Pavel Drahotský: Klasickým kamenným bankám začne vysychat rybníček

05. prosince 2015, 16:47 - Ondřej Tůma
05. prosince 2015, 16:47

„Nemá cenu na účtu v bance držet víc peněz než na placení složenek. Všechno ostatní je zbytečné plýtvání, kvůli kterému vám bude ujíždět vlak,“ říká Pavel Drahotský, ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Šéf české pobočky Saxo Bank Pavel Drahotský má jasno. Pokud se Češi nezačnou o svoje finance aktivně starat a zároveň se v téhle oblasti nebudou vzdělávat, bude je život jen vláčet.

„Bohatí lidé jsou bohatí i kvůli tomu, že jsou ochotní na sobě neustále pracovat. Jsou schopní sledovat nejnovější trendy a dění, učit se nové věci. Přece si nemyslíte, že vyjdete z vysoké školy a dalších čtyřicet let budete bez problémů fungovat bez toho, abyste musel aktivně vstřebávat nové informace a poznatky. Moje účetní se před lety taky domnívala, že se jí vyhnou počítače a že bude svou práci zvládat jen s papírem a tužkou. Výsledkem je to, že paní účetní už nedělá účetní. Nahradili ji jiní, kteří se nezastavili v čase,“ říká s vážným výrazem jinak usměvavý osmatřicátník.

Když se spolu bavíme o vývoji na finančních trzích, o vyhlídkách jednotlivých ekonomik a firem, všechno se snaží hned demonstrovat na on-line grafech. Zapáleně gestikuluje a tvrdí, že základ všeho je pochopit souvislosti a zákonitosti trhů. Konkrétní investice mi pak ukazuje přímo na svém traderském účtu.

A nutno dodat, že v tomhle případě kovářova kobyla bosa nechodí. „Akciové trhy už šest let v kuse rostou. Ale nejde o zdravý růst. Ekonomiku uměle stimulují centrální banky. Investoři to cítí, jsou z toho dost nervózní a zkracují investiční horizont. Z mnoha z nich se pak stávají tradeři, kteří obchodují v horizontu týdnů, dnů nebo i hodin,“ vysvětluje Pavel Drahotský.

Máte pocit, že už Češi přicházejí investování na chuť?

Češi jsou pořád hodně konzervativní. To se nezmění jako mávnutím kouzelného proutku. Nějakou dobu to potrvá. Jednoznačně ale přibývá lidí, kteří berou správu peněz do svých vlastních rukou. Pochopili, že na pobočce v bance jsou jim schopni nacpat úplně cokoli. Osvěta jde také ruku v ruce s rozvojem technologických inovací. V tomhle ohledu jsme mezi špičkou Evropy.

Drtivá většina lidí si tu ale stejně úspory nechá v bance. Chce jistotu, že má pojištěný vklad a že jim v ekonomicky horších časech nebude z účtu ubývat, alespoň tedy na první pohled…

Ano, člověk se může nechat slepě vláčet a pak být na konci života zklamný, že mu jeho úspory nestačí. Jestli se někdo domnívá, že si jen odkládáním peněz na spořicí produkt v bance našetří na důchod, tak je naivní. Na kolik měsíců nebo let vám to pak v důchodu vystačí? Zhodnocení přes bankovní depozita dlouhodobě nepokryje inflaci. A to jsme ještě nevstoupili do eurozóny. Zeptejte se Slováků, jak jim přijetí eura zredukovalo kupní sílu úspor.

Opravdu si ale myslím, že se bude čím dál víc lidí o svoje peníze zajímat. A díky tomu začne vysychat rybníček klasickým kamenným bankám. Nemá cenu u nich na účtu držet víc peněz než na placení složenek. Všechno ostatní je zbytečné plýtvání, kvůli kterému vám bude ujíždět vlak.

Pavel Drahotský (38)
V roce 2004 začal pracovat v Citibank, kde měl na starost prodej investičních nástrojů včetně spolupráce s třetími stranami. Americkou banku opustil na konci roku 2011 v pozici viceprezidenta a ředitele investičních produktů. Poté se soukromě věnoval wealth managementu a v čele Saxo Bank stojí od června 2014. Titul MBA získal na barcelonském ESMA. Ve volném čase se věnuje myslivosti a rychlým lodím. Je ženatý a má syna.

Určitě ale nečekáte, že se klasičtí bankovní klienti hromadně zvednou a budou obchodovat na vašich investičních platformách.

To je mi jasné. Cílíme na lidi kolem čtyřicítky a výš, kteří mají peníze a také čas, aby se vzdělávali. Rádi bychom naopak odradili ty, kteří by to měli jako gambling. Nechceme, aby u nás lidi se svými posledními penězi zoufale zkoušeli, jestli jim náhodou nevyjde nějaký riskantní obchod. Velká část našich klientů jsou bývalí obchodníci s cennými papíry nebo bývalí tradeři v bankách.

Pro obchodování na svých platformách jste zavedli poměrně vysoký vstupní limit ve výši deseti tisíc dolarů. Proč?

Kvůli tomu, aby lidé k obchodování přistupovali vážně. Musíte se na to podívat racionálně. Má smysl obchodovat pár akcií nějaké společnosti? Musíte počítat s fixními poplatky a především s cenou vašeho času.

Když nakoupíte akcie za dva a půl tisíce korun a po roce vám vyrostou o deset procent, tak je to sice fajn, ale člověk na tom vydělal dvě stě padesát korun. Pro seriózní obchodování mi ale moc nedává smysl dělat jednotlivé transakce pod tisíc dolarů.

Je trading vůbec vhodný pro začátečníky? Neskončí to v jejich případě právě tím, že se svými penězi budou hrát jako v kasinu?

Trading je vhodný i pro začátečníky, jen je důležitá obezřetnost. Je to podobné jako když se učíte cizí jazyk, plavat, nebo jezdit na kole. Když budete moc zbrklí nebo na vás bude někdo příliš tlačit, tak z toho budete mít životní fobii. Ideální je zkoušet všechno pomalu, postupně se učit, sledovat, jak na různé situace reagují finanční trhy. Člověk si může ze začátku v reálném obchodování nakoupit pár akcií, dluhopisů a komodit.

V demoverzi si pak zkoušet forex, burzovně obchodované fondy, deriváty a další. Důležité je začít chápat zákonitosti a souvislosti, které se pak dají využít při skutečném investování. Pokud klient ani po delší době nepochopí, jak tyhle investice fungují, tak je samozřejmě není vhodné zařazovat do portfolia.

Můžete uvést nějaký příklad, jak si člověk při tradingu zkouší zákonitosti trhu?

Vezměme si třeba komodity. Například kukuřici, které teď sám hodně věřím. Z médií víte, že posledních několik let dochází k historicky největšímu osevu plochy kukuřicí. Také byly statisticky nejvyšší sklizně z jednoho hektaru. Výhodou je, že na komodity nemá tištění peněz velký vliv.

Vědci tvrdí, že je teď nejvyšší pravděpodobnost přírodních extrémů způsobených El Niñem. Zatím to ještě není patrné, ale až bude sklizeno, tak začnou překupníci pracovat s cenou a je dost pravděpodobné, že vyletí nahoru. Za dva měsíce pak můžete vidět stejné zhodnocení jako za třicet let na spořicím účtu s výnosem jedno procento.

Pokračování rozhovoru najdete na serveru Peníze.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče