Pecinova kuchařka někomu zavaří

10. února 2008, 18:16 - Táňa Králová
10. února 2008, 18:16

Na zdražování potravin mají vliv i silná družstva, tvrdí ÚOHS

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina prstem ukázal na jedny z viníků, kteří se údajně spolupodíleli na zdražování potravin, jež prudce odstartovalo loni na podzim. Našel je v odbytových družstvech zemědělců. „Jejich nadužívání mělo dopad na spotřebitele,“ tvrdí Pecina. Jeho úřad proto sepsal návod, co taková uskupení smějí a nesmějí dělat. „Když budou jasná pravidla pro sdružování jednotlivých výrobců a zemědělců, může z toho spotřebitel jenom těžit. Očekával bych, že se zastaví nárůst cen potravin,“ prohlásil při představování nové „kuchařky“.

Politická přání?

Nebyl-li antimonopolní úřad dosud mezi zemědělci a některými zpracovateli zvlášť populární, teď si u nich rozhodně nepolepšil. U profesních komor se přitom jeho novým pravidlům dostalo rozdílného přijetí. „Co stanovuje ÚOHS, je odtržené od života. Zdá se, že jde o politickou objednávku, která vychází z obavy, aby se nezdražovaly potraviny,“ kritizuje šéf Agrární komory Jan Veleba. Naopak prezident Potravinářské komory Miroslav Toman nový výklad vítá: „My s ním nemáme problém, nejde proti potravinářům. Alespoň se tímto vyjasní pravidla pro spojování výrobců a bude na mlékařích či pekařích, zda si za stanovených podmínek takové organizace vytvoří.“

Kdo vyšrouboval ceny?

Na konci loňského roku ceny potravin ve spotřebním koši meziročně vzrostly téměř o devatenáct procent. Spotřebitelé to pocítili především u mléčných výrobků a pečiva. Producenti přitom tvrdí, že největší podíl na skokovém nárůstu cen mléčných výrobků měly obchodní řetězce, jež si zvedly marže. „V žádném případě to nejsou potravináři, kdo mimořádně profituje na zvýšení cen,“ zdůrazňuje Toman. Průzkum společností Incoma Research a Blue Strategy, založený na dotazech mezi desítkami odborníků, předpokládá, že v průměru porostou ceny potravin během příštích tří let o 4,2 procenta. Nejrychleji mají letět nahoru ceny mléčných výrobků, pečiva, masa a uzenin.

Vymkla se z rukou.

Posílit pozici roztříštěných zemědělců, respektive zpracovatelů na trhu, a díky tomu si s odběrateli vyjednat lepší obchodní podmínky - to je hlavní poslání odbytových družstev, která se v evropském soutěžním právu těší extra výjimce. „Jenže dosavadní obecný návod, jak se taková uskupení mají chovat, si někteří vysvětlili, jako že si mohou dovolit cokoli. Koncentrace na trhu je někdy velmi vysoká, už se to vymklo z rukou,“ připouští Pecina. Největší problém má s družstvy producentů vajec, vepřového masa či mléka. Úřadu se nelíbí, že snahy odbytových družstev o silnou vyjednávací pozici mohou vést ke sjednocování cen a nákladů na trzích jednotlivých komodit. Spojování do ještě větších uskupení, kdy zemědělci zakládají takzvaná družstva družstev, vede k ovlivnění značné části příslušných trhů, poukazuje ÚOHS. Především v Dánsku, ale i v řadě jiných západoevropských zemích, má přitom sdružování zemědělců k odbytu velkou tradici. Rozdíl je v tom, že jejich silná odbytová družstva jsou propojena s mlékárnami či masokombináty, což je u nás jen vzácně. Výjimkou je olomoucká mlékárna Olma, kterou přes odbytovou společnost Milkagro vlastní zemědělci.

Silný je nezdravý.

„Centroodbyt, což je družstvo družstev obchodujících s masem, má prakticky sto procent trhu, a to není zdravé,“ uvedl Pecina. Připomíná, že producenti prasat mají delší dobu velké problémy a mluví o tom, že se budou bránit. Faktem ale je, že týdny i měsíce se u nás drží vyšší cena jatečných prasat než na silném německém trhu, určujícím cenovou úroveň. „Problém může být v tom, že když se producenti plošně sdruží, přestane fungovat trh a pro řetězce je třeba lepší nakupovat i dražší vepřové maso v zahraničí,“ upozorňuje šéf antimonopolního úřadu. Jak říká, vždy doporučoval zemědělcům, aby jejich uskupení ukousla z trhu jednotky, nejvýše desítky procent. Jan Veleba, otec Centroodbytu, ale Pecinu opravuje: „Centrální družstvo sdružující regionální družstva nemá ani pětinu trhu. Samo zboží neprodává, jen velmi malou výseč, živí se hlavně informacemi.“ Prezident Agrární komory je stále šéfem Centroodbytu, a jak dnes říká, ambice soustředit nejlépe veškerou produkci masa původně měl, ale nepodařilo se ji naplnit. Neúspěšně se Veleba před lety snažil založit i národní obilnářské družstvo, které by pěstitelům vyjednalo lepší ceny.

Mléko a politika.

Mléko je komoditou, kterou zemědělci rádi prodávají společně. Na trhu operuje celostátní Mlecoop, svaz zastřešující lokální družstva, mediálně známější je díky cenové válce s Madetou Mlékařské a hospodářské družstvo Jih. Také o něj se bude zajímat Pecinův úřad. Současně ale uklidňuje, že dva roky bude smířlivější. Tolik času dává existujícím sdružením na to, aby svou činnost uvedly do souladu s novou metodikou. „Opatření úřadu budou mít vliv na vztah mezi oběma stranami, aby se chovaly přiměřeně. V tuto chvíli pozoruji větší tlak zemědělců,“ komentuje Toman zápas Madety a Jihu, nedávno přerušený příměřím. Světová žízeň po mléce, která se do Česka přenesla v polovině minulého roku, nahrála odbytovému družstvu, jenž vyrukovalo s hrozbou odlivu další suroviny do Bavorska. „Jestliže tři zmocněnci mlékařského družstva rozhodnou o tom, že od nás odkloní 600 tisíc litrů mléka do Německa, je Madeta – ekonomicky nejstabilnější mlékárna v tomto státě - na dně,“ varoval loni v říjnu šéf největší české mlékárny Milan Teplý (EURO 42/2007). Zatímco Teplý byl a je pod cenovým tlakem zemědělců, jeho dlouhodobí obchodní partneři jsou zase pod tlakem politickým. Je jim domlouváno po dobrém i s pohrůžkami, že nemusejí dostat některé dotace, kdyby přesměrovali tok mléka do Německa.

O cenách se nemluví.

Pecinův úřad nechce po zkušenostech z minulého roku dále tolerovat, že kdokoli bude veřejně vyhlašovat ceny, za jaké se má prodávat. Důrazně to vzkázal hlavně pekárnám, které se přes média domlouvaly na zdražení rohlíků a chleba. „I jen nepřímá doporučení, výzvy ke zvýšení cen či zdánlivě neformální vyjádření představitele sdružení ohledně žádoucí cenové úrovně mohou vést k narušení soutěže, neboť vedou ke sjednocení či zvýšení cen. Taková jednání jsou v rozporu se soutěžním právem a mohou být sankciována vysokými pokutami.“ Pod tato slova se v nové příručce podepsal Robert Neruda, ředitel sekce hospodářské soutěže ÚOHS. Týden na to zaznělo na tiskové konferenci Agrární komory, že ceny mléka a mlékárenských výrobků proti lednu zřejmě v dalším období výrazně neklesnou. Družstvo Jih bude i v příštích měsících držet lednové ceny, citovala jeho místopředsedu Zdeňka Houšku ČTK. Pecina se tedy radoval předčasně, když prohlašoval, že po upozornění úřadu na možné porušení pravidel cenová avíza v médiích ustala.

Recepty z kuchařky.

Neodpustitelným prohřeškem, který antimonopolní úřad výslovně zakazuje, jsou dohody o rozdělení trhu a dohody o ceně. Ve své metodice uvádí, že odbytové družstvo může při vyjednávání s odběrateli vyžadovat jednotnou cenu, nesmí však za stejnou cenu vykupovat od členů. „Takže jeden dostane za litr mléka 10,20 koruny, druhý 10,199, třetí 10,198 koruny,“ věděl by si rady Veleba. Zatím se detailněji nepouští do „rozcupování“ pravidel ÚOHS a čeká, co na příručku řekne najatý právník. Ten se rovněž dočte, že úřad dělí odbytová družstva do tří kategorií podle podílu na trhu. V klidu mohou být obchodní spolky do patnácti procent. Ostřejšímu dohledu už podrobí subjekty s podílem od patnácti do padesáti procent, u nichž se úřad zaměří na to, zda jejich činnost neodporuje zákonu. Družstvo s více než padesátiprocentním tržním podílem bude ÚOHS považovat za dominantní subjekt, na který se vztahují zvláštní podmínky stanovené zákonem.

Včasná varování.

Teplému se tímto zřejmě opět rozplývá několikaletý sen sdružit mlékárny pro prodej do řetězců, v čemž mu pomáhá prezident Potravinářské komory. „Odbytová organizace mlékáren samozřejmě může vzniknout. Kdyby ale měla takový vliv, jak se plánuje, budeme na ni pohlížet jako na dominantního soutěžitele, a jeho pozici to naopak zhorší,“ předem varuje Pecina a sleduje koncentraci v některých částech trhu. „Tři největší výrobci tavených sýrů mají dohromady 74 procent, také u čokolády drží 70 procent tři výrobci a podobné je to u pracích prostředků a kávy. Když se k tomu producenti ještě sdružují, je to problém,“ poznamenává.

Síla tržní a parlamentní.

„Potravináři jsou mezi dvěma mlýnskými kameny,“ tvrdí Toman s tím, že z jedné strany na ně tlačí zemědělci s rostoucími cenami a z druhé je obchodníci drží dole. Šéf Potravinářské komory teď přes předsedu poslaneckého klubu ČSSD Michala Haška tlačí Parlamentem speciální zákon, který má řetězcům zakázat některé kritizované praktiky. Nebude to mít snadné, k předloze se sice hlásí komunisté a sociální demokraté, vysněnou podporu napříč politickým spektrem ale Toman nenašel. „Před námi je neuvěřitelně dlouhý proces. Na jeho konci by měla být norma, která narovná vztahy na trhu,“ slibuje si Toman od navrženého zákona o zneužití významné tržní síly (EURO 49/2007). Toman přitom netvrdí, že předložený předpis je dokonalý, a jak říká, nyní je na zákonodárcích, aby se ho ujali. Obchodníky, proti nimž je předloha namířena, ale šéf komory hned zpočátku podráždil tím, že s nimi návrh předem nekonzultoval. „Zvláštní zákon by jen dubloval již platné předpisy. Novým je v něm pouze etický kodex, ten by však musel stejně jako ve Velké Británii platit pro všechny účastníky trhu. Jinak jde o diskriminaci,“ je přesvědčen viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. „Na trhu nejsou jen obchodníci a nehřeší jen oni,“ doplňuje.

Co kodex, to originál?

Svaz na krok potravinářů reaguje vlastní aktivitou. „Na dubnové valné hromadě chceme schválit etický kodex, který by bylo možné prosadit zákonem. Musí ale platit pro všechny subjekty na trhu od určité výše obratu, i pro ty, které ho nepodepíší,“ zdůrazňuje Juračka. Toman by sice ponechal na každém řetězci, ať si obchodní etiku nastaví sám, na druhé straně je smířen s tím, že právě na ustanovení o etickém kodexu v předkládaném zákonu se soustředí pozměňovací vášeň poslanců. „Měli bychom kodex kontrolovat, aniž bychom byli u jeho vzniku, to nejde. Pak by mohla nastat i absurdní situace, že budeme dohlížet nad tím, jestli obchodník odírá dodavatele v souladu s kodexem,“ kroutí hlavou nad návrhem potravinářů šéf antimonopolního úřadu. „Ideální by byl jeden kodex, který bychom schválili a kontrolovali jeho dodržování,“ navrhuje Pecina. Sám nevěří tomu, že další z legislativních snah, jak usměrnit řetězce, bude v parlamentu úspěšná. Nějaký nástroj by ale do ruky chtěl, aby – jak říká - mohl zasáhnout proti jednání řetězců, které může být na hranici etiky či nekalé soutěže. Různí ministři ovšem svorně s obchodníky tvrdí, že zákon by poškodil malé výrobce a v budoucnu ovlivnil ceny potravin. Na sociální strunu kvůli zdražení jídla v tomto případě ve sněmovně zahraje pravicové křídlo místo levice, pokud předloha dostane v parlamentu šanci.

Postihy hrabavých ptáků Čtyřem drůbežářským podnikům – Libuš, Intergal Vrchovina, Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT a Jihočeská drůbež – uložil ÚOHS v roce 1999 pokutu za kartel. Každá společnost musela zaplatit symbolických dvacet tisíc korun za to, že jmenovaná čtveřice ve vzájemné shodě sjednávala ceny kuřat pro obchodní řetězce. Loni v létě vyměřil úřad v prvostupňovém rozhodnutí sankci 14,2 milionu korun sedmi producentům drůbeže – opět za nedovolenou kartelovou dohodu. Největší postihy si vysloužili její iniciátoři – Agrodružstvo Jevišovice (přes 8,2 milionu korun) a Sušárna Pohořelice (přes 3,5 milionu korun). Antimonopolní úřad označil společnou (a úspěšnou) snahu výkrmců zvýšit cenu kuřat dodávaných do Kosteleckých uzenin, která následně vedla ke zdražení na pultech, za závažný protisoutěžní delikt.
Společnosti Zlatá vejce a Česká vejce se na tuzemském trhu se slepičími vejci podílejí zhruba osmdesáti procenty, spočetl ÚOHS. Patří tak mezi odbytová družstva, s nimiž bude mít Pecinův úřad v aktualizovaném pohledu na spojování soutěžitelů největší problém.

„Singlovky“ k soudu Zakládání odbytových družstev zemědělců finančně podporuje od roku 1999 stát, v posledních letech hlavně ze zdrojů Evropské unie. Není její vinou, kam se u nás zhoupla snaha podpořit sdružování, mnohem více rozvinuté v západních zemích. S přístupem, že každá dotace je dobrá, si jednotlivé zemědělské podniky začaly zakládat „skupiny“ výrobců s jediným členem neboli „spojím se sám se sebou“, proto singlovky. Jedno zemědělské družstvo nebo akciovka totiž hravě naplnily minimální hranici ročního obratu jako podmínku pro vznik odbytové skupiny. Jenže prazvláštní filozofie „založím si pro sebe skupinu, budu přes ni prodávat mléko či obilí a stát mi na takovou kulišárnu pošle dotace“, nebyla blízká soukromým zemědělcům. Jejich asociace singlovky napadla v médiích, a poté je ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) z dotačního programu vyřadil. Některé podniky, které se těšily na dotace za jednoduchou účetní operaci, si to nechtějí nechat líbit. Obracejí se proto na soudy, které budou muset rozlousknout nový lingvistický oříšek, „co je a není skupina“. Mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček upřesňuje, že ze 120 subjektů, kterých se rozhodnutí týkalo, jich žalobu podalo osmnáct. Zvlášť ukřivděný se cítí třeba agrochemický kolos Agrofert, z jehož skupiny pochází dvanáct žalob, podaných jednotlivými Babišovými zemědělskými velkochovy alias „odbytovkami“. „Domáháme se zrušení ministerského rozhodnutí, aby odbytové organizace, předtím řádně zaregistrované, byly znovu zařazeny do dotačního programu,“ sdělila mluvčí Agrofertu Jitka Adamčíková.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče