Pavel Páral: Nízký plat je lepší než dávka

12. března 2014, 09:19 - Pavel Páral
12. března 2014, 09:19

Jsou to ale paradoxy. Ekonomika v posledním loňském kvartálu rostla jako o závod a náhle vyskočila do čela evropského pelotonu. Ale nezaměstnanost zůstává stejná, na tuzemské poměry hodně vysoká, a mzdy dokonce klesly nejen reálně, ale i nominálně.

Důvodem jsou podle analytiků nízké vánoční odměny ve firmách na konci roku. Ale vymlouvat se jen na to, že firmy kvůli solidární dani vyplatily roční odměny svým manažerům s předstihem a nikoli až někdy v únoru a březnu, jak bylo dříve obvyklé, je zcela nepochybně zjednodušováním situace.

V podnicích sice rostou zakázky, úvěry obecně zlevnily a očekávání jsou nadmíru příznivá, ale hlad po pracovní síle a s ní spojený tlak na růst mezd se pořád nedostavuje. A řekněme si, že to není vůbec špatně, jakkoli s takovým závěrem málokdo ze zaměstnanců bude na první dobrou souhlasit.

Současný stav je výrazem toho, že česká korporátní sféra v době recese nespala a řešila náklady. A měla co řešit. V této zemi jsme závislí na průmyslu a ten zase závisí ze značné míry na ceně surovin, energií a pracovní síly. První dvě položky nelze ovlivnit a v případě energií nám boj s klimatickými změnami zatápí tak, že kapitánům průmyslu by bylo horko i v mrazivější zimě, než je letos. Proto nezbývá, než, ošklivě řečeno, šetřit na lidech. A v zemi, kde je nejdražší zdravotní a sociální pojištění na světě, to platí dvakrát. Na kontinentu, kde je nejdražší energie na světě, se prostě v průmyslové firmě moc vydělávat nedá.

Firmy si proto v krizi zvykly fungovat s minimem zaměstnanců a drží je v odměňování docela dost zkrátka. Drží tím na vysoké úrovni svou konkurenceschopnost, což jim přináší ony rostoucí zakázky. Pokud by na této praxi něco čeští podnikatelé sami ze své vůle měnili, jenom by podřezávali větev, na níž sedí. Nakonec není žádným tajemstvím, že současný úspěch německého byznysu je z převážné části postaven na snižování jednotkových nákladů práce, které trvá už více než deset let.

Z tohoto pohledu je pak celkem asi každému jasné, jak zhoubný vliv může mít na českou ekonomiku vládní politika podporující růst mzdové úrovně ve státním sektoru, kde služební zákon může soukromým firmám docela zatopit a zase výrazně zvýšit tlak na růst platů. Už poslední čísla ukazují, že ve státním sektoru se prostě vždy žije lépe a snadněji než v byznysu. A ten rozdíl chce tato vláda zcela zjevně ještě zvětšovat.

A to nemluvíme o navyšování minimální mzdy, která bude tlačit na růst mezd v celém širokém spektru zatím ne zrovna dobře honorovaných profesí. Ono se to obecně nerado poslouchá, ale v ekonomice odkázané na nízkou úroveň mezd je lépe brát málo než nebrat nic a stát v dlouhé frontě na pracáku. Čerství ministři Sobotkova kabinetu by měli aktuální statistická data brát opravdu vážně.


Čtěte také:

Mzdy na konci roku klesly, letos se čeká obrat

Sociální pojištění v Česku patří k nejvyšším na světě

Slováci bojují o minimální mzdu

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče