Pět minut po dvanácté

16. července 2009, 17:27 - David Kasl
16. července 2009, 17:27

Objem zahraničních produkcí u nás rapidně klesá

(celý podtitul)
Objem zahraničních produkcí u nás rapidně klesá, bez státního zásahu nemá český filmový průmysl v evropské konkurenci šanci

(text)
Na prostranství před letňanskými filmovými ateliéry Prague Studios simuluje několik mužů pomocí hydraulického zařízení pohyb letounu na zeleném pozadí. Z kokpitu se ozývá hlas Cubyho Goodinga Jr. alias jedné z hlavních postav amerického válečného filmu Red Tails. Poslední klapka projektu otce Hvězdných válek George Lucase padla na konci června. Spolu s ní skončilo letos jediné natáčení zahraničního velkofilmu americké produkce v Česku.

//Střih I: Práce ubývá//

„Ještě před pěti lety se na Barrandově točilo sedm projektů současně, dnes jsou rádi za jeden,“ popisuje rapidní propad zahraniční filmové produkce v Česku Jiří Macke, který pro Red Tails zajišťoval výpravu filmu. „Díky tehdejšímu boomu vzniklo hodně pracovních příležitostí a kvalita se postupně zvyšovala. Až dokončíme Red Tails, vidina další práce na podobném projektu není,“ komentuje současnou situaci Macke. Pro jeho profesi je důležitý český trh, který má zmapovaný, ví, kam zajít pro potřebný kus nábytku. Jeho firma zaměstnává malíře, patinéře, pronajímá automobily, letadla a vůbec vše, s čím filmaři na place pracují. „Zanikne-li ale trh, zanikneme i my,“ dodává Macke.

Důvod? Česká republika je poslední vyspělou filmovou zemí v evropském i světovém měřítku, která filmovým produkcím nenabízí žádnou formu fiskálních stimulů. „Ještě před pěti šesti lety byla Česká republika měřítkem pro zbytek Evropy,“ vysvětluje ředitel České filmové komory Petr Mošna. Britové, Němci i Maďaři na počátku 21. století začali přepočítávat efektivitu filmové produkce na efektivitu natáčení v Česku. A evidentně se jim toto vymezení zdařilo: zatímco obrat zahraničních filmových produkcí v Česku se letos potácí na sotva patnácti procentech objemu v roce 2003 (viz tabulka na straně xx), v zemích, které nějakou formu pobídek pro filmaře postupně zavedly, tyto objemy o stovky procent narostly.
V situaci, kdy v loňském roce obrat zahraniční produkce v Česku poprvé klesl pod objem produkce domácí, snad konečně filmovému průmyslu v Česku svitla naděje na záchranu. Představitelé obou nejsilnějších partají předminulý týden v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi shodně prohlásili, že se zavedením stimulů nemají problém, a jak předseda ODS Mirek Topolánek, tak bývalý ministr kultury za ČSSD Vítězslav Jandák jejich zavedení v případě podzimního úspěchu ve volbách přislíbili. Pro filmový průmysl není v tuto chvíli až tak podstatné, zda se ta která vláda přikloní spíše k daňovým úlevám (ČSSD), nebo zpětnému proplácení části uznatelných nákladů vynaložených v Česku (ODS). Důležité je, aby jednala rychle.
„Ideální by bylo, kdyby stimuly začaly platit co nejdříve, aby s nimi mohly produkce počítat již pro příští rok,“ domnívá se Mošna. Tím spíše, že jde o efektivní protikrizové opatření s relativně nízkými počátečními náklady a zároveň rychlým přílivem hotových peněz do ekonomiky. Podstatné totiž je, že zahraniční produkce stále ještě s Českou republikou počítají, takže nebude třeba vynakládat další prostředky do marketingové kampaně na přilákání těchto produkcí zpět.
Na rozdíl od Maďarska, které stimuly schválilo v roce 2004. „Začínali v podstatě od nuly a nová studia s pomocí amerického kapitálu začali budovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že pobídky budou zavedené a že se jim investice vyplatí,“ vysvětluje Ludmila Claussová z Czech Film Commission, která propaguje Českou republiku jako filmovou destinaci. Vše podpořeno masivní státní kampaní. Což se Maďarům vyplatilo i díky sázce na relativní blízkost České republiky a možnost stáhnout odtud pro část produkce profesionály.

//Střih II: Do zahraničí? Jak kdo//

„Rapidní úbytek práce nastal po roce 2007. kdy stimuly zavedlo i Německo. Například již byly zaplacené zálohy na natáčení pokračování Letopisů Narnie na Barrandově a najata velká část štábu, jenže produkce se nakonec rozhodla natáčet v jiné zemi,“ popisuje dopad neexistence stimulů hlavní osvětlovač filmu Red Tails Václav Čermák. Řada osvětlovačů dnes podle něj dělá znovu řadové elektrikáře a techniku i materiál, které si v minulosti pořídili, rozprodává kolegům, kteří ještě práci mají. „Jako vrchní osvětlovač mohu odejít do zahraničí, ale celou partu sedmi až deseti lidí tam nikdo nezaplatí,“ dodává Čermák.

Pro každý typ projektu existuje pro producenta více možností, kde film natočit. Jiné požadavky bude mít film historický a jiné ze současnosti. „Když americký producent zvažuje natáčení ve střední Evropě, může svým způsobem zvolit jak Německo, tak Česko nebo Maďarsko,“ upozorňuje Claussová. A je nabíledni, že se rozhodne pro zemi, která mu nabízí jasnou finanční motivaci. Nehledě na to, že filmy vyžadující převážně ateliérová natáčení mohou být realizovány kdekoli na světě. Filmový byznys je v tomto velmi mobilní.
Což je i případ hraného seriálu Hvězdných válek, s jehož natáčením by chtěl George Lucas začít již počátkem příštího roku (viz rozhovor na straně xx). Přestože by rád přijel se čtyřletým projektem do Česka, bez nějaké formy stimulů nejspíše pojede utratit rozpočet ve výši až 150 milionů dolarů jinam. „Česká vláda je v tomto podle mě velmi krátkozraká,“ podivuje se Lucasův producent Rick McCallum. „Kdybych byl výrobcem třeba pneumatik a vládnímu úředníkovi vysvětlil, že během čtyřleté výroby této zemi přinesu 150 milionů dolarů, tak by se jistě našel způsob, jak mi pomoci, abych s výrobou nešel do jiné země. U filmu jako by tomu nerozuměli.“
Dlužno podotknout, že případné fiskální stimuly by fungovaly nejen pro zahraniční produkce, ale i pro ty české, pokud by splnily nastavené parametry. „Návrat na objem pětimiliardového obratu zahraničních produkcí v Česku, který jsme měli v roce 2003, by navíc představoval nárůst o zhruba čtyři tisíce přímých pracovních míst, přepočteno na plný pracovní úvazek, a jednou tolik vytvořených nepřímo,“ upozorňuje Mošna. Tato čísla potvrzuje i analýza filmového průmyslu v Česku, kterou pro zdejší ministerstvo kultury v roce 2006 zpracovala londýnská agentura Olsberg/SPI.

//Střih III: Vysoká prestiž//

„Začátkem 90. let do Česka jezdily kompletní štáby a najímaly si jen malou část místních profesionálů. Dneska není problém sehnat u zahraničních produkcí vyšší posty, tehdy nedostupné, jako jsou architekti, kameramani či kostýmní návrháři. A zahraniční produkce si najímají kompletní české štáby,“ říká 2. kameraman Jakub Dvorský, který „švenkoval“ i při natáčení Red Tails. Dvorský má okruh lidí na jednu profesi, z nichž si vybírá pro konkrétní projekty. „Na mě je nabalená další spousta lidí, a když nebudu mít práci já, nebudou ji mít ani oni,“ dodává Dvorský.

Jistě, v případě zavedení stimulů pro filmaře by se mohla ozvat další odvětví, která podobnou podporu nedostanou. Filmový průmysl je ale jádrem byznysu, na něž je nabaleno ohromné množství dalších odvětví ekonomiky, jako je ubytování, pohostinství, doprava, telekomunikační služby a další, která na zavedení stimulů rovněž vydělají. Nemluvě o potenciálu pro propagaci celé České republiky ve světě. „Multiplikační efekt je ohromný,“ dodává Mošna.
Zavedení stimulů by tudíž nepředstavovalo ani tak „diskrimanci“ jiných sektorů na úrovni České republiky jako odstranění nerovnosti v rámci Evropské unie, jejíž legislativa členským státům stimulyy filmovému průmyslu umožňuje. Navíc různé systémy pobídek fungují také v USA, Kanadě či Austrálii. „Změnilo se totiž vnější prostředí,“ pokračuje Mošna, „dokud byly podmínky řekněme tržní, a tím pádem poměrně rovné, bylo Česko nejkonkurenceschopnější v oboru. Teď se to převrátilo vinou zavedení veřejnoprávní regulace mimo nás a tento efekt nelze eliminovat z vlastních zdrojů filmového průmyslu. Nyní k tomu musí přistoupit stát.“
A to co možná nejrychleji. Česká filmová infrastruktura i štáby jsou na vysoké úrovni a ještě před pár lety zde rozsah a množství natáčejících filmových produkcí ze zahraničí neměl v konkurenčních zemích obdoby, uváděla před třemi lety ve své analýze agentura Olsberg. A letošní zahraniční produkce v Česku? Kromě Lucasových Red Tails zde několik dní natáčel ruský režisér Nikita Michalkov pokračování oscarového snímku Unaveni sluncem a francouzský režisér Pierre Aknine televizní film o životě Françoise-Reného de Chateaubrianda. Po všech těch bondovkách, bladech či narniích trochu smutný biják.

(box-náklady)
Náklady rozhodují Londýnská agentura Olsberg/SPI porovnávala pro UK Film Council v roce 2008 produkční náklady na dva typy velkofilmů v deseti zemích. Detailní analýza vychází z dvaceti rozpočtových položek a zahrnuje rovněž úroveň místních profesionálů i skryté náklady, například na místní služby. Náklady se odvíjejí od rozpočtu pro Velkou Británii.

Středněrozpočtový film (v milionech dolarů)
Země*Velká Británie*Los Angeles*Connecticut*Kanada*Austrálie*Jihoafrická republika*Německo*Maďarsko*Česká republika*Irsko
Náklady (rozdíl oproti Velké Británii)*21,5 (0 %)*22,2 (3 %)*24,7 (15 %)*22,6 (5 %)*21,7 (1 %)*18,9 (-12 %)*22,1 (3 %)*17,2 (-20 %)*17,4 (-19 %)*20,7 (-4 %)
Náklady po započtení fiskálních stimulů*17,2 (0 %)*22,2 (29 %)*19,2 (12 %)*19,9 (16 %)*18,8 (9 %)*17,6 (2 %)*18,6 (8 %)*15,6 (-9 %)*17,4 (1 %)*18,3 (7 %)

Vysokorozpočtový film (v milionech dolarů)
Země*Velká Británie*Los Angeles*Connecticut*Kanada*Austrálie*Jihoafrická republika*Německo*Maďarsko*Česká republika*Irsko
Náklady (rozdíl oproti Velké Británii)*104 (0 %)*117 (13 %)*121 (16 %)*105 (1 %)*99 (-4 %)*90 (-14 %)*108 (4 %)*87 (-17 %)*87 (-16 %)*104 (0 %)
Náklady po započtení fiskálních stimulů*88 (0 %)*117 (33 %)*95 (8 %)*93 (5 %)*89 (0 %)*89 (0 %)*94 (6 %)*82 (-8 %)*87 (-1 %)*94 (7 %)

Poznámka: Z porovnávaných teritorií neposkytují žádnou formu fiskálních stimulů pouze Česká republika a americké Los Angeles. Pramen: analýza Olsberg/SPI pro UK Film Council, 2008

(box-graf/tabulka)
Zahraniční propad Objem peněz, který v jednotlivých letech utratili filmaři v Česku (v miliardách korun)

rok*zahraniční produkce*reklama*česká produkce*celkem
2002*4,55*2,24*0,39*7,17
2003*5,02*2,37*0,24*7,64
2004*1,54*2,11*0,39*4,04
2005*1,96*2,05*0,49*4,5
2006*1,37*1,8*0,8*3,97
2007*2,13*2,13*0,61*4,88
2008*0,71*1,94*0,88*3,52

Pramen: Asociace producentů v audiovizi

(rozhovor)
George Lucas
Časy plýtvání skončily

Zakladatel impéria Lucasfilm, jež bývá nazýváno druhým Hollywoodem, dokončil v červnu v Česku natáčení historického velkofilmu Red Tails. Dalším projektem bude hraný televizní seriál Hvězdné války, s jehož natáčením by chtěl začít počátkem příštího roku. Jednou ze zvažovaných lokací je i Česká republika, kde by na čtyř- až sedmiletém projektu s rozpočtem okolo 150 milionů dolarů našly práci přímo dvě stovky českých profesionálů a nepřímo dalších tři až čtyři sta lidí. Jak ale z červnového rozhovoru s Lucasem pro týdeník EURO vyplývá, bez existence fiskálních stimulů jsou české naděje minimální.

EURO: Do jaké míry osobně rozhodujete o tom, kde se bude natáčet? LUCAS: Rozhodnutí je zpravidla ekonomické. Někdy nám kvůli lokacím nezbývá než jet na konkrétní místo. Příběh Red Tails se odehrává na letecké základně v Itálii během 2. světové války, díky dobré zkušenosti s místními podmínkami a lidmi z minula jsme se ale rozhodli přijít i do Česka. V případě chystaného seriálu však nejsme konkrétní lokací nijak limitováni.

EURO: Jakou roli hrají ve srovnání s kvalitou místních profesionálů případné fiskální stimuly? V interview pro časopis Time jste před třemi lety říkal, že jste již vydělal spoustu peněz, takže si můžete dovolit hýřit… LUCAS: To ano, ale velmi opatrně! U naprosté většiny filmů platí, že se je snažíme udělat s co nejnižším rozpočtem. Film je drahé médium a je to loterie. Strávíte spoustu let výrobou, pracujete velmi tvrdě a pak ho dáte do kina. Můžete přijít o spoustu peněz, nebo vše dopadne dobře a vyděláte.

EURO: Nemohou být pobídky jen jakýmsi psychologickým stimulem? LUCAS: Ne, nezávisle na tom, jak film děláte, kdo jste nebo kde film produkujete, máte vždy velmi omezené množství peněz. Při plánování rozpočtu se spočítají náklady na práci a materiál. Z toho vyjde nejnižší možná částka, za kterou jsme schopni film v co nejkratším čase vyrobit, protože i čas jsou peníze. Navrch se posuzují další faktory, jak za tyto peníze získat to nejlepší. Vždy se snažíme dělat film co nejlevněji, a v některých zemích umožňují snížení rozpočtu právě fiskální stimuly.

EURO: Má Česká republika nějakou konkurenční výhodu, kterou jinde nenajdete? LUCAS: Kromě architektury a skvělých profesionálů je to například poloha místních studií, která leží do patnácti minut od centra, takže úspora času, a tím pádem i peněz. To je například v Los Angeles, New Yorku nebo v Londýně nepředstavitelné.

EURO: Současné moderní technologie umožňují sledování filmů i na mobilních telefonech. V hudbě jsou trendem komprimované formáty na úkor kvality zvuku. Poskytuje trh dostatek prostoru i pro technologicky náročné vysokorozpočtové snímky? LUCAS: Vstupujeme do těžkých časů. Ve filmovém průmyslu závisí návratnost investic obvykle na prodejích DVD. Kvůli enormnímu poklesu jejich prodejů v posledních letech proto i navzdory stoupající návštěvnosti v kinech dostáváme zpátky mnohem méně peněz. Byznys se zpoplatněným stahováním prostřednictvím internetu zároveň není dostatečně zralý, ale jisté je, že na něm vyděláme méně. I proto musíme co nejvíce škrtat ve výrobním procesu, a i proto jsou pro nás důležité daňové nebo jakékoli jiné pobídky. I proto v současnosti filmaři odjíždějí natáčet tam, kde mají ty nejlepší podmínky. Už si prostě nemůžeme dovolit plýtvat penězi.

EURO: Kdysi jste říkal, že filmy jsou vlastně vaším koníčkem… LUCAS: Ano, věnujeme se dalším činnostem, jako je merchandising, videohry, speciální či zvukové efekty, abychom vydělali peníze na tvorbu filmů. Vydělat peníze jen samotnými filmy je těžké.

EURO: Přesto se vám v 70. a 80. letech povedlo uspět se silnými příběhy Hvězdných válek a Indiana Jonese. LUCAS: Ano, měl jsem velké štěstí v době, kdy byl filmový průmysl v situaci, že se na tom dalo vydělat. Nyní je to stále složitější a za současné recese je pro filmaře těžké si peníze na filmy půjčit.

EURO: Jste považován za průkopníka moderních technologií ve filmové výrobě. V poslední době se ale zbrzdila modernizace amerických kin, co se týká přechodu na 3D technologie, takže vlastně jakoby předbíháte dobu. Není čas na zpomalení? LUCAS: To si v našem byznysu nemůžeme dovolit. Mám před sebou mnohem více práce, než můžu do konce svého života stihnout, takže musím stále kupředu. Na filmovém poli momentálně dochází k dramatickým změnám na všech úrovních. Ať již na poli nových technologií nebo ve způsobu, jakým lidé filmy sledují. Jsme uprostřed situace, kdy nevíme, co se bude dít dál. Máte tu provozovatele kin, filmové tvůrce, různé druhy formátů. Pro ty z nás, kdo opravdu tvoří filmy, se toho ale moc nezměnilo. V určité chvíli se dostanete do bodu, kdy jste bez peněz. Takže doufáte, že bude dostatečný trh, na kterém budete moci film prodat, abyste vydělal peníze na další filmy.

EURO: Velká očekávání momentálně vzbuzuje projekt Jamese Camerona Avatar, který je natáčen 3D technologií. Neuvažujete o tom, že byste seriál točil ve 3D? LUCAS: Momentálně nikoli, protože seriál bude určen pro televizi a 3D lépe funguje pro animované a velké filmy. Myslím, že Avatar bude přijat kladně, protože nabízí nový způsob, jakým se na filmy dívat. Doposud byly natáčeny filmy kvůli technologii 3D. Nyní se natáčí film ve 3D. A to je rozdíl. Brzy se lidé budou prostě dívat na film, který byl natočen v jiném formátu. A časem díky moderním technologiím úplně zapomenete, že je natočen v 3D, protože to bude samozřejmostí.

EURO: Předpovídal jste, že se pro domácí použití budou prodávat výkonné servery, které umožní stahování filmů v té nejvyšší kvalitě přes internet. Jak jsou pro vás v této perspektivě důležitá velkokapacitní média jako blu-ray? LUCAS: Stále více lidí má doma kvalitní reprodukční systémy. Dříve jsme neměli pod kontrolou, jak bude film při domácí projekci vypadat. I když je stále pravda, že ne vždy máme kvalitu projekce pod kontrolou i ve velkých kinosálech. Lidé sami se ale stále více zajímají o vysokou kvalitu diváckého prožitku. Pro nás filmaře je to pořád stejná práce, ať už budete film sledovat doma na velkém plátně nebo v kině nebo na iPhonu. Já budu vždy ke každému filmu přistupovat, jako by to byl velkofilm určený pro velké kino. A podle toho ho budu natáčet.

EURO: Nehrozí kvůli zkvalitňování technologií pro domácí použití zánik klasických kinosálů? LUCAS: Podle mě tu kina budou vždy. Lidé jsou sociální bytosti a mají rádi sociální zážitek. Takže kina přežijí, stejně jako opera, balet nebo sportovní události. Nemyslím si, že by bylo možné tuto sociální zkušenost nahradit. Zároveň tu ale bude stále více možností, jak sledovat zábavu na telefonu, na domácím kině nebo na všudypřítomných obrazovkách.

EURO: Plánujete kromě seriálu na motivy války klonů, která předznamenala děj první trilogie Hvězdných válek, i další projekty? LUCAS: Soustředím se na dokončení hraného seriálu a na druhou řadu animovaného televizního seriálu Hvězdných válek. Až se vše stabilizuje, vrhnu se na své malé filmy.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče