Peníze přifoukne vítr

25. srpna 2008, 08:00 - Petr Bayer
25. srpna 2008, 08:00

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY - Větrníky vyrůstají na českých kopcích jako houby po dešti. Řada strojírenských podniků zde vycítila svou velkou šanci a vrhla se na dodávky obřích vrtulí a stožárů. Podnikatelé si však stěžují na byrokracii.

Strojírenské firmy zachytily vítr do plachet a v tuzemsku se rozmáhá výroba zařízení na získávání energie ze vzdušných proudů. „Celosvětově zaznamenávají tyto výrobní technologie boom,“ hlásá generální ředitel společnosti Wikov Industry Antonín Růžička. V Česku si však podnikatelé stěžují na byrokracii a na malou podporu státu, i když ten se Bruselu zavázal zvýšit zastoupení obnovitelných zdrojů. Získat stavební povolení, to však u nás trvá kolem tří let, zatímco v Německu skoro o polovinu kratší dobu. „Momentálně neuspěly naše projekty na vývoj nových typů větrných elektráren na ministerstvu průmyslu a obchodu, kde jsme se hlásili do programů na vývoj nových technologií podporovaných strukturálními fondy Evropské unie,“ neskrývá zklamání Růžička.

Velkým odbytištěm i pro naše podniky je a i nadále bude Čína, kde se do roku 2020 počítá s instalováním „větrného“ výkonu 2000 až 3000 megawattů ročně. „První velkou zakázku pro oblast větrné energetiky skupina Wikov získala na 50 kusů převodovek pro větrné elektrárny v Číně za více než 440 milionů korun,“ zdůrazňuje Růžička. Nejde přitom o ojedinělý úlovek, neboť součástí kontraktu je i opce na dodávku dalších 250 kusů. Větrný park bude stát v čínské provincii Vnitřní Mongolsko, která je bičována pouštními vichry. Pro kanadskou společnost AAER zase firma vyvíjí a následně vyrobí prototypy nových převodovek. „S kanadským partnerem v současné době projednáváme smlouvu na dlouhodobé dodávky zhruba 60 kusů převodovek ročně v období 2010 až 2015. V současnosti už máme podepsaný kontrakt za 250 milionů korun na 34 převodovek,“ přibližuje.

Další zakázky na převodovky budou směřovat i do Indie a zemí Unie. Převodovky slouží i pod mořem pro výrobu elektřiny z odlivových a přílivových proudů. „Pro podmořské elektrárny už Wikov vyvinul a dodal první prototypy převodovek do Velké Británie. Zde je potenciál dodávat stovky kusů za rok,“ konstatuje Růžička.

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČESKU

  • *rok - produkce
  • * 2005 - 21,3 gigawatthodin

2006 - 49,4 gigawatthodin

2007 - 125,0 gigawatthodin

2008* - 77,0 gigawatthodin

  • první čtvrtletí

Pramen: Energetický regulační úřad

Šest set milionů do větru

Wikov Industry vyrábí větrné elektrárny dva roky. Převodovky pro ně produkuje v hronovském závodě. „V roce 2007 jsme získali o 98 procent více nových kontraktů v hodnotě přes jednu miliardu korun. V letošním roce očekáváme další růst přibližně na 1,35 miliardy korun,“ počítá Růžička s tím, že tři čtvrtiny budou tvořit uvedené převodovky. Rozpuk větrné energetiky dokonce vedl k výstavbě nové haly za 600 milionů korun. „V roce 2011 nám to umožní vyrábět až 450 kusů převodovek pro větrné elektrárny oproti současné stovce,“ plánuje. Dceřiná Wikov Wind si zase pronajala největší halu v areálu někdejšího ČKD Motory v Hradci Králové, kde se větrníky montují a zkouší.

První celou elektrárnu Wikov Wind postaví poblíž francouzského města Criel na pobřeží Atlantiku. „Pilotní zakázka do Francie má hodnotu 55 milionů korun, ale ve hře jsou se stejným developerem reálné projekty na dodávky našich dalších kompletních elektráren. Chce instalovat výkon až 530 MW a Wikov by mohl dodat podstatnou část v průběhu let 2009 až 2011,“ popisuje Růžička. Zařízení se bude expedovat do Francie na konci října 2008 a v provozu by mělo být už do konce roku. Další tři kompletní elektrárny chce Wikov letos postavit i v Česku, což však brzdí zdlouhavé získávání stavebního povolení. „Od Wikova máme objednány dva stroje a podle jejich kvality budeme uvažovat o další spolupráci,“ poznamenává Martin Hofman, generální ředitel společnosti S&M CZ, která je významným stavitelem a provozovatelem větrných elektráren. Firma zatím dováží technologii od nadnárodní společnost Dewind. „Tato zařízení vycházejí asi o deset procent levněji, tuzemské firmy se budou muset polepšit,“ upozorňuje Hofman. S&M chystá i vlastní montáž gondol.

Největší větrná elektrárna v zemi

Do větru nemluví ani společnost ČKD Blansko Wind, která se do větrníků pustila teprve nedávno i přes řadu otazníků v zákonech a rozhodování úřadů o dopadech na životní prostředí. „Budoucí využití obnovitelných zdrojů je jednoznačně ve větrné energii, aby se splnily závazky vůči Unii,“ soudí obchodní ředitel Rostislav Lesniak. Blanenská strojírna teď zaměstnává přes 500 lidí. Kvůli novému výrobnímu programu by mohla zaměstnat asi dalších 20 pracovníků. Před měsícem již zahájila provoz nejvýkonnější větrná elektrárna v Česku, kterou ČKD postavilo za 190 milionů korun v katastru obce Pchery na Kladensku. S výkonem dvakrát tři megawatty a téměř devadesát metrů vysokým stožárem s třemi lopatkami o průměru 100 metrů je vybavena moderní technologií WinWind. „Tento finský systém s planetovou převodovkou Multibrid byl od roku 2004 instalován již osmnáctkrát a během provozu byla ověřena jejich vysoká spolehlivost,“ tvrdí ředitel podniku Ladislav Mitura.

Firma ČKD Blansko Wind, kromě výroby a instalace obou větrných věží, zajišťuje také servis a údržbu. Provoz větrných elektráren je řízen automaticky pomocí snímače směru a rychlosti větru. Elektrárny také nepřetržitě monitoruje servisní centrum WinWinD ve finském Oulu. „S návratností investice do obou elektráren počítáme přibližně do 15 let,“ uvádí Jaroslav Bíro, zástupce provozovatelské společnosti ČES. ČKD Blansko Wind se však neomezuje pouze na domácí pole. „Našimi trhy jsou i Slovensko, Polsko, Bulharsko a další státy střední Evropy,“ jmenuje Lesniak. Výroba zařízení je šancí i pro menší subdodavatele. „Výběrové řízení na hlavní celky neděláme, je to dáno smlouvami o dlouhodobé spolupráci, jinak pro další dodávky a služby probíhá klasické výběrové řízení z minimálně tří firem,“ dodává.

Dvakrát více energie z větru

I v Česku si tak musíme zvykat na točící se větrníky na kopcích či planinách, které rozhodně životnímu prostředí škodí méně než uhelné elektrárny. Přeměna vzdušných poryvů na elektřinu sice zatím znamená pouhých několik desetin procenta celkové produkce elektrické energie, rok od roku však vzrůstá. Za první čtvrtletí letošního roku se množství elektřiny z větru v Česku více než zdvojnásobilo. Podle informací Energetického regulačního úřadu se v tomto období vyrobilo 77 gigawatthodin elektřiny. Česko se tak řadí mezi evropské země s nejlepší využitelností větru. Celkový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách je nyní podle České společnosti pro větrnou energii 133 megawattů. Loni přispěla rozhodující měrou k navýšení domácího výkonu svými 21 větrníky farma Kryštofovy Hamry na Chomutovsku. S celkovým instalovaným výkonem 42 megawatt je největším fungujícím větrným parkem v Česku a svými 21 vrtulemi vyrábí téměř třetinu celorepublikového výkonu větrných elektráren.

Nejvýkonnější větrný park má však v následujících letech vyrůst na Drahanské vrchovině. Brněnská společnost Eldaco plánuje, že zde vybuduje 19 stožárů s vrtulemi, které budou schopny produkovat až 52 megawattů elektřiny. Příznivci výstavby dalších větrných elektráren argumentují především závazkem Česka překročit do roku 2010 o osm procent podíl elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé elektrické spotřebě. Nejvíce projektů má ČEZ na Českomoravské vrchovině. Chce tu provozovat 13 elektráren, které by pokryly spotřebu 20 tisíc domácností. Do roku 2020 chce mít ČEZ v celé republice „ve větru“ 500 megawattů, což je čtvrtina současného výkonu Temelína.

Po celém světě výkon větrných elektráren loni vzrostl podle údajů Světové rady pro větrnou energii o 27 procent na více než 94 gigawattů. Přibližně 20 gigawattů nově instalovaného výkonu větrníků pak odpovídá asi 20 temelínským blokům.

Větrníky chtěné i nechtěné

Někteří občané i radnice výstavbu větrníků na svém území někdy odmítají, přestože by místní úřady dostaly až milionové částky do rozpočtu od investorů a dotace od státu. V některých lokalitách nová výstavby také naráží na odpor ochranářů přírody. Odpůrci varují před významnou změnou vzhledu a koncepce krajiny nebo hlučnosti a nebezpečnosti vrtulí zvláště v zimě, kdy od nich mohou odletovat kusy ledu.

Například Krajský úřad Vysočina nesouhlasí s rozsáhlým větrným parkem u Blatnice. Bez kladného posouzení vlivu větrníků na životní prostředí přitom nemůže brněnská firma Ventureal v přípravách na stavbu pokračovat. Úředníkům se stopadesátimetrové stožáry prostě nelíbí a tečka. V řízení byli proti větrníkům také ochránci přírody a sousední město Moravské Budějovice. Naopak projekt podporuje většina obyvatel Blatnice. „Obec by díky větrníkům každý rok od investora dostávala až jeden milion korun, což je zhruba třetina jejího současného ročního rozpočtu,“ zdůvodnil místostarosta Vladimír Holý. Naproti tomu úředníci už povolili třeba park 25 stožárů v jihomoravských Mackovicích a nyní mají na stole nový projekt na elektrárny ve dva kilometry vzdálených Čejkovicích. Investor tam plánuje park šesti větrníků za nejméně půl miliardy korun. Celkem se v regionu do plánů maluje skoro 70 stožárů, což představuje investice za nejméně 5,6 miliardy korun. Jejich osud je však nejistý, jestliže úředníci rozhodnou, že tolik stožárů v jedné lokalitě je příliš. „Pokud projekty dostaneme ve stejné době, kumulaci vlivů zohledňujeme, když ale přicházejí postupně, není to možné,“ vysvětluje vedoucí krajského odboru životního prostření Anna Hubáčková. I v případě, že dá krajský úřad nesouhlasné stanovisko, není vše ztraceno. O projektech nakonec rozhoduje stavební úřad, který vydá nejprve územní rozhodnutí, a pak stavební povolení. Je však pravda, že se většinou přikloní na stranu úředníků z kraje.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče