Peníze za parkovné už zřejmě neuvidíte

18. srpna 2008, 08:00 - Petra Sýkorová
18. srpna 2008, 08:00

ZÓNY PLACENÉHO STÁNÍ - Ústavní soud by měl rozhodnout, zda se v Praze parkuje v souladu se zákonem. Mezitím řidiči zaplatí miliony za místa, na která dočasně odkládají své plechové přátele. Mají právo na náhradu, pokud soud parkovací nařízení pražského magistrátu zruší?

Již téměř rok se Pražanům lépe parkuje – alespoň podle názoru pražského magistrátu. Loni v srpnu vydala Rada hlavního města Prahy nařízení č. 11/2007, kterým vymezila zóny placeného stání a stanovila pro ně pravidla. Parkovací nařízení nabylo účinnosti v září 2007. Kdo neplatí a přesto parkuje, riskuje v lepším případě pokutu a v horším odtah vozidla. (O komplikacích s parkováním v metropoli jsme podrobně psali v Profitu č. 19/2008.)

NIC, NEBO VŠEHCNO

Nezaplatíte-li pokutu do chvíle, kdy je zrušen právní předpis, na jehož základě byla uložena, není již možné pokutu vymáhat. Pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl soudem zrušen, zůstávají nedotčena, nicméně práva a povinnosti podle takových rozhodnutí nelze vykonávat. Je to ale sázka do loterie. Předpis může zůstat v platnosti a vy budete muset zaplatit mnohem víc – například i exekuční náklady spojené s vymáháním pokuty.

Pravidla v ohrožení

Lidé si ale na zónový systém parkování stěžují. Dalo by se říci, že s výjimkou pražského magistrátu a odtahových služeb mají vůči tomuto systému výhrady v podstatě všichni. Nejdál patrně zašla skupina 41 poslanců ČSSD v čele s poslankyní Lenkou Mazuchovou. Ti letos v březnu podali k Ústavnímu soudu České republiky návrh na zrušení kontroverzního nařízení. Navrhovatelé se domnívají, že opatření je zcela nesystémové a kontraproduktivní. A především je podle jejich názoru v naprostém nesouladu s veřejným zájmem – tudíž i protiprávní. Poslankyně Mazuchová tvrdí, že nařízení je v rozporu s právem svobodného pohybu, které je podle ní v moderní době třeba vztáhnout i na provoz osobních aut.

Rada hlavního města Prahyse v nařízení odvolává na zákon o pozemních komunikacích (č. 13/1997 Sb.), podle něhož má obec pravomoc zpoplatnit užití svých komunikací. Nesmí při tom ale ohrozit veřejný zájem. Navrhovatelé se však domnívají, že Rada svým nařízením překročila možnosti, které jí dává zákon. Jejich hlavním argumentem je právě již zmíněné porušení veřejného zájmu. Magistrát ovšem jejich kritiku jednoznačně odmítá. „Návrhem napadaný předpis je zcela v souladu se zákonem o pozemních komunikacích, na jehož základě byl vydán,“ tvrdí vedoucí oddělení organizace a rozvoje odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy Libor Šíma.

O tom, kdo z nich má pravdu, rozhodne až Ústavní soud. Nebude to ale hned. „Věc se nachází teprve ve fázi příprav a shromažďování podkladů. Datum projednání návrhu na zrušení předmětného nařízení proto zatím nelze sdělit ani přibližně,“ říká místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, které byla pro parkovací kauzu přidělena funkce soudce zpravodaje. Pražští řidiči tak budou parkovné nebo pokuty platit ještě dlouho.

DŮVODY, PROČ ÚDAJNĚ DOŠLO K PORUŠENÍ VEŘEJNÉHO ZÁJMU

• postih takzvaných rezidentů, kteří jsou nuceni platit za to, že mohou parkovat na ulici před domem, ve kterém bydlí, aniž by jim zároveň bylo garantováno, že volné parkovací místo skutečně naleznou

• diskriminace občanů, kteří mají na území městské části bydliště na základě nájemní smlouvy, a z jakéhokoliv důvodu nemohou nebo nechtějí změnit místo svého trvalého pobytu

• odliv podnikatelů z území městské části (protože poplatek za parkovací kartu je pro ně příliš vysoký, případně pro jejich zákazníky bude výhodnější jezdit tam, kde snáze zaparkují)

• snížení mobility pracovních sil

• zvýšení cen servisních firem, které i v případě, že se jim podaří zaparkovat poblíž domu zákazníka, promítnou parkovné do konečné ceny svých služeb

Pramen: Návrh skupiny poslanců ČSSD podaný k Ústavnímu soudu

Co peklo schvátí, to už nenavrátí

Podle názoru navrhovatelů jsou platby za parkovné v rozporu se zákonem. Existuje možnost, že jejich názor podpoří Ústavní soud. Začnou poté pražští radní obcházet řidiče a vracet jim peníze? Představa je to jistě krásná, ale reálná nikoliv. „Zruší-li Ústavní soud nějakou normu, právní vztahy vzniklé na jejím základě přesto zůstávají zachovány. Co bylo v jejich rámci plněno, se nevrací,“ konstatuje Wagnerová. To je obecná zásada vyplývající z § 71 zákona o Ústavním soudu. „Vrácení částky, která byla přijata na základě právního předpisu, jenž byl následně zrušen, nemůže být úspěšně vymáháno zpět. V době jejího placení bylo totiž placeno po právu,“ vysvětluje advokátka Vladimíra Knoblochová z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Obdobná situace podle ní nastala letos při vyplácení nemocenských dávek. Od ledna do června nebyly dávky po dobu prvních tří dnů nemoci v souladu s tehdy platným zákonem vypláceny. Ústavní soud toto omezení zrušil. Lidem, kteří byli nemocní v první polovině roku, však nemocenské dávky zpětně nikdo nevyplatí.

Kdyby si ale řidič parkovné předplatil a Ústavní soud následně parkovací nařízení zrušil, část peněz by měl dostat zpět. „V takovém případě by mohl řidič požadovat vrácení části peněz uhrazených za parkování, která odpovídá době, ve které již nebude příslušný předpis účinný. Domnívám se, že by se na straně toho, jemuž byl poplatek za parkování zaplacen, jednalo o bezdůvodné obohacení. A to by byl povinen vrátit,“ říká Knoblochová. Vedle toho by však řidiči nedostali zpátky nic.

Zvýhodněni pak možná budou ti z nich, kteří si s placením pokut dávají na čas. „Pokud je právní předpis, na jehož základě byla pokuta uložena, zrušen, pokutu již není možné vymáhat. Podle zákona o Ústavním soudu totiž sice pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl soudem zrušen, zůstávají nedotčena, ale práva a povinnosti podle takových rozhodnutí nelze vykonávat,“ upozorňuje Knoblochová.

Eventuální neplatiče ovšem zároveň varuje: „Na to, že Ústavní soud nařízení zruší, nelze v žádném případě spoléhat. Neplatič se tedy vystavuje riziku, že nakonec bude muset zaplatit nejen pokutu, ale kupříkladu i exekuční náklady spojené s jejím vymáháním.“ Těm, kteří již stihli za parkování zaplatit, ovšem nezbývá než se s investicí smířit. I kdyby soud nařízení zrušil, na již zaplacené parkovné či pokuty by to žádný vliv nemělo.

Když správní orgán poškodí občana rozhodnutím, které odporuje zákonu, může se poškozený domoci náhrady škody soudní cestou. Takovou možnost mu dává zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (č. 82/1998 Sb.).

Jenže tento zákon není možné aplikovat na vydané nařízení, byť by i bylo v rozporu se zákonem. „Stát či územní samosprávný celek podle tohoto zákona odpovídá za škodu, která byla způsobena jeho rozhodnutím. Ovšem jen tehdy, bylo-li vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním. Vydání právního předpisu nelze považovat za rozhodnutí ani za nesprávný úřední postup ve smyslu uvedeného zákona,“ doplňuje Vladimíra Knoblochová.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče