Petr Kužel: Produktivita během krize vzrostla o dvacet procent

27. září 2011, 10:20 - Dalibor Dostál
27. září 2011, 10:20

V Brně za pár dnů začíná Mezinárodní strojírenský veletrh. I přesto, že tento sektor zdaleka nevykazuje takové výsledky jako před rokem 2008, přivezou tam české firmy velké množství novinek a inovací. Právě ty jsou odpovědí českého strojírenství na krizi, říká Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR.  

Foto: Profit - Jakub Stadler

Strojírenské firmy zaznamenaly loni propad produkce proti roku 2008 o 45 procent. Jaký bude podle vás pro české strojírenství letošní rok?

Statistika za první půlrok 2011 říká, že čeští strojaři zažívají oživení. Ovšem proti objemům, které měli před rokem 2008, to je nesrovnatelné. Objem zakázek je menší, samy zakázky jsou menší. I tomu se ale české firmy přizpůsobily. Jestli se začíná blýskat na lepší časy, bude jasné až podle toho, jak se stát postaví ke strojírenství a jak se mu podaří realizovat strategii konkurenceschopnosti týkající se exportu i strojírenství.

Jak se poučilo české strojírenství z krize?

České firmy nyní mají racionálnější přístup ke svým aktivitám. Po roce 2008 začaly dávat část vydělaných peněz do inovací, což bude názorně vidět na strojírenském veletrhu v Brně. Kromě inovací začaly firmy investovat i do vzdělávání lidí. Krize přinesla i další obrovské plus. Firmy se rozloučily s pracovníky, kteří v nich byli ze setrvačnosti. Produktivita práce v Česku totiž stoupla o téměř 20 procent.

Obstály české firmy v krizi dobře?

Reagovaly podle intuice a myslím, že reagovaly správně. Oproti firmám ze zahraničí měly nevýhodu v tom, že žádnou podobnou krizi v novodobé české historii nezažily. Zahraniční firmy mnohdy evidují a popisují krize, které v minulosti prožily, a dokážou proto reagovat lépe. Nepomohl ani bankovní sektor, který sice peníze měl, ale bál se je půjčovat. Tím, že jsme převážně napojeni na západní trhy, zejména na Německo a další státy, pocítili jsme výrazně pokles zakázek i v oblasti exportu. A to je něco, z čeho si nyní bereme velké poučení. Proto se častěji mluví o podpoře exportu do třetích zemí.

Daří se českým strojařům více exportovat na rozvíjející se trhy?

Daří se to zatím velmi omezeně. Firmy daly hodně peněz do inovací a nemají často další na to, aby si v zahraničí otevřely své pobočky. Proto se obrací nejen na Hospodářskou komoru, ale taky na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) či CzechTrade. Pozitivně hodnotím podporu MPO pro desítky veletrhů, na které český stát každoročně vyšle firmy s českou podporou. Ještě výrazněji by ale pomohlo, pokud by Česká exportní banka u některých rizikových zemí přehodnotila jejich hodnocení. Tyto země totiž vypisují zajímavé tendry, ovšem české firmy na takové kontrakty nedostanou úvěry právě kvůli rizikovým faktorům těchto rozvíjejících se zemí.

Petr Kužel (49)

Narodil se 11. března 1962. Vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní v Praze a později také manažerský vzdělávací program A&W Business School. Pracoval v Bytovém podniku Prahy 5 a ve společnostech Pragoinvest a ČSAO. Od roku 1992 podniká v realitách, pojišťovnictví, v oblasti cenných papírů

a poradenství. Prezidentem Hospodářské komory ČR byl zvolen v květnu 2008. Mezi jeho záliby patří knihy, myslivost, lyžování, golf a motosport.

O jaké riziko u těchto zemí jde?

V některých zemích například ne zcela funguje politický systém. Nebo nemáme s touto zemí smlouvu o dvojím zdanění nebo o ochraně investic a podobně.

Stojí takové riziko za mírnější hodnocení?

Určitě. Vždyť všechno souvisí se vším. Pokud firmy dostanou úvěr od České exportní banky, budou vyrábět, jejich zaměstnanci budou mít peníze a budou utrácet. Jednotlivci i firmy budou odvádět daně, a to znamená přísun peněz do státního rozpočtu. Udrží se zaměstnanost a stát nebude vydávat peníze na podporu v nezaměstnanosti.

V souvislosti s novými kontrakty se mluvilo i o roli ekonomické diplomacie. Pracuje efektivně v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi?

V tom máme určitě velké rezervy. Nepomohlo ani rušení míst obchodních radů bez ohledu na výsledky jednotlivých úřadů. Dnes se snaží ekonomickou diplomacii nahradit MPO a CzechTrade. Svůj projekt má i Hospodářská komora, kdy chceme postupně jmenovat honorární zástupce Hospodářské komory v zahraničí. Do pěti let plánujeme mít takových zástupců mezi 30 až 50. Nepříliš efektivně se stát chová i v oblasti politických zahraničních misí. Na ty politici sice jezdí, ale kvůli možnému mediálnímu tlaku se mnohdy bojí české firmy v zahraničí podpořit. Přitom na tuto podporu právě protistrana čeká.

Ještě před pádem Muammara Kaddáfího jste se letos v červnu s ministrem zahraničí Schwarzenbergem zúčastnil cesty do Libye a jednal s tehdejší povstaleckou radou, dnešní legitimní vládou Libye. Přinese tato cesta něco konkrétního tuzemským podnikům?

Hospodářská komora v Libyi nabídla pomoc při nastartování podnikání. Tamní partneři si jsou vědomi našich dvacetiletých zkušeností s liberální ekonomikou. S prozatímní vládou jsme jednali i o možnosti budování systému výběru daní a instituce podobné českému Ministerstvu průmyslu a obchodu. Tuzemské firmy by se mohly zapojit do projektů, které nyní chystá libyjská vláda. Existují už velké energetické projekty, zájem o oblast čištění odpadních vod a výstavbu silnic. V Izraeli, kde jsme nedávno také jednali, zase mají zájem o české IT specialisty a geology.

V Německu se kvůli odklonu od jádra chystá mohutná investiční aktivita v energetice. Jsou na tuto příležitost tuzemské podniky připraveny a mohou obstát v souboji se světovými giganty?

Mohou uspět, ale budu velmi mile překvapen, pokud by se kdokoliv mimo německé firmy do tendru dostal. V Německu se má stavět zhruba 20 plynových elektráren. Až na drobnosti by to české firmy samozřejmě zvládly. Ovšem Německo si svůj trh a své zakázky pravděpodobně pohlídá pro německé firmy.

Je to omezení soutěže?

Beru to spíš jako pochvalu pro Německo, že si svůj trh podnikání uchrání tak, že peníze, které bude muset Spolková republika vydat, z mnoha procent zůstanou v německých firmách.

Když se mluví o rozvoji průmyslu a strojírenství, vždy jsou zmíněny inovace a propojení s výzkumnými institucemi. Daří se dostatečně propojit obě oblasti?

Hodně se o tom mluví, ale teorie je něco jiného než praxe. Ta za teorií pokulhává. Inovace, které se vesměs v průmyslu využívají, si financoval průmysl sám. Do vědy a výzkumu jde přitom ze státního rozpočtu více než 30 miliard korun ročně, což je v pořádku. My jako Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy jsme ale několikrát žádali o změnu současného systému, aby se peníze jednoduše a transparentně rozdělily rovnoměrně mezi aplikovaný výzkum, výzkum na vysokých školách a vývoj rychlých inovačních kroků, které využije průmysl. Takto vložená jedna koruna by pak mohla přinést zpět 15 až 20 korun. Zatím se to ale takto propojit nedaří.

Co by pomohlo k rychlému rozvoji strojírenského průmyslu?

Strojařům chybí zakázky buď od českého státu, nebo firem. I proto jsme podpořili krok vlády, která tuzemským podnikům poskytne zdarma emisní povolenky. Právě energetické firmy mají dostatečné finanční zázemí, aby byly schopné investovat do modernizace technologie zhruba 150 miliard korun. Chystá se výstavba a modernizace energetických bloků. Impulzem by bylo také posílení energetické soustavy, která to nutně potřebuje. I to by znamenalo další práci pro lidi. Hospodářská komora navrhuje také posílení rozpočtu pro Českou exportní banku a EGAP.

Proč je rozdání povolenek za 50 miliard korun tak prorůstové opatření?

Ke každé koruně, kterou takto energetické firmy dostanou zdarma, musejí samy přidat 1,7 až 2,5 koruny a musejí do pěti let odsířit a odpopílkovat svá zařízení. Tato modernizace velmi pomůže například Moravskoslezskému kraji. Navíc se v průběhu pěti let vydá zhruba 150 miliard korun, které, doufám, alespoň ze 70 procent zůstanou u českých firem.

 
 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče