Penze nelze nikdy garantovat

23. června 2010, 15:46 - Petra Pelantová
23. června 2010, 15:46

Zvýšení DPH se důchodců nedotkne...

Celý podtitul: Zvýšení DPH se důchodců nedotkne díky valorizaci a stropům na doplatky za léky, říká uznávaný ekonom

Vládní komise pro přípravu penzijní reformy představila v první polovině června svá doporučení. Reforma z dílny týmu Vladimíra Bezděka je prý příliš radikální, tvrdí kritici. „Jsem přesvědčen, že kdyby kritici měli svoje argumenty doložit čísly, tak žádná taková čísla neexistují,“ říká Bezděk v rozhovoru pro týdeník EURO.

EURO: Není snaha komise prosadit povinné kapitálové spoření na důchod výsledkem tlaku penzijních fondů? BEZDĚK: Minimálně ze dvou důvodů určitě ne. Jednak proto, že například penzijní fondy, jak je známe v Česku, by se musely reformovat, aby mohly být nositelem povinného spoření. Povinně odvedená tři procenta z 23procentní sazby, jak navrhujeme, je ale opravdu jen okrajovou záležitostí. Celý tento koncept je tažen snahou důchodový systém jako celek alespoň trochu diverzifikovat. Tedy doplnit, ne nahradit stávající systém spořicím pilířem. Je to potřeba zejména pro nízkopříjmové skupiny lidí, které jsou při výplatě penzí nejvíce závislí na státním pilíři.

EURO: Ta tři procenta, o nichž mluvíte, činí ročně asi 30 miliard korun, které bude třeba někam investovat. To není příliš okrajová záležitost, nemyslíte? BEZDĚK: Záleží, jak se na 30 miliard korun díváte. Jako absolutní částka je to určitě hodně. Ale pokud se na to díváte tak, že za celý rok proteče státním důchodových systémem zhruba 300 miliard korun, tak 30 miliard je jedna desetina.

EURO: Jenže z pohledu fondů, investičních společností či bank, jež budou tuto sumu někam investovat, je to poměrně lukrativní, nemyslíte? BEZDĚK: Když jsem říkal okrajová záležitost, myslel jsem váhu tohoto pilíře v celém systému důchodového zabezpečení, a to je těch deset patnáct procent. Dominantní součást budoucího důchodového systému bude i nadále státní průběžně financovatelný systém. Je nezbytné, aby to nebyla jediná součást jako dnes. Zhruba 2,5 milionu lidí, kteří pobírají nějaký důchod, mají v průměru z 94 procent svůj příjem závislý na státu. Když neuděláme nic, tak to do budoucna bude ještě horší. Když dokážeme dát tato tři procenta stranou, v perspektivě 20, 30 či 40 let vytvoříme něco, co pro budoucí důchodový systém bude znamenat, že zhruba deset až dvacet procent budoucí penze vytvoří tato úspora.

EURO: Penzijní fondy, ač v současné podobě nemohou být příjemcem povinných odvodů, tedy do budoucna na systému povinného kapitálového spoření mohou participovat? BEZDĚK: Pokud projdou reformou, která by měla vést k oddělení majetku akcionářů od majetku účastníků penzijního připojištění, tak by mohly být jedním z obhospodařovatelů těchto aktiv. Ale zdaleka ne jedinými. Stejně tak dobře to mohou dělat investiční společnosti či bankovní asset manažeři. Jde o to, nevytvářet žádné nové instituce, a tedy ani náklady. Navíc ať už je nositelem spoření kdokoli, bude provádět pouze správu. Nebude vykonávat administrativní agendu, která začíná výběrem pojistného či komunikací s klientem. Bude jen obhospodařovat aktiva v souladu s investiční strategií zadanou klientem. Vše ostatní bude dělat Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), jež bude jako jediná znát identitu klienta. ČSSZ pak pouze jednou za měsíc pošle balík peněz správcům, které si klienti vyberou, a řekne, jakou část investovat konzervativně a kterou vyváženě nebo růstově, opět dle přání klienta. Banka nebude vědět, kdo je její klient. Takto pojatá architektura výrazně zlevňuje spořicí pilíř, jenž sice bude stále dražší než průběžný systém, ale ne o tolik.

EURO: Nemohou celý systém nakonec prodražit poplatky, provize nebo marže, jež si investiční společnosti budou za umístění peněz účtovat? BEZDĚK: Pravidla hry si nastaví stát. Na to musí být přijat zákon, kde bude jasně stanoveno, kolik si budou moci jednotliví správci účtovat. Bude stanoven přesný výčet poplatků, na něž má správce nárok, a jejich maximální výše. Nastavení musí být dostatečně tvrdé, ale zároveň s nějakou rozumnou mírou zisku. Náklady však budou malé, neboť odpadne administrativní zátěž. Navíc působí velká konkurence, jsou zde desítky společností, které to mohou dělat. Třeba se polovina z nich rozhodne, že do toho nepůjdou, ale určitě budou desítky dalších, kterým se to vyplatí.

EURO: Kdo klientům vysvětlí, kam kdo může nebo by neměl investovat? BEZDĚK: Pokud by byla vůle prosadit důchodovou reformu, v druhé polovině přípravné operace, která může trvat dva roky, je naprosto nezbytně nutná masivní osvěta, informační kampaň ze strany státu o tom, jaké mají lidé možnosti.

EURO: Neotvírá se tím možnost pro lobbování ze strany investičních společností a bank? BEZDĚK: Správci nebudou nikdy vidět koncovou identitu svých klientů. Tím dramaticky klesá ekonomická smysluplnost dělat jakoukoli cílenou komunikační aktivitu směrem k lidem. Platit někomu provize. Nebudou si totiž moci ověřit, zda takto vynaložené prostředky měly nějaký efekt.

EURO: Když už stát lidem nařídí povinně si spořit, proč jim nedá garanci? BEZDĚK: Pokud nebude zbytí a bez nějaké formy garance bude řešení povinného pilíře neprůchodné, tak nejjednodušší způsob, jak docílit stoprocentní garance státu, bude investice pouze do státních dluhopisů České republiky.

EURO: Státní dluhopisy však ne vždy znamenají stoprocentní garanci, souhlasíte? BEZDĚK: Každá garance je relativní. To je stejné jako Fond pojištění bankovních vkladů. Kdyby nějaká větší banka zkrachovala a stát měl někde vytáhnout 500 miliard korun, jak to zaplatí, když nikde nemá půl bilionu korun? Stát emituje obligace a z těchto prostředků bude hradit své závazky. Nevýhodou je to, že když bude někdo investovat celou dobu pouze do těchto dluhopisů, docílí menšího výnosu, než kdyby investoval částečně i do akcií nebo jiných titulů.

EURO: Není příliš rizikové, že fondy budou moci naspořené prostředky investovat do zahraničí? BEZDĚK: Je nezbytně nutné, aby prostředky mohly být alespoň z části investovány v zahraničí. Jedině díky tomu docílíme diverzifikace. Pokud totiž umožníme investovat i do zahraničních titulů, tak se do určité míry chráníme vůči procesům stárnutí populace v Česku, protože svět nestárne stejně. Proč by investice do rozumných investičních titulů mimo hranice ČR měla mít vyšší riziko než investice do nějaké akciové společnosti v Česku? Z jakého důvodu?

EURO: Třeba z toho důvodu, že investice do řeckých státních dluhopisů byla před dvěma lety považována také za rozumný investiční titul… BEZDĚK: To je stejné, jako že nevíme, zda totéž neřekneme za pět let o investici do českých státních dluhopisů.

EURO: Proto jsem se ptala, zda souhlasíte, že nákup státních dluhopisů není stoprocentní garancí? BEZDĚK: Samozřejmě že není. Je garancí jen do té doby, dokud je solidní vláda. Když budeme mít špatnou vládu, tak i garance českého státu bude k ničemu. K čemu je dnes někomu garance řecké vlády? Stoprocentní jistota neexistuje. Někdo může mít klidnější spánek, když uslyší, že mu peníze investované na penzi garantuje stát. Tento pocit je však velmi iluzorní.

EURO: Proč tedy tlačíte na povinné spoření a nelze zůstat u dobrovolného? Tím by každý nesl své riziko sám. BEZDĚK: Když uděláte dobrovolný systém, tak se po patnácti letech dostanete tam, kde jsme nyní v současném penzijním připojištění. Má ho 60 procent ekonomicky aktivní populace a spoří se kolem čtyř set pěti set korun. Když se podíváte, kdo si spoří, je to střední a vyšší střední třída. Z těch, co jsou potenciálně z hlediska budoucnosti nejvíc ohroženi tím, že budou ve svém stáří závislí na státu, tedy ti podprůměrně příjmoví jedinci, těch je tam málo. Osud jakéhokoli dobrovolného pilíře bude, že ho nevyužijí ti, kteří budou do budoucna nejvíce závislí na státu.

EURO: Nestačilo by důrazně a neustále vysvětlovat lidem, ať si spoří, jinak budou v důchodu bez peněz? BEZDĚK: Nyní máme systém penzijních fondů, kde na prvních 500 korun úspor stát dává podporu padesát až třicet procent. Máme ho šestnáct let a je vnímán jako jeden z nejbezpečnějších produktů s velmi lukrativní podporou státu. Přesto ho po šestnácti letech existence nemá 40 procent výdělečně činné populace.
Lidé jsou z logiky věci ekonomicky krátkozrací. Mnohdy přijímají rozhodnutí optikou dneška, a ne toho, co bude za 20 let. Nejvíce stranou jsou v dobrovolném systému lidé s příjmem mezi deseti a dvaceti tisíci, ti si neuloží ani stokorunu, i když jim stát k tomu dá padesát korun. Přitom jsou to lidé, kteří do budoucna budou plně závislí na státu, když se něco neudělá. A když jim penzi stát nedá, tak si ji jako voliči vydupou ve volbách. Není pravda, že pokud si lidé sami nezačnou spořit, tak je to jen jejich smůla.

EURO: Kritici vašeho návrhu nejčastěji zmiňují způsob financování reformy založené na sjednocení DPH na úrovni devatenácti procent, což prý vytáhne nejvíce peněz z kapes důchodců. Co byste jim vzkázal? BEZDĚK: Důchodci jsou jediná kategorie obyvatel, která je proti pohybu cenové hladiny automaticky chráněna. Existuje zákon, který říká, že důchody se každý rok zvyšují o inflaci a minimálně o třetinu růstu průměrné reálné mzdy v ekonomice. Sjednocení sazeb DPH vyvolá bezpochyby nějakou inflační vlnku, ale důchody budou automaticky valorizovány.

EURO: Když se zvýší o devět procent spodní sazba DPH, v níž jsou třeba potraviny nebo léky, důchodců se to nijak nedotkne? BEZDĚK: Léky a potraviny jsou předmětem velké demagogie. Máme zde stropy na doplatky za léky. Tohle desítkám a stovkám tisíc lidí, zejména starých lidí, kteří berou drahé léky, ušetřilo spoustu peněz. Když někdo bude tvrdit, že sjednocení DPH na devatenáct procentech způsobí v cenách léků ve vztahu k důchodcům katastrofu, tak to se musím buď smát, anebo podat trestní oznámení za šíření poplašné zprávy, protože strop to perfektně chytí.

EURO: Chcete říct, že díky stropům na doplatky za léky a valorizaci důchodů, by důchodci DPH na devatenácti procentech vůbec nepocítili? BEZDĚK: Stropy na doplatky za léky fungují naprosto skvěle a ochrání kohokoli, že si na léky nebude doplácet desítky tisíc korun. Pokud jde o potraviny, jejich cena je ovlivňována mnohem výrazněji řadou jiných faktorů, než je DPH. Dva tři roky zpátky, když ceny potravin začaly růst, se tak dělo i proto, že se zemědělská půda začala více využívat pro pěstování biopaliv. Pro zemědělce bylo ekonomicky rentabilnější zasadit řepku namísto obilí, což vyhnalo cenu potravin mnohem víc, než kdyby byla DPH devatenáct procent namísto deseti.
Mimochodem vláda premiéra Špidly v lednu a v květnu 2004 ve dvou krocích zvýšila inkaso DPH o čtyřicet miliard korun ročně. Udělali v podstatě totéž, co navrhujeme my, jenže my to chceme kompenzovat snížením odvodů, na rozdíl od roku 2004, kdy vyšší DPH snížením přímých daní kompenzována nebyla. Přesto nemám pocit, že by to tehdy způsobilo, že by se důchodci najednou pásli na trávě anebo zvažovali, zda si mohou koupit ještě druhý litr mléka či osmý rohlík.

***

BOX
Vladimír Bezděk (36) Absolvent VŠE vedl již dvakrát vládní komisi pro přípravu podkladů k důchodové reformě, poprvé v letech 2004 a 2005. Své druhé působení coby šéf celé komise ukončil tento měsíc. Od roku 2007 až do letošního května pracoval jako šéf pojišťovny Aegon. Kariéru zahájil v roce 1997, kdy nastoupil do České národní banky.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče