Peníze pod kontrolou

16. května 2008, 14:29 - Vadim Fojtík
16. května 2008, 14:29

Osm tisíc úředníků čeká školení, největší v historii státní správy

Na obrazovce monitoru v pracovně ministra financí Miroslava Kalouska bliká výstražné oznámení: „Resort obrany dva měsíce před koncem roku vyčerpal všechny přidělené prostředky. Na další akce nebudou ze státního rozpočtu uvolněny peníze“. S nadsázkou lze říci, že tímto způsobem by měl fungovat nový systém, jehož prostřednictvím chce Kalouskův úřad kontrolovat veškeré finanční toky ve státní správě - státní pokladna. Projekt, který je aktuálně ve fázi pokročilých příprav, by měl být v provozu na přelomu let 2009 až 2010.

Rychle zpět „Státní pokladna je klíčovým nástrojem k optimálnímu a efektivnímu řízení veřejných financí. Slováci se k tomuto řešení odhodlali zhruba před sedmi roky, a i to je jeden z důvodů, proč od příštího roku mohou místo svých korun zavádět euro,“ tvrdí šéf projektu na ministerstvu financí Pavel Nevšímal. Výstavba nového informačně-ekonomického systému řízení a hlídání státních peněz není zrovna levná záležitost. Vyjít by měla kompletně zhruba na 2,5 miliardy korun. Zmíněné investice by se však měly rychle vrátit. Alespoň ministerstvo financí předpovídá, že zprovoznění pokladny ročně uspoří půl až jedno procento z celého státního rozpočtu, tedy přibližně z bilionu korun. „Zhruba za dva roky by se vložené investice měly vrátit, pak už se v systému peníze jen spoří. Navíc jeho postupným zdokonalováním, které v porovnání s prvotní investicí nebude příliš nákladné, úspory ještě porostou,“ tvrdí Nevšímal. Někteří odborníci oslovení týdeníkem EURO jsou však v hodnocení úspornosti státní pokladny daleko opatrnější. Podle nich totiž záleží i na tom, jak budou nastaveny smlouvy mezi státem a dodavatelem celého systému. „Je nutné písemně zajistit, aby Česko v nejbližších letech za každé vylepšení systému nebo dokonce jen odstranění chyb neplatilo desítky milionů korun. To je možné ošetřit třeba tříletým paušálem, a předem stanoveným objemem služeb, “ upozornil dobře informovaný zdroj. Za příklad dává vybudování daňového informačního systému, za nějž stát, respektive ministerstvo financí, vydalo 15 miliard korun. „Navíc se každoročně připlácí za údržbu a zapracování změn 600 milionů korun,“ konstatoval.

Zlomený odpor Šéf resortu financí Miroslav Kalousek není prvním ministrem, který s myšlenkou zavést státní pokladnu přišel. O této možnosti se na financích hovoří minimálně posledních deset let. Jako první, kdo o ni začal konkrétněji uvažovat, byl sociálnědemokratický ministr Pavel Mertlík. Zatím žádnému z šéfů úřadu se však projekt nepodařilo dotáhnout do konkrétního, podrobně vypracovaného projektu, natož do finální fáze. I když byl zhruba třikrát oznámen vážný záměr státní pokladnu spustit. K rozjetí takového projektu však nebyla v předešlých letech především dostatečná politická vůle. Někteří ministři šéfovali resortu zase příliš krátce na to, aby se do budování státní pokladny stihli pustit. Navíc projekt několik let údajně sabotovali i někteří zaměstnanci ministerstva, kteří jsou za současného stavu pro hlídání státních financí a sestavování rozpočtu nepostradatelní. „Proti byly i firmy, které dodávají resortu financí některé informační systémy a stát je jejich významným, mnohdy i jediným klientem. Po zavedení stání pokladny by jejich služeb již nebylo zapotřebí nebo v notně okleštěné podobě,“ tvrdí dobře informovaný zdroj. A jak dodává, v současné době se zřejmě tento tuhý odpor podařilo zlomit a spuštění projektu státní pokladny již nic nebrání. Vše nasvědčuje tomu, že by měl projekt po mnoha letech diskusí a příprav již brzy začít fungovat. Alespoň Nevšímal je o tom přesvědčen. „Kdybych si myslel něco jiného, tak na ministerstvu nesedím,“ tvrdí. Nevšímal je svými kolegy považován za člověka schopného projekt dotáhnout do finální podoby, na rozdíl od jeho předchůdců. „Je vidět, že dlouhá léta pracoval v soukromé sféře. Poněkud zkostnatělé státní úředníky svoji přímočarostí musí pořádně štvát,“ konstatoval jeden z jeho bývalých spolupracovníků. Státní pokladna je i ve světové ekonomice poměrně nová věc. Zavedly ji krom jiných Velká Británie, Rakousko, Francie, Polsko a Slovensko. A jak se zdá dle dostupných informací, v těchto zemích se osvědčila. Třeba Rakousko v loňském roce uvedlo, že díky centralizované správě státních financí jen na nákladech na informační technologie ušetří přes 50 milionů eur, celková úspora za prvních deset let má činit přes 300 milionů eur. Rakousko s projektem začalo v roce 1998.

Větší kontrola Jaké výhody by měla státní pokladna přinést? Především zprůhlednění a zjednodušení toku financí ve státní správě. Několika kliknutími myší na počítači bude možné zjistit nejen aktuální stav státních peněz, celého rozpočtu, ale i průběh všech projektů, na jejichž plnění se svými financemi podílí stát. Současný stav lze popsat následovně: V obci XY bylo před pěti lety rozhodnuto o výstavbě silničního obchvatu. Vypsalo se výběrové řízení, které se za několik měsíců zrušilo. Následně se vypsalo několik dalších tendrů, aby ten čtvrtý v pořadí vyhrála místní stavební firma. O několik let později se zjistilo, že vítězná společnost sice splnila jen část bodů z uzavřené smlouvy, ale peníze již získala a k tomu víc, než bylo dohodnuto, protože se údajně zvýšily ceny vstupů. „Takový případ rozklíčovat je práce pro Nejvyšší kontrolní úřad na několik týdnů. Než vůbec dohledá a rozluští všechny dokumenty,“ tvrdí Nevšímal. Nově připravovaná státní pokladna však již takový postup neumožní. „Řetězec bude jasně daný, budou v něm všechny dokumenty, které se případu týkají. Navíc tento systém, pokud by došlo k formálnímu nebo jinému nedostatku, peníze nedovolí převést. To je obrovský pokrok, protože nyní vymáhat skrze komerční banky peníze, které byly nesprávně vyplaceny, je velmi složité,“ upozornil Nevšímal. Jednou z dalších výhod by mělo být i to, že bude možné získat takřka aktuální údaje o stavu státního rozpočtu. Dnes je to prakticky nemožné. I z toho důvodu vzniká závěrečný účet státního rozpočtu od ledna do března následujícího roku.

Dvanáct tisíc uživatelů Do systému státní pokladny by mělo mít přístup takřka dvanáct tisíc virtuálních uživatelů, což v reálu představuje zhruba osm tisíc lidí. Počítá se totiž s tím, že část z uživatelů bude mít přístup do několika úrovní systému státní pokladny, proto tak vysoké úvodní číslo. Žádný ze státních zaměstnanců ale nemá zkušenosti s prací v tomto prostředí. Znamená to jediné, na úředníky čeká vlna školení, zřejmě největší v historii státní správy. Náklady na první fázi školení jsou již započítány ve dvou a půl miliardách korun, na které budování státní pokladny vyjde. Dle odhadů školících firem vyjde vzdělání jednoho státního úředníka na pět až deset tisíc korun. To je ovšem spodní hranice odhadu. Náklady na zaučení pracovníků, kteří do státní správy přijdou po první vlně školení, již hradí stát. Přístup k údajům ze státní pokladny bude mít i veřejnost. „Na webovém portálu budou všechna data, která jsou zveřejnitelná,“ konstatoval Nevšímal. Tedy podobně jako na Slovensku, kde lze získat na internetových stránkách tamního ministerstva financí aktuální informace o stavu státního rozpočtu. K citlivějším údajům o českých státních financí budou mít přístup jen vybraní státní úředníci. Zatím nespecifikovaným počtem neomezených přístupů bude disponovat třeba Nejvyšší kontrolní úřad.

Kdo vyhraje? Stále více spekulací se množí v souvislosti s výběrem firmy, která miliardový kontrakt na vybudování celé státní pokladny získá. Na trhu kolují informace, že je již rozhodnuto předem a že tučnou zakázku získá německá firma SAP. Naopak dobře informované zdroje týdeníku EURO hovoří o tom, že se firma SAP do tendru vůbec nepřihlásí. Jaká společnost má v tendru o miliardy šanci uspět? Resort financí tvrdí, že jedním z důležitých kritérií, podle nichž bude vybírat, budou zkušenosti z budování státní pokladny v některé z členských zemí Evropské unie, případně z podobně složitého a velkého projektu. „Navíc určitě chceme, aby taková firma velikostí svého obratu i stabilitou na trhu byla srovnatelná s velikostí zakázky. Další věcí je, že v určité fázi projektu bude zapotřebí velkého množství lidí ze strany zadavatele, bude se jednat o stovky zaměstnanců, které bude nutné pro práci na projektu nasadit, kdy se budou jednotlivé systémy křižovat. I z toho důvodu to musí být velká firma, která tuto fázi manažersky a projektově uřídí. Nejen své zaměstnance, ale i lidi, které si případně najme od jiných firem,“ tvrdí Nevšímal. Jak ale zároveň přiznává, ze společností, které by mohly dodat platformu pro celý systém, jsou dva nejvážnější kandidáti. A to již zmíněný SAP a jeho konkurent Oracle. „Zabývají se masivním vývojem systému, který je určen nejen pro jednu zakázku, ale slouží jako stavební materiál pro systémy, které jsou uřčeny firmám, jako je například Boeing nebo ČEZ,“ tvrdí Nevšímal. Zatímco Oracle je aktivnější a má silnější pozici především na trhu v USA a Velké Británii, SAP zase vede v členských zemích Evropské unie. „Další důležitý pohled je, jakou penetraci mají zmíněné firmy na tuzemském trhu. Zatímco SAP má v Česku zhruba 800 konzultantů, z toho 150 až 200 špičkových senior konzultantů, tak Oracle čtyřicet, z toho špičkových pět až sedm,“ naznačil Nevšímal v souvislosti s tím, že v určité fázi budování státní pokladny budou zapotřebí stovky konzultantů. „Popisuji jen objektivní skutečnosti,“ dodal šéf projektu státní pokladny. Ministerstvo financí předpovídá, že se do tendru přihlásí spíš konsorcia několika společností než samostatné firmy. Hovoří se o třech až čtyřech konsorciích, která by v případě účasti měly reálnou šanci na úspěch.

BOX Čtyři pilíře Státní pokladna bude fungovat na čtyřech základních pilířích - centrálním účetním systému, rozpočtovém informačním systému, řízení státního dluhu a platebním styku. * Platební styk – V současné době jej obstarává Česká národní banka. „Nechceme na tomto systému nic měnit, centrální banka jej provozuje již několik let a investovala do něj velké prostředky. Není důvod na těchto zvyklostech nic měnit, pokud bude upraven tak, jak požadujeme, “ tvrdí Nevšímal. Resort financí chce celý systém nastavit tak, aby fungoval zčásti jako běžná komerční banka. Jen by měla jediného klienta, a tím by byl stát. „Technicky je to proveditelné, jen s ČNB doladíme naše požadavky,“ konstatoval Nevšímal. Ten předpokládá, že na jediném účtu státu by měly skončit i další peníze, krom jiného z jím ovládaných firem a zdravotních pojišťoven. „Mnoho veřejných prostředků je na účtech u komerčních bank, které je používají na mezibankovním trhu, zbytek si dají do ČNB, kde se jim zúročí o nějaké to procento. Pokud stát nějaké peníze potřebuje, tak si je za menší úrok půjčí od ČNB, přitom to jsou jeho prostředky,“ upozornil Nevšímal. Na Slovensku dokonce v rámci státní pokladny funguje finanční ústav s platnou bankovní licencí, který část státních peněz zhodnocuje, třeba investicemi do bezpečných dluhopisů. Podobně by měla část prostředků zhodnocovat v budoucnu i ČNB. V Česku se ale s vytvořením nového finančního ústavu nepočítá.

* Centrální účetní systém - „Nezabývá se žádnými plány do budoucna, pouze eviduje státní majetek, dovede jej ohodnocovat a vyhodnocovat. Můžete se do něj kdykoliv podívat, kdo, co a proč změnil,“ tvrdí Nevšímal. Část státního majetku se však v následujících letech znovu ohodnotí a do systému jinak zaúčtuje. Třeba lesy, které patří státu. Ty jsou v současné době do státního majetku zaúčtovány jako hodnota pozemků, nikoliv však dřeva, které na nich stojí. Cena dřeva je přitom nesrovnatelně vyšší než hodnota samotných pozemků. Na nové přeúčtování čeká i další státní majetek

* Řízení státního dluhu – V roce 2006 vyhrála tendr na dodávky systému pro řízení státního dluhu společnost Trema. Projekt, jenž vyšel zhruba na pětatřicet milionů korun, byl před nedávnem uveden do provozu.

* Rozpočtový informační systém – S jeho pomocí bude možné zjistit aktuální stav státního rozpočtu. Bude krom jiného zaznamenávat historii „utrácení“ státních peněz, od vypsání výběrového řízení, přes plnění smluvních podmínek až po převedení peněz. Zjednoduší a zrychlí kontrolu, jak jednotlivé organizace peníze z rozpočtu utrácejí.

Souvislosti: První tendr na státní pokladnu letos v únoru zrušil ministr financí Miroslav Kalousek. Na její průběh si stěžovaly IT společnosti, a dokonce ji prošetřoval antimonopolní úřad. Hlavní výtkou byla podmínka, že pokladna musí běžet na softwaru firmy SAP.

Harmonogram spouštění státní pokladny

* Květen 2008 - hotova finální verze zadávací dokumentace * Červenec 2008 - uzávěrka přihlášek do tendru na vybudování státní pokladny * Srpen 2008 - vyhodnocení došlých nabídek * Září 2008 - jednání s dodavatelem o smlouvě * Únor 2009 - vyhotovení kompletního projektu od dodavatele včetně klíčových milníků, kdy by měly jednotlivé části systému fungovat * Přelom let 2009 až 2010 - státní pokladna již funguje, běží paralelně se současným systémem

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče