Pavel Páral: Je konec všem fiskálním paktům a bankovním uniím

 Páral 19. prosince 2015, 11:20  -  Pavel Páral
19. prosince 2015, 11:20

To, co nežije, hnije a rozpadá se. A naše věčně se integrující Evropská unie dostala migrační krizí a autonomní politikou Německa zřejmě ránu z milosti, když už v poslední řecké krizi bylo zjevné, že je v posledním tažení. Ještě se to bude chvíli tajit (jako smrt Brežněva), ale příznaky jsou viditelné.

Patří mezi ně nejspíše i překvapivě měkké rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) z počátku prosince. Trhy čekaly výrazně razantnější uvolnění měnové politiky. Vedení ECB vysílalo jasné signály, že ekonomika eurozóny potřebuje dostat další a silnější impulz. Ale nestalo se a je dost pravděpodobné, že je to odrazem politických rozporů členských zemí.

Státy jižního křídla a Francie v poslední době zcela rezignovaly na strukturální reformy a fiskální úspory a dožadují se, aby za ně jejich problémy vyřešila ECB měnovou politikou. Severní země vědí, že to tak nefunguje a perspektivně to vede jen ke skrytým a mohutným fiskálním transferům ze Severu na Jih, a to odmítají akceptovat. Ekonomiku eurozóny čeká zlé období a nebude krátké ani prosté lokálních krizí způsobených podstatou fungování společné měny.

Už se to sype

Jednu takovou momentálně prožívá Finsko, dlouhá léta evropský premiant v inovacích, technologiích, fiskálu i správě státu. Stačil pád Nokie a problémy dřevařského průmyslu namíchané s nemožností využít adaptačního mechanismu plovoucího kurzu a jsou tu potíže, z nichž nebude vůbec jednoduché se dostat.

Padesát tisíc Finů se tak podepsalo pod petici požadující vypsání referenda o vystoupení z eurozóny. Referendum by sice musel schválit parlament, což nejspíš zatím neudělá, ale vnitřní devalvace, kterou bude muset Finsko projít úplně stejně jako Řecko, udělá s politickými postoji v zemi hodně.


Přečtěte si: Fixit? Finsko může být první zemí, kde se bude hlasovat o opuštění eurozóny


Přes moře v Dánsku zase v jiném referendu voliči odmítli přijmout více než dvacet směrnic EU týkajících se policejní a justiční politiky a spolupráce v těchto oblastech s bruselskými institucemi. Jednoznačně nechtějí už žádné pravomoci svěřovat Bruselu, a obzvláště ne v této politicky citlivé otázce.

Do toho přijde Nizozemsko, evidentně v nějaké tiché dohodě s Německem, s testovacím balonkem v podobě „minischengenu“, kdy by volně prostupné hranice fungovaly jen mezi Rakouskem, Německem, Nizozemskem, Belgií a Švédskem, jako nátlakovou hrou na zbytek Evropanů, aby se vzdali suverenity a podřídili se proimigrantské azylové politice těchto zemí. Představa, že na toto vydírání někdo přistoupí, může být jen plodem bezradného zoufalství eurofederalistických inženýrů tváří v tvář politické realitě.

Volby na dohled

A pod těmito tektonickými zlomy již bublá láva – v podobě nejprve regionálních a zemských voleb. A o rok později i voleb nejdůležitějších. Nejdříve ve Francii, kde má Marine Le Penová našlápnuto k historickému úspěchu. A příští rok na jaře volby v důležitých zemích Německa, kde Alternative ?ür Deutschland může totálně otřást politickou scénou. Přinejmenším na východě země se bude muset podílet na moci a tradiční strany mají už teď opocená záda. Na to, že po volbách do Bundestagu v roce 2017 nezůstane v Německu kámen na kameni, lze s úspěchem sázet už dnes.

To, že jsou passé jakékoli představy o společné azylové a imigrační politice, je asi jasné každému, kdo čte noviny. Stejně je ale konec se všemi fiskálními pakty a bankovními uniemi směřujícími k mohutným rozpočtovým transferům ze Severu na Jih a společnému ručení za státní dluhy. Tím se docela výrazně snižuje i udržitelnost společné měny v delším než střednědobém horizontu. A skutečnost, že bruselská administrativa v této situaci přijde s novelou směrnice o zbrojních průkazech, která je bude vyžadovat i od majitelů stříkacích pistolek, jen prokazuje, že cesty zpátky není.


Čtěte také:

Minischengen? Přesně to teroristé chtějí, myslí si Zeman

Juncker: Schengen je v kómatu, je nutné ho vzkřísit

Evropské centrální banky prý v tichosti tiskly stovky miliard eur

ECB se snaží nastartovat růst eurozóny, trhy to zklamalo

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Poroste rychleji USA nebo eurozóna? MMF upravil předpovědi
Která země má nejdražší tarify ve střední Evropě? ČR nebo Polsko?
Co je dobré vědět o základní daňové slevě?
Co je dobré vědět o exekucích? 2. díl: dědictví, společné jmění manželů a rozvod
Jaké je zadlužení českých domácností?
Auta
Subaru WRX STI proletělo Nürburgring téměř stejně rychle…
Mazda poprvé ukázala nový crossover CX-8. Bude to vlajková loď pro Japonsko
Bentley Continental GT Galene Edition je silniční jachta pro 30 movitých zákazníků
Suzuki Swift Sport nové generace se ukazuje na prvním obrázku. Atmosféra je minulostí
Jaguar XJR575: Nejrychlejší verze modelu XJ v historii zvládne až 300 km/h
Technologie
Intel nový ovladač pro SoC Cloverview nevydá. Jak to bude s podporou Windows 10?
Vodní chlazení pro M.2 SSD. PCIe karty Alphacool chladí pasivem nebo vodním blokem
Threadrippery budou nakonec bez chladiče. Možná jich nebude dost a další informace
Opera 48 developer přidává snímání webů. Nezvládne ale vyfotit celou stránku
Telegram 4.2 nabízí přepracovaný editor fotografií a samozničení multimédií po zobrazení
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít