Pejsek z desky štěkal v Ústí

05. května 2008, 00:00 - Robert Šimek
05. května 2008, 00:00

JOSEF BERLINER - Německý podnikatel Josef Berliner vedl od roku 1897 hannoverskou firmu na výrobu gramodesek. Zboží chtěl vyvážet i do Rakouska-Uherska, bránilo mu ale vysoké clo. Roku 1910 proto vybudoval pobočku v Ústí nad Labem, která jeho problém úspěšně vyřešila.

První přístroj zaznamenávající zvuk vytvořil na základě pokusů s telegrafem a telefonem Thomas Alva Edison. Experimentoval s rycím hrotem upevněným proti pohybujícímu se parafinovému papíru. Později papír nahradil kovovým válcem se staniolovou fólií a zařízení zvuk zaznamenalo i přehrálo. Patent na tento vynález získal 19. února 1878.

Budoucnost ale ukázala, že Edisonův fonograf byl jen slepou uličkou vývoje. Roku 1888 změnil revolučně způsob záznamu zvuku Emile Berliner, americký vynálezce původem z Německa. Jeho gramofon se od Edisonova lišil tím, že pro záznam používal plochý kotouč místo válce. Deska byla mnohem levnější a hrací doba se zvýšila na čtyři minuty.

Emile Berliner následně založil hned několik firem, které se výrobou gramofonů a gramodesek zabývaly. Roku 1897 také hannoverskou společnost Deutsche Grammophon Gesellschaft, jejímž ředitelem se stal jeho mladší bratr Josef.

Průkopník Pácal

Jak se přibližoval konec prvního desetiletí 20. století, stávaly se gramofonové desky stále žádanějším zbožím. První české nahrávky nazpíval v říjnu 1901 tenorista vídeňské Dvorní opery František Pácal. Nosiče s jeho skladbami lisovala právě hannoverská firma Deutsche Grammophon Gesellschaft, která byla vůbec prvním výrobcem gramofonových desek na evropském kontinentě. Kotouče, nesoucí značku Berliner Record, měly průměr 17 cm a byly jednostranné.

Po Pácalovi přišli na řadu i další čeští pěvci, jako Karel Burian, Otokar Mařák či Ema Destinnová. Firma připravila i unikátní záznamy legendární Kmochovy hudby sokolské z Kolína, několik stovek zvukových nahrávek Hudby Sokola žižkovského i staropražských kabaretních umělců bratří Hartmanů či komiků Aloise Tichého a Ferdy Kohouta.

Cesta do Ústí

Prodejní ceny hannoverských desek na území Rakouska-Uherska však nadměrně zvyšovala tehdejší dovozní cla. Ředitel Deutsche Grammophon Gesellschaft Josef Berliner se proto roku 1909 rozhodl vybudovat lisovnu gramofonových desek a výrobnu gramofonů přímo na území rakousko-uherské monarchie. Z důvodů dobré dopravní obslužnosti a levných zdrojů energie si pro sídlo budoucí filiálky zvolil severočeské Ústí nad Labem.

Výhodnou koupí získal pozemky v Kramolech na Střekově, nedaleko dnešního fotbalového hřiště. Stavba továrny byla dokončena roku 1910 a provoz byl zahájen ve stejném roce. Pobočka dostala název Rakouská gramofonová společnost, Ústí nad Labem.

Závod produkoval především desky značky Concert Record o průměru 25 cm, prodávané za dvě až čtyři rakouské koruny, a desky Monarch Record za čtyři až šestnáct rakouských korun. Běžný dělnický plat přitom tehdy činil zhruba šest korun týdně.

Pes poslouchá pána

Všechny druhy desek nesly na nálepce i obalu známé logo psa naslouchajícího hlasu svého pána z gramofonu. Roku 1899 ho vytvořil anglický malíř Francis Barraud pro londýnskou firmu The Gramophon Company a německá společnost ho používala v licenci.

Největší zájem byl dlouhodobě o desky Monarch Record. Roku 1911 pak ústecká filiálka z konkurenčních důvodů zavedla i výrobu „lidových“ gramodesek Zonophone Record za jednu až dvě koruny za kus. Ty se ovšem v Ústí nad Labem nenahrávaly, pouze se zde lisovaly z dovezených matric nebo vosků.

Roku 1914 začala firma vyrábět také desky Schallplatte Grammophon, kvůli první světové válce ale musela hned v následujícím roce produkci kompletně zastavit. Chyběl jí totiž hlavní výrobní komponent – indická živočišná pryskyřice šelak.

JOSEF BERLINER (1858-1938)

Narodil se 22. srpna 1858 židovským rodičům v německém Hannoveru. Jeho otec byl obchodníkem, matka se věnovala hudbě. Měl celkem 11 sourozenců, z nichž nejvíc ho ovlivnil starší bratr Emile (1851-1929). Po jeho vzoru odešel v 70. letech 19. století do Spojených států, kde se vyučil v továrně na telefony. Roku 1881 se oba bratři vrátili do Německa a založili první evropskou telefonní společnost J. Berliner Telephone Fabrik. Rodinu ale nejvíc proslavily gramofony. Josef se stal roku 1897 ředitelem hannoverské společnosti Deutsche Grammophon Gesellschaft, která byla vůbec prvním výrobcem gramofonů v Evropě. V letech 1910 až 1923 vedl i pobočku v Ústí nad Labem, v Čechách ale trvale nežil. Zemřel 23. května 1938 v Hannoveru.

V rukou Britů

Výroba gramofonových desek se v Ústí znovu rozběhla teprve roku 1919. V nově vzniklé republice však převládaly protimonarchistické nálady, kdysi úspěšné desky Monarch Record se proto již v katalogu firmy neobjevovaly.

Nastaly ale i další, ještě podstatnější změny. Roku 1923 převzala celý německý podnik včetně české filiálky již zmíněná britská společnost The Gramophone Company, o rok později přejmenovaná na His Masters Voice (v překladu Hlas jeho pána). Logo se psem u gramofonu přirozeně zůstalo zachováno. Jen při vývozu do států, kde neměli rádi psy, jako bylo Maďarsko, Srbsko či Rumunsko, se z obchodních důvodů používal motiv s andělem.

Kromě toho produkovala firma v letech 1926 až 1929 také desky se značkou Gramola Record a po roce 1930 i desky s logem bývalé americké společnosti Columbia. Do roku 1938 vyrobili v Ústí zhruba 12 tisíc různých nahrávek v mnohatisícových nákladech. Většina produkce směřovala na export do jihovýchodní Evropy.

Předvídaví majitelé

Ústecká továrna na gramodesky prosperovala až do roku 1938, kdy britská mateřská společnost, zřejmě dobře informovaná, přestěhovala výrobu ještě před zahájením okupace pohraničí do Prahy. Původní tovární objekty pak převzala německá firma Siemens-Halske a začala v nich vyrábět elektrosoučástky.

V Praze se desky se psem vyráběly až do roku 1942. Musel z nich ale zmizet anglický název a jmenovaly se tedy česky „Hlas jeho pána“. Po skončení války uvažovala firma The Gramophone Company, že by výrobu v ústeckém závodě obnovila. Její majitelé ale opět prokázali dobrou předvídavost. Tušili, že za několik let dojde v Československu k převratu a od návratu upustili.

V objektu střekovské gramofonky sídlila krátce firma Edmunda Zierolda. Roku 1950 převzal továrnu národní podnik Metra, později přejmenovaný na Závody průmyslové automatizace. Dnes je majitelem bývalého podniku Josefa Berlinera společnost ZPA Ekoreg, která se zabývá výrobou měřicí techniky.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče