Penzijní znárodnění

30. října 2008, 15:35 - Irena Buřívalová
30. října 2008, 15:35

V soukromých důchodových fondech mají lidé uloženo téměř 30 miliard dolarů

V situaci, kdy se evropské státy a USA rozhodly pro finanční injekci bankám a jejich dočasné znárodnění, vyrukovala latinskoamerická Argentina s ještě těžším kalibrem. Tamní vláda se chystá znárodnit desítku soukromých penzijních fondů, a to napořád. Důvodem má být ochrana argentinských investic před výkyvy na globálních finančních trzích. Řada ekonomů se však obává, že vláda se spíše snaží zalepit díry ve státních financích.

Nepovedený experiment Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová, které její národ říká neformálně „Cristina“, to však vidí jinak. „Státy G8 ochraňují svoje banky a my ochraňujeme naše pracovníky a důchodce,“ prohlásila při představení zákona. Na stranu prezidentky se postavil i šéf argentinské správy sociálního zabezpečení Amando Boudo, když nazval privátní penzijní fondy „experimentem, který selhal“. Navzdory prezidentčině tvrzení o ochraně Argentinců byl bezprostřední dopad jejího prohlášení pro Argentinu spíše negativní. Burza v Buenos Aires klesla o 24 procent za dva dny.
Samy fondy se proti znárodnění podle očekávání ohradily. Správce argentinských penzijních fondů AFJP obhajoval svoje dlouhodobé výsledky a kritizoval vládu za snahu převést jejich majetek ve výši třiceti miliard dolarů do státem řízeného penzijního systému. “Systém privátních penzijních fondů je solidní mechanismus, který téměř nepřetržitě rostl za čtrnáct let své existence,“ uvedl Sebastian Palla, prezident unie důchodových a penzijních správců. Znárodnění penzijních fondů podle něj odrazuje investory v době, kdy jsou investice nejvíce potřeba například pro boj s inflací.
Záměry argentinské vlády se nelíbí ani argentinské akademické obci. Gregorio Badeni, profesor z university v Buenos Aires, řekl britskému týdeníku The Economist, že to vypadá, jako by vláda chtěla použít peníze z penzijních fondů na své výdaje. “Privátní penzijní fondy byly v první řadě založeny právě proto, aby vláda toto neučinila,”dodal Badeni. Argentinský deník La Nación nazval vládní kroky dokonce “legalizovanou loupeží”. Fernándezová se však odvolává na ústavu, kde je zakotveno, že stát garantuje penze. Zestátnění penzijních fondů ještě musí schválit argentinský Kongres, kde mají přívrženci prezidentky většinu. Hlasování se očekává v nejbližších týdnech.

Trable se splácením Argentina má obrovské finanční potíže. Po několika letech rychlého růstu zde panuje vysoká inflace, kterou podle názoru všech pozorovatelů vláda zatajuje a falšuje statistiky. Země je jedním z pěti největších světových vývozců sóji, kukuřice, pšenice a hovězího masa, avšak ceny těchto a dalších komodit v poslední době klesly. Ztenčil se tím důležitý zdroj příjmů do státní pokladny. Do konce roku 2009 musí argentinská vláda navíc splatit zhruba jedenáct miliard dolarů dluhů, ale peníze se jí budou v současné době na finančním trhu těžko shánět.
Ovládnutím penzijního systému by ale mohla Fernándezová vyřešit problémy s peněžními toky na zbývající tři roky své vlády. Podle The Economistu by argentinské vládě tento krok umožnil disponovat s majetkem ve výši deseti procent hrubého domácího produktu a ročně umořit veřejný dluh o 400 milionů dolarů. List dále uvádí, že peníze z fondů by spravovali státní úředníci a dohlížela by na ně komise Kongresu, takže prioritou by se stalo krátkodobé zalepení dluhů na úkor samých Argentinců.
Privátní penzijní systém vznikl v Argentině v roce 1994 za konzervativního prezidenta Carlose Menema. Opatření bylo reakcí na žalostný stav státem spravovaných penzijních fondů. Menemův plán umožnil zaměstnancům vybrat si mezi státním systémem a privátními fondy. Do roku 2003 si 84 procent zaměstnanců s penzijním plánem vybralo soukromé penzijní fondy, které se staly největšími investory na vyčerpaných argentinských kapitálových trzích. Před rokem manžel současné prezidentky a její předchůdce ve funkci Néstor Kirchner umožnil držitelům individuálních účtů, aby přešli zpět do státního penzijního systému bez poplatků. Jen asi dvacet procent občanů této možnosti využilo.

Státní bankrot Problémy Argentiny sahají zhruba do 70. let, kdy si země vytvořila velké dluhy a mezi lety 1989 a 1991 vzrostla inflace někdy až na 200 procent za měsíc. V rámci boje s ekonomickou krizí se vláda vydala na cestu liberalizace obchodu, deregulace a privatizace. V roce 1991 zavedla radikální peněžní reformy, které spojily peso s americkým dolarem. Počáteční úspěchy v omezení inflace a nastolení růstu HDP vystřídalo opětné zhoršení situace od roku 1999 kvůli ekonomickým krizím v Mexiku, Asii, Rusku a Brazílii. Vláda zvyšovala daně a snižovala výdaje rozpočtu, aby omezovala deficit. Ekonomická situace se dále zhoršovala v roce 2001, kdy Argentina vyhlásila moratorium na splátky zahraničních dluhů, což se rovnalo největšímu státnímu bankrotu v historii.. Pokusy vlády o nulový deficit, stabilizaci bankovního systému a nastolení ekonomického růstu se ukázaly nedostačujícími. Jedenadvacátého prosince byl prezident Fernando De La Rua zbaven moci po nepokojích střední třídy; sněmovna zvolila Eduarda Duhaldeho za dočasnou hlavu státu. Duhalde se setkal se zástupci Mezinárodního měnového fondu, aby vyjednal další půjčku dvacet miliard dolarů, ale ta nestačila. Spojení pesa s dolarem bylo opuštěno v lednu 2002 a v únoru se kurz měny vzdálil od dolaru.
Poslední události v Argentině hodnotí kriticky i čeští odborníci. Prezident Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok vidí vývoj kolem argentinských penzijních fondů jako tragédii pro střadatele a přirovnává rozhodnutí argentinské vlády k situaci v Československu v padesátých letech. „Když komunisté potřebovali financovat industrializaci, tak také znárodňovali veškeré prvorepublikové penzijní fondy,“ říká Rusnok. Podle něj Argentina zabavuje majetek střadatelům bez vidiny jakékoli náhrady, protože z peněz bude platit obří státní dluhy. „Současně se zbavují posledních rezerv, které měly,“ dodal Rusnok. Ekonom Miroslav Zámečník řekl, že rozhodnutí prezidentky je absurdní. „Argentina je místo, kde se líhnou zoufalé nápady.“

Box [k mapě]
Argentina Rozloha: 2 766 890 km2
Počet obyvatel: 40,482 milionu (odhad 6/2008)
HDP na hlavu: 13 100 USD (odhad 2007)
Růst HDP: 8,7 procenta (odhad 2007)
Nezaměstnanost: 8,5 procenta (odhad 2007)
Veřejný dluh: 56,1 procenta HDP (odhad 2007)
Pramen: CIA The World Factbook

Argentinské penzijní fondy Arauca Bit AFJP
BBVA Consolidar AFJP (španělská banka BBVA)
HSBC Maxima AFJP (britská banka HSBC Holdings) Met AFJP (americká pojišťovací firma MetLife)
Orígenes AFJP (dánská finanční skupina ING Group)
Futura AFJP
Nación AFJP, (argentinská Banco de la Nación)
Profesion + Auge AFJP
Unidos AFJP
Previsol AFJP

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče