Petr Hulinský: Praha je výkladní skříní republiky

24. března 2011, 08:40 - Tomáš Vyšohlíd
24. března 2011, 08:40

Novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou chystá ministerstvo financí, se stává možná až nečekaně ožehavým tématem.

Foto: Jakub Stadler

A to především ve čtyřech městech s největšími daňovými příjmy na jednoho obyvatele. „Současná podoba novely je nepřijatelná, největší města přijdou o značné prostředky. Jen Praze by ročně chyběla více než miliarda korun,“ říká předseda finančního výboru zastupitelstva hlavního města Prahy Petr Hulinský.

Co přesně vám na novele vadí?

Podle návrhu ministerstva financí se mají změnit podíly obcí na výnosech sdílených daní, tedy DPH a daní z příjmů právnických a fyzických osob, v tom smyslu, že se zvětší podíly obcí s nejmenšími daňovými příjmy na jednoho obyvatele na úkor příjmů čtyř měst s největšími daňovými příjmy na jednoho obyvatele, tedy Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Jinými slovy, tato města přijdou o podstatnou část příjmů, konkrétně v Praze se pak bavíme o částce 1,1 miliardy korun ročně. Kromě toho ale má být upravena také váha kritéria počtu žáků základních a mateřských škol, které by pro Prahu znamenalo snížení daňových příjmů o další zhruba půl miliardu.

Jak významnou ztrátu v příjmech pro Prahu tato částka představuje?

Pro hlavní město je tato částka velmi významná. Při snížení příjmů by se ve stejném rozsahu musel snížit například objem plánovaných investic, třeba v oblasti dopravy.

Pokud se návrh ministerstva uskuteční, půjde za posledních šest let už o třetí novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Proč?

Najít vhodný model je obtížné, protože všechny obce nevykonávají stejný rozsah činností a jejich finanční situace a potřeby jsou z mnoha důvodů různé. Při poslední novele zákona o rozpočtovém určení daní, obdobně jako nyní v návrhu na další změnu tohoto zákona, je znatelná snaha snížit rozdíly v daňových příjmech na jednoho obyvatele mezi jednotlivými obcemi, aniž by byly zanalyzovány a popsány důvody pro takový postup. Jako jediný důvod je uváděn údajně vysoký poměr podílů daňových příjmů na jednoho obyvatele mezi Prahou, respektive čtyřmi největšími městy, a obcemi s nejnižšími daňovými příjmy.

Co jiného by návrhy novel měly podle vás ještě zohledňovat?

Například činnosti, které jsou jednotlivé obce povinny zajišťovat ať při výkonu státní správy nebo samosprávy. Pokud jde o kraje, Praha byla v roce 2001, kdy byly poprvé připravovány a změnou zákona o rozpočtovém určení daní schváleny podíly jednotlivých krajů na výnosech sdílených daní, v nevýhodném postavení, protože na rozdíl od jiných krajů už měla funkční systémy krajských působností. V jiných krajích bylo nezbytné je teprve vybudovat, a tedy i finančně zajistit.

Máte pocit, že ono znevýhodnění přetrvává?

Co se týče krajů, tak určitě. Podíl jednotlivých krajů na výnosech daní je stanoven zákonem. Praha ho vnímá jako diskriminační, její podíl totiž činí necelých 3,2 procenta z částky rozdělované krajům. Ze všech krajů je nejmenší, například podíl Středočeského kraje činí zhruba 13,8 procenta. Jenže Praha je nejen krajem, ale také obcí. A pro obce jsou stanovena procenta, která se vypočítávají z koeficientů beroucích v úvahu kritéria, jakými jsou výměra katastrálního území, počet obyvatel obce a přepočítací koeficient.

Na druhou stranu je nyní podíl Prahy na vybraných daních například oproti menším krajským městům zhruba čtyřnásobný. Není to diskriminační?

Vůbec ne. Musíme vzít v úvahu roli a význam Prahy. Je hlavním městem republiky, soustřeďuje se zde nejvyšší procento turistů přijíždějících ze zahraničí, ale i dalších zahraničních návštěvníků, kteří přijíždějí například ze služebních důvodů. V Praze se pořádá řada mezinárodních kongresů, veletrhů a sportovních soutěží. Denně sem dojíždí za prací značné množství obyvatel ze Středočeského kraje i ze vzdálenějších oblastí. Z těchto důvodů musí Praha vynakládat značné finanční prostředky na dopravní obslužnost, zajištění bezpečnosti, pořádku a čistoty města, dále také na opravy kulturních památek a zajištění služeb zdravotních, školních a sociálních zařízení. Když to zjednoduším, Praha je vlastně výkladní skříní celé republiky. Mělo by být v zájmu všech obyvatel, aby důstojně republiku reprezentovala. Samozřejmě je tu také její nezanedbatelný hospodářský význam, vždyť Praha vytváří třetinu českého HDP.

Petr Hulinský (43)

Absolvent magisterského oboru na Policejní akademii. V dalších studiích se zaměřil na oblast trestního práva a legislativu boje s korupcí. Od roku 1994 v ČSSD, nyní člen předsednictva ČSSD a člen stínové vlády. Od roku 1998 člen zastupitelstva hlavního města Prahy, v letech 2002 až 2009 zastupitelem i na Praze 10. V letech 2002 až 2006 působil jako náměstek primátora hlavního města Prahy. V roce 2010 byl zvolen poslancem PSP ČR. Zakladatel Českého svazu Taekwondo WTF, člen Výkonného výboru Olympijského výboru a čestný předseda Paralympijského výboru.

Problém s přerozdělováním daní se ale netýká jen Prahy. Podstatně větší podíl než ostatní krajská města dostávají také Brno, Ostrava a Plzeň. Přitom vykonávají stejné činnosti jako jiná krajská města. Je to spravedlivé?

Tato čtyři města jsou jak počtem obyvatel, tak rozlohou podstatně větší než zbývající krajská města a nabízejí nejen více pracovních příležitostí, ale možností využití například kulturních, školských, zdravotnických nebo sociálních zařízení pro obyvatele okolních menších měst a obcí. Tyto skutečnosti přinášejí podstatně vyšší nároky na financování dopravní obslužnosti, bezpečnosti, územního rozvoje a podobně. Chystaná novela tohle všechno negativně ovlivní.

Jak byste zákon o rozpočtovém určení daní tedy viděl vy?

Při počítání podílů jednotlivých obcí by měla být větší váha dána kritériu prostého počtu obyvatel a měl by být zohledněn počet lidí, kteří se v průměru denně v obci vyskytují. Když budu mluvit za Prahu s ohledem na její specifické postavení, měl by být pro ni zachován zvláštní způsob výpočtu daňových příjmů, které by byly kalkulovány souhrnně, nikoliv v rozdělení na příjmy kraje a obce. V obou případech má totiž ve srovnání s ostatními územními samosprávnými celky výjimečné postavení. V případě kraje je rozdíl jednoznačně dán tím, že na celém území leží pouze jedna obec.

Dá se udělat něco s tím, aby Praze zůstal stejný podíl na vybraných daních a menším městům vzrostly příjmy?

Měl by být zvýšen celkový podíl, kterým se obce podílí na celostátních výnosech sdílených daní.

Do zákona o rozpočtovém určení daní by se měly promítnout i ty změny, které se týkají důchodové reformy. Ministerstvo financí chce, aby celý dodatečný výnos získaný sloučením sazeb DPH šel na krytí důchodové reformy. Výnos z DPH se přitom dělí mezi státní rozpočet a rozpočty obcí a krajů v poměru 70 ku 30. Nebude to nakonec pro Prahu větší újma než ztráta jedné miliardy korun, o níž jsme hovořili?

Podle informací ministerstva financí má být poměr výnosů DPH mezi státní rozpočet a rozpočty obcí a krajů upraven tak, aby absolutní částka, kterou v současné době obce a kraje v souhrnu dostávají, zůstala na stejné výši. Problém vidíme v tom, že úvahy ministerstva o navýšení výnosů u DPH nemusí ve skutečnosti odpovídat jeho kalkulacím. Pokud navýšení nedosáhne předpokládané výše, budou daňové příjmy obcí i krajů sníženy, v tom případě by daňové příjmy nejen Prahy, ale i všech ostatních obcí a krajů poklesly.

Ministr financí rovněž uvažuje o změně pravidel pro daň z nemovitosti. Obce by si mohly podle něj udělat jakési daňové mapy a stanovovat koeficienty násobící základní sazbu daně pro různé lokality. Je to podle vás dobrá cesta a mohlo by to zvýšit příjmy rozpočtu Prahy?

Ministerstvo financí dosud žádný konkrétní návrh na změnu zákona o dani z nemovitosti nepředložilo. Ví se, že v České republice je tato daň podstatně nižší než v jiných vyspělých evropských zemích. Zvýšení sazeb v atraktivních lokalitách by mohlo vést ke zvýšení příjmů rozpočtu Prahy, bude však záležet na konkrétním modelu daně, možnostech stanovit kritéria pro výběr lokalit, aktuální ekonomické situaci a rozhodnutí samosprávných orgánů města, zda by takovou možnost město využilo.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče