Pilotní projekty už čekají jen na startovní výstřel

16. července 2007, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
16. července 2007, 00:00

JAN ŠNAJDR, VÝKONNÝ ŘEDITEL ASOCIACE PPP: Ještě během léta by vláda měla schválit několik pilotních projektů spolupráce státu a soukromého sektoru. „Na podzim by se potom mohly rozeběhnout tendry na partnery státu pro tyto projekty,“ předpokládá výkonný ředitel Asociace PPP Jan Šnajdr.

JAN ŠNAJDR, VÝKONNÝ ŘEDITEL ASOCIACE PPP:

Ještě během léta by vláda měla schválit několik pilotních projektů spolupráce státu a soukromého sektoru. „Na podzim by se potom mohly rozeběhnout tendry na partnery státu pro tyto projekty,“ předpokládá výkonný ředitel Asociace PPP Jan Šnajdr.

Vláda, respektive poslední vlády schválily celkem devět pilotních projektů spolupráce v rámci PPP. V jaké fázi je jejich realizace?

Většina z nich je ve fázi, kdy zadavatelé mají hotové studie proveditelnosti, které porovnávají vhodné scénáře realizace, včetně metody PPP. Dá se očekávat, že v blízké době půjdou již připravené projektové dokumentace ke schválení do vlády. Tyto dokumenty již charakterizují smluvní vztah mezi zadavatelem projektu a tou takzvanou projektovou společností.

Hovoří se o tom, že nějaké projekty z pilotních vypadly. Které?

Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo pokračovat pouze v projektu výstavby nového justičního paláce v Ústí nad Labem a zatím pozastavilo projekt výstavby podobného paláce v Karlových Varech. Nicméně samotný Karlovarský kraj má velký zájem o vybudování justičního paláce a připravuje záměr na podporu tohoto projektu. Druhý projekt, který byl zatím pozastaven, je Nemocnice Na Homolce. Tento projekt byl zastaven ve fázi iniciace, nebyl tedy vyhotoven žádný koncepční záměr, žádná studie proveditelnosti. Zastavení je zřejmě rovněž dočasné. Stojí také projekt univerzitního kampusu v Ústí nad Labem. Dalších šest pilotních záměrů pokračuje a předpokládám, že v průběhu léta půjdou do vlády projektové dokumentace a na podzim se pak očekávají první soutěže.

Je mezi soukromými firmami zájem o spolupráci v rámci PPP projektů?

Zájem určitě je a myslím, že to dokumentuje i fakt, že profesní sdružení Asociace PPP má více než 80 členů zejména z řad významných nadnárodních subjektů působících na českém trhu. Jedná se především o bankovní instituce, stavební společnosti, facility manažery, finanční a technické poradce a advokáty, kteří se již podílejí na přípravě a kteří samozřejmě budou mít i zájem využít svých zahraničních zkušeností a v Česku tyto projekty realizovat. Svoji významnou úlohu hraje také fakt zapojení několika předních vysokých škol do Asociace PPP.

Je v rámci PPP projektů prostor i pro malé a střední firmy? Zcela nepochybně, v rámci subdodávek se bude angažovat také tento sektor. U veškerých infrastrukturních projektů dochází k různorodému zapojení velkého množství dodavatelů i z řad malých a středních podniků. Všechny tyto firmy ale budou zastřešeny projektovou společností, která bude veřejnému sektoru zodpovědná za dlouhodobý kvalitní provoz dané infrastruktury a která na sebe převezme kompletační riziko. Jak byste vlastně jednoduše charakterizoval PPP projekty? PPP – Public Private Partnership – neboli Partnerství veřejného a soukromého sektoru představuje způsob jak zajistit infrastrukturu a veřejné služby pro občany. Tyto projekty jsou obvykle charakterizovány relativně dlouhodobým smluvním vztahem mezi veřejnoprávním a soukromým partnerem, metodou financování projektu s využitím soukromého kapitálu či významnou úlohou ekonomického provozovatele. Veřejnoprávní partner se soustředí především na definování cílů a věnuje se dohledu nad jejich dodržením. Důležité je také přiměřené rozdělení rizik mezi oba partnery. Jaké výhody tento princip přináší?

Za hlavní výhodu považujeme zefektivnění alokace veřejných prostředků v dlouhodobém horizontu. Dále to jsou zajištění kvalitních veřejných služeb, přenesení řady rizik na privátní sektor, ekonomický růst a růst přímých zahraničních investic nebo možnost dlouhodobé lepší kontroly a ovlivňování mandatorních výdajů veřejných rozpočtů. Z rozsáhlých zahraničních zkušeností s PPP projekty vyplývá, že privátní sektor dokáže lépe zvládat projektové řízení, a absorbovat tak klíčové kompletační riziko dílčích dodávek.

Na druhou stranu ale mají tyto projekty svá rizika. Jak je lze minimalizovat?

Hlavní rizika dlouhodobých projektů se dají shrnout do několika bodů. Především to může být nekonzistentnost rozhodnutí veřejného sektoru, zejména vlivem změn v politickém zaměření jeho představitelů. Dále zde hraje negativní roli obava, že nebudeme PPP projekty umět. Proto ale vláda založila PPP Centrum, které zajistí jednotící linii v oblasti metodiky a umožní tak veřejnému sektoru dostatečně kvalifikovanou přípravu na tyto typy projektů. Zároveň se v reakci na to rozhodl privátní sektor založit profesní sdružení, které svými aktivitami působí také metodickou podporou tohoto procesu. Pod gescí ministerstev zodpovědných za implementaci PPP, tedy ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj, tak tyto dvě odborné jednotky zcela nepochybně sehrávají důležitou roli na poli legislativněmetodickém.

POZOR NA SKRYTÉ ZADLUŽOVÁNÍ Legislativa dnes tedy již umožňuje spuštění těchto projektů?

Projektové řízení a financování privátním sektorem není ani v českých podmínkách nic nového. Projekty typu PPP patří zcela nepochybně do řádného systému veřejného zadávání, tudíž můžeme zcela otevřeně říci, že současná legislativa na úrovni Evropské unie i České republiky PPP projekty ošetřuje. V současné době se jedná zejména o koncesní zákon, zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o majetku státu a zákon o pozemních komunikacích. Zároveň hrají svou nedílnou úlohu i daňové zákony, které určují mantinely, aby tyto typy projektů byly v České republice realizovatelné. Cílem v současné době hodně medializovaných pilotních projektů je do detailu vyzkoušet stávající legislativu, upozornit na možné nejistoty ve výkladu a umožnit tak případnou diskuzi nad potřebnou legislativní úpravou.

Pesimisté někdy upozorňují na to, že projekty PPP jsou zbytečně předražené. Je to pravda?

Především je nutné říci, že veškeré procesy veřejného zadávání se odvíjejí na základě potřeb společnosti, vůle a schopnosti k jejich uspokojení. Způsob realizace daných projektů (ať už formou PPP či klasicky) je až druhotným jevem, který navazuje na prvotní rozhodnutí společnosti prostřednictvím veřejných zástupců a politiků. Studie proveditelnosti, které jsou součástí přípravných fází projektů, musí reflektovat finanční náročnost jednotlivých variant. Jejich výstupy následně slouží jako podkladové materiály zadavatelům k rozhodnutí o způsobu PPP či klasickém způsobu realizace.

Nejsou PPP projekty jen dalším skrytým zadlužováním veřejných rozpočtů? Aby se toto nestalo, byl například v rámci ministerstva financí vytvořen samostatný útvar věnující se regulaci a metodice PPP. Úkolem útvaru je zejména monitorovat a regulovat celkovou výši budoucích mandatorních výdajů státního rozpočtu plynoucích z PPP. Jak se tedy zjistí, zda bude daný projekt zvyšovat zadlužení státu či nikoliv?

Účetní vykázání projektů v oblasti veřejného zadávání je pouze technickou součástí realizace daného projektu, tudíž v žádném případě není kritériem rozhodovacím. V některých případech nebudou budoucí závazky veřejného sektoru veřejný dluh zvyšovat, v jiných ano. Klíčové faktory, podle rozhodnutí Eurostatu, jsou následující – typ poskytované služby a míra rizika nesená jednotlivými stranami, způsob, jakým se vypočítávají platby soukromému subjektu a do jaké míry má projekt „neveřejné“ zdroje přímo od uživatelů služby nebo ze souvisejících činností. Dále je to rovněž vlastnictví příslušných aktiv po dobu smlouvy poskytovatelem služby a kdo získá vlastnictví po jeho skončení či existence ručení veřejného sektoru za financování soukromého sektoru.

Lze říci, jaké dopady bude mít realizace projektů spolupráce státu a soukromého sektoru na rozpočet?

Je nutné zmínit, že veškeré infrastrukturní projekty mají dopad na státní rozpočet, nejen ty PPP. Konkrétně na státní rozpočet budou mít PPP následující dopad: Jednak se vytvoří budoucí mandatorní výdaje, které do určité míry sníží flexibilitu budoucích rozpočtů, avšak na druhé straně dodají běžnému rozpočtovaní dodatečnou flexibilitu v tom, že některé investice, které stát musí udělat, přenese na privátní sektor. Tím se uvolní prostředky v oblasti momentálního růstu deficitů a nebo pro další nezbytné výdaje. Nepřímý dopad PPP bude spočívat v tom, že může pomoci dodat služby a infrastrukturu, na kterou bychom jinak museli šetřit řadu let, a také zvýší privátní investice. Důsledkem by mělo být vytvoření dodatečných pracovních míst a růst HDP, což se projeví růstem příjmů státního rozpočtu.

PRŮTAHY KOLEM TENDRŮ NEHROZÍ Kde vezme stát na tak velké projekty peníze?

Stát má tu výhodu, že tyto projekty mohou být financovány z prostředků privátního sektoru a stát je může splácet 20 nebo třeba až 40 let. Důležité je tedy sledovat, aby budoucí mandatorní výdaje nepřekročily žádoucí úroveň nebo procenta státního rozpočtu. Hlavním principem zůstává, že stát neplatí za postavení infrastruktury, ale za služby občanům a za možnost využívání této infrastruktury.

Stát má s vypisováním velkých veřejných soutěží občas problémy. Hodně velké diskuze se například vedly o právoplatnosti tendru na elektronické mýto. Neobáváte se komplikací i při výběru partnerů pro projekty v rámci PPP?

Předpokládám, že soutěže u pilotních projektů budou s mezinárodní účastí a bude se na nich podílet řada významných firem, které mají zkušenosti s podobnými projekty v zahraničí. Zcela nepochybně bude záležet na kvalitě konkrétní zadávací dokumentace, tedy na kritériích, podle kterých se budou kandidáti kvalifikovat a podle kterých se budou následně předložené nabídky hodnotit.

Jak se zabrání možné korupci při výběru partnerů pro poměrně lukrativní zakázky? Samotná struktura a charakter PPP funguje tak, že eliminuje korupci. Jedním ze známých vlastností PPP projektů je také výhoda větší transparentnosti, nedochází ke zbytečnému dělení zakázek, ale jedná se o jednu větší soutěž, která je úzce sledována odbornou veřejností a médii. PPP je součástí standardního způsobu realizace veřejných zakázek a je zakotvená ve směrnicích Evropské komise na zadávání veřejných zakázek. Mimo to zde fungují další mechanismy, jako je účast českého PPP Centra a ministerstva financí na pilotních projektech. I vysoce konkurenční prostředí, které panuje při těchto zakázkách, a případné zveřejňování smluvní dokumentace bývají zárukou antikorupčního prostředí. Postupuje veřejný sektor dostatečně, aby se neopakovaly případy podobné projektu dálnice D47? Ponaučení ze zahraničních a tuzemských zkušeností je podmínka nutná pro to, aby u nás mohlo PPP dlouhodobě fungovat. Chybám se zcela nevyhneme nikdy. Jak jsem již zmiňoval, v současné době přistupuje česká vláda k implementaci PPP programově a zejména ministerstvo financí, ministerstvo pro místní rozvoj a PPP Centrum nastavují procesní i metodické části přípravy PPP projektů. Myslím si, že syndrom D47 je již za námi. Navíc to nebyl PPP projekt, protože nebyla splněna základní podmínka ve formě veřejné soutěže, která musí zajistit, že dodávka je realizována za tržní cenu. Dálnice D47 byla pro český veřejný sektor bohužel špatným pokusem a už jsme se z něj poučili. Například příprava dálničního projektu D3 splňuje veškeré mezinárodní parametry, které u těchto projektů musí být. JAN ŠNAJDR**

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a ve studiích pokračoval na semestrálním kurzu London School of Public Relations. Pracoval v americké poradenské

společnosti Arthur D. Little, kde se vénoval oboru management consulting v oblasti telekomunikací. Následovala praxe s korporátní a kongresovou klientelou v agentuře CzecliTouiism, kde na pozici ředitele odboru řídil prezentaci ČR na zahraničních trzích. V současné dobé pracuje na pozici výkonného ředitele profesního sdružení Asociace PPP.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče