Petr Dufek: Evropa žije v době nízkoinflační

17. června 2014, 07:04 - Petr Dufek
17. června 2014, 07:04

Je tomu už několik let, co se centrální banky nejvyspělejších zemí pustily do politiky, která do té doby neměla obdobu. Americký Fed spustil tři kola masivního tisku nových dolarů s cílem podpořit ekonomiku. Nyní tato aktivita směřuje zdárně ke svému konci. Také ECB se časem pustila do kvantitativního uvolňování, nicméně její snaha zatím výsledky nepřinesla. Ekonomika eurozóny se sice začíná pomalu zotavovat, avšak o inflaci zatím nemůže být vůbec řeč.

Poslední údaje potvrzují její opětovný návrat na úroveň 0,5 procenta. Nízká inflace přitom není zdaleka jen doménou zemí procházejících v nedávné době (nebo ještě i v současnosti) recesí, ale týká se i Německa. Aktuální stav je dokonce takový, že pouhé čtyři země z osmnácti se mohou takříkajíc pochlubit inflací od jednoho procenta výše, jedenáct zemí platících eurem vykazuje inflaci do jednoho procenta a tři členové eurozóny čelí dokonce deflaci. Nikdo z prvně jmenovaných se přitom ani zdaleka nepřibližuje cílové hodnotě, kterou si vytyčila ECB.

Evropa se ocitla v období nízké inflace, která spolu s relativně slabým ekonomickým růstem podněcuje úvahy o hrozbě japonského scénáře, pro nějž je typická dlouhodobě stagnující bezinflační ekonomika. Zatím však nelze s jistotou tvrdit, že je to skutečně i případ eurozóny. Za nízkou inflací totiž nestojí pouze slabá poptávka ze strany domácností, ale také technologický pokrok zlevňující energie a elektroniku a nepochybně i aktivity směřující ke zlevňování telekomunikačních služeb.

vše, co ECB mohla udělat, již udělala

Nízká inflace tedy má své poptávkové, ale také nezanedbatelné nabídkové důvody. Přesto čísla kolem nuly frankfurtské bankéře evidentně trápí, a proto se rozhodli učinit několik na první pohled bezprecedentních kroků. Nejde jen o novou rekordně nízkou refinanční sazbu nebo o zápornou sazbu depozitní, ale také o uvolnění další likvidity na trhu v podobě kvantitativního uvolňování a ukončení sterilizace peněz z dřívějších nákupů dluhopisů.

Úrokové sazby na mezibankovním trhu postupně nalézají svá nová minima v důsledku přetlaku volných eur, nicméně úvěrový boom v důsledku superlevných peněz zdaleka nepřichází. Právě naopak. Úvěrová aktivita bank napříč eurozónou se snižuje, neboť na jedné straně chybí nová poptávka po penězích a na straně druhé se zpřísňuje regulace bank. To v dané fázi cyklu může působit kontraproduktivně, zvláště když stále ještě většina zemí prochází obdobím oddlužování soukromého sektoru.

Přesto lze říci, že téměř vše, co ECB mohla udělat, již udělala. Včetně toho, že vytvořila prostor pro oslabení společné měny, jež by mohlo podpořit konkurenceschopnost především jižního pásu měnové unie. Stejně tak lze tvrdit, že ačkoli spotřebitelská inflace zůstává utlumená, ceny některých aktiv už inflaci zřejmě zažívají. Mohou to být akcie stejně jako v některých zemích třeba nemovitosti.


Čtěte také:

Eurozóna se v květnu přiblížila deflaci

Ministerstvo financí: Mzdy se zvýší, inflace zůstane nízká a HDP poroste

Inflace eurozóny nečekaně zpomalila. Ceny energií nerostou vůbec

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče