Pět milionů lidí bez smlouvy

21. března 2008, 14:00 - Kateřina Menzelová
21. března 2008, 14:00

Polovina Čechů již má stavební spoření, říká ředitel Raiffeisen stavební spořitelny

EURO: Raiffeisen stavební spořitelna koupila v loňském roce konkurenční spořitelnu Hypo. Proč? JENÍČEK: Hlavním důvodem je posílení tržního podílu. Jeho organický růst je v České republice již poměrně omezený. Na trhu existovalo od roku 1993, respektive 1994, kdy vznikla i Hypo stavební spořitelna, šest stavebních spořitelen, které o svůj podíl celou tu dobu velmi intenzivně bojovaly. Proto jsou po tak dlouhé době nějaké výrazné změny v tržních podílech dost obtížné. Pro nás byla fúze jedinečnou příležitostí.

EURO: Jaký podíl trhu po fúzi zabíráte a jaký byste chtěli získat v budoucnu? JENÍČEK: Raiffeisen stavební spořitelně patřilo z hlediska tržního podílu čtvrté místo a Hypo stavební spořitelna byla na šestém místě. Nyní se dostáváme na třetí místo ve většině porovnávaných parametrů. Náš tržní podíl se pohybuje okolo osmnácti procent. Cílem je dostat se nad dvacet procent.

EURO: Plánujete po dokončení fúze zavedení společného jména a změnu loga? JENÍČEK: Okamžitě po koupi začíná proces fúze, právní záležitosti trvají i několik měsíců. Ve vztahu ke klientům chceme od samého počátku vystupovat jako jedna společnost, tedy nabízet jednu sadu produktů a stejný standard poskytovaných služeb. Zákazníci najdou všechny služby pod značkou Raiffeisen stavební spořitelna. Jméno Raiffeisen má v České republice velmi dobré povědomí.

EURO: Budete dále expandovat a otevírat nové pobočky? Pokud ano, o kolik by se měl ještě zvýšit jejich počet? JENÍČEK: Všechny pobočky obou stavebních spořitelen zůstanou zachovány. Po integraci obchodních sítí v jednu chceme dál zvyšovat počty obchodních zástupců a poboček. Cílem je být v každém městě nad deset tisíc obyvatel.

EURO: V České republice má dnes zhruba polovina lidí stavební spoření. Jaký potenciál ještě český trh pro stavební spořitelny představuje? JENÍČEK: Polovina lidí v Česku má uzavřené stavební spoření a naším potenciálem je těch dalších pět milionů, které ho nemají. Samozřejmě není úplně možné tento potenciál využít. Nicméně považuji za reálné, že v Česku může mít stavební spoření šedesát až sedmdesát procent obyvatel. Je zde tedy prostor asi pro 1,5 milionů smluv. Zda si tito lidé skutečně spoření zařídí, závisí na mnoha faktorech, na státní podpoře, růstu ekonomiky, vývoji úrokových sazeb a na tempu obnovy bytové infrastruktury. V tuto chvíli je pozornost věnována spíše oblasti poskytování úvěrů, protože vezmeme-li v potaz historický vývoj, nejdříve nastal boom spoření. Ke konci roku 2003 se změnil zákon o stavebním spoření a opět se zvýšil zájem o spořicí smlouvy. Klienti se snažili optimalizovat své spoření a zafixovat si státní podporu z let před změnou zákona. To byl prvek, který zvýšil objem naspořených prostředků. Sektor stavebního spoření má dnes 380 miliard korun vkladů a zhruba čtyřicet procent vkladů se dnes využívá na úvěry. Předpokládám, že někdy v roce 2011 dojde k vyčerpání celkového objemu vkladů na půjčky. Jak k tomu bude postupně docházet, bude se ve stavebních spořitelnách zvyšovat tlak na uzavírání nových smluv o stavebním spoření a přilákání nových spořících klientů.

EURO: Co říkáte na možnost, o které hovořil premiér Mirek Topolánek, a to zrušit státní podporu stavebního spoření? JENÍČEK: Myslím, že prohlášení premiéra, které jednorázově zaznělo, bylo již mnohokrát korigováno z úst mnoha politiků. Především bych zmínil ministra financí, který si je velmi dobře vědom významu stavebního spoření pro stabilitu finančního sektoru. O budoucnost státní podpory ani stavebního spoření se nebojím. V poslední době se velmi diskutuje o problému proúvěrovanosti. Je v zájmu státu i stavebních spořitelen, aby se co největší objem vkladů využil na úvěry. Často se porovnával poměr úvěru a vkladu mezi ČR a dejme tomu Německem a Rakouskem. Tato srovnání trošku kulhají, protože tam systém funguje úspěšně čtyřicet let a stavební spoření a úvěry z něj jsou velmi dlouhodobé produkty, které mají zhruba deset let na trhu náskok a dalších deset let je potřeba, aby se stabilizovala i úvěrová fáze.

EURO: Některé hlasy tvrdí, že státní podpora stavebního spoření není v podstatě podporou bytové politiky, protože část naspořených prostředků nejde na pořízení či rekonstrukci bytu. Jak se na tento argument díváte? JENÍČEK: Systém stavebního spoření funguje pouze tehdy, když v něm existují i takzvaní přátelští klienti, kteří ve finále nevyužijí nabídky úvěru. Tím se opět dostáváme k principu stavebního spoření. Klient spoří u stavební spořitelny po dobu čtyř až pěti let. Po této lhůtě dostane nabídku na přidělení řádného úvěru ze stavebního spoření. Díky přátelským klientům je v systému dostatek prostředků na to, aby mohli klienti, kteří potřebují peníze, dostat úvěr. Toto si musí uvědomit i regulátor, protože jsme byli v minulosti svědky několika útoků na stavební spoření, kdy se zpochybňoval význam přátelských klientů a argumentovalo se tím, že když je stát podporuje, nepodporuje bydlení. Tak to ale vůbec není. Je potřeba mnohem většího počtu klientů, než jenom těch, kteří si berou úvěr. Mezi veřejností jsme dělali průzkumy. Šedesát až sedmdesát procent z klientů, kteří si úvěr nevezmou, jen si při ukončení cyklu stavebního spoření vyberou naspořené prostředky, je stejně použijí na bydlení.

EURO: Pozorujete nějaké změny zájmu o stavební spoření v souvislosti se zvýšením základní sazby DPH? JENÍČEK: Žádné zvláštní změny jsme nesledovali. Největší změna, která zasáhla Česko se zvýšením základní sazby DPH, byla marketingová masáž developerských společností a realitních kanceláři, které se snažily tuto skutečnost velmi chytře využít pro účelovou argumentaci, proč si bydlení pořídit ještě v roce 2007. Hodně lidí předpokládalo prudké ochlazení zájmu v letošním roce. Jsem rád, že se nic takového nepotvrzuje. Je zřejmé, že letos nebude tak razantní zvýšení objemu poskytnutých úvěrů jako vloni. Nicméně věřím tomu, že by mohl být nárůst objem půjček o dvacet procent.

EURO: Reagovali jste, či tak učiníte, na zvýšení úrokových sazeb ČNB? JENÍČEK: Zvyšování úrokových sazeb je záležitostí, která je už zhruba rok na českém finančním trhu realitou. Pro stavební spořitelny je to v podstatě příznivá zpráva, protože období historicky nejnižších úrokových sazeb zvýhodňovalo v konkurenčním boji právě hypoteční banky, které byly schopny se financovat levněji než stavební spořitelny. Stavební spoření poskytuje klientům poměrně velké jistoty, co se týká úrokových sazeb, protože spoření se sjednává na dobu minimálně vázací lhůty. Ta je u starších smluv na pět let, u nových na šest let. Úroková sazba je zde fixní. V období, kdy úrokové sazby na finančním trhu dramaticky poklesly, to pro stavební spořitelny z hlediska financování nemělo žádný dopad, protože financují pořád z vkladů klientů, které jsou úročeny fixně. O to obtížněji se stavebním spořitelnám tehdy konkurovalo v úvěrové nabídce hypotečním bankám. Dnes se situace obrátila, zdroje stavebních spořitelen jsou levnější. Hypoteční banky musely mnohem více reagovat na změnu externích podmínek.

BOX:
Stavební spoření
- sektor má 380 miliard korun vkladů - zhruba čtyřicet procent vkladů se využívá na úvěry

BOX:
Princip:
- Klient spoří u stavební spořitelny po dobu čtyř až pěti let. Po této lhůtě dostane nabídku na přidělení řádného úvěru ze stavebního spoření.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče