Pavel Elis, Pražská energetika

09. dubna 2009, 19:24 - (red)
09. dubna 2009, 19:24

Finanční ředitelé o krizi

Týdeník EURO oslovil významné manažery, kteří byli nominováni na prestižní ocenění Finanční ředitel roku 2008, s dotazy týkajícími se hospodářské recese. Jejich odpovědi budeme přinášet v příštích týdnech v této rubrice. Jako první se o své zkušenosti podělil Pavel Elis, finanční ředitel Pražské energetiky.

Pražská energetika je třetím největším obchodníkem s elektřinou v ČR, provozovatelem regionální distribuční soustavy na území Prahy a Roztok (PREdistribuce). Celkový objem konsolidovaných tržeb je přibližně 19 miliard korun, čistý konsolidovaný zisk za rok 2008 činil zhruba 2,1 miliardy a objem aktiv asi 18 miliard korun.

EURO: Kdy jste se poprvé začali ve vaší společnosti zabývat hospodářskou krizí? Elis: Ve druhé polovině loňského roku, kdy došlo k významným změnám cen komodit a zároveň bylo možné vnímat nejistotu v očekávání dalšího vývoje především v oblasti bank.

EURO: Jaký byl dopad krize na provozní výsledky, respektive jak se změnil provozní výsledek v roce 2008 oproti plánu? Elis: Na naše loňské výsledky neměla hospodářská krize vliv. Ještě koncem loňského roku byly objemy dodávky elektřiny zákazníkům v podstatě v plánované výši, na straně zákazníků jsme nepozorovali problémy s úhradou pohledávek, takže naše provozní výsledky roku 2008 byly o něco lepší než plánované.

EURO: Jaká jste přijali opatření pro udržení, respektive zlepšení provozního výsledku? Elis: Zahájili jsme program úspor nazvaný Fit For Future. V jeho rámci se koncentrujeme především na dvě následující oblasti: redukci nákladů (jsou identifikovány a následně redukovány náklady, které je možno rychle odbourat bez negativního vlivu na zákazníky) a zefektivnění procesů (nastavením systému řízení výkonnosti procesů ve vazbě na nastavení vrcholových finančních cílů se snažíme přenastavit některé procesy tak, aby bylo dosaženo dlouhodobě významných úspor nákladů).

EURO: Považujete za správné soustředit se pouze na snižování nákladů, nebo je třeba hledat nové možnosti například ve formě inovací? Elis: Snižování nákladů v dobách krize má velký význam, je však důležité, aby přílišnými škrty nebyly omezeny například náklady na vývoj a tím nebyly ohroženy budoucí výnosy.

EURO: Kdy dosáhne hospodářská krize vrcholu a kdy očekáváte opětovný růst ekonomiky? Elis: To se odhaduje velmi obtížně. Myslím si ale, že ještě svého vrcholu nedosáhla. Je až s podivem, jak málo bankrotů dosud proběhlo, což může mít dva důvody: buď jsou firmy schopnější a flexibilnější než dříve a jsou schopny přežít krátkodobý výpadek v poptávce a omezené možnosti svého financování, nebo dosud hospodářská krize neuhodila do podnikové sféry naplno a vlna bankrotů firem mimo finanční sektor ještě přijde.

EURO: Máte nastaveny indikátory, které „měří“ dopady krize a případný obrat k lepšímu? Elis: V elektroenergetice existuje významná míra korelace mezi růstem HDP a objemem dodávek elektřiny. Zároveň z požadavků na nová připojení k distribuční síti nebo z požadavků na navýšení maximálních příkonů stávajících připojení k síti lze dobře rozpoznat situaci nejen v realitním sektoru, ale i v průmyslu, a to nejen v tom velkém, ale i v případě drobných připojení v sektoru živnostníků.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče