Pěchova bitva vzplála

01. září 2003, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
01. září 2003, 00:00

Před šumperským soudem stanul šéfredaktor bývalého místního plátku David Pěcha. Žaloba jej viní z propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. Tohoto trestného činu se měl šestadvacetiletý mladík dopustit sérií článků, v nichž vyzýval k ozbrojenému boji za svržení dnešních demokratických poměrů.

Položme si otázku, zda je vůbec něco podobného vhodné považovat za trestné jednání. Snahy po nastolení jakéhokoli typu diktatury by nepochybně stát neměl nechat bez povšimnutí. Na druhou stranu - jakou společenskou nebezpečnost vykazuje jednání, které se omezuje na blouznivé výkřiky, pokud není doprovázeno pokusem doprovodit tyto výkřiky činem? Ne každý teoretik světlých zítřků rodících se v krvavých červáncích musí být nutně Leninem, Stalinem či Hitlerem. Evropská zkušenost dvou totalitních systémů však vyzývá k opatrnosti. Intelektuální blouznivec sice nemusí své zvrácenosti realizovat, ale může. Diskuze o vhodnosti toho kterého verbálního paragrafu v trestním zákoně demokratického státu jsou potřebné, nicméně nic nemění na tom, že policie je povinna stíhat a státní zástupce obžalovat každého občana, který je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu. A to beze všech komentářů Pěcha je. Policie ani prokurátor ale nejsou soudci. Teprve ti musí zhodnotit, zda se skutečně dopustil trestného jednání, či nikoli. Zda „vyhubení kapitalistů“ a „ozbrojený boj“ lze v politickém žurnálu chápat jako obrazně metaforický výlev básnického střeva, jak se Pěcha hájí, či jako prosté konstatování toho, co by skutečně učinil, kdyby mohl. Pěchův proces je však pozoruhodný z jiné strany. Poprvé před soudem stanul extrémní levičák. Zatímco řada pravicových dvojčat již slasti soudních síní i vězeňských cel poznala na vlastní kůži, rudého dorostu si zatím včetně vnitráckých zpráv o extremizmu stát všímal minimálně. Stále jaksi platí ono pochybné dogma intelektuální levice o zhoubnosti nacizmu a fašizmu „an sich“, a o tom, že násilí se v komunizmu pouze jaksi zvrtlo. Odlišné vnímání společenské nebezpečnosti obou extrémů vychází i z rozdílné propagandy. Zatímco skinheadi o svých plánech na plynové komory se zanícením hovoří i na policejní stanici, mladí bolševici si plány na konečné řešení buržoustů nechávají až na dobu po uchvácení moci. Tak se může stát, že ministerstvo vnitra klidně zaregistruje Komunistický svaz mládeže se symbolem srpu, kladiva a pěticípé hvězdy. Zkuste na vnitro podat registraci Fašistického svazu mládeže se stejnými stanovami a s hákovým křížem. Co na tom, že suma sumárum má levicový extremizmus na svědomí o miliony životů více než pravicový. I z tohoto důvodu bude zajímavé, jak nakonec soud rozhodne.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče