Petr Dufek: Češi mohou být premianty. Naoko

24. července 2013, 08:47 - Petr Dufek
24. července 2013, 08:47

Méně fiskální restrikce. Tak by se dal nazvat hlavní a velmi populární evropský politický trend, který by měl kontinent vyvléci ze současného útlumu či stagnace. Evropa prý příliš šetří, čímž podkopává svou budoucí prosperitu, tudíž je třeba dělat přesný opak. Než se k tomuto závěru připojíme, podívejme se, jak je to s těmi přehnanými úsporami v číslech.

Podle nejnovějších dat Eurostatu se dluh zemí EU zvýšil za poslední rok o necelých pět procent, nominálně o více než půl bilionu eur. Je to sice jen polovina přírůstku z roku 2010, kdy se dluh zvýšil o 1,1 bilionu, ale dluh EU k HDP strmě narůstá až na aktuálních 86, v případě eurozóny dokonce 92 procent.

Česko, ač z pohledu dluhu v absolutní výši v žebříčku EU zcela zaniká, patří mezi země s rychle rostoucím veřejným zadlužením v poměru k HDP. Statisticky můžeme tento fakt zdůvodnit poklesem nominálního HDP, tedy jmenovatele ve zlomku, tvorbou likvidních rezerv a dalšími technickými faktory. Jen kdyby se české zadlužení nezvyšovalo rychle a trvale.

Výsledek za celý letošní rok však může vyznít přece jen lépe. Existuje velká šance, že se podaří snížit největší složku veřejného zadlužení, a sice státní dluh. Podle aktualizované strategie řízení likvidity a státního dluhu by totiž ministerstvo financí mělo více využívat volné likvidity veřejného sektoru shromážděné na účtu v ČNB.

A nejde o málo peněz – na konci čtvrtletí tam leželo zhruba 250 miliard korun. Díky tomuto přístupu by stát mohl letos vydat méně dluhopisů a pokladničních poukázek, než je letos splatných bondů. Tím se sice krátkodobě sníží český dluh, a máme tedy šanci být na chvíli z pohledu statistiky evropskými premianty, ale problém s dlouhodobým trendem veřejného zadlužení se tím samozřejmě neřeší.

Zpět k úvodní evropské myšlence. Zadlužovat se ve prospěch růstu lze. Má to jen dva drobné předpoklady. Dodatečný dluh musí hospodářskou prosperitu opravdu přímo podporovat, nebo alespoň vytvářet její základy. Druhým drobným, leč nutným předpokladem je, že se najde věřitel ochotný nový dluh za rozumných úroků financovat.

Že to nemusí být až tak jednoduché, ukazuje už tři roky trvající dluhová krize v Evropě, která z miláčků dluhopisových investorů udělala psance a vtáhla do hry ECB, která začala nakupovat dluhopisy. Dříve nemyslitelné se stalo běžným na obou stranách Atlantiku.

Česko tento problém zatím řešit nemusí. I když, jak se již mnohokrát ukázalo, důvěra na finančních trzích je křehká a nestabilní. Naše důvěryhodnost nyní stojí především na předpokladu, že s veřejnými financemi budeme hospodařit v dalších letech obezřetně. Prozatím evropský příběh o obezřetném zadlužování k udržitelnému růstu příliš nevedl. V několika případech ani k udržitelnému dluhu.

Autor je analytikem ČSOB


Čtěte také:

Český dluh je pod průměrem EU, ale roste rychleji

Oživení bude pomalé, zázračný recept není

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče