Peníze jsem dostal o dvě patra výš

28. dubna 2008, 00:00 - Zdeněk Janda
28. dubna 2008, 00:00

MIROSLAV VANĚK, GENERÁLNÍ MANAŽER KARLOVARSKÉHO KLUBU - Po dlouhá léta patřil karlovarský klub k vysmívaným outsiderům. Když chtěl nového hráče, musel si počkat, až si vyberou ostatní. V uplynulé sezoně se však situace obrátila, když se tým probojoval do finále.

Karlovy Vary byly v extralize dlouho považovány za vysmívaný provinční klub, do kterého se hráči nehrnuli. A když už ano, tak spíš kvůli hezkému lázeňskému prostředí nebo vyhlášeným golfovým hřištím. Tentýž klub se přitom v této sezoně dostal až do finále. Zde byl Slavii důstojným soupeřem; západočeský klub padl až v sedmém utkání.

Přesto vždycky platilo: Vary jsou finančně stabilní tým. I když mužstvo nepostupovalo do play-off, nikdy se nestalo, že by se klub ocitl na pokraji zániku. Kde se vzala to pevné finanční zázemí?

Ze souseda investorem

Všechno začalo vlastně náhodou a dobrými sousedskými vztahy. Když karlovarský generální manažer Miroslav Vaněk na začátku svého působení v klubu v roce 1991 uviděl televizní reklamu firmy místního podnikatele Karla Holoubka, blesklo mu hlavou: Vždyť to je můj soused! A hned toho využil.

Zašel v paneláku o několik pater výš a zaklepal. „Nemohl jsem odolat, abych se za ním nevydal,“ popisuje. Zrovna nebyl doma, otevřela mu jeho žena. Podnikatel za chvíli dorazil a nejdříve divně koukal. „Divil se, co tam dělám,“ říká. Ale pak se přece jen domluvili na spolupráci, která funguje dodnes.

Holoubek je místním velkopodnikatelem, v klubu má jeho firma Karel Holoubek Trade Group majoritní podíl. Pro místního úspěšného byznysmena je klub hlavně věcí prestiže a velkým koníčkem. „Nedělá to pro výdělek. To v našich podmínkách ani nejde,“ poukazuje Vaněk.

Klub si v minulosti procházel, po sportovní stránce, nuzným obdobím. I když se vedení podařilo zlanařit na tehdejší poměry elitní hokejisty, žádný zářivý úspěch z toho nebyl.

Až v minulé sezoně se tým dostal do předkola play-off, tentokrát už přímo do čtvrtfinále. Jak postupoval výš, ve městě stoupala i hokejová horečka. Což byl velký problém, protože klub hraje v nejmenší a nejméně pohodlné hale v celé lize. Situace se ale může za dva roky rapidně změnit, kousek od stávající haly z roku 1975, přezdívané „garáž“ nebo „plechovka“, se totiž buduje nová víceúčelová hala.

Nechávali nám jen zbytky

„Prestiž celého klubu jde velmi nahoru,“ pochvaluje si generální manažer Miroslav Vaněk. V minulosti bojoval s tím, že hokejistům se do Varů příliš nechtělo. Nevyhovující hala, marné pokusy o play-off, to všechno hráče odrazovalo. „Takže když jsme nějakého hokejistu chtěli, většinou jsme museli počkat, než si vyberou kluby jako Sparta, Slavia nebo Pardubice. A ten, koho nikdo nechtěl, zbyl na nás,“ s úsměvem vzpomíná Vaněk. Jenže teď se všechno začíná obracet.

„Hráči už se k nám sami hlásí, můžeme si vybírat. Což je obrovsky pozitivní změna,“ raduje se. Finálovou účast rovněž může klub přetavit ve větší přísun sponzorských peněz. Nejde ani tak o to, že by si manažer mohl hned dupnout a na stávajících partnerech vydolovat o nějaký ten milion navíc. „Spíš jsme si v našem regionu získali ještě větší prestiž. Takže když už budou nějaké firmy chtít dát něco do sportu, půjdou k nám,“ věří Vaněk.

Pro něj bude i nadále pokračovat každodenní mravenčí práce se sháněním peněz. Nad žádným finančním obnosem neohrnuje nos. „Někdy jsme rádi i za barterový obchod na masírovací emulze,“ popisuje.

Karlovarský příběh v sobě skrývá i jednu kuriozitu: Představitelé velkých firem, kteří do klubu pumpují nemalé peníze, neohrnovali nad chátrající halou nos. Naopak! Užívali si, že mohou zápasy sledovat mezi dalšími fanoušky, ta bezprostřední atmosféra je vtáhla. Výlet do nepohostinného, ale burácejícího prostředí, v němž se lidé mačkají i na schodech, brali jako lákavé zpestření.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče