Petr Zahradník: ECB varuje Evropu. I sama před sebou

06. května 2013, 08:47 - Petr Zahradník
06. května 2013, 08:47

Rozhodnutí ECB o snížení úrokových sazeb se očekávalo. Jeho motivem byly nedávné nelichotivé údaje o stavu a výhledu ekonomické výkonnosti v EU. To je oblast, jež nespadá primárně do kompetencí centrální banky. Ale ECB zřejmě vychází z přesvědčení, že její krok se stane signálem ostatním aktérům hospodářských politik, výzvou, aby razantněji přispěli k ekonomickému obratu.

Krok ECB může být sám o sobě prospěšný především pro ty země eurozóny, které se pohybují dejme tomu někde v polovině pomyslného výkonnostního pelotonu. Těmto zemím nižší sazba při nízké úrovni úvěrového rizika může pomoci oživit úvěrové toky, byť zřejmě ne v nějakém dech beroucím rozsahu. Na druhé straně by bylo dost naivní se domnívat, že v čase zpřísňování pravidel bankovní obezřetnosti a při rostoucím důrazu na posuzování rizik by se díky kroku ECB mohli dostat k levnějším úvěrovým prostředkům země z chvostu pelotonu, především pak potížisté z jižní části kontinentu. Paradoxně tedy tento krok centrálních bankéřů může znamenat další impulz k tomu, aby různé části EU zařadily různé rychlostní stupně. Teoreticky se mohou vylepšit úvěrové podmínky pro ty úspěšnější, méně rizikové a vlastně i méně potřebné, zatímco zemí, kde jsou znaménka opačná, se snížení sazeb příliš nedotkne.

O to více by se ovšem mělo dotknout všech, kteří rozhodují v ostatních odnožích košatého stromu hospodářské politiky. Jejich úsilí by mělo směřovat hlavně k tomu, co je nazýváno strukturálními reformami, a myslet se samozřejmě musí i na podpůrné finanční zdroje k jejich realizaci. Účinky reforem by měly v nějakém představitelném čase změnit rizikovou averzi vlastníků kapitálu k těmto zemím. A to do té míry, aby i ony mohly využít podmínek rekordně nízkých úrokových sazeb ke své dlouhodobé prosperitě.

Reformátoři si ovšem musejí pospíšit. Zaseté inflační sémě může jednou vzklíčit a nízké úrokové sazby se mohou rychle stát minulostí. Rozsah kvantitativních měnových opatření, jež ECB uskutečnila, se již pohybuje kolem dvou bilionů eur (více než 15 procent unijního HDP). Tento objem byl ospravedlňován poklesem úvěrové aktivity komerčních bank, a tedy v zásadě neutrálním dopadem na objem peněžní zásoby. To však již neplatí. Růst úvěrů nabírá tempo. A ECB drží ve svém portfoliu aktiva, o nichž si lze myslet skutečně leccos. Na základě jejich držby napumpovala do oběhu více peněz, než kolik je stále chřadnoucí evropská ekonomika schopna absorbovat. Lze se tedy jen tázat, zda tato další bublina časem praskne a nadělá nemalou paseku v cenové stabilitě, anebo zda se, i díky nezbytným reformám, výkon evropské ekonomiky rozjede tak, že toto nebezpečí časem samovolně pomine.

Autor je členem NERV a hlavním ekonomem Conseq Investment Management


Čtěte také:

ECB chce podpořit evropskou ekonomiku, sazby snížila na rekordní minimum

Má pětiseteurovka smysl nejen pro zločince? ECB si už není tak jistá

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče