Peking si došlápnul na zahraniční kanceláře

08. června 2010, 16:30 - Aleš Červinka, vedoucí kanceláře CzechTrade v Šanghaji
08. června 2010, 16:30

Nechcete v Číně zakládat dceřinou společnost a stačí vám otevřít si reprezentační kancelář? Pak počítejte s tím, že Peking pro tyto kanceláře letos zpřísnil podmínky. Chce tak snížit daňové úniky a také počet zahraničních pracovníků v Číně.

Zahraniční kancelář si v Číně otevřel například podnikatel Martin Wichterle. Se svou společností Wikov prodává v orientu větrné elektrárny.

Autor: Martin Siebert

Letos v lednu vydaly společně Ministerstvo pro veřejnou bezpečnost a SAIC (China´s State Administration for Industry and Commerce) vyhlášku na posílení administrativy pro registraci reprezentačních kanceláří zahraničních společností v Číně.

SAIC již v minulosti poukazoval na nepřesnosti a špatnou spolupráci se zahraničními reprezentačními kancelářemi. Podle zjištění SAIC se větší množství kanceláří v Číně zabývá obchodními aktivitami, pro něž nemají příslušná oprávnění. Navíc byly velmi časté nesrovnalosti v registracích těchto kanceláří. Tato vyhláška se tedy ukončuje shovívavost čínských úřadů.

Registrace bude náročnější Podmínky pro registraci jsou v současnosti následující: Zahraniční firma musí existovat nejméně dva roky. Musí doložit výpis z obchodního rejstříku a potvrzení na úvěr kapitálu. Oba dokumenty musí být notarizovány veřejným notářem v zemi, odkud firma pochází, a legalizovány čínskou ambasádou či konzulátem v dané zemi. Musí být také předložen důkaz o existenci zahraniční firmy. Vyhláška znovu vymezuje lhůtu registrace reprezentační kanceláře na dobu jednoho roku. To rovněž znamená, že jakákoliv kancelář, která je v současnosti registrována v Číně na více než jeden rok, bude v případě, že požádá o obnovení licence či dodatek k současné registraci, limitována zmíněnou lhůtou jednoho roku. Maximálně čtyři zástupci Vyhláška stanovuje maximální počet zástup­ců v reprezentační kanceláři na čtyři (včetně vedoucího kanceláře). Pro současné kanceláře, kde jsou více než čtyři zástupci, nebude platit, že by byly vyzvány k okamžité redukci svých zástupců, nýbrž jim nebude povoleno nahradit odcházející zástupce novými (v případě, že by celkový počet přesáhl čtyři). Každý čtvrtrok přijde kontrola Vyhláška rovněž nabádá příslušné místní autority podniknout rázná opatření v případě zjištění jakékoliv neregulérnosti a ilegálních aktivit zahraničních reprezentačních kanceláří. Místní AIC (Administration for Industry and Commerce) byly vyzvány, aby prováděly kontrolu na místě každé tři měsíce od registrace reprezentační kanceláře. AIC byly také vyzvány, aby více úzce spolupracovaly s místní policií a vypořádaly se s jakýmkoliv porušení zákona. Více Číňanů, méně cizinců

V zásadě se dá říci, že tato nová vyhláška signalizuje záměr čínské vlády „vyčistit“ operace zahraničních reprezentačních kanceláří v Číně a podniknout ráznější akce a vypořádat se s jakoukoliv nepravostí či porušováním čínských zákonů.

V praxi to bude znamenat, že řada zahraničních společností s velkým množstvím svých reprezentačních kanceláří v Číně bude zakládat své dceřiné firmy či joint-venture. Podle některých pozorovatelů se jedná o součást úsilí omezit počet cizinců dlouhodobě pracujících v Číně. Tomu odpovídá fakt, že většina omezení je převážně směřována na cizince.

To dává smysl, neboť jakýkoliv cizinec pracující v reprezentační kanceláři musí být registrován jako zástupce. Naproti tomu čínští zaměstnanci nemusí být registrováni jako zástupci (ledaže by to byl šéf kanceláře), takže jednou z možností, jak se vypořádat s novými omezeními, je najmout více Číňanů, kteří nahradí cizince. Od roku 1980 až dosud přitom neexistoval žádný limit na povolený počet zástupců v reprezentačních kancelářích.

Podle dalších názorů se jedná o úsilí vlády kompenzovat ztráty z daňových příjmů od těch zahraničních firem, které v Číně provádějí výnosné obchodní operace a využívají svých reprezentačních kanceláří jako možnosti osvobození od placení daní.

Vyhláška rovněž ukládá registraci kanceláří maximálně na jeden rok. V minulosti tato roční lhůta byla místním AIC ve velké míře ignorována. Časy, kdy registrační licence byly zahraničním firmám vydávány místním AIC podle jejich vlastních praktik a lhůty se pohybovaly od tří do pěti let, někdy i na deset let, jsou nenávratně pryč. Celkově jde tedy o zpřísnění podmínek pro cizince, které otestuje, jak vážně to s provozem kanceláře v Číně investoři myslí.

Kontakt na autora: ales.cervinka@czechtrade.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče