Pavol Krúpa: Ceny v ukrajinské privatizaci budou poloviční

21. června 2015, 06:00 - Vadim Fojtík
21. června 2015, 06:00

Společnost Arca miliardáře Pavola Krúpy patří k největším českým investorům na Ukrajině. Arca nakupuje akcie i továrny, obchoduje s hřivnou, staví bytové komplexy. „Někdy mám pocit, že má Pavol už ukrajinský přízvuk,“ tvrdí jeden z jeho českých obchodních partnerů. Ukrajina se má bez ohledu na konflikt v Doněcku stát pro investory v nejbližších letech nejzajímavější zemí v Evropě. Kyjev už vydal seznam tří set podniků, které chce privatizovat.

Takže: investovat, nebo neinvestovat v současné situaci na Ukrajině?

Určitě ano. Jen je potřeba, jako při každém jiném investování, vyhodnotit všechna rizika a najít si na Ukrajině vhodného partnera. To je skutečně velmi důležité. Na Ukrajině jsem se naučil, že když uděláte chybu, ať třeba při koupi špatného aktiva, nebo ve výběru partnera, projeví se to mnohem rychleji než kdekoli jinde na světě. Když si v Čechách vyberete špatného partnera, tak to poznáte po roce, po dvou, tady v řádu měsíců.

Proč tak rychle?

Pokud to někdo s vámi nemyslí korektně, výsledky se hned ukážou. V Čechách vás umluví a věříte dál. Oproti tomu jsou ale Ukrajinci mnohem sofistikovanější, když vás někam lákají. Dokonce se dokážou dohodnout i s lidmi, se kterými se tam stýkáte a berete si od nich informace.

Do čeho se vyplatí na Ukrajině investovat?

Ukrajina potřebuje velmi rychle peníze, je technicky před bankrotem, i když si myslím, že do něj nakonec nespadne. Momentálně existuje seznam zhruba tří stovek podniků vybraných pro privatizaci. Ukrajinský fond národního majetku bude prodávat své podíly ve stovkách významných firem z mnoha oblastí.

Ze kterých?

Především z telekomunikačního sektoru, těžebního průmyslu a energetiky. Tady je to něco jako malý lokální ČEZ. Historicky tyhle podniky ovládali oligarchové. Většinou podle pravidla „nemusím je vlastnit, stačí, když pro mě pracuje jejich management“.


Více čtěte také: Oligarchové hejbejte se! Elita Ukrajiny utekla, ta nová chystá privatizaci


Jak velké firmy jsou na seznamu?

Různě, počínaje malými v hodnotě od půl miliardy korun až po doly, hutě a tak dále. Problém je, že hodně těch dolů je ve východní oblasti, a kdo tam teď dobrovolně poleze? Privatizace bude určitě hodně orientovaná na telekomunikace, protože tohle odvětví je podinvestované, je potřeba modernizovat telekomunikační infrastrukturu. Další, jak už jsem zmínil, bude energetika, oblastní energetické závody, plynárenství, vodárenství. V energetice může být trochu problém s tím, že když vypnete nějakého neplatiče, najde si náhradní cestu, jak od vás elektřinu odebírat.

Neplatí asi třetina odběratelů. Navíc jestliže odpojíte nějakého důchodce nebo sociálně slabou osobu, není to tam bráno jako férový přístup. Zvlášť za současného dění. Když se ale podíváte, kolik toho je na prodej, bude co privatizovat minimálně deset let. A určitě to budou zajímavá aktiva. Někde jsem četl, že George Soros prohlásil, že chce na Ukrajině nainvestovat miliardu dolarů.

S ohledem na ukrajinský konflikt budou ceny prodávaných firem pro investory asi velmi příznivé…

Určitě. Vyhodnocujeme několik projektů, kde ceny, vzhledem ke standardní valuaci, jsou docela podhodnocené, vidím je tak zhruba na padesáti procentech. Když si k tomu navíc připočtete devalvaci hřivny, která spadla vůči dolaru na třetinu toho, co byla před revolucí… Tehdy stál dolar sedm hřiven, teď se prodává za 22,25. Jsem přesvědčený o tom, že Ukrajina poskytne hodně investičních příležitostí.

Zapomněl jsem zmínit třeba půdu, skupování orné půdy, i když to je docela složité, stále platí zákaz převodu majetkových práv. Ale jde to dělat třeba přes družstva, byť je to hodně komplikovaný systém. Stejně tak je potom složitá i správa takového majetku. Ale jak říkám, půda je určitě perspektivní investice. Minimálně v Evropě je Ukrajina známa jako největší vlastník černozemě. Problém je, že ji neumí efektivně obdělávat. I tak jsou jedni z největších exportérů obilí.

A retail?

Každých 200 metrů máte nějakou budku, kde se něco prodává. Obchodní řetězce nemají na Ukrajině tak velký podíl trhu jako třeba v Česku, lze počítat s jejich nástupem. Zatím dominují místní a ruští hráči. Očekávalo se, že se Rusové odtud stáhnou, ale zatím to tak nevypadá. Po devalvaci hřivny jsou pro Rusy investice na Ukrajině velmi výhodné.

Jenže na seznamu prodávaných firem jsou i takové, které byly zcela závislé na vývozu do Ruska…

Ano, to je průšvih. Jsou tam i společnosti, které vyvážely osmdesát sto procent produkce do Ruska. Neznamená to, že by Rusové hned dovoz utnuli, ale hůř než dřív se třeba zařizují celní deklarace. Když Rusové chtějí, tak to jde normálně, když ne, když je pro ně někdo nepřítel, začnou si hledat jiného dodavatele. Současnou situací trpí celé regiony. Například v Charkovské oblasti pravidelně nakupovalo mléko, maso a alkohol třicet až čtyřicet tisíc Rusů. Teď celá oblast v retailu hodně spadla dolů. Dřív byly na místních diskotékách půlhodinové fronty, teď je tam prázdno. Za chybu považuji snahu Ukrajiny odtrhnout se od Ruska. Možná až padesát procent tamní produkce je vázáno na Rusko, tenhle odbyt ničím jiným nenahradíte. I proto spadl HDP Ukrajiny o více než sedmnáct procent.

Jak velká je na Ukrajině korupce?

Korupce funguje všude ve světě, jen se někde jmenuje lobbing, jindy se jí říká konzultace a ve východním bloku se to jmenuje korupce. Samozřejmě, korupce je všude. Paradoxní je, že Ukrajinci věří, že v Čechách není. Korupce na Ukrajině není horší než u nás. Boj s korupcí je i jeden z hlavních úkolů prezidenta Porošenka. Souvisí to také s oligarchy, kteří na Ukrajině ovládají dle některých odhadů až šedesát procent všech aktiv. I proto chce Porošenko změnit zákon o volbách, kde chce transparentnější financování politických stran. Co z toho ale nakonec bude platit, nevím.

Takže když tam chci udělat transakci, tak ji musím automaticky o třetinu navýšit?

Určitě ne. Existuje tady vliv různých faktorů. Například přijdou hasiči, kteří najdou nějakou vadu a chtějí peníze. A teď máte možnost – zaplatit, nebo zavolat právníka a vyhodit je. Jenže oni si to zapamatují, a pokud budete skutečně někdy potřebovat něco odsouhlasit, tak vám to nedají. Stále tam ještě platí, že uniforma vzbuzuje respekt. Moje asistentka na Ukrajině, když vidí uniformu, tak salutuje. Když se podíváte, v jakých podmínkách státní správa funguje, v desetkrát horších než u nás, ve starých nevyhovujících budovách, chcete jim nějakým způsobem pomoci. Třeba tím, že dáte úředníkům sto eur jako příspěvek na tiskový papír. Je to korupce, nebo ne? Je tu ale úplně jiný problém.

Jaký máte na mysli?

Pokud Porošenko uchopí Ukrajinu jako skutečný lídr, získá úžasný potenciál. Ale s problémy v Doněcku se vše točí kolem armády a ekonomika s administrativou nejsou jakoby pod dozorem. Země ekonomicky stagnuje. Za Janukovyče fungovali gubernátoři na příkaz. Třeba: Zajisti nové investory, zařiď nová pracovní místa, když to nesplníš, tak tě nahradíme. A tenhle systém fungoval, i díky tomu se nám podařilo v Kyjevské oblasti zkrátit všechny administrativní procesy, protože se námi chtěli chlubit jako novými investory. Ukrajina je tak velká, že potřebuje schopné gubernátory, kteří se někomu zpovídají.

A pokud se Porošenkovi podaří uchopit moc?

Tak se z Ukrajiny stane ekonomický tygr Evropy. Země má všechno, co k rozvoji potřebuje, dobrou a levnou pracovní sílou, vzdělané a chytré lidi, kteří chtějí pracovat a mají dobré morální vlastnosti. Jen je musíte dobře vést. Globálně má Ukrajina výjimečný potenciál pro investice.

Porošenko si uvědomuje, že oligarchové jsou problémem Ukrajiny, že musí výrazně omezit jejich vliv

Kyjev už několikrát naznačil, že velká moc oligarchů je pro něj značný problém…

Prezident Petro Porošenko si uvědomuje, že oligarchové jsou problémem Ukrajiny, že musí výrazně omezit jejich vliv, vytlačit je z politiky. Porošenko deklaroval, že chce na Ukrajinu přivést zahraniční investory, třeba do energetiky, a tady to bez omezení vlivu oligarchů nepůjde. Není správné se domnívat, že oligarchové historicky spojení s bývalým prezidentem Viktorem Janukovyčem přišli s jeho pádem o svůj vliv. Ten stále mají, a velký. Ať je to Rinat Achmetov, nebo Dmytro Firtaš. Ale reprivatizace jejich firem určitě přijde, protože už nebudou mít takovou pozici jako v minulosti. Neodhadnu, jestli to bude nějaký přeprodej, příchod nových investorů nebo prodej celých firem.

Takže se budou zbavovat majetku?

Buď dobrovolně, nebo nedobrovolně. Bude zpochybněn způsob, jakým získali majetek, ten se pak přeprodá. Už se na Ukrajině objevují náznaky, že se něco takového bude dít. Dokonce už tam byly i nějaké úvahy o reprivatizaci, jen to bude právně docela náročné. Možná bude prodej majetku neoficiální.

Jak to myslíte?

Prostě budou muset prodat. Někomu mohou říct, dost sis nakradl, prodej to a to.

Na Ukrajině podnikáte, trávíte tam hodně času. Co si vy osobně myslíte o konfliktu na Východě?

Nějakou část viny na něm má Evropská unie, jednou z jejích klíčových chyb bylo, že považovala Julii Tymošenkovou za proevropského politika. To nebyla. Pokud by byl nějaký Oscar za nejzkorumpovanějšího politika, tak by ženskou kategorii s přehledem vyhrála, možná i celkovou. Stačí se podívat na to, jak pomohla Rusku, když v roce 2008, kdy stálo tisíc kubíků zemního plynu 280 dolarů, podepsala smlouvu na 480 dolarů za kubík. Navíc v množství, které ani Ukrajina nemohla spotřebovat. I kvůli tomu a údajnému organizování nevysvětlené vraždy šla do vězení.

A v čem je tak výrazně proruská?

Jeden z bývalých členů její ochranky mi potvrdil, že když ji pustili z vězení, volala nejprve matce, potom dceři a jako třetímu ruskému prezidentu Putinovi.

A další viníci konfliktu na Východě?

Samozřejmě nevylučuji, že zčásti je tam i nějaký proruský nebo proamerický zájem. Jeden z problémů je, že je tam konflikt zájmu oligarchů nebo snaha určitých ekonomických skupin si dané území, danou továrnu přivlastnit. Na Ukrajině se hovoří o tom, že Achmetov v Doněcku měl situaci pod kontrolou, jen chtěl separatisty využít jako žolíka na vyjednávání s Kyjevem. K tomu, aby neměl problémy a nesebrali mu majetek. Jenže se mu to v určitém momentu vymklo z rukou. Na druhé straně Ihor Kolomojskij, aktuálně asi nejsilnější oligarcha na Ukrajině, živí několik oddílů proto, aby bojovaly se separatisty.

Prý si navzájem bombardují továrny…

Občas si na fabriku pošlou nějakou raketku. Když se to vezme, Ihor Kolomojskij měl na starost Dněpropetrovsk, Oděsu a ještě jednu oblast, tam konflikt není. Kosťa Živago zase Poltavu, tam konflikt taky není, vše se vyřešilo. Selhal Achmetov, v „jeho“ Doněcku je válka. A teď vůbec neřeším, zda oligarcha má, nebo nemá mít nějakou armádu. Jen díky Kolomojskému, který investoval desítky milionů dolarů do obrany, se konflikt nerozšířil. Za zmínku stojí, že Doněck byl vždy líhní oligarchů a bohatých lidí. Část z nich odešla do Ruska, další pak do Kyjeva. V jednu chvíli takřka nebylo možné sehnat v metropoli ke koupi, nebo alespoň k pronájmu luxusní nemovitost.

Pavol Krúpa (42)
• Vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě, Fakultu podnikového managementu.
• Je zakladatelem skupiny Arca Capital a jejím většinovým majitelem.
• V letech 1996 až 1999 byl mimo jiné členem představenstva Luka & Brammer Group, v roce 1997 předsedal představenstvu firmy Siveco Brokers.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče