Perníková královna

31. března 2008, 00:00 - Petr Bayer
31. března 2008, 00:00

JARMILA JANUROVÁ, MAJITELKA SPOLEČNOSTI JAJA - Po 16 letech podnikatelské řehole poznala Jarmila Janurová podle známého pořekadla, zač je v Pardubicích perník. V jejím případě šlo o velice příjemné zjištění, neboť na majitelku rodinné pekařské firmy čekalo ocenění Živnostnice Pardubického kraje za rok 2007.

Výroba perníků ve firmě JaJa je doslova opředena tajemstvím. Na každém perníčku je sice ze zákona uvedeno složení pochoutky, to hlavní tam ale nenaleznete. „Důležitý je kvalitní med, ten dělá perník perníkem. Obohatí nejen výbornou chutí, ale i vlastnostmi, které nelze nahradit,“ poodhaluje roušku tajemství podnikatelka Jarmila Janurová. Pověstnou „třešničkou“ je směs koření, jehož složení rovněž žádný perníkář neprozradí. Do těsta se kvůli pikantnosti přidával i pepř, proto původní název zněl „peprník“.

Pekárna „U rodičů“

Podnikatelskou dráhu Jarmily Janurové předurčil první jarmark, který se konal v Pardubicích těsně po sametové revoluci. Již v té době vyráběla podle vlastních návrhů a šablon barevně zdobený medový perník. Firma, kde tehdy pracovala, však neměla o toto zboží zájem. „Zájem ale měli moji známí a přátelé, a tak jsem se rozhodla poptávku uspokojovat ve volných chvílích,“ popisuje své začátky. Bez předchozích zkušeností s podnikáním a úspor nastěhovala „voňavou firmu“ do domu svých rodičů a jedinými výrobními prostředky se staly obyčejný kuchyňský robot a domácí trouba. První úspěchy začala sklízet s prostorovým zdobeným perníkem.

HLAVNÍ KONKURENTI NA TRHU

V Pardubicích funguje ještě několik dalších producentů zdobeného perníku, kromě společnosti JaJa ještě firmy Pavla Janoše, Josefa Novotného a Aleny Zachové. Název Pardubický perník nově patří mezi zeměpisně chráněné značky v rámci celé Evropské unie.

Pantofle a květy na úvěr

Zatímco první půlrok byl zasvěcen spíše navazování obchodních kontaktů, poté bylo nutné zájem pokrýt náborem nových pracovních sil. Přišly také první objednávky z ciziny. „První kontakty do zahraničí jsme získali prostřednictvím akcí pořádaných na tuzemském trhu, kdy zahraniční návštěvníci získali výrobky naší firmy a kontaktovali nás přímo jako výrobce,“ vzpomíná.

Svou úlohu v počátečních zahraničních kontaktech sehráli i čeští emigranti v Rakousku. Po čtyřech letech podnikatelka konečně dosáhla na půjčku. „Českomoravská záruční a rozvojová banka nám poskytla dva úvěry. Na stavbu provozovny, později na stavební přístavbu a zařízení,“ uvádí. Přechod do „perníkové chaloupky“ na zahradě vedle rodinného domu, vybavené již strojním zařízením, umožnil vyvinout nové receptury a obohatit sortiment. Zvýšila se produktivita práce a zpočátku ryze rodinná firma zaměstnala osm pracovnic. Lákadlem pro chuťové pohárky se staly perníkové dezerty, vyráběné ve více než šedesáti druzích s oříšky, kokosem nebo sušeným ovocem. „Luxusními výrobky naší firmy jsou jemné malby potravinářskou barvou na marcipánu, zakomponované na perníku, jako obrázky, pantofle, betlémy a různé miniaturky,“ dodává.

Na stánky i za Velkou louži

Voňavé perníčky míří na stánky, do obchodů i do vzdálených a exotických zemí. Zatímco v českých krajích vládnou zdobené perníky a perníkové dezerty, v zahraničí si oblíbili pamlsky s vánočními a velikonočními motivy. Nejdříve si cestu proklestily do Belgie a Francie. „Nejdelší trasu naše produkty překonávaly přes moře do Texasu. Vstupem do Evropské unie ale tyto zakázky odpadly kvůli velkým nákladům za poplatky,“ vzpomíná s povzdechem Janurová. Nyní všechny cesty vedou do Říma nebo Vídně. „Již sedmkrát jsme se ve Vídni prezentovali výstavkou, ochutnávkou a prodejem našich výrobků na Svatováclavském posvícení, které se každoročně pořádá na půdě Velvyslanectví České republiky,“ líčí.

Východní exportní teritoria se prozatím omezují na Ukrajinu a před Vánocemi též putovaly perníčky do Moskvy. „Zahraničních odběratelů by bylo i více, ale nechci přistoupit na podmínky, že ze štítků zmizí naše firma. Zahraniční odběratel chce uvést svoji firmu,“ vysvětluje podnikatelka. Přesto JaJa plánuje další rozšíření vývozu. Naopak se nesnaží pronikat do obchodních řetězců, s jejichž podmínkami nesouhlasí. „Rozvoj vidím v oblasti navázání kontaktů s cukrárnami a specializovanými prodejnami perníku,“ nastiňuje podnikatelka.

Zanedbala cizí jazyky

Poptávka po pernících se neustále zvyšuje a přes rozšiřování výroby a nábor nových pracovníků se nedaří ji plně uspokojit. I tak každoročně její podnik zaznamenává nárůst tržeb i zisku, který vkládá zpět do firmy, a to do nákupu strojů a zařízení. „Úspěch stavím na kvalitě a inovaci výroby, na dobrém jménu, včasnosti reakce na potřeby trhu, dále na čistotě a hygieně provozu a dobrých pracovních podmínkách,“ poznamenává Janurová.

V současnosti ve firmě pracuje kolem 25 lidí. „Pokud to bude nutné, rozšíříme výrobní prostory další přístavbou,“ líčí. Podnikání ji celou pohltilo, okolí o ní hovoří jako o workoholičce. Jinak to ale asi v této branži nejde.

Vzhledem ke své velikosti firma neuplatňuje manažerský tým v pravém slova smyslu. „Odpovědnosti máme rozdělené s manželem. Kromě toho se na vedení a řízení firmy podílejí »parťačky«. Pět lidí, na které přenáším své pravomoci a na které se mohu spolehnout. Organizuji pravidelné výrobní porady,“ přibližuje svůj styl. Že by tedy nic neudělala jinak, pokud by vlastnila stroj času? „Ale ano, učila bych se cizím jazykům,“ pokyvuje hlavou.

Dobré pekařky s lucernou hledat

Stejně jako v ostatních oborech, i pekařina se potýká s nedostatkem kvalitních pracovníků. „Největší překážkou v našem podnikání jsou lidské zdroje, přestože náboru nových pracovních sil věnujeme velkou péči,“ stěžuje si. Tato výroba totiž vyžaduje pracovnice s výtvarným cítěným, musí umět malovat. Kvalitní pracovní sílu se však při neustálé poptávce podaří získat jen velmi těžko. JaJa rovněž získala dotaci na postiženou zaměstnankyni. „Těhotné pracovnice ihned v počátku těhotenství nastupují na rizikové těhotenství, a tím je ztrácíme minimálně na tři roky. Připravit vhodnou zdobičku perníku trvá dva roky,“ vypočítává.

Celá výroba je poznamenána též sezonním charakterem, kdy vrcholy poptávky se soustřeďují na období velikonočních a vánočních svátků. Podnik se snaží využívat nových metod, třeba elektronického obchodování k prodeji vlastních výrobků i nákupu kvalitních surovin. „Vyrábíme z přírodních materiálů, nepoužíváme náhražky medu,“ tvrdí. Přes bdělou konkurenci se netají s cíli pro následujících pět let. „Zvyšování produktivity práce, nákup nového strojního zařízení, zvýšení počtu zaměstnanců, neustálá inovace, zavádění nových receptur, zvýšení exportu, obstát v nových podmínkách po vstupu do Evropské unie,“ jmenuje.

Na trh se chystá uvést celé perníkové dorty a zvažuje také dietní varianty svých výrobků. K propagaci zboží přitom pekárna využívá široké škály reklamních nástrojů. „Měli jsme několik televizních šotů, distribuujeme propagační letáky, účastníme se charitativních akcí, dostali jsme se do rubrik časopisů pro ženy a o vaření, pořadů v Českém rozhlasu a také v místních novinách,“ uvádí. Příhodnou propagací jsou rovněž prestižní Dny perníku, na nichž se každoročně v Pardubicích předvádí to nejlepší z tohoto staletého řemesla.

Pardubický perník? Jen z Pardubic

JaJa a další výrobci tradičního voňavého pamlsku z Pardubic požívají od konce února letošního roku ochrany názvu Pardubický perník, kterou si vydupali v Bruselu. V celé Unii se tak nesmí objevit výrobek s tímto označením, pokud nepochází z tohoto východočeského města. Perníkáři si od toho slibují, že zmizí plagiáty, které nemají s pravým pardubickým zbožím nic společného.

V minulosti tento symbol Pardubic kopírovali například další čeští producenti nebo Poláci. „Zatím jsme zaznamenali jen ojedinělé dotazy, zda se označení vztahuje i na naše perníkové výrobky. Větší ohlas očekávám v budoucnu, hlavně v mezinárodním obchodování,“ očekává Janurová. Toto označení podle ní dává výrobkům punc originality a pardubickým výrobcům prestiž. Perníkové suvenýry si z návštěvy Pardubic odvážejí všechny významné osobnosti. Například britská princezna Anna dostala „k zakousnutí“ bohatě zdobené korunovační klenoty, prezident Václav Klaus „svůj“ perníkový Pražský hrad.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče