Pavel Mertlík: Daňové škrty v době recese nezaberou

15. dubna 2009, 01:00 - Martina Martinovičová
15. dubna 2009, 01:00

Bývalý ministr financí je přesvědčen o tom, že daňové škrty v době recese nezabírají. „Účinné jsou až tehdy, když se z ní ekonomika dostane a je ve fázi oživení. Je sice rozumné zrychlit dočasně odpisy, ale v době recese si podnikatel stěží poběží koupit třeba nový soustruh, protože nebude investovat, jestliže neví, zda za pár týdnů vůbec bude mít zakázky,“ říká Pavel Mertlík.

Hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík

Autor: Profit - Jan Třeštík

Premiér v demisi Mirek Topolánek označil vyslovení nedůvěry vládě kromě jiného za úspěch Kremlu. Je možné, že by to byl začátek návratu naší politické orientace zpět až před rok 1989?

Myslím si, že určitě ne. Ale bezesporu nežijeme v žádném mocenském vakuu. Velmoci, jako jsou Spojené státy, Rusko nebo západo-evropské země, mají v našem středoevropském prostoru svoje zájmy a my jsme součástí globálního boje o podíl na moci a o kontrolu nad světem. Podle mého názoru je zájmem českého národa udržet se v té západní polovině světa, nicméně jsme na jejím okraji, takže zájem východního světa o nás je přinejmenším starý 150 let. Občas je úspěšný. To, co se dnes děje, tedy není banální.

Ten zájem je patrný i u chystanýchprodejů státních podílů ve firmách. Mezi hlavními zájemci o koupi ČSA je ruská letecká společnost Aeroflot, což je firma možná státní, možná soukromá – v Rusku to někdy nelze rozlišit. Je otázka, zda je to ten pravý strategický partner pro národní leteckou společnost, a to z významných mimoekonomických důvodů. Uvědomme si, že každá mocenská změna u nás, stejně jako v Polsku, Maďarsku a dalších zemích, je ostře sledována jak z Kremlu, tak i dalších mocenských center světa. Jaké budou podle vás následky páduTopolánkovy vlády? Krátkodobý vliv na finanční trhy byl patrný okamžitě, česká koruna výrazně oslabila. Šlo ale podle mě o krátkodobou reakci, poté se koruna vrátila zpět k úrovni mezi 26 a 27 korunami za euro. Myslím si, že ještě přijde oslabení až ke 28 korunám, ale v rámci celého středoevropského regionu. Klíčové je, abychom brzy měli vládu se silným mandátem, která by byla s to provést ekonomiku recesí a provádět potřebné ekonomické reformy. K tomu vede cesta přes rychlé zorganizování nových voleb. Tou nejhorší variantou by bylo, kdybychom tuhle situaci flikovali různými vládami bez důvěry až do doby řádných voleb. Koruna by byla slabá, státu by se prodražil jeho dluh, protože cena státních bondů by narostla. Důležitější než jindy bude v panujícím období recese sestavení státního rozpočtu na příští rok. ODPOČET DPHNA OMEZENOU DOBU Zástupci podnikatelů se shodují na tom, že pád vlády ohrozí zavedení protikrizových opatření, která vláda připravila. Pád vlády vnímají jako velmi negativní signál nestability…

Myslím si, že to nebude tak žhavé. Řada z navržených opatření má podobu exekutivních rozhodnutí a u nich má vláda stejné pravomoci, jako měla před vyslovením nedůvěry. Předpokládám, že činnost vlády poběží dál, není to ostatně poprvé, kdy tuto situaci prožíváme, i když dosud to probíhalo tak, že vláda požádala o vyslovení důvěry.

Jistě, nicméně některá protikrizová opatření vyžadují schválení zákona.

Každá vláda, byť je třeba v demisi, má právo podávat návrhy nových zákonů. K jejich schválení bude samozřejmě zapotřebí najít ve sněmovně většinu, nicméně konsenzus by musela hledat vláda i v případě, že by k vyslovení nedůvěry nedošlo. V situaci, kdy někteří poslanci rebelují, hlasují proti návrhu, který podporuje většina dané strany, což je u nás poměrně časté, by to bylo obtížné i tak.

Bavíme se v zásadě o třech opatřeních – zrychlení odpisů pro firmy, slevách na sociálním pojištění a novele insolvenčního zákona. Možnost odpočtu DPH přinákupu auta pro podnikatele již zákonněexistuje.

U zrychlení odpisů problém nevidím. O slevě na sociálním pojištění pro zaměstnavatele se už ODS a ČSSD dohodly. Odpočet DPH je opatření, které je jistě účinné, i když poněkud nefér vůči běžným občanům, jestliže si majitel živnostenského listu může snižovat náklady při nákupu vozu, který často používá i pro osobní účely. Lze říci i to, že Škodovce se účast jejího zástupce v NERV vyplatila. Nicméně vzhledem k tomu, jak velký podíl má Škodovka na udržení zaměstnanosti v České republice, je to poměrně rozumné rozhodnutí. Mělo by být ale jasně řečeno, že jde o opatření na omezenou dobu.

A novela insolvenčního zákona? Lidé z krachujících firem mohou přijít o výplatu své mzdy, kterou jim stát navrženou novelou vlastně už slíbil.

To je zásadní věc, u které se podle mě shodu podaří najít. Současně je ovšem technicky nejsložitější, obávám se, aby nešetrné zásahy nepozměnily původní záměr novely, což by se pod současným časovým tlakem mohlo stát. A tady jde o normu, kterou nejde opsat, neexistuje vyzkoušený fungující model, v každé zemi je určitým kompromisem. Legitimní jsou totiž jak zájmy věřitelů, tak zaměstnanců a majitelů těchto firem. I když si myslím, že v recesi jde především o záchranu pracovních míst.

Sociální demokraté získali posledními událostmi na sebevědomí a rychle navrhli ve Sněmovně projednat své návrhy na opatření proti krizi. Podle mého názoru nezakládají budoucí růst ekonomiky, zato způsobí velký růst schodku státního rozpočtu. Jak se líbí vám?

Začnu trochu zeširoka. Vládní balíček protikrizových opatření má dobrý rozměr – dopad na státní rozpočet je odhadovaný na 40 miliard korun, to je dostatečně a nikoliv přehnaně moc. Ale velký problém vidím v tom, že jen zhruba čtvrtina z nich jsou dodatečné výdaje, zbytek jsou škrty na straně příjmů rozpočtu. Já jsem přesvědčen o tom, že daňové škrty v době recese nezabírají, účinné jsou až tehdy, kdy se z ní ekonomika dostane a je ve fázi oživení. Například – je rozumné zrychlit dočasně odpisy, ale v době recese si podnikatel stěží poběží koupit třeba nový soustruh, protože nebude investovat, jestliže neví, zda za pár týdnů bude vůbec mít zakázky.

Doporučujete tedy ve stávající situaci zvýšit státní výdaje?

Pokud vláda chce, aby krize nebyla tak hluboká či netrvala tak dlouho, tak ano, doporučuji zvýšit agregátní poptávku. Tedy přesvyšší státní výdaje zvýšit spotřebu lidí. Ale nemyslím tím stavění hladových zdí. Pomoci, a to ihned, mohou třeba nové vládní programy v oblasti budování infrastruktury. Vládní balíček v sobě sice obsahuje návrhy v oblasti zateplení domů, podpory veřejné dopravy, ale je jich příliš málo. Sociální demokraté na tuto oblast kladou větší důraz.

Vláda Mirka Topolánka se dohodla s ČSSD na balíčku protikrizových opatření. Opozice prosadila šrotovné. Bude to zřejmě velký státní výdaj a zřejmě zcela bez efektu, jestliže šrotovné zavedené u okolníchsousedů už přineslo ovoce – automobilky v naší silně exportně orientované zemizačaly znovu vyrábět, a o to šlo… PAVEL MERTLÍK (48) Od června 2001 je hlavním ekonomem Raiffeisenbank. Externě přednáší na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze a je členem vědecké rady fakulty. V letech 1998 - 2001 byl místopředsedou vlády ČR pro hospodářskou politiku a ministrem financí (1999 - 2001). Předtím pracoval v České národní bance, v Ústavu prognózování ČR, na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Vysoké škole ekonomické. Publikoval řadu odborných studií v Česku i v zahraničí, zejména z oblasti teorie cen a empirických analýz transformace centrálně plánovaných ekonomik. Je ženatý, s manželkou Danou a syny Tadeášem a Arnoštem rád lyžuje a jezdí na kole. To je opatření, které podle mě skutečně velký efekt mít nebude. Možná by něco přineslo, pokud bychom je zavedli poté, co se jeho efekt vyčerpá u našich sousedů. Veřejnými penězi je v tomto případě ale potřeba spíš šetřit. Jsou myslím jiné oblasti, kam je potřeba je směrovat, kde by to bylo z hlediska tvorby nových pracovních míst účinnější. Co další opatření navrhovaná levicí: snížení DPH z devíti na šest procent u potravin?

Snížení DPH je sice přechodné opatření, nicméně trochu by asi pomohlo u nižších příjmových skupin obyvatelstva. Ty totiž dávají většinu svého příjmu na potraviny, takže by se jim reálný příjem poněkud zvýšil. Jsem ale skeptický k tomu, nakolik by se snížení této daně skutečně promítlo do snížení cen potravin.

A prodloužení doby placení podporyv nezaměstnanosti? Delší doba vyplácení podpory je podle mě jak protikrizovým, tak sociálním opatřením, které bych podpořil. My jsme si zvykli na to, že je u nás poměrně málo nezaměstnaných, kteří jsou kvalifikovaní a zvyklí pracovat. Pokud nás čeká dlouhá recese a pomalé oživení – jak to bude, dnes nikdo neví –, tak se do této situace dostaneme. Tito lidé nikdy bez práce nebyli a práci nebudou moci najít déle než půl roku, takže namísto podpory dostanou jen nízké sociální dávky, radikálně se jim sníží příjem a oni se s tím budou jen velmi obtížně vyrovnávat. Mohlo by to tedy vést až k novému chování části společnosti?

Obávám se, že by to mohlo vést k nárůstu popularity pravicového radikalismu. Fašismus už v Česku nebyl dlouho – a této hrozbě je dobré předejít.

DEJME PENÍZE DO ŠKOLSTVÍ

Jaká protikrizová opatření byste navrhl vy? Výrazně podpořit investice do vědy a výzkumu a do školství. Kdo sleduje vývoj ve školství třeba na svých dětech, tak vidí, jak obrovský sesun dolů zde nastal. Z velké části jsou příčinou špatné mzdové podmínky. Je jasné, že vyšší platy pro učitele by byly rozpočtově poměrně náročné, a to dlouhodobě. Nicméně jsem toho názoru, že právě v této oblasti udělala předchozí vláda chyby – platy učitelů jsou u nás relativně nízké ve srovnání s vyspělými zeměmi, do školství proto nejdou pracovat kvalitní lidé. Krátce po revoluci bylo možné tento stav vysvětlit tím, že jsme transformující se ekonomika, ale nyní jsme běžná vyspělá země, v globálním měřítku i docela bohatá. Nynější krizi tedy doporučujete využít pro zásadní změnu v této oblasti? Investicím do školství dát jasnou prioritu? Ano, už to tak mělo být. Jinak se proces dohánění vyspělých ekonomik v naší zemi zastaví. To, že česká vzdělávací soustava je podhodnocena, je v katastrofálním konfliktu s dlouhodobou konkurenceschopností. Jedinou konkurenční výhodou, kterou Česká republika může mít, je kvalita lidských zdrojů. Nic jiného nemáme a mít nebudeme. Přes všechna protekcionistická opatření, která ze strany jiných zemí mohou přijít, se tento princip nezmění – pokud něco vymyslíte a začnete vyrábět, máte dva tři roky, kdy na své myšlence vyděláváte, pak ji někdo okopíruje a vy musíte vymyslet zase něco jiného. Na tomto principu fungují vyspělé země a jiný není. Podmínkou pro to je vysoce kvalitní školství. A my jsme měli skvělé východisko – školství u nás už za Rakousko-Uherska bylo jedno z nejkvalitnějších v Evropě. POČÍTÁME S ROZTAŽENĚJŠÍM „U“

Naznačoval jste možnou cestu z recese, a to nikoliv tu nejrychlejší – hluboká recese a po ní jen velmi pomalé oživení nebo deprese, tedy cesta písmene „L”. Mají u nás šanci i písmena „V” nebo „U”,tedy rychlý nebo alespoň rychlejší přechod z recese do růstu? V naší aktuální prognóze počítáme s písmenem „U”, s poklesem růstu ekonomik mezi dvěma až třemi procenty a byť pomalejším, ale přesto návratem k růstu, tedy takové roztaženější písmeno „U”. Ale riziko vývoje podle křivky „L” je velké. Problém je v tom, že pro vytvoření prognózy nám chybějí srovnatelné údaje. My jsme schopni vytvořit prognózu vývoje ekonomiky pro letošní rok, ale delší horizont je jen obtížně modelovatelný, protože v naší i světové ekonomice došlo k nespojitému vývoji, v němž model vytvořit nelze. Prostě neexistuje historická zkušenost s tak prudkým propadem ekonomik. I proto se prognózy vývoje stále mění k horšímu. Samozřejmě máme zkušenosti z krize třicátých let, ale v té době byla naprosto jiná statistika než nyní, s tehdejšími údaji nelze dost dobře ekonometricky pracovat. Co způsobí takový pokles české ekonomiky?

Velký pokles průmyslu. Hodně bude záviset na vývoji v Německu. Já věřím tomu, že takový propad průmyslu, jako jsme zažili loni v listopadu, kdy to bylo devět procent meziměsíčně, už by neměl přijít. Letos v lednu byl meziměsíční propad jen tři procenta, tempo poklesu se podle mého názoru zmírňuje. Tomu pomyslnému dnu se tedy již blížíme. Meziměsíční propady mohou pokračovat ještě pár měsíců, klidně až do léta. Pak zřejmě bude trvat stagnace, k oživení by mohlo dojít na počátku příštího roku. To je ale optimistická prognóza.

Jak to bude se schodkem státníhorozpočtu? Čekáme deficit kolem pěti procent HDP. Výrazně se v něm projeví i zadržované platby zdravotního a sociálního pojištění. Zhruba totéž čekáme i příští rok. Celkový veřejný dluh podstatně naroste – z nynějších zhruba 29 procent hrubého domácího produktu na 39 procent koncem roku 2010. V době, kdy ekonomika klesá, se totiž hospodaření státu zhoršuje mnohem rychlejším tempem. Když roste, zlepšení jde pomalu. Asi se v této souvislosti nemohu nezeptat, jak to bude s naším vstupem do eurozóny, s přijetím eura.**

To bude hodně záležet na vládě. Pokud by vláda po podzimních volbách stanovila jako cíl rok 2013, bude to realistický termín a zároveň dost času na to, aby se veřejné finance vzpamatovaly.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče