Pavel Kysilka: Grexit by na sílu eurozóny neměl žádný vliv

02. ledna, 13:32 - Ondřej Tůma, Finmag.cz
02. ledna, 13:32

Pavel Kysilka není jen tím, kdo stál pět let v čele největší české banky - České spořiteny. Velel například také dělení česko-slovenské měny. V rozhovoru proto přijde mimo jiné řeč i na to, co by znamenalo, kdyby se jedna ze zemí eurozóny rozhodla vzdát se eura.

Jak moc se v Česku v posledních letech s příchodem nových bank na trh změnil boj o klienty?

Když se na to člověk podívá objektivně, tak se jim povedly dvě věci – marketingová komunikace a bezpoplatková politika. Na tom si vytvořily svůj brand. Do určité míry urychlily trend, že banka bude muset nabízet základní služby – jako internetové bankovnictví, výběry z bankomatů, běžný účet a poradenství – zdarma. Na druhou stranu nepřišly s žádnou věcí, u které by mě štvalo, že ji nemáme. Řadu inovací naopak přinesly velké banky. Opravdu jsem čekal, že noví hráči budou v oblasti inovací mnohem aktivnější. To mě zklamalo. Dobrý nápad, klidně i u konkurence, totiž vždycky pomůže celému oboru.

Bankám po celém světě se obecně vyčítá, že jsou zkostnatělé a že inovace na finanční trh přicházejí zvenčí…

Ano, inovace teď přicházejí hlavně od finančnětechnologických firem. Těch je dneska hrozně moc – třeba ve Spojených státech víc než bank. V tomhle oboru mají šanci malé start-upy i velké projekty. Z pracovního trhu a z univerzit si stahují nejlepší mozky. A především, točí se tam obrovské peníze. Pro banky je to jasný signál, že si nesmějí nechat ujet čelo pelotonu. Musí být odvážnější než dnes.

Mobilní expert by měl mít v bance druhý nejvyšší plat. Na jeho práci totiž bude záviset budoucí úspěch či neúspěch instituce

Kde se na finančním trhu technologické inovace nejvíc vyplatí?

Všechno musíte soustředit do jedné věci, kterou je mobil. Mobilní expert by měl mít v bance druhý nejvyšší plat. Na jeho práci totiž bude záviset budoucí úspěch či neúspěch instituce. Musíte neustále přicházet s novými nápady a všechno dělat zábavnou formou. I s tím nudným bankovnictvím, které je jen o trochu lepší než zubař, a ten je pouze o kousíček výš než pohřební a pojišťovací společnosti, můžete lidi bavit.

Zmiňoval jste, že malé banky na našem trhu zavedly bezplatné výběry z bankomatů, a to i z bankomatů ostatních bank. Stále se spekuluje o tom, jestli je tahle strategie dlouhodobě udržitelná. Šéf Komerční banky Albert Le Dirac’h dokonce pohrozil, že v krajním případě omezí cizím klientům přístup k bankomatům…

Ať si ostatní banky dělají s bankomaty, co chtějí. Z mého pohledu jsou určitě výběry z bankomatů zdarma dlouhodobě udržitelné. Googlu nebo YouTube taky neplatíte, protože si peníze vydělávají jinde než na vztahové platformě. A u bank to bude stejné, základní věci nabídnou zadarmo a peníze si budou brát na spotřebitelské půjčce, hypotéce, pojištění, poplatku za investice a tak dál. Pořád navíc platí, že většina populace není dobře finančně zajištěna na budoucnost. Každý průměrný člověk by od banky mohl mít osm až deset produktů, dnes má v průměru tři. Na bankovním trhu je tedy stále obrovský prostor.

V poslední době tu vzniká spousta peer-to-peer projektů, které v toku peněz vynechávají banky. Lidé si mezi sebou můžou poskytovat úvěry, měnit valuty nebo finančně podporovat nově vznikající projekty. Jak moc to klasické banky ohrožuje?

Uživatelsky je to hrozně jednoduché. Stáhnete si aplikaci, podíváte se, kdo si tam žádá o půjčku a za jakých podmínek, případně napíšete svoji žádost a důvod, na co chcete peníze využít. Je paradoxní, že společnosti jako Facebook a Google o vás mají víc relevantních informací než vaše banka. Mají tisíce vašich charakteristik, které dokážou korelovat s vaší kupní sílou, disciplínou, etikou, a tím pádem si vytváří alternativní úvěrový rating. Nemusí nahlížet do žádných registrů ani vědět, kolik máte peněz na účtu. Spoustu bankéřů z toho má noční můru, ale zbytečně.

Proč?

Banky jsou dost silné na to, aby si tyhle věci přisvojily tak, aby fungovaly pod jejich střechou. Musí mít ale pro svoje klienty daleko širší nabídku. Lidi nesmí jejich webovky a aplikace využívat jenom kvůli internetovému bankovnictví. Nevidím důvod, proč by nemohly nabízet desítky atraktivních aplikací od pomoci charitě po spolufinancování crowdfundingových projektů.

Jak dnes z vašeho pohledu funguje vztah velkých bankovních matek a jejich českých dcer? Často se můžeme setkat s názorem, že jsou úspěšné české banky neustále vysávány ze zahraničí.

Matky našich bank jsou investoři, kteří kdysi vložili peníze do nemalého rizika. Poskytly kapitál, který je alfa a omega všeho podnikání. Aby měly chuť poskytovat kapitál i do budoucna, tak jim za to musíte něco dávat, musíte dělat zisk a vyplácet dividendu. Zároveň platí, že přiměřenou část zisku si můžete i musíte ponechávat. Je na vaší odpovědné úvaze a regulaci, kolik peněz si nechat na horší časy, případně na rychlý růst byznysu.

Jsou ale dividendy, které se vyplácejí zahraničním matkám, přiměřené?

Máme tu přísnou regulaci, která hlídá, jestli jsou banky dobře kapitálově vybavené. Jakmile by příliš preferovaly investory, tak by ČNB rychle zasáhla. Z tohoto pohledu nemám žádnou obavu. České bankovnictví je extrémně dobře kapitalizované. Má rozumnou dividendovou politiku a rentabilitu. Vklady a kapitál českých bank nám dneska může závidět celý svět.

Při rozdělování Československa jste působil jako viceguvernér Státní banky československé, ve které jste měl mimo jiné na starosti přípravu naší měnové odluky od Slovenska. Jak se z tohoto pohledu díváte na současnou pozici Řecka a její případné vystoupení z eurozóny?

Případný grexit by na ekonomickou sílu eurozóny při její dnešní velikosti neměl vůbec žádný vliv. Řecku by to asi významně pomohlo. Byl by to ale politický šok. V plné nahotě by se totiž ukázalo, že na designu eurozóny nebylo něco v pořádku a že do ní pár zemí zřejmě nepatří.

Takže po technické stránce by přechod Řecka na vlastní měnu nebyl problém?

Absolutně ne. Na to je know-how, které jsme v podstatě vyvíjeli v Československu při naší měnové odluce. Pak jsem to měl možnost zopakovat ještě asi pětkrát v různých zemích bývalého sovětského svazu. Tenhle postup je vyzkoušený a existuje řada scénářů, které se dají použít.

Také se mluvilo o tom, že by eurozónu mohlo opustit Německo, nejsilnější hráč. Mělo by pak ale takové uskupení nějaký smysl?

V důsledku máte jedno, jestli odstoupí nejslabší nebo nejsilnější. Tak jako tak by to znamenalo, že eurozóna v dnešní podobě nefunguje. Politici se budou určitě zuby nehty snažit, aby k žádné z těchto variant nedošlo.

Dokončení čtěte na Finmag.cz


Čtěte také:

Česká spořitelna mění po pěti letech šéfa. Kysilku střídá Salomon

Česká spořitelna zahajuje partnerství s Českou filharmonií unikátní oslavou

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče