Pavel Páral: Vláda na sekeru

11. června 2014, 07:18 - Pavel Páral
11. června 2014, 07:18

Naše levicová vláda si přeje, aby finanční ústava, která má regulovat zadlužování státu, fungovala již od počátku příštího roku. Vzhledem k tomu, že navržené parametry, které by omezovaly hospodaření vlády, jsou nastaveny tak, aby se to tohoto kabinetu nedotklo ani náhodou, jde o další díl seriálu předstírání rozpočtové odpovědnosti.

Problém vlády je v tom, že jde o ústavní zákon a pro ten potřebuje ve sněmovně pomoc od nějaké opoziční strany. Kabinet se ocitl tak trochu na lopatě a musí se smířit s tím, že si od Miroslava Kalouska ale i dalších vyslechne leccos jedovatého a bude muset zřejmě někde couvnout. To může být nepříjemné zejména pro Bohuslava Sobotku, jehož pozice v ČSSD není nijak závratně pevná.

Vláda je s Kalouskem v klinči už kvůli přistoupení k fiskálnímu paktu EU. A to v klinči prakticky neřešitelném. TOP 09 je ochotna dát své hlasy jen tehdy, když bude vláda fiskální pakt omezující výši strukturálního deficitu, tedy schodku rozpočtu očištěného o vliv hospodářského cyklu, skutečně sama dodržovat. A to už od roku 2016 a nikoli až na svatého Dyndy po vstupu Česka do eurozóny, který se stejně nikdy neuskuteční. A bez Kalouska je vláda bezmocná, protože jiné hlasy ve sněmovně nesežene.

A stejné je to s finanční ústavou zřizující rozpočtovou radu, údajně politicky nezávislou, nicméně volenou Poslaneckou sněmovnou, takže o její nepolitičnosti se nedá mluvit. Přitom kompetence rozpočtové rady jsou velmi omezené a jde vlastně jen o kontrolní orgán, který na expertní úrovni ověřuje reálnost vládou připraveného rozpočtu. I tenhle zákon musí být ústavní a potřebuje hlasy od opozice.

Ale proč by měla opozice kývat na návrhy, které fakticky umožní Sobotkově vládě sekat dluhy, a až dojde k výměně u vesel, bude zase nutné dělat hodně nepopulární kroky k utažení opasků? Za to už svou politickou cenu pravicové strany zaplatily.

Realita je velmi prostá. Ve vládě není o fiskální politice vůbec žádná dohoda. Babiš odmítá zvýšení daní a bude je odmítat, protože by přišel o významnou část svých voličů, jimž nezvyšování daní slíbil. A ČSSD trvá na zrušení všech úsporných opatření ve státních výdajích přijatých Nečasovou vládou. Tyto dva cíle jsou absolutně nekompatibilní a generují i při vysokém růstu ekonomiky deficity kolem tří procent HDP, tedy daleko mimo koridor evropských pravidel fiskálního paktu i mimo možnost zastavit růst státního dluhu někde hluboko pod šedesáti procenty.

Přesněji řečeno, tahle vláda není ochotna přijmout žádné opatření, které by k takové změně trendu v hospodaření státu vedlo. Takže ani pakt ani ústava nebudou. Čekají nás jen další sekera zatnutá do futra a dluhy věšené na krk našich dětí. Bohužel lepší a kompetentnější vláda není na dohled.


Čtěte také:

Finanční ústava donutí šetřit i obce a města

Babiš zmírnil finanční ústavu. Dluhovou brzdu posunul až na 55 procent

České vládní dluhopisy jsou stále v kurzu

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče