Peru dává světu čokolády i kávu

11. listopadu 2011, 05:50 - Tomáš Hájek
11. listopadu 2011, 05:50

Jihoamerický stát Peru je známý hlavně inckými památkami. Za vidění stojí ale také sever země, kde můžete navštívit plantáže kakaových bobů či cukrové třtiny.  

Foto: Profimedia.cz

Jako obří, 400 kilometrů široká hradba odděluje Andské pohoří v Peru rozsáhlou poušť při pobřeží Tichého oceánu od amazonského pralesa. Právě tahle geografická rozmanitost dělá ze země více než jen domov starých Inků s notoricky známým Machu Picchu nebo místo nevysvětlitelných linií v okolí města Nasca. Mezi další turisticky exponované lokality jihu země, které by neměly uniknout vaší pozornosti, patří Cusco či jezero Titicaca.

Ošizeni ale nebudete ani v případě, že svou návštěvu Peru pojmete zcela netradičně a zaměříte se na místa, kde se produkuje třtinový cukr či kakao. Ač právě tyhle suroviny patří ke každodenním radostem nejednoho Evropana, jen málokdo si dokáže představit, co jeho cestě do Evropy předcházelo.

Přesná kávová procedura

Zdá se, že je více momentů, kdy se sklizeň kávy může pokazit, než situací, které budoucí kvalitu kávových zrnek, a tedy její lahodnost neovlivní. „Někdy přijde sklizeň dříve a my musíme narychlo svolávat posily, námezdní síly, které během roku nepotřebujeme, protože bychom je neuživili,“ vysvětluje jedno z úskalí sklizně producent Amaro Chasquero Ocaňa z družstva Cenfrocafé na severu země. Jeho plantáže s kávou jsou v horách v sektoru Los Alamos asi dvě hodiny jízdy do kopce od Jaému. Právě to, že jsou položeny poměrně vysoko, přináší sice lepší úrodu, ale současně větší problémy se sklizní a sušením. Navíc to ztěžuje obdělávání kávových polí. Nicméně když se vše podaří, jak má, a jednotlivé vzorky projdou rukama místních certifikovaných degustátorů, může právě z této oblasti vzejít vysoce kvalitní gurmánská káva určená třeba pro americký či japonský trh.

Nepředstavujte si ale nějakou složitou technologii. Každé zrnko kávy projde několika rukama sběračů. Je ho třeba pořádně promýt, nechat projít fermentací, usušit. Teprve pak se může káva dále zpracovávat. „Děti farmářů samozřejmě při sklizni pomáhají, ale nemusejí přitom vynechávat školu. V systému fair trade dostanou rodiče za svou práci spravedlivě zaplaceno, rodina tak pro uživení nemusí využívat nucenou dětskou práci. Členové fair trade družstva navíc dostávají sociální prémii: U kávy je to 20 dolarů na quintal kávy (to je zhruba 46 kilogramů, pozn. autora), kterou použijí třeba na proškolení od agroinženýrů. Ti producentům vysvětlují, jak se o rostliny starat, aby byla zachována biokvalita a výnosy z hektaru plantáže se zvyšovaly,“ vysvětlil koordinátor kampaně Faitradová města Stanislav Komínek z organizace NaZemi – společnosti pro fair trade.

Fair trade pomáhá

Na hranici amazonského pralesa ve východní části Peru stojí v městečku Tingo Maria jedna z nejmodernějších továren v oblasti. I tady je vidět dopad hnutí fair trade – továrnu si družstvo Naranjillo pořídilo jako investici ze sociální prémie fair trade a zisků společenství.

Naranjillo patří k nejúspěšnějším podobným podnikům v zemi. Ročně vyprodukuje na pět tisíc tun kakaa v bio a fair trade kvalitě. Část produkce navíc zhodnotí právě v továrně. „Vyrábíme kupříkladu čokoládu značky Gran Inca, která slaví úspěchy zejména v Kanadě,“ vysvětluje prezident družstva Rolando Herrera. Dodává, že s nimi spolupracovaly značky jako Alter Eco či Barry Callebaut, které vyžadují to nejkvalitnější kakao na světě.

Peru

Jihoamerická země se rozkládá v centrální části And a zabírá téměř 1,3 milionu kilometrů čtverečních, na nichž žije 28 milionů obyvatel. Peru je pověstné zejména svými památkami z období vyspělé indiánské kultury Inků. Pobřeží Peru omývané Pacifickým oceánem je dlouhé 2 414 kilometrů, leč typickou dovolenkovou destinací tato země není. Koupat se totiž kvůli studeným proudům dá jen asi na 100 kilometrech pobřeží.

Z bobů se dělá i kořalka

Kdo nikdy neviděl, jak se vlastně kakao pěstuje, byl by jistě překvapen. Kakaové boby, o nichž řada lidí již slyšela, jsou obaleny bílou, sladkou a lepkavou dužinou a ukryty v tykvi připomínající míč na ragby. Tyhle „obaly“ přitom oplývají nejrůznějšími barvami od sytě rudé přes oranžovou, zelenou až po žlutou a na kakaovnících vypadají víc než výtvarně. Vydlabané boby se nechají fermentovat několik dní a pak se usuší na slunci, aby bylo možné je dále zpracovat. „Ze sladké šťávy, která z bobů v době fermentace vytéká, připravujeme nejen marmeládu, ale pálíme z ní i víno a kořalku,“ vysvětluje mi slova Francisca Enriquese Rodrigueze tlumočnice Markéta Kopková.

Jistota minimálních výkupních cen v systému fair trade a služby financované ze sociální prémie, jako jsou asistence agroinženýrů, podpora dětí ve školách, zlepšení kvality produkce, a tím možnost prodávat za vyšší ceny, celou komunitu producentů v Naranjillu zjevně povzbudily. Právě jejich kakao obsahuje řada čokolád, které jsou k dostání i u nás.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče