Pavel Kohout: Důležitější než boj proti korupci je prevence

13. dubna 2011, 09:29 - Zina Plchová
13. dubna 2011, 09:29

Kvůli korupci vznikla speciální pracovní skupina i v Národní ekonomické radě vlády, takzvaném NERVu. Její hlavní postavou je ředitel pro strategii společnosti Partners Pavel Kohout. Zatímco vládní protikorupční strategie se podle něj zabývá bojem s korupcí, NERV spíš hledá recepty na její prevenci.

Foto: NativePR

Měla by vládní koncepce zahrnovat kromě represivních i preventivní návrhy NERVu a přetavit je do legislativní podoby?

Když se řekne boj proti korupci, každý vidí zákony. Spousta věcí se dá ale udělat mimo legislativu. Příkladem jsou aktuální kroky ministerstva dopravy, které nařídilo svým organizacím, jako jsou České dráhy, Ředitelství silnic a dálnic nebo SŽDC, aby určitou část nákupů, kterou lze takto administrovat, prováděly přes elektronické aukce. To je jeden příklad, ministerstvo pracuje i na zlepšení situace ve veřejných zakázkách vypisovaných klasickou cestou. Ne vždy jsou nutné zákony, někdy stačí jen chtít.

Některá preventivní opatření tak kabinet zavádí i bez ohledu na vládní koncepci?

Ano. Zdůrazňuji, že se nejedná jen o zákony. Jde o princip řízení organizací, které mají velké rozpočty. Tam v některých případech zákony ani uplatnit nemůžete, protože nelze dopodrobna popsat v paragrafech všechny situace, ke kterým může docházet. Zkrátka jde o to, jak je chcete řídit, zdali chcete dobře hospodařit, anebo máte mentalitu tuneláře.

Jak jste spokojený s přístupem státní správy?

Myslím, že je příliš brzy na hodnocení. Ze začátku jsem měl pocit, že to trošku drhne. Nyní se ta situace zlepšila. Nejvstřícnější je zatím ministerstvo dopravy. Některé naše návrhy do nového zákona o veřejných zakázkách zapracovalo i ministerstvo pro místní rozvoj. Ale čas na hodnocení bude tak za rok nebo dva.

Co se kromě elektronických aukcí už objevuje v praxi?

Jde třeba o omezení kvalifikačních kritérií pro veřejné soutěže, což je zapracováno do nového zákona o veřejných zakázkách. To je hodně důležité, protože konstrukce kvalifikačních kritérií byla hlavním nástrojem, jak přihrávat zakázky kmotrům.

Co v této oblasti navrhuje NERV?

Větší otevřenost. Cílem je, aby se do soutěže mohlo přihlásit více firem a aby měly reálnou šanci na to, že uspějí, pokud jsou opravdu schopny zabezpečit tu zakázku. V první fázi činnosti NERVu jsme navrhovali téměř úplné odbourání kritérií. Zůstala by jen základní. Nemohla by se například přihlásit miniaturní firmička, která sice nabídne nejlepší cenu, ale nakonec si na všechno najme někoho jiného. V tomto případě by nebylo možné dát záruku, že zakázka dopadne dobře. Požadovali jsme, aby firma byla schopna vykázat, že podobnou zakázku realizovala úspěšně. A aby byla schopna prokázat, že má finanční sílu. Třeba cestou bankovní garance.

Vláda ke korupci připravila strategii, která má 58 bodů. Jde o velké množství opatření. Nemáte obavu, že se ji nepodaří dokončit?

Nechci bagatelizovat úsilí vlády, ale boj proti korupci je relativně méně důležitý než prevence. Není to samozřejmě zbytečné úsilí, ale důležité je zabezpečit nebo vytvořit prostředí, aby korupce vůbec nevznikala.

Jak toho lze dosáhnout?

Stačí například jednoduchá věc – pokles objemu zakázek. Těch je nyní ohromné množství. Když z objemu 600 miliard poklesne na 500 miliard, bude korupce méně o jednu šestinu. Když poklesne na 300 miliard, tak bude korupce poloviční. Druhou věcí je účelnost. Někdy zůstává rozum stát nad tím, co všechno se buduje. Triviální a dobře viditelný příklad: žlutočerné betonové zábrany v Praze. Překážejí na nečekaných místech a křižovatkách. V podstatě tam nemají žádný úkol kromě toho, že na nich někdo dobře vydělal.

Říkáte, že je třeba předejít korupci. Dělá to podle vás současný kabinet?

Vláda to dělá do té míry, do jaké je to možné. Myslím, že se skutečně snaží být ohleduplná k veřejným rozpočtům. Škrtat v zakázkách ovšem nemůže tolik, jak by chtěla. Když dělali na ministerstvu dopravy inspekci, aby zjistili, které projekty je možné omezit, zmenšit nebo zrušit, zjistili, že řada z nich je již „zasmluvněna“ z dob dřívějších vlád. S těmito projekty se nedá nic dělat. Vypovězení smluv by znamenalo soudy a arbitráže, kde by vláda prohrála. Takže i když vláda utrácí relativně hodně, z velké části proto, že jde o setrvačnost.

Teď jste vládu pochválil, můžete jí také něco vytknout? Opomněla třeba některé protikorupční opatření?

Kromě omezení množství zakázek je tím nejvýznamnějším opatřením nová nebo lepší organizace veřejných zakázek. O elektronických aukcích už jsem mluvil. Pokud komodity jako kancelářský papír, nebo pohonné hmoty nakupujete takto, dokážete ušetřit nemalé peníze. Aukce zvládnou i malé obce. Systém je intuitivní, stačí obyčejný počítač s připojením na internet. Aby to starostové dělali, jim ovšem vláda přímo nařídit nemůže. Nemůže to ani kontrolovat. Pokud tedy mluvíme o protikorupčních opatřeních a přístupu k veřejným rozpočtům, je třeba si uvědomit, že kabinet je jen špička ledovce. S velkým balíkem peněz disponují kraje a obce.

Na přelomu roku se spekulovalo o vašem odchodu z NERVu po odevzdání závěrečné zprávy. Stále s tím počítáte?

Závěrečné výsledky budeme pravděpodobně znát do konce měsíce a prezentovat v květnu.

I vy sám jste ale mluvil o tom, že jste zklamaný z přístupu některých úředníků a politiků.

Ano, ale teď je podstatné, že některé věci se opravdu rozběhly a že komise NERVu pracuje naplno. Jak jsem říkal, pracujeme na závěrečné zprávě. Věřím, že půjde přímo k věci, bude kvalifikovaná a nabídne některá konkrétní doporučení přímo na úrovni technicko-organizačních opatření, která by nám pomohla ušetřit velké částky peněz.

Věříte, že současná vláda může být i díky pomoci NERVu úspěšnější než předchozí vlády, které v boji proti korupci neuspěly?

Nechci tuhle vládu přechválit. Má spoustu chyb a dalo by se jí leccos vyčítat. Přesto, navzdory všemu, mám asi po 15 letech poprvé pocit, že tohle je snad první vláda, která chce něco seriózně udělat. Všechny předchozí o boji proti korupci mluvily a zároveň šly na ruku kmotrům. Včetně té úřednické, která byla sice veřejností oblíbena, ale ve skutečnosti byla slabá.

Může boj s korupcí vést vláda, která sama čelí již po půl roce svého vládnutí dvěma korupčním kauzám?

Jsou to kauzy, o kterých se alespoň veřejně mluví a probírají se. Všechny předchozí případy podobného typu se zametly pod koberec. A že jich bylo. Jenže se většinou nedostaly vůbec do médií – jen nepatrná část korupčních kauz má vůbec nějakou publicitu, jako třeba Opencard. O drtivé většině ostatních nemá veřejnost ani tušení.

Pavel Kohout (44)

Po studiích vyvíjel výukové programy a simulační počítačové hry. Simulační program pro trénink obchodování na burze jej zanesl v roce 1993 do světa financí. Pracoval ve společnostech Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002 až 2003 byl jedním z poradců ministra financí Bohuslava Sobotky, 2004 až 2006 členem konzultačního týmu Vlastimila Tlustého. Roku 2007 spoluzaložil společnost Partners, která působí v oblasti finančního poradenství, kde je ředitelem strategie. Je zakládajícím členem Informačního institutu. Napsal knihy Investiční strategie pro třetí tisíciletí, Peníze, výnosy a rizika, Vitaminy pro ekonomický růst, Cesta k rovnováze a Finance po krizi. Je členem NERVu a ekonomickým poradcem Věcí veřejných.

Profesor Robert Klitgaard na nedávné přednášce v Praze řekl: „Nikdy jsem neviděl tak velký rozdíl mezi potenciálem nějaké země a úrovní jejích institucí. Když tohle zlepšíte, tak máte do budoucna zaděláno na obrovské úspěchy.“ Vnímáte to podobně?

Ano, určitě ano. Když se podíváte na veřejné finance, jsou navzdory všem průšvihům v dobrém stavu. Podívejte se na Německo nebo Francii. Když se srovnáme s Velkou Británií, jsme finančně stabilní a zdravá země, a to navzdory veškerým průšvihům. Kdyby se vyřešil problém korupce a neefektivity, může nás to posunout na úroveň Švýcarska.

Pokud by se navrhovaná protikorupční opatření opravdu zavedla, jak dlouho bude trvat, než pocítíme změnu v praxi?

Možná bych poprosil o trochu trpělivosti. Nic se nedá dělat přes noc. Podívejte se na Singapur. Tamní vláda se začátkem 60. let rozhodla, že chce mít prosperující zemi. Začínala v morálním bahně a ekonomickém močále. Už za 10 let byl ze Singapuru docela slušný stát. Za dalších 10 až 15 let se z něj stal velmi bohatý a prosperující stát. Singapur je dnes vzor, ke kterému vzhlíží celá Asie včetně Číny.

I u nás to odhadujete na desítky let?

Nechci být úplně pesimistický. Singapur neměl na bedrech jen korupci, ale i obrovskou míru negramotnosti, která u nás neexistuje. Pokud bude opravdu síla a chuť něco udělat, zlepšení můžeme zaznamenat ještě v tomto volebním období. Pokud další volby dopadnou dobře a následující vláda, ať už v ní bude kdokoliv, bude pokračovat v boji proti korupci, dostaví se další výsledky. Když se ušetří za korupci, bude více peněz pro lékaře, zdravotní sestry, hasiče i učitele. A jako bonus bude méně děr na silnicích, protože i ty jsou jejím důsledkem. Kromě mnoha jiného, protože potření korupce není rozmar moralizujících intelektuálů, ale nutná podmínka, aby prosperovala celá společnost, nikoli jen ti, kdo parazitují na veřejných zakázkách.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče