek a vedení sociálních demokratů včetně marketingových kouzelníků ČSSD ho podcenili. Díky Facebooku a dalším komunikačním nástrojům a sociálním sítím zorganizovala mládež protestní hnutí vyzbrojené vajíčky vskutku elektronickým tempem. O něco později zase musela vysvětlovat bouřícím se studentům své záměry se státními maturitami ministryně školství - opět výsledek působení sociální sítě na Facebooku.

Nejsme zloději
Název strany je prý nadsázkou. Má připomínat, že „s dalším oklešťováním našich svobod si nikdo nemůže být jistý, jestli se nestává pirátem, tak jak ho chápou zbytnělé autorské zákony“, praví se v jednom z prohlášení strany. Na stejném místě se stranické špičky distancují od nálepky „piráti-zloději“. „Jsme mladí lidé, kteří chtějí něco změnit, otcové rodin bojující za svobodný internet pro své děti, pro handicapované lidi, pro důchodce, pro které je internet darem z nebes.“ Hle, cílové skupiny nové strany. ČPS zároveň nevylučuje, že po fázi prvotního ustanovení a stabilizace se piráti „změkčí“ i v názvu. Zatím však míní využít negativní publicitu a buřičský potenciál. Ve volebním programu se objeví vedle úprav autorského zákona také zrušení výběru autorských poplatků z prázdných paměťových médií a omezení postihů jednotlivců za pěstování a užívání marihuany. Nejčastější otázka však samozřejmě zní: Jak to tedy „piráti“ myslí s autorským právem?

Oživit kanál autor-posluchač
Jádrem programu České pirátské strany je svoboda slova, podle jejích členů reprezentovaná svobodou sdílení a šíření informací. Mnoho lidí se dostává nevědomky do křížku se zákonem, když používají autorská díla distribuovaná na internetu. Strana nechce tyto uživatele kriminalizovat a postihovat je mnohamilionovými pokutami. Hodlá iniciovat změnu zákona, aby se v budoucnu z trestného činu stal přestupek. „Piráti“ nechtějí dopustit, aby byla kriminalizována ta část populace, která je vedena touhou po poznání. Sdílení děl ovšem musí být podle ČPS v souladu se zákony. Členové strany se často uchylují k přirovnání s rychlou jízdou na silnici. „Čím více rychlost omezujete, tím více řidičů padá do kolonky piráti silnic. Čím více prodlužujete autorskou ochranu díla, tím více uživatelů internetu se dostává do konfliktu se zákony.“ Předseda Kamil Horký často připomíná, že mezi členy a sympatizanty jsou také umělci, tedy právě ti, kteří jsou častými kritiky volné distribuce a sdílení uměleckých děl. Strana tedy nehodlá opominout ani zájmy autorů, odmítá však přemrštěný vliv autorských organizací. Její lidé chtějí oživit vztah mezi autorem a posluchačem/divákem/čtenářem. Představují také vlastní alternativy. V případě softwaru je mnohdy možné již dnes volně stáhnout potřebný program či aplikaci z otevřeného zdroje.
Myšlenka přímé demokracie, která je latentně přítomná ve všech uváděných postojích, pak logicky vrcholí požadavkem na vznik zákona o všeobecném referendu.

Díky za rozsudek Čeští piráti se netají tím, že pro ně byl silným impulzem rozsudek švédského soudu nad vlastníky serveru The Pirate Bay (xxxxx) a nečekaně dobrý výsledek švédské pirátské strany Piratparteit, která získala první poslanecké křeslo v Evropském parlamentu. Švédský soud se prý ve svém verdiktu pokusil napadnout „samotnou liberální podstatu internetu a neutralitu technologií“. „Pirátská“ image se ve Švédsku vyplatila, Piratparteit způsobila skutečný poprask. Do Evropského parlamentu byl zvolen její Christian Engström a pokud vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, získá strana ještě další mandát.
V Evropském parlamentu hodlají spojit svou budoucnost s frakcí evropských zelených. Co do počtu členů se mohou spolehnout už na padesátitisícovou členskou základnu. Češi se od Švédů zatím mohou učit, i když zatím bližší kontakt se Seveřany nenavázali. A je co. V povolebních analýzách vyšlo například najevo, že mladí švédští muži do 29 let volili nejčastěji právě Piratparteit. Historickému úspěchu významně pomohla medializace případu The Pirate Bay. Překvapivě tvrdé rozhodnutí švédského soudu pro tvůrce webu, který se tlačí do první stovky nejnavštěvovanějších stránek na světovém internetu (v současnosti na 106. příčce) vyvolalo celosvětovou odezvu. Piratparteit chce reformovat autorská práva (zkrátit jejich účinnost), zrušit systém patentů (na ochranu duševního vlastnictví) a zajistit občanská práva a respekt na soukromí. Vznikla již v roce 2006, ale v parlamentních volbách do jednokomorového Riksdagenu tehdy získala pouhých 0,63 procenta hlasů a nikdo ji nebral moc vážně. Dnes se těší podpoře více než sedmi procent voličů a stala se vzorem pro dvacítku zahraničních odnoží.
Internetoví Vikingové bodují. Během necelých dvou měsíců od vynesení klíčového rozsudku se švédští piráti, kteří odmítají pravolevé schéma politiky, stali čtvrtou nejsilnější politickou stranou v zemi! Prostřednictvím internetu a mobilních operátorů dokázali získat značné finanční prostředky. Členové strany tak mohou platit členský poplatek prostřednictvím SMS zpráv. Drtivý odliv mladých voličů od zavedených stran donutil soupeřící organizace k zamyšlení. „Zákony se musí přizpůsobit současné době. Pokud většina nedodržuje nastavená pravidla, musíme hledat novou rovnováhu mezi ochranou autorských práv a realitou,“ uvedla pro EURO švédská poslankyně Anna Kinberg Batra z Umírněné koaliční strany. Tato politička ví, o čem mluví. Odhady totiž hovoří o tom, že v zemi existuje okolo milionu uživatelů, kteří na internetu sdílejí soubory. A to už je společný zájem, který motivuje vznik politické síly „zdola“. Také vedení českých „pirátů“ je zajedno: jsme jakýmsi předvojem politického sdružování pomocí internetu zítřka.

Martin Shabu, Stockholm, Praha

Česká pirátská strana
Do uzávěrky tohoto čísla měla zhruba sto členů. Ještě před registrací vyjádřilo straně podporu 2,5 tisíce sympatizantů. Stranu bude řídit republiková rada složená z předsedů krajských organizací a čítá v současnosti deset členů. „Naším cílem je postavit kandidátky ve všech krajích. Silnější kraje jsou připraveny podpořit kraje, kde zatím nevznikla silná členská základna,“ říká místopředseda strany Ondřej Profant. ČPS může těžit z takzvaných protestních hlasů. V takových případech voliče odrazuje představa, že po příštích všeobecných volbách v parlamentu usedne čtveřice politických matadorů z ODS, ČSSD, KSČM a lidovců. Na otázku, zda se v tématech, ve kterých mají blízko například ke Straně zelených, hodlají propojit, padá vyhýbavá odpověď. Předseda Kamil Horký si nechce uzavírat prostor pro spolupráci s žádným subjektem. Potvrzuje jen, že stranu průběžně oslovují sami zástupci parlamentních stran a nabízejí spojenectví. Razantně však odmítá společné kandidátky.

***

Rozhovor s Kamilem Horkým, předsedou České pirátské strany
Vzešli jsme zdola

EURO: Jaký máte názor na nelegální stahování?
HORKÝ: Morálně to jistě není správné. Nepoužil bych však pro to slovo „krádež“. Pokud jde ve finále do vězení jeden z milionů, který navíc dostane takovou pokutu, že ji budou splácet jeho vnoučata, pak je něco v nepořádku. Piráti z Akademie věd dostali pokutu přes sto milionů korun, zatímco bankéř, který nedávno zpronevěřil 180 milionů, musí zaplatit pokutu ve výši jednoho milionu korun. Společenská nebezpečnost zpronevěry je však daleko větší než sdílení několika písniček.

EURO: Co konkrétně bude program strany obsahovat?
HORKÝ: Nelíbí se nám chování kolektivních správců autorských práv. „Výpalné“ z CD disků by se mělo zrušit. Chtěli bychom zrušit také trestnost nekomerčního sdílení. Nelíbí se nám ani takzvaný náhubkový zákon.

EURO: Orientujete se i v jiných oblastech mimo svobodu slova a přístup k informacím?
HORKÝ: Určitě nám chybí v ústavě definované referendum. Je spousta věcí, které politici tlačí silou, a přitom by je měli rozhodnout sami občané. To je typický příklad Lisabonské smlouvy. Tu by měli lidé schválit v referendu. Jde o změnu ústavy, která ovlivní fungování českého státu. Určitě by to neměl rozhodovat někdo, kdo má vládu založenou na přeběhlících. Stojíme o obecné referendum.

EURO: Jak se stavíte k Evropské unii?
HORKÝ: S EU souhlasím, ale s Lisabonskou smlouvou mám problém.

EURO: Četl jste tu smlouvu?
HORKÝ: Nelíbí se mi, že je to tak dlouhý text. Dostal jsem se asi na třicátou stranu, ale nepochopil jsem, co se tam píše.

EURO: Podle webových stránek se zdá, že ČPS byla a je vedena lidmi od počítačů. Je tomu tak?
HORKÝ: Určitě ne. Dobrá polovina z nás se však počítači zabývá.

EURO: Říká se, že na kandidátkách do podzimních voleb budou známí umělci. Máte již nějaké osobnosti?
HORKÝ: Zatím nikoho. Je to zajímavé především pro ty méně známé umělce. Pro ně je vůbec problém, aby byli vidět. Jako začínající umělec platíte OSE, aniž byste chtěl. Nemáte na výběr, a to se spoustě lidem nelíbí.

EURO: S kým hodláte spolupracovat?
HORKÝ: Chceme hledat podporu vždy pro jednotlivé zákony. Nechceme se zavazovat partnerům na několik let, že budeme podporovat program, který se nám vůbec nelíbí.

EURO: Jaký výsledek by pro vás byl úspěchem?
HORKÝ: To nechci takto říkat, to je marketing. Úspěchem by však určitě byla čtyři procenta hlasů.

EURO: O čem budou podzimní volby?
HORKÝ: Už jsme slyšeli od sociálních demokratů o progresivním zdanění. Nevidím žádný ekonomický smysl v tom, proč zdanit jedno procento oproti 99 procentům zbytku.

EURO: Jak byste postupoval v boji s hospodářskou recesí?
HORKÝ: Myslím, že je potřeba počkat.

EURO: To však tisíce propuštěných zaměstnanců a krachujících podnikatelů nechtějí slyšet…
HORKÝ: Vím, že to lidé nechtějí slyšet. Rozhodně ale nemá smysl někam pumpovat peníze. To bude jenom horší. Záchrana automobilek sice vypadá hezky, ale nakonec stejně zkrachují. S bankami to bylo velmi podobné. Chápu však, že bankovnictví je potřeba zachránit, aby lidé nepřišli o vklady. Je to však na jinou debatu a já nejsem ekonom. Myslím si, že to přejde samo. Kdyby se do toho nešťouralo, tak jsme za polovinou.

EURO: Jak početnou máte členskou základnu?
HORKÝ: Vzhledem k tomu, že jsme vznikli relativně nedávno, máme nyní registrovaných asi sto členů, kteří podepsali přihlášku. Zajímavé je, že v Plzeňském kraji byl připraven sraz, na nějž se přihlásil několikanásobek původního odhadu.

EURO: Kde chcete vzít prostředky na vedení kampaně?
HORKÝ: Billboardy mít určitě nebudeme. V posledních volbách se ukázalo, že jsou stejně k ničemu. Když nemáte voliče čím oslovit, billboardy vám nepomohou. Velmi nám pomáhá popularita švédské pirátské strany. Máme internet a Facebook. Lidé si to říkají mezi sebou. Vzešli jsme zdola.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče