Peněz pro vinaře bude dost

10. ledna 2005, 00:00 - PETR HAVEL
10. ledna 2005, 00:00

VINAŘSTVÍByrokratické předpisy Evropské unie o pěstování a prodeji vína nemohou naši vinaři obejít. Nemohou ani získat dotaci na rozšíření ploch vinohradů. Přesto však Unie na podporu českého vína přispěje.

VINAŘSTVÍ Byrokratické předpisy Evropské unie o pěstování a prodeji vína nemohou naši vinaři obejít. Nemohou ani získat dotaci na rozšíření ploch vinohradů. Přesto však Unie na podporu českého vína přispěje. Plocha vinohradu nižší než deset arů nebo celková roční produkce vína pro osobní spotřebu nižší než 1000 litrů - to jsou jediné dvě cesty, kdy producent vína v Evropské unii nepodléhá evidenci. Každý - tedy i jediný prodaný - litr vína pak musí být zdaněn. Uvedené evropské podmínky nelze podle Antonína Králická, specialisty na víno z ministerstva zemědělství, v žádném případě obejít. „Od daňové povinnosti nejsou osvobozeni producenti vína ani v Rakousku, přestože se uvádí, že právě tam jsou podmínky příznivější,“ zdůrazňuje Králíček. Teze o tamních lepších podmínkách nejspíš vycházejí z institutu takzvaného „čepování pod víchem“, kdy lze čepovat vína menších pěstitelů nejen pro osobní spotřebu. Ale ani čepování pod víchem nezbavuje vinaře evidenčních povinností. Populistické aktivity některých českých zákonodárců, kteří slibují změkčení současných legislativních podmínek platných pro produkci a prodej vína, jsou tedy předem odsouzené k zániku.. Evropská unie by nám to prostě nepovolila. BÝT VINAŘEM SE VYPLATÍ Přestože po vstupu do Unie již není možné v České republice dotačně podporovat rozšíření ploch vinohradů (v současné době v Česku zabírají 18 700 hektarů), neznamená to, že by vinaři nemohli čerpat dotace na samotnou podporu své produkce. Nejvýznamnějším zdrojem příjmů se nejspíš stane zcela nový program v rámci podpor agroenviromentálních opatření, který je součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP). Konkrétní znění podmínek pro čerpání podpor z HRDP by mělo podle Dany Večeřové z tiskového oddělení ministerstva zemědělství být dokončeno v nejbližší době, do konce letošního dubna pak budou moci vinaři podávat žádosti o podpory. Při splnění podmínek by podpora měla činit 4655 korun na hektar vinic, a to v rámci programu „integrované systémy pěstování ovoce a vinné révy“. I tady je ale nutná například evidence pozemků nebo pravidelné odběry vzorků vína či půdy. Vinaři však nemohou využít podpor v rámci Operačního programu. Zatím nemohou použít ani zdroje Vinařského fondu, jehož budoucí zaměření a směr podpor musí posoudit Evropská unie. Podle ministerstva ale mohou -jako zemědělští podnikatelé - čerpat podporu na diverzifikaci zemědělské činnosti a na aktivity blízké zemědělství (jako je například agroturistika), jejichž cílem je vytvoření dalších zdrojů příjmů. Podporu lze v tomto případě poskytnout fyzickým nebo právnickým osobám, jejichž příjmy pocházejí ze zemědělské výroby. Výše dotace může činit až 50 procent přijatelných nákladů, přičemž přijatelné náklady na jednotlivý projekt jsou od 318 tisíc do 2,5 milionu korun. Maximální výše dotace na jednoho příjemce v období 2004 -2006 je až 3,2 milionu korun. BRUSEL PRO ČESKO VYČLENIL MILIONY

Speciálně pro Českou republiku a konkrétně pro vinaře rozhodla Evropská komise vloni v říjnu o podpoře na restrukturalizaci vinic pro sezónu 2005/2006 ve výši 1,743 milionu eur, tedy o částce zhruba 45 milionů korun. Vinařský rok podle Unie trvá od 1. srpna do posledního července následujícího roku. Při čerpání těchto peněz je ale třeba zpracovat projekt, přičemž příspěvek z Unie může činit maximálně 75 procent vynaložených nákladů. Možnosti jsou podle Králická široké - nejde jen o vlastní restrukturalizaci, například odrůdovou obměnu vinic s cílem lepšího uplatnění produkce na trhu, ale také třeba o budování závlah, oplocení nebo ekologické vinařství.

JAK SE VINAŘŮM DAŘILO VLONI

Podle Svazu vinařů České republiky dosáhla tuzemská produkce vína v loňském roce hranice 400 tisíc hektolitrů, což je o pětinu méně než v roce 2003. Průměrný výnos z hektaru činil 5,6 kilogramu, původně se očekával horší výsledek. Průměrná cena suroviny dosáhla 13,60 koruny za kilogram, což je o 1,20 koruny méně než v roce 2003. Pro spotřebitele důležitý ukazatel - obsah cukru v hroznech - činil 18,4 stupně, což znamená o stupeň více než desetiletý průměr. Ze svazového šetření vyplynulo, že vinohradníci dodali ke zpracování hrozny v hodnotě 1,1 miliardy korun. Loňský rok znamenal podle Svazu vinařů při srovnání cen a výnosů ztrátu asi pět procent oproti zhruba desetinovému zisku v roce 2003. «

**PŘÍSNĚJŠÍ KONTROLA VÍN

Státní zemědělská a potravinářská Inspekce (SZPI) hodlá zvýšit svou aktivitu při kontrolách vín, zejména těch levnějších. Zatím poslední výsledky kontrol nebyly nijak příznivé. Ze 17 vzorků různých stolních vín vyhověly všem zjišťovaným parametrům na konci loňského roku pouze tři z nich. Deset vzorků nevyhovělo senzoricky, protože vykazovaly choroby a vady, které zhoršují jakost vína. Sedm vzorků bylo klamavě označených, protože byly vyrobeny nepovolenými technologickými postupy, u sedmi vzorků byla uvedena neodpovídající země původu a v šesti případech Inspekce zjistila, že víno nebylo vyrobeno z hroznů vinné révy. U většiny vzorků inspektoři zjistili souběžně více nedostatků. Žádné 2 vín ale nebylo podle sdělení inspekce zdravotně závadné.

Autor je agrární analytik

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče