Pesticidům zvoní hrana

15. září 2008, 08:00 - Filip Černoch
15. září 2008, 08:00

BRUSEL VERSUS CHEMICKÝ PRŮMYSL - Už jen pár týdnů zbývá do schválení celounijní legislativy upravující výrobu a používání pesticidů. Ta údajně ohrozí nejen celé odvětví jejich výrobců, ale i drtivou většinu všech farmářů. Čeká tedy evropské zemědělství návrat do středověku, nebo naopak éra bezpečnějších potravin?

Bruselské instituce na sebe po prázdninovém volnu začaly upozorňovat pěkně zostra. Hned 1. září například vstoupila v platnost směrnice, která sjednocuje minimální povolená zbytková množství pesticidů v potravinách. „Tím je zajištěno, že jejich úroveň bude maximálně nízká a nebudou mít žádný škodlivý vliv na naše občany,“ komentuje novinku eurokomisařka pro zdraví Androulla Vassiliou. A že bylo na čase, oddechnou si možná milovníci francouzského nebo italského vína, které je spolu s mnoha dalšími potravinami těmito látkami běžně poznamenáno.

V každém případě ale tato směrnice představuje v oblasti zemědělské chemie pouze slabý vánek, který však zvěstuje blížící se hurikán. Na své schválení už totiž netrpělivě čekají další dva naprosto zásadní legislativní akty, týkající se přípravků na ochranu rostlin. Tedy nařízení ošetřující jejich uvádění na trh a následné používání a také směrnice o udržitelném používání těchto prostředků. Oba nástroje by podle svých zastánců měly zajistit spotřebitelům zdravotně nezávadné a ekologické potraviny, producenti chemických výrobků ale bijí na poplach.

„Nařízení naprosto neselektivně a plošně zlikviduje valnou většinu dnešních pesticidních přípravků a ztíží vývoj těch nových,“ protestuje tajemnice České asociace ochrany rostlin Ivana Domincová. Mezi její členy patří právě deset významných chemických firem, které se v tuzemsku výrobou a dovozem pesticidů intenzivně zabývají.

„Konečným důsledkem bude masivní rozšíření chorob a škůdců, rostoucí ceny potravin, jejich zvyšující se dovoz a nezaměstnanost,“ varuje dále Domincová. Oporu pro tato tvrzení nachází v několika studiích, podle nichž by schválená norma stáhla z unijního trhu až 85 procent dnes používaných chemikálií, což by ve výsledku mohlo vést například ke třetinovému snížení evropské produkce pšenice a brambor.

CO PŘINÁŠÍ NAŘÍZENÍ O UVÁDĚNÍ PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN NA TRH

• nová kritéria pro hodnocení látek před jejich autorizací

• ruší registrace na přechodnou dobu vzhledem k celkovému zamýšlenému zkrácení schvalovacích lhůt

• nově budou přípravky na ochranu rostlin hodnoceny v rámci tří zón, do nichž bude celá EU rozdělena

• nově budou moci o registraci potřebnou k dovozu připravku pro okrajové použití žádat i jiné osoby než majitel práv k výrobku

Nařízení bude nejspíše schváleno ještě tento rok, v platnost vstoupí pravděpodobně na podzim 2010.

Je tedy na místě obava, že si v budoucnu na evropských plodinách místo lidí pochutnají brouci a plísně? A že nemalý počet firem vyrábějících pesticidy bude muset přesunout své aktivity někam do méně regulovaných částí světa?

Nápad dobrý, provedení diskutabilní

Regulační návrhy Bruselu sice nebývají příliš oblíbené, ale v tomto případě nutnost nové úpravy původně uznávali i podnikatelé. Dosud platné normy totiž celou problematiku ošetřovaly poměrně laxně a nedokonale, sjednocení pravidel v rámci celé Unie tak bylo nutné už jen třeba ke srovnání konkurenčních podmínek firem působících na evropském trhu.

„Problémy vznikly až později, s přípravou konkrétních opatření. Nejtvrdší boje se svedly o definici kritérií pro hodnocení účinných látek v přípravcích, kde se srazily naprosto opačné názory spíše zeleného Evropského parlamentu a dotčeného chemického průmyslu,“ vysvětluje Pavel Minář ze Státní rostlinolékařské správy, která má kontrolu nad používáním zemědělské chemie na starosti.

V současné době totiž musí být každá látka používaná na ochranu rostlin svým producentem registrována k použití, a to na dobu deseti let. Přičemž diskutované nařízení dramaticky zpřísňuje a rozšiřuje dosud užívaná schvalovací kritéria, stejně jako nově doplňuje seznam produktů k hodnocení třeba o safenery nebo synergické látky. Tedy chemikálie chránící plodiny před pesticidy, které jsou na ně aplikovány, nebo o látky násobící účinek jiných produktů.

„Je fakt, že některé firmy nejspíše přijdou o část svého sortimentu, doufáme ale, že se dopady celé legislativy podaří co nejvíce utlumit,“ smířeně konstatuje Josef Rylich z firmy Agropol, která s těmito látkami v Česku obchoduje. „Dalším problémem je navíc způsob posuzování přijatelnosti těchto látek. Dřív jsme totiž brali v úvahu výhradně jen rizika spojená s používáním vyráběného přípravku, což už nově nepůjde,“ upozorňuje na důležitou změnu Minář. Problém tak budou mít chemikálie sice nebezpečné, ale používané třeba jen zřídka a ve slabých koncentrátech.

„Vývoj jedné pesticidní látky přitom trvá v průměru deset let a stojí stamiliony eur. Další zpřísnění schvalovacích kritérií tento vývoj ještě zpomalí a zdraží,“ očekává potíže Ivana Domincová. „Problém je i v tom, že dnes objevenou látku firma dále vyvíjí ještě asi sedm let. Unijním úřadům se tedy dostane do rukou až někdy okolo roku 2015, kdy bude hodnocena podle kritérií, které dnes neznáme a které se do té doby mohou navíc ještě několikrát změnit,“ doplňuje Domincová.

Vývozu se blýská na lepší časy

CO PŘINÁŠÍ SMĚRNICE O UDRŽITELNÉM VYUŽÍVÁNÍ PESTICIDŮ

• zákaz leteckých postřiků s omezenou možností výjimek

• vytvoření ochranných zón, například u vodních toků, kde nebude možné používat zemědělské chemikálie

• další úpravy zacházení s pesticidy, týkající se například jejich balení a skladování

Směrnice bude nejspíše schválena letos na podzim, jednotlivé státy budou mít poté dva roky na její začlenění do národních právních řádů.

Schvalování účinných látek je ale jen jednou z novinek, které nařízení přináší, nemalé emoce vzbuzuje také registrace už konkrétních výrobků ze schválených látek v jednotlivých evropských zemích. Drahá, náročná a zdlouhavá certifikace samozřejmě poškozovala jejich obchodování v rámci Evropy, nově proto nařízení přináší i princip takzvaného vzájemného uznávání výrobků v rámci tří zón, do nichž je Unie rozdělena.

„Jenže pozor, neznamená to, že každý postřik na pšenici schválený v Česku automaticky uznají i naši kolegové na Slovensku nebo v Maďarsku. Jde spíše o to, že se o zhodnocení rizik výrobku budou dělit kontrolní úřady všech zemí každé zóny,“ vysvětluje Pavel Minář.

Vést by to mělo k dramatickému zrychlení a zefektivnění celého uznávacího procesu, kdy pro první zemi bude sice platit lhůta 12 měsíců, v každé další už by ale žadatel měl dos
tat souhlasné razítko během čtvrt roku. Pro srovnání, dnes celý proces v Česku běžně zabere i dva roky.

Bodík k dobru si mohou připsat také zemědělci. Ti dosud trpěli tím, že přípravky na ochranu rostlin mohli v každé zemi registrovat jen jejich výrobci. Takže pokud se třeba německému výrobci postřiku na ochranu pažitky zdál český trh příliš malý vzhledem ke složitosti a ceně registrace, měli zájemci o jeho produkt smůlu. Nově by v určitých případech mohly o registraci žádat i zájmové nebo profesní zemědělské svazy.

S práškováním je utrum

Jestli spor zemědělců a úředníků o konečnou podobu výše popsaného nařízení připomínal krvavou válku, tak jednání o směrnici o udržitelném používání pesticidů vypadalo spíše jako menší bitka s půltuctem mrtvých a nějakou tou zlomeninou. Hlavně proto, že směrnice určuje pouze rámcové cíle, jejich naplnění už závisí na vládách konkrétních států.

„Z těch problémových bodů zůstal hlavně zákaz leteckých postřiků, které Česko velmi bránilo. Ale zase vypadl zjevný nesmysl s pravidelnou kontrolou zádových postřikovacích systémů, který používají hlavně zahrádkáři,“ hodnotí aktuální podobu směrnice Minář.

„Jinak většinu bodů směrnice už Česko dávno splňuje, třeba registraci a pravidelné kontroly postřikovacích strojů nebo odborné zkoušky těch, kteří zacházejí s nebezpečnějšími přípravky,“ dodává.

Ztratí Evropa dech?

Karty jsou tedy rozdány a všechny zúčastněné strany s napětím očekávají, jak celá partie dopadne. V této chvíli je samozřejmě velmi obtížné odhadnout dopady případného přijetí obou návrhů; bruselští úředníci i chemický průmysl totiž disponují řadou velmi odlišných analýz a podle odborníků v nich obě strany poněkud přehánějí. „Samozřejmě celé to probíhající dění sledujeme. Ale středních firem, jako jsme my, se to dotkne jen v omezené míře, protože žádné vlastní látky nevyvíjíme,“ snaží se nepřeceňovat dopady návrhů Milan Maršík z neratovické společnosti NeraAgro. „Daleko tvrději to dopadne na velké společnosti, které vedou vývoj a investují do něj stovky milionů eur,“ dodává podnikatel.

„Potíž je spíš v celkové konkurenceschopnosti Evropy vůči světu. Řada třetích zemí si s nějakými přísnými bezpečnostními pravidly hlavu neláme, a pozice jejich chemického průmyslu a zemědělství tak bude vůči unijní konkurenci daleko lepší,“ zvažuje další rizika návrhu Pavel Minář. Otázkou samozřejmě je, zda je tento argument dostatečným důvodem, proč od přísných kontrol chemikálií ustoupit.

Oba legislativní akty nyní čeká jedno z posledních hlasování na půdě Evropského parlamentu, v účinnost by podle všeho mohly vejít zhruba na podzim roku 2010.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče