Peníze od státu pomohou jen částečně

11. února 2009, 00:00 - P. Bayer, J. Němeček
11. února 2009, 00:00

Největším problémem českých vývozců je v současnosti pokles poptávky na evropských trzích.

Hned v závěsu se ale drží neochota bank půjčovat na provoz i na samotné exportní akce. A když, tak draze. Ekonomové se shodují, že stát může pomoci jen málo, dokud se evropská ekonomika trochu neprobudí. Exportérům tak dnes mnohem víc pomáhá oslabující koruna.

Světová hospodářská krize se v současnosti nejvíce projevuje globálním poklesem poptávky. Pro otevřenou českou ekonomiku, která je z 80 procent závislá na exportu, je to špatná zpráva. „Přestože světový obchod žádnou krizi nezpůsobil, může se klidně stát její obětí,“ varuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Už dnes podle odhadů Světové banky zamrzá světový obchod na nejnižší úrovni za posledních 27 let.

Finanční krize zastavila přísun peněz do podnikání a exportu, pokles poptávky dramaticky nepříznivě ovlivní objemy zakázek pro zahraničí a sníží zaměstnanost ve firmách. Český stát první kroky k podržení exportní výkonnosti ohlásil už v říjnu loňského roku, když slibem miliardy korun podpořil Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMRZB). Vyšší záruky získá od státu i Česká exportní banka (ČEB) a pojišťovna EGAP. „Výpadek zahraniční poptávky nedokáže vyrovnat žádná aktivita vlády, přesto bude tento krok vítanou pomocí,“ říká hlavní ekonom finanční skupiny Atlantik Petr Sklenář.

Měli by exportéry více rozlišovat

Sami exportéři se v názorech na posílení zdrojů EGAP a ČEB rozcházejí. „Přivítali bychom ještě větší navýšení u EGAP, kterou sami využíváme. Otázkou ovšem je o kolik, a zda to bude ještě efektivní,“ upozorňuje mluvčí hutní skupiny Z-group Miroslav Slaný. „Bez tohoto pojištění v podstatě žádná z komerčních bank není schopna financování poskytnout,“ přidává se generální ředitel ČKD Group Jan Musil. Tento podnik, exportující zařízení pro energetiku, plyn a ropu, by rovněž uvítal více peněz za státem subvencovanou úrokovou sazbu pro ČEB.

„Jde o velmi důležitou státní bankovní instituci, která musí financovat český export,“ tvrdí Musil. Zároveň chce rozlišovat mezi výrobní zakázkou nebo dodávkou investičního celku. „Pro komplexní dodávku investičních celků by měl být určitě stanoven vyšší limit, tedy možnost uzavírat kontrakty významného charakteru. U zmíněných dvou typů dodávek se totiž jedná o rozdílné riziko,“ vysvětluje Musil. Stát by měl prostřednictvím EGAP a ČEB podporovat i exporty do problematických teritorií na Blízkém východě, v arabských zemích nebo Jižní a Střední Americe, která jsou „velkou zásobárnou zakázek“.

„Podle všech průzkumů je v tomto okamžiku hlavní bariérou růstu výroby podniků nedostatek zakázek, nikoliv neschopnost zakázky profinancovat. Podporu exportu pomocí úvěrů a záruk pokládám za nejefektivnější nástroj ekonomické politiky,“ chválí rychlou reakci státu hlavní ekonom UniCredit Group Pavel Sobíšek.

Přijatá opatření se podle něj v plné míře projeví až v době oživení exportní poptávky, což by mělo nastat ve druhé polovině roku. Je důležité předem nastavit systém podpory tak, aby při oživení poptávky nebylo financování problémem. „To znamená buďto se připravit na případné flexibilní navýšení podpory podle potřeby, nebo systém podpory mírně předimenzovat na začátku,“ vysvětluje potřebu dostatečných zdrojů.

Vyšší podpora? To je mi novina!

Řada menších podniků však o těchto podporách neví nebo je nevyužívají. „Ona se zvýšila podpora, to je mi novina,“ diví se generální ředitel papírenské společnosti Unipap Pavel Rozman. Stejně reaguje i výrobce kuchyňských spotřebičů Isolit-Bravo. „Zvýšenou podporu jmenovaných organizací jsme vůbec nezaznamenali,“ podotýká ředitel firmy Kvido Štěpánek. Nesouhlasí ani s navyšováním jejich kapitálu. „Podle mne je zásadní, aby se stát dále nezadlužoval,“ míní. Služeb EGAP ani ČEB nevyužívají ani letecký producent Letov letecká výroba a výrobce obalů Servisbal Obaly, který chválí pouze spolupráci s ČMZRB.

„Proexportní politika by měla být založena mnohem šířeji než jen navýšením prostředků EGAP a ČEB. Pro podporu ohrožených odvětví by měly být podniknuty i další kroky,“ říká tajemník Svazu výrobců bižuterie Jaromír Adam. „Sklářský průmysl, jako všechny exportní obory, je vládou opomíjen a pomocné kroky přicházejí ve chvíli, kdy je u řady společností pozdě. Výrazně proexportní odvětví, které stovky let přinášelo zemi prospěch, tak pravděpodobně brzy zanikne,“ prohlásil po jednání s vládou a bankéři před několika dny v Senátu Josef Klofec, předseda představenstva Svazu a zároveň personální ředitel Jablonex Group.

Vývozci chtějí měkké úvěry

Exportéři také stále požadují měkké vládní úvěry, takzvané soft loans, tedy výhodné půjčky poskytované ze státního rozpočtu pro vybraná teritoria. Dále státní garance pro komerční banky, aby se obnovila důvěra a tok mezibankovních půjček. „Tím by byl zajištěn dostatek zdrojů pro financování podnikatelské sféry,“ míní Musil. Přínosem by podle něj byly také dotace pro firemní výzkum a vývoj, který zvyšuje přidanou hodnotu výrobků a tím jejich ziskovost.

Více energie by měly vynakládat i státní agentury. „CzechTrade by mohl podporovat české exportéry, aby jeho podpora nebyla jen na papíře,“ uvádí Slaný. Náměstek ministra Tlapa se ale domnívá, že agentura pracuje dobře a záleží jen na podnicích, zda o její pomoc požádají. „Rozpočet je zatím dostatečný, kdyby ale zájem o služby CzechTradu kulminoval, jistě by ministerstvo uvážilo možnost, zda finančně neposílit i tuto organizaci,“ dodal.

Ředitelka poradenské firmy Dun & Bradstreet Alena Seoud firmám připomíná, aby se nebály poradit se. Zejména v době krize je totiž nutné si partnery i jednotlivé obchody prověřit, aby se exportéři nedostali do spirály druhotné platební neschopnosti. Česká republika by rovněž mohla využít svého předsednictví a tlačit na dovozní kvóty na dumpingové importy z Číny. „V našem segmentu ocelářského průmyslu nás tyto dovozy velmi postihují,“ stěžuje si Slaný. Rusko, Indie nebo Brazílie podle něj již opatření proti obdobným praktikám zavedly v podobě dovozních licencí.

Koruna tentokrát pomáhá

Exportéry ale trápí i zvyšování cen energií a výkyvy kurzu koruny a eura, po jehož rychlém zavedení volají. Například Unipap si loni v červnu objednal stroj za více než čtyři miliony eur, avšak propadem kurzu z tehdejších 23 korun na nynějších 28 korun za euro prodělá přes 20 milionů korun. „Za ty peníze jsem mohl nakoupit 47 aut Škoda Oktavia, nebo ty peníze prostě rozdat ve mzdách,“ zoufá si Rozman.

Zato exportérům slábnoucí koruna nahrává. „Odráží reálnou hodnotu české měny,“ říká předseda Asociace exportérů Jiří Grund. Loňský silný kurz koruny označil za dílo spekulantů. Exportérům by slabá koruna měla zvýšit příjmy, a tím pomoci vyrovnávat ztráty z nynější krize.

Grund také přivítal posílení kurzu dolaru vůči euru, které podle něj zvyšuje ceny čínského zboží na západoevropském trhu. „Čínské zboží přestává být bezkonkurenčně levné. Někteří členové naší asociace se díky tomu začínají opět dostávat k zákazníkům, kteří od nich dříve odešli k asijským dodavatelům,“ pochvaluje si Grund.

Řada exportérů však z nynějšího oslabení koruny vůči euru podle Grunda nebude moc profitovat. Zejména jde podle něj o firmy z automobilového průmyslu. „Loni si totiž zajistily kurz kolem 25 korun za euro. Zřejmě podlehly tvrzením analytiků, že koruna dál posílí. Bohužel se ukázalo, že udělaly nesprávné rozhodnutí,“ tvrdí Grund. I přes vyšší příjmy z exportu budou muset podniky podle něj v nynější světové krizi dál snižovat náklady a hledat nové odbytové příležitosti. „Z vládních chystaných opatření proti krizi bychom nejvíce uvítali kromě další podpory financování a pojištění vývozu i změny v odpisech,“ dodává.

Podniky radí státu, jak dál s pomocí

Analytik Sklenář další velkou a dramatickou finanční podporu exportu ale nedoporučuje. „Dokud se nerozjede ekonomika západní Evropy, což přímo neovlivníme, byly by to jen vyhozené peníze,“ vysvětluje. Doporučil by spíš odstranění zbytečné byrokracie, zjednodušení daní, uvolnění trhu práce a zrychlení insolvenčních řízení.

„Čím větší bude objem exportních úvěrů a garancí, tím lépe pro české vývozce,“ říká i analytik Patria Finance David Marek. Nicméně tento přístup podle něj s sebou nese i riziko. „Kreditní riziko na sebe přebírá stát přes jím zřízené a ovládané instituce. Problém je tak morální hazard, který garance za úvěry vytvářejí,“ varuje před nadměrnou ochranou ze strany státu.

Podnikatelé ale mají celkem jasno v tom, co by měl stát udělat. Vyplývá to alespoň z aktuálního průzkumu Hospodářské komory mezi 2660 firmami. „Výrazná většina firem se vyslovila pro tři opatření, která by měla vláda co nejrychleji realizovat. Jsou jimi snížení sociálních odvodů, nižší firemní daně z příjmů a nižší náklady na pracovní sílu. Firmy taktéž volají po možnosti přechodného zavedení čtyřdenního pracovního týdne, jednodušší možnosti rozvázání pracovního vztahu a nižším odstupném,“ vypočítává prezident komory Petr Kužel.

Podle Martina Tlapy byla finanční injekce třem peněžním ústavům jen prvním krokem v připravovaném proexportním tažení státu. Co bude následovat? „Chceme tlačit i jako předsednická země EU na odstraňování překážek obchodu, snižování protekcionismu, na rozšiřování dohod o volném obchodu aktuálně s Jižní Koreou a Kanadou, ale také musíme zlepšit třeba služby zastupitelských úřadů pro exportéry,“ vyjmenovává Tlapa další kroky.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče