Pavel Páral: Management NWR hraje jen na sebe

22. srpna 2014, 06:54 - Pavel Páral
22. srpna 2014, 06:54

Společnost NWR dál hospodaří v hluboké ztrátě a její nekonečný příběh bude mít zřejmě ještě hezkých pár dílů. Zhruba třicet milionů eur kvartální ztráty nikoho moc nepřekvapilo, stejně tak ani pokles tržeb při rostoucí těžbě uhlí. Ceny jsou prostě prachmizerné a lepší to fakt nebude. Nejspíš už nikdy.

A už příští pátek se má hlasovat o restrukturalizačním plánu, jehož podstatou je navýšení kapitálu současnými vlastníky zhruba o pět miliard korun výměnou za to, že se věřitelé vzdají podstatné části svých pohledávek. Přes usilovné přesvědčování na to velká část věřitelů nechce přistoupit, jakkoli čistě finančně je to pro ně přijatelnější varianta než bankrot. To se týká zejména věřitelů nezajištěných.

Jenže je na místě klást si otázku, o co se to tu vlastně hraje. Je zcela jasné, že NWR nepotřebuje ani tak restrukturalizaci dluhu, jako spíše restrukturalizaci NWR. Nejde jen o cash flow a o peníze na výplaty. Ty pořád ještě jsou, i když ubývají. Jenže přes všechen pokles nákladů na těžbu pořád není vůbec jasné, zda se společnost někdy dokáže dopracovat k dlouhodoběji udržitelnému pozitivnímu provoznímu výsledku. Což je samozřejmě elementární předpoklad přežití firmy.

Insolvenční řízení jako nejvhodnější řešení?

Pro zajištění další těžby a zachování maximálního počtu pracovních míst je daleko výhodnější projít insolvenčním řízením. Během něj se vyčlení rentabilní provozy, tedy ty, které jsou dlouhodobě schopny těžit za náklady pod současnými, a zejména očekávanými cenami. A pro takto vytvořený nový podnik je pak třeba najít kupce. To samozřejmě vyžaduje souhlas zajištěných věřitelů. Ale ti souhlasí i s plánem současného managementu, tudíž by tím spíš měli souhlasit i s tímto pro ně výhodnějším postupem.

Mimochodem tuto cestu doporučoval už před více než měsícem i bývalý spoluvlastník OKD Petr Otava, který v regionu stále podniká, vlastní koksovnu, kterou od Bakalova uskupení nedávno koupil, a poměrům v odvětví černouhelného hornictví dobře rozumí.

Celý obor prochází vážnou krizí. I v případě, že by bývalo nedošlo k některým „neuváženým investicím“ financovaným dosti drahým dluhem, bojovaly by ostravské doly o život a takový Paskov by asi opravdu neměl nárok přežít ani se slíbenou státní pomocí. Přesto platí, že to, co se odehrává v OKD, potažmo v NWR, zdaleka není jen důsledkem situace na trhu s uhlím. To je velmi podstatné.

Co prosazuje management společnosti, je fakticky výhodné zase jen pro něj. Ti lidé se udržují ve funkcích, dostávají výplatu. A mohou účinně bránit pokusům věřitelů zjistit, co se stalo s jejich penězi, které měly být investovány do rozvoje dolů, ovšem skončily zřejmě někde jinde. Pokud odsouhlasí vypořádání dluhu v rámci navržené restrukturalizace, vzdají se svých práv vůči NWR dobrovolně a navždy.


Čtěte také:

NWR si musí vynutit dohodu. Jinak zkrachuje

NWR v pololetí snížila ztrátu na 1,6 miliardy, tržby klesly

OKD může skončit v rukou zajištěných věřitelů NWR

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče