Pilulkové království

08. října 2007, 00:00 - Robert Šimek
08. října 2007, 00:00

Rodina Fragnerů se do české historie zapsala hned v několika oborech – v literatuře, architektuře i podnikání. Nejvýznamnější však bylo založení továrny na výrobu léků v Dolních Měcholupech, která se stala základem pozdějších společností Léčiva a Zentiva.

Rodina Fragnerů Rodina Fragnerů se do české historie zapsala hned v několika oborech – v literatuře, architektuře i podnikání. Nejvýznamnější však bylo založení továrny na výrobu léků v Dolních Měcholupech, která se stala základem pozdějších společností Léčiva a Zentiva.

Počátky lékárenství v Čechách sahají až do 2. poloviny 13. století. Prvními známými pražskými lékárníky byli Conradus, Bandinus z Arezza a Richardus. Na ně pak ve 14. století navázali další. Například před rokem 1350 se na Starém Městě usadil Angelus z Florencie, který byl dokonce dvorním lékárníkem císaře Karla IV.

Pro rozvoj lékárenství mělo velký význam založení Karlovy univerzity roku 1348. Přísahou rektorovi bral na sebe lékárník závazek, že bude připravovat preparáty přesně podle lékařského předpisu a nebude libovolně nahrazovat předepsaná léčiva. V podstatě totéž pak obsahoval i Všeobecný medicinální řád, vydaný roku 1752.

Teprve v období raného kapitalismu se ale objevily první chemické továrny na výrobu léků a vznikl i nový obor – lékárnictví neboli farmacie. Za zakladatele výroby farmaceutických specialit v českých zemích je přitom považován právě malostranský lékárník Benjamin Fragner.

K ČERNÉMU ORLU CHODÍVAL PRO ELIXÍR I BABINSKÝ Na místě nynějšího nárožního domu číslo 203 a 204 na Malostranském náměstí stávaly kdysi dva domky. V rohovém byla od roku 1528 lékárna, proto byl zván Apatyka. V roce 1622 ho získal po konfiskaci Jan Daniel Kapr z Kaprštejna, dlouho se však z majetku neradoval. Jeho mladá žena se totiž zamilovala do pohledného Adama Zapského ze Zap, který na její naléhání nepohodlného Kapra v roce 1625 zavraždil. Čin byl ale objasněn a oba viníci skončili na popravišti. Další majitelé domu byli většinou dvorními lékárníky. Podle pověsti se tu připravovaly i léky proti vodnatelnosti, revmatu nebo plísni, jejichž recepty sepsal sám alchymista Edward Kelley. Lékárna se stěhovala střídavě mezi sousedními nárožními domy číslo 205 U Černého orla a číslem 203. Od roku 1701 se již definitivně usadila v čísle 205 a roku 1857 ji koupil zmíněný pražský magistr Benjamin Fragner. Za něj se lékárna proslavila hořkým elixírem, kvůli němuž sem prý na sklonku života chodíval i bývalý loupežník Václav Babinský. LÉKY BYLY SLAVNÉ NĚKOLIK GENERACÍ Magistr Fragner malostranskou lékárnu výrazně pozvedl. Úspěšně v ní vyráběl například Pražskou domácí mast, která měla tak velký obchodní úspěch, že bylo nutné lékárnu rozšířit. Tyto plány realizoval Fragnerův syn Karel, který nechal postavit na rohu ulice nový dům č. 203-204, vyzdobený sgrafity od Mikoláše Alše. Do něj pak lékárnu U Černého orla roku 1889 přestěhoval a v zadním traktu zřídil na tehdejší dobu rozsáhlou farmaceutickou výrobu. Zde se zrodily legendární Sibrumin, Thymomel, Balsam Dr. Rosy a další známé léky. Pražská domácí mast z roku 1866 si udržela ohromnou popularitu celých 80 let (vyráběla se ještě roku 1945), Balsam Dr. Rosy byl k mání asi 55 let, Sibrumin vydržel na trhu zhruba 75 let a Thymomel se dokonce vyrábí dodnes. Připravuje ho firma Ivax Pharmaceuticals z Opavy. PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÝ PENICILIN BYL Z MĚCHOLUP Koncem 20. let minulého století se farmaceutická výroba v lékárně U Černého orla natolik rozšířila, že bylo nutné ji přestěhovat do továrních hal. Podnik již tehdy vedl Karlův syn Jiří Fragner, který spolu s bratrem Jaroslavem, známým českým architektem, vypracoval projekt nového podniku v Dolních Měcholupech u Prahy. Stavba začala roku 1929 a již v následujícím roce byla továrna s výjimkou laboratoří plně v provozu. Vyráběly se v ní běžné léčivé přípravky (tak-zvaná galenika), lučebniny, injekční roztoky i různé speciality, často chráněné vlastními patenty. Počet všech preparátů brzy překonal hranici jednoho sta. Ředitelem firmy, nesoucí tradiční jméno B. Fragner, zůstal až do konce druhé světové války Jiří Fragner. V podniku postupně zaváděl nové chemické postupy a realizoval i některé velmi náročné projekty, například výrobu Spironovanu či modifikaci Salvarsanu. Byl také iniciátorem vývoje prvního československého penicilinu, který v Dolních Měcholupech připravil Karel Wiesner. Z FRAGNERA LÉČIVA Roku 1946 byla společnost znárodněna a měcholupský podnik se stal – pod názvem Spofa Fragner – součástí Spojených farmaceutických závodů (Spofa). Se 750 zaměstnanci a majetkem v hodnotě 75 milionů korun byl vedoucím farmaceutickým výrobcem v celém Československu a roku 1958 se stal základem pro nově ustanovený národní podnik Léčiva. Kvůli stále se zvyšujícím požadavkům na výrobu byla koncem 60. let minulého století zahájena rozsáhlá výstavba nového areálu. První část, výrobna injekčních přípravků, byla uvedena do provozu roku 1976. Rok poté se rozběhla přípravna mastí, krémů i čípků a nakonec v roce 1979 také linka na tablety, kapsle a dražé. Další podstatné změny se udály až po roce 1989, kdy bylo nutné sjednotit výrobní postupy s požadavky Světové zdravotnické organizace. Firma zmodernizovala výrobu, skladování i distribuci, a sáhla i k organizačním změnám. Roku 1993 vznikla z původního národního podniku akciová společnost Léčiva, která o deset let později splynula se slovenskou Slovakofarmou. Nově vytvořený podnik Zentiva je dnes největším českým výrobcem léčiv a jedním z největších výrobců léků ve střední Evropě. Benjamin Fragner

(1824-1886) Český lékárník Benjamin Fragner se narodil roku 1824. Prošel několika galenickými laboratořemi, v nichž se seznámil s přípravou různých léčivých přípravků. Roku 1857 v pouhých třiadvaceti letech zakoupil malostranskou lékárnu U Černého orla, která se stala základem pozdější rodinné firmy. Fragner v ní kromě běžného prodeje léčiv připravoval také vyhlášený hořký likér či Pražskou domácí mast, s nimiž slavil velké úspěchy. Je proto dnes považován za průkopníka výroby farmaceutických specialit v českých zemích. Zemřel roku 1886 ve věku šedesáti dvou let. karel fragner

(1861-1926)**

Syn malostranského lékárníka Benjamina Fragnera se narodil 2. února 1861 v Praze. Vystudoval farmacii na pražské univerzitě, doktorát získal roku 1884 a po dalších studiích na Pharmacie Centrale v Paříži převzal po otcově smrti roku 1886 vedení lékárny i její laboratoře.

Podnik výrazně rozšířil a položil tak základy českého farmaceutického průmyslu. Publikoval práce z farmaceutické chemie, například izoloval alkaloidy amaryllin, bellamarin a imperialin. V letech 1892 až 1894 předsedal České lékárnické společnosti. Zemřel 25. dubna 1926 ve věku šedesáti pěti let.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče