Pět faktorů k reformě bankovnictví

04. května 2010, 13:42 - Martin Drotar
04. května 2010, 13:42

Banky musejí kvůli obnově prosperity promyslet nové iniciativy k řízení lidí i peněz

V současnosti většina ekonomických indikátorů ukazuje, že se ekonomika oživuje. A bankovnictví usiluje kvůli stabilizaci o obnovu kapitálu a ziskovosti. Nejlepší banky vzhlížejí k budoucnosti, snaží se uspokojit specifické potřeby nového druhu zákazníků a současně respektovat vyšší požadavky regulátorů. Za této nové „postkrizové“ situace budou úspěšné banky, které se zaměří na pět klíčových faktorů – zákazníka, diverzifikaci, regulaci, technologii a infrastrukturu a na výkonnost. Ty totiž formují, respektive reformují bankovnictví.

Zákazník a diverzifikace
V důsledku demografických, sociálních a technologických faktorů, které ovlivňují potřeby, vkus a preference, se v příštích deseti letech zásadně změní profil bankovního klienta. Kvůli prodlužování délky života, intenzivnějšímu cestování i práci a zábavě ve „virtuálním“ světě bude pro banky, které chtějí obstát v konkurenci, nezbytné nejen hlídat náklady, ale i nově definovat hodnotovou nabídku a koncept služeb pro klienty. Firemní klienti se mění ještě radikálněji. Mnoho společností již využívá maximální možné úvěrové limity, co nejdéle zadržuje hotovost, odkládá investice a redukuje počet pracovníků. Struktura podnikových zdrojů a jejich využití se mění. Při posuzování klientů se banky nemohou spolehnout na historický vývoj, protože je zastaralý. Musejí lépe segmentovat trh a vyvinout nové modely nabídky služeb. Jak ovlivní ekonomický pokles nabídku bankovních produktů a služeb?
Odpověď závisí na strukturálních změnách odvětví, konkurenci a na inovacích finančních institucí. S tím souvisí i velikost banky. Ze současné krize vyplývá, že žádná banka není dost velká, aby nemohla padnout. Polepší si společnost „rozdrobením“ bankovních domů na specializované banky? Nebo banky zůstanou diverzifikovanými bankovními domy? Z historie vyplývá, že dlouhodobě úspěšnými obchodními modely nejsou ty co nejvíce specializované, ale vhodně diverzifikované.

Regulace, technologie a výkonnost
Regulátoři vyvíjejí nové metody kontroly a regulace, což může vést k novým účetním principům, kapitálovým požadavkům a dokonce k restrukturalizaci finančního systému. A zaměřují se především na omezení účetního principu ocenění dle tržní hodnoty, určení požadavků kapitálové přiměřenosti pro poskytování úvěrů a likvidity či na alokování kapitálu do různých oblastí banky. Možná že v budoucnu budou požadovat i on-line přístup k ocenění rizikové pozice dohlížených institucí, což při růstu rizika umožní vytvořit mapu „problémových oblastí“.
V nejbližší době se změní oblasti informačních technologií (IT) a infrastruktury, které pokryjí mnoho činností bank. To se bude týkat například procesu založení účtu, který je stále značně manuální, nebo managementu bankovních příkazů, jenž je administrativně náročný.
Pravděpodobně nejdůležitějším faktorem je výkonnost bank. Některé základní otázky v této oblasti znějí: Jaký druh zisků lze v příštích letech očekávat? Je potenciální zisk dostatečný, aby zabezpečil přístup k požadovanému kapitálu? Mají vlády povolit specifické daně pro banky? Odpovědi nejsou jednoduché. Dodnes není jasné, jaký druh zisků lze v nejbližší době očekávat. Během ozdravování ekonomiky mohou dodatečné kapitálové požadavky ztlumit výnosy, a tím učinit odvětví neatraktivním pro investory. Dalším faktorem, který v současnosti znesnadňuje možnost určit skutečnou výnosnost, je obtížně zjistitelný objem nedobytných pohledávek.

Česká republika
Model bankovnictví v ČR je ve srovnání s vyspělými ekonomikami specifický. Například investiční bankovnictví je v českém bankovním systému relativně málo rozvinuté a značná část příjmů bank tak plyne z poplatků. Výnosy z poplatků a úrokových marží stačí bankám k průměrné ziskovosti, a proto nejsou „tlačeny“ k experimentování s různými investičními strategiemi. Tato specifika a podpůrná opatření ČNB a centrálních bank zemí vlastníků „českých“ bank zřejmě zmírnily přímé dopady ekonomické krize na tuzemský finanční systém. Její dopad byl proto pouze zprostředkovaný hospodářským poklesem, který je důsledkem nižší poptávky okolních zemí po českém exportu.
Uvedených pět faktorů lze navzdory rozdílnému postavení a finančnímu zdraví bank aplikovat i na české bankovnictví. Za prvé, pozitivem v současné krizi je relativně nízká zadluženost domácností. Její dopad na obyvatele by proto neměl být katastrofální. Do budoucna však lze kromě zmíněných změn chování a preferencí očekávat nárůst zadlužování, jež je typické pro vyspělé země. České podniky charakterizuje úzká specializace a exportní zaměření. Banky proto musejí lépe segmentovat trh a vyvinout nové služby pro firemní klientelu. Za druhé, cestou k úspěchu bank bude v nejbližší době vhodná diverzifikace. Klíčovou otázkou je, co v českých poměrech znamená. Záleží na konkurenční pozici banky, jakou strategii uplatní při rozvržení aktivit mezi retailové a korporátní klienty a komerční a investiční bankovnictví.

Obnova prosperity
Za třetí, dopad a prevence ekonomické krize se budou v různých zemích řešit odlišně. Někde budou zaváděna nová pravidla, jinde zase posilována současná regulace. Důraz se bude především klást na investiční bankovnictví. A proto vliv na české bankovnictví nebude nijak zásadní. Za čtvrté, IT českého bankovnictví jsou na relativně dobré úrovni. Důvodem je jednak vlastnictví většiny bank předními evropskými bankovními domy, jednak tlak klientů, kteří opouštějí kamenné prodejny a zařizují vše prostřednictvím internetu. IT je však třeba v bankách rozvíjet. Nejde jen o inovace produktů a služeb prostřednictvím internetového bankovnictví. Banky musejí v boji o zákazníka nabídnout co nejvýhodnější podmínky. Za páté, ziskovost českých bank ovlivní dva klíčové faktory. Jednak bude vyšší konkurence na českém finančním trhu tlačit na snížení bankovních poplatků a jednak růst bohatství společnosti a možnosti IT budou důvodem poptávky po investičním bankovnictví.
Současná ekonomická krize má na bankovnictví zásadní dopad. Proto musí kvůli obnově prosperity promyslet nové iniciativy k řízení lidí i peněz. Segmentová specializace, obnova IT a transformace na „učící se“ organizace jsou klíčovými faktory úspěchu bank v blízké budoucnosti.

Trend

V důsledku demografických, sociálních a technologických faktorů se v příštích deseti letech zásadně změní profil bankovního klienta.
Kvůli prodlužování délky života, intenzivnějšímu cestování i práci a zábavě ve „virtuálním“ světě bude pro banky nezbytné nejen hlídat náklady, ale i nově definovat hodnotovou nabídku a koncept služeb pro klienty.

Situace

Model bankovnictví v ČR je ve srovnání s vyspělými ekonomikami specifický. Například investiční bankovnictví je v českém bankovním systému relativně málo rozvinuté a značná část příjmů bank tak plyne z poplatků.
Výnosy z poplatků a úrokových marží stačí bankám k průměrné ziskovosti, a proto nejsou „tlačeny“ k experimentování s různými investičními strategiemi.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče