Penzijní fondy v krizi obstály

17. dubna 2009, 13:12 - Dušan Doliak
17. dubna 2009, 13:12

Důchodové připojištění je stále jedním z nejlepších způsobů dlouhodobého spoření

Loňské dramatické události na finančních trzích se projevily i v hospodaření penzijních fondů v České republice. Dle údajů Asociace penzijních fondů ČR dosáhl v roce 2008 celkový zisk penzijních fondů 706 milionů korun. To je výrazně méně než v předchozích letech. V důsledku toho bude většině účastníků penzijního připojištění připsáno nulové nebo jen mírně vyšší zhodnocení. Je to důvod k zanevření na penzijní připojištění? Je vládou navržená penzijní reforma v době krize opravdu natolik riskantní, jak tvrdí její odpůrci?

Garance vkladů

Při hodnocení výsledků penzijních fondů v loňském roce je třeba vzít v úvahu výjimečně obtížné podmínky, za nichž ony i ostatní finanční instituce fungovaly. Výhodou penzijních fondů je zákonem stanovená garance, dle níž vklady klientů nemohou být znehodnocené. Vložené prostředky jsou proto chráněné i v nepříznivé době dnešní finanční krize. Penzijní připojištění je dlouhodobá investice, a proto je třeba jeho výnosnost hodnotit s větším časovým odstupem a neřešit krátkodobé výkyvy. Přestože penzijní fond v určitém roce připíše nízké zhodnocení, stále existují státní příspěvky a daňové úlevy. Krize je navíc jen dočasná a po jejím odeznění lze očekávat zvýšenou výnosnost investic, a tudíž i větší potenciál pro vytváření zisku. Je také pravděpodobné, že některá aktiva v portfoliích jednotlivých fondů jsou v důsledku současné negativní nálady podceněná. A při jejich držení do splatnosti fondy získají očekávané výnosy.

Státní podpora

Důležitým argumentem ve prospěch penzijního připojištění je státní podpora tomuto spoření. Stát své občany motivuje jednak přímým příspěvkem ve výši až 1800 korun ročně, jednak daňovými úlevami. Od základu daně si lze ročně odečíst až dvanáct tisíc korun. Hovoří-li se tedy o nulovém nebo nízkém zhodnocení za loňský rok, nesmí se zapomínat, že z hlediska klienta jsou vložené prostředky ve skutečnosti dobře zhodnocené. U průměrného klienta to činí až sedm procent za rok. Maximálního možného snížení daňového základu – oněch dvanáct tisíc korun – lze dosáhnout, pokud klient měsíčně ukládá 1500 korun. V takovém případě představuje státní příspěvek 150 korun výnos deset procent, což přesahuje inflaci. Z toho vyplývá, že důchodové připojištění je spolehlivou cestou k bezpečnému zajištění úspor i bez zhodnocení připisovaného penzijními fondy. Záleží na klientovi, jak využije výhod a možností pro zhodnocení svých vkladů.

Prospěšnost reformy

O potřebě penzijní reformy se hovoří dlouho. Topolánkova vláda sice schválila návrh určitých změn, osud této iniciativy je však po jejím pádu nejasný. Návrh vlády pracoval s konceptem opt-outů – neboli možností dobrovolně převést část povinných odvodů důchodového pojištění do soukromých penzijních fondů. Tyto fondy by v budoucnu neměly být svázané stejně rigidními pravidly, která platí dnes. Další část reformy se týká oddělení majetku současných penzijních fondů – tedy zpřehlednění jeho správy. Fondy by tedy mohly klientům nabízet více investičních strategií, nikoli pouze striktně konzervativní jako v současnosti. Klienti s menším odporem k riziku by proto mohli zvolit dynamičtější strategii, která by jim umožnila dosahovat vyšších výnosů – zejména dlouhodobě. Garantované výnosy totiž nejsou pro klienta levné.
Oponenti penzijní reformy tvrdí, že jde o příliš riskantní změny – zejména v době finanční a ekonomické krize. Tato výtka nemůže obstát, protože změna systému je dlouhodobá záležitost a v době jejího provedení bude finanční krize pravděpodobně minulostí. Klienti by navíc nebyli do rizika nuceni. Opt-out by byl jejich svobodnou volbou a v jeho rámci by si mohli zvolit konzervativní strategii, která by riziko ztráty minimalizovala.
Současný systém průběžného financování není dlouhodobě udržitelný, protože počet důchodců bude v poměru k ekonomicky aktivní populaci narůstat. Stát proto nebude mít prostředky na finanční zajištění bezstarostného stáří svých občanů. I při absenci reforem jsou současné penzijní fondy stále jedním z nejlepších způsobů, jak si vylepšit důchod.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče